Slováci a Ukrajinci na české vysoké školy míří dlouhodobě, v posledních letech ale stoupá i množství studentů z Indie, Turecka, Bangladéše či Nigérie. Zahraniční studenti aktuálně tvoří 18 procent všech našich vysokoškoláků, dvě třetiny z nich přitom studují v českém jazyce. Kvalita zdejších škol má podle nich vysokou úroveň a téměř polovina z těch, kteří u nás právě studují, má v plánu v zemi zůstat i po dokončení studia. Vyplývá to z průzkumu, který vznikl pod taktovkou Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Ukazuje se, že Česko je pro zahraniční studenty atraktivní zemí – devět z deseti uvádí, že svůj studijní program považuje za kvalitní. Aktuálně u nás na všech stupních vysokých škol studuje 55 493 lidí ze zahraničí, což je 18 procent z celkového počtu vysokoškolských studentů. V žebříčku dvaceti nejzastoupenějších zemí vedly do konce roku 2022 studenti ze Slovenska, následovali je Rusové a Ukrajinci. Zajímavé ale je, že meziročně výrazně stouply počty studentů z Bangladéše (o 57 procent), Nigérie (o 44 procent), Indie (o 23,3 procenta) či Turecka (o 20,8 procenta).

„I nárůst studentů z Ukrajiny byl meziročně vysoký, jde o 42,2 procenta. V rámci pětiletého horizontu jde o nárůst o 104 procent. Naopak je zřejmé, že počet ruských studentů, kterých je podle našeho průzkumu 7 645, bude rok od roku klesat. V souvislosti s válkou na Ukrajině se změnila vízová politika Česka, aktuálně se tak nenabírají noví ruští studenti. Počet studentů z Ukrajiny bude z pochopitelných důvodů každoročně růst,“ přibližuje Michal Uhl, ředitel DZS.

Nejvíce si zahraniční studenti vybírají obory Obchod, administrativa a právo, dále Zdravotní a sociální péče, Humánní medicína či Informační a komunikační technologie. Populární jsou ale i Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy nebo Technika, výroba a stavebnictví.

Podle průzkumu, který čerstvě zveřejnil DZS, se ukazuje, že téměř polovina aktuálně studujících lidí ze zahraničí plánuje v Česku působit i po dostudování. „Bohatství a prosperita každé země závisí na jednom jediném kritériu: chytří a motivovaní lidé z Česka buď odcházejí, nebo tady vidí příležitost, možnost uplatnění, a tak sem přicházejí a zůstávají. Potřebujeme tak rozšířit základnu, abychom měli větší výběr chytrých, motivovaných lidí, kteří budou studovat v Česku,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jaroslav Miller.

Příliv zahraničních studentů je důležitý hned z několika důvodů. Jednak přispívá k lepšímu demografickému vývoji, který aktuálně vůbec není na dobré trajektorii. V Česku se ročně narodí asi 92 tisíc dětí a umírá přibližně 120 tisíc lidí. Populace tak stárne a zmenšuje se, a právě lákání studentů ze zahraničí může alespoň částečně přispět k lepšímu populačnímu vývoji. O to více, když mají motivaci v Česku zůstat dlouhodobě.

Zásadní role zahraničních studentů je také ekonomická. Už během studia přispívají poplatky za studium, podle průzkumu nadto 64 procent z nich pracuje už během studií, čímž podporují domácí ekonomiku i placením daní a odvody na pojištění. Přímo podporují i samotné vysoké školy, především tedy ti, kdo studují v angličtině. Takové studium je v Česku totiž stále zpoplatněné. V případě některých škol dokonce tvoří školné za výuku v anglickém jazyce až 30 procent jejich rozpočtu. Školy pak mohou díky tomu navýšit kapacitu v českých studijních programech pro české studenty.

„Roční dopady zahraničních studentů na ekonomiky v zemích EU jsou skutečně výrazné. Například v Nizozemí je řeč o 37 miliardách korun, které do rozpočtu přináší zahraniční studenti, ve Španělsku je po započtení všech daní dopad téměř 100miliardový,“ doplňuje Michal Uhl. A dodává, že v Česku takovou ekonomickou studii zatím nemáme, nicméně na příkladech z okolních států je patrné, že akvizice zahraničních studentů do země může ekonomice jedině prospět.

Z průzkumu vyplynulo i několik negativ, která s sebou studium v Česku pro zahraniční studenty nese. Nejvíce problematický je vízový proces, který se týká studentů přicházejících ze zemí mimo EU – jde o 52 procent studentů. Pro 75 procent respondentů je přitom podání žádosti o vízum časově či administrativně náročné. Zjednodušení procesu se aktuálně řeší na půdě tří ministerstev, která se snaží najít balanc mezi snadným přijímáním zahraničních studentů a bezpečností státu.

Jednou z bariér může být také zmíněné zpoplatnění studia v anglickém jazyce, které sice tvoří v některých případech důležitou součást rozpočtu vysokých škol, podle Jaroslava Millera jde ale zároveň o přežitek z devadesátých let. „Studium v češtině je zdarma, studium v jakémkoliv jiném jazyce je zpoplatněno. V devadesátých letech to byl jeden ze způsobů, jak mohly školy zvětšit svůj rozpočet. Ten problém je dnes řádově menší a my ho řešíme v novele vysokoškolského zákona. V ní je to ošetřeno tak, že vysoké školy mohou a nemusí studium v jiném jazyce než tom českém zpoplatňovat,“ upřesňuje Miller.

Vysoké školy si tak v dohledné době samy zvolí svou strategii. Některé obory jsou vysoce prestižní a je po nich vysoká poptávka, jako je tomu v případě medicíny. V jejich případě je tak logické, aby za ně školy vybíraly poplatky. Jiné obory ale naopak chtějí nalákat více studentů a v jejich případě by právě „odpuštění“ školného mohlo být pro spoustu lidí zajímavou motivací. Podle Uhla příklady ze zahraničí ukazují, že když vysoká škola zruší systém poplatků za studium v angličtině, získá daleko více kvalitních zahraničních studentů.