Česko v bydlení zaostává za EU. Vlastní stojí 15 ročních platů, stavební řízení trvá 246 dnů

Data mluví jasně. Tristní situace na českém trhu nemovitostí nahrává tomu, že si co do úrovně bydlení v kontextu EU nevedeme příliš dobře.

uroven-bydleni

Foto: Kevin Andre

Na žebříčku úrovně bydlení je Česká republika v rámci států EU na 21. místě

0Zobrazit komentáře

Když úroveň bydlení v Česku srovnáme se zbytkem Evropy, řadíme se až na 21. příčku. Na chvostu žebříčku vlajeme především kvůli vysokému podílu výdajů spojených s chodem domácnosti, špatné finanční dostupnosti bydlení, délce stavebního řízení či roztříštěnosti samosprávy. Vyplývá to z pátého pilíře Indexu prosperity Česka, který představily Česká spořitelna a projekt Evropa v datech.

Vlastní bydlení v Česku je dlouhodobě nejnákladnější z celé Evropské unie. Podle databáze Numbeo, která srovnává životní náklady ve všech zemích, si na něj Češi musejí odložit 15,4 roční mzdy. Nejrychleji se naopak spoří obyvatelům Dánska – těm stačí jen 6,6 ročního platu.

„Ceny nemovitostí v Česku dle posledních dat Eurostatu vzrostly ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně o téměř 26 procent, což je největší nárůst z Evropské unie. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala zase vzdálenější,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Když se v České republice mluví o nedostupnosti bydlení, skloňuje se především bydlení ve vlastním. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila se totiž dostupnost nájemního bydlení na rozdíl od dostupnosti toho vlastního v uplynulých letech zvyšovala – měsíční splátka hypotéky se u nás totiž dlouhodobě podobala výši měsíčního nájemného.

„V Česku pronajímatelé do výše nájmu příliš nezahrnují například náklady na opravu bytu či daně. Zaměřují se totiž především na kapitálový výnos, tedy zhodnocení nemovitosti v delším časovém horizontu. Výnos z nájmu pro ně není tak zásadní,“ vysvětluje Navrátil.

Graf pořízení bydlení

Foto: Index prosperity Česka

Češi na pořízení vlastního bydlení potřebují ušetřit 15,4 roční mzdy

Odborníci se ale shodují, že nedostupnost bydlení se nyní začíná dotýkat i nájemního segmentu. V posledních měsících akutní nedostatek bytů způsobuje, že ceny nájmů ve velkých městech raketově rostou a dá se očekávat, že tomu tak bude i nadále. V rámci výstavby tak bude nutné také naplnění bytového fondu dostupných nájemních bytů.

Postupně se vynořují řešení, která by pomohla v budoucnu tuto nabídku saturovat. Praha na začátku června představila projekt Dostupného družstevního bydlení v nájmu, stejně tak i Česká spořitelna má nyní ambice zaměřit se na projekty dostupného bydlení. Inspirovala se zkušenostmi mateřské Erste Group, která v Rakousku vlastní přes deset tisíc nájemních bytů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Česká spořitelna chce rozvířit debatu o dostupném nájemním bydlení v Česku a zároveň chce přispět výstavbou tohoto typu bytových jednotek. Ty by byly primárně určeny pro potřebné profese, jako jsou pracovníci ve zdravotnictví, školství či záchranném systému. V současné době Česká spořitelna mluví o třech projektech v Praze i mimo ni, které by mohly začít vyrůstat v řádech měsíců.

„Naším cílem je v příštích třech až pěti letech postavit stovky bytových jednotek po celé České republice ve spolupráci s municipalitami a developery, které budou sloužit účelu dostupného nájemního bydlení s nájemným o 20 procent nižším v porovnání s nájemným tržním,“ uvádí Pavel Kelner, finanční ředitel společnosti ČS Dostupné bydlení.

Podotýká však, že v tomto případě je klíčová role státu. Ten musí vytvořit rámec, který umožní investorům dosáhnout při výstavbě co nejvyšších úspor – jedině tak bude moci vzniknout fond nájemních bytů za dostupné ceny, jelikož nižší marže se bude moci přenést do slevy na nájemném.

Odstrašující stavební řízení

Situaci na bytovém trhu dlouhodobě komplikuje roztříštěnost státní správy – z pátého pilíře Indexu prosperity vyplývá, že v Česku máme v rámci Evropské unie nejvyšší počet samosprávných celků v přepočtu na tisíc obyvatel. A v tomto případě rozhodně neplatí, že víc hlav víc ví, natožpak cokoliv efektivně řeší. Sjednání potřebných povolení je naopak mnohem složitější a průměrná doba stavebního řízení odpovídá 246 dnům.

„Co do rychlosti stavebního řízení jsme na úrovni Pobřeží slonoviny. A to je řeč pouze o stavebním povolení. Když developer staví větší celek, délku výstavby prodlužuje zejména územní rozhodnutí. A samotné řízení je tak komplikované, že ho zvládají jen velké stavební společnosti,“ popisuje Navrátil.

Malé stavební firmy jsou pak schopné realizovat jen projekty bez jakékoliv přidané hodnoty. Proces tak podle něj přispívá k nejhoršímu možnému řešení, kterým je stavění nepříliš atraktivních budov na nevhodných místech, a to ještě ke všemu za dobu srovnatelnou s rozvojovými zeměmi, ale za cenu prestižních zahraničních projektů.

Výstavba

Foto: Marek Minor

Ceny nemovitostí v Česku rostou i kvůli dlouhému stavebnímu řízení

Přitom v zahraničí je dohoda s obcemi na změně územního rozhodnutí poměrně rychlá. U nás však obce nechtějí výstavbu nových bytových domů na svém území příliš povolat z prozaického důvodu – kvůli špatně nastavenému systému daňových příjmů jim z toho neplynou velké finanční výhody.

Dalším nepříznivým dopadem komplikovaného řízení je fakt, že v Česku máme čtvrtý nejnižší počet bytů a domů na tisíc obyvatel – pouhých 408. Podle pátého pilíře Indexu prosperity Česka ale přesto v přelidněných domácnostech žije jen 15 procent obyvatel, za což vděčí zřejmě tomu, že je stávající zástavba mnohdy tvořena prostornějšími byty s vyšším počtem oddělených pokojů.

Cesta za energetickou soběstačností

Světlou stránkou jinak poměrně chmurné situace v oblasti českých nemovitostí je jejich kvalita. Češi žijí v 93 % bez plísně a děravé střechy a 97,8 % obyvatel může adekvátně topit. Jenže právě vytápění může v nadcházejícím období nabrat opačný směr – z velké části se u nás totiž ohříváme s pomocí zemního plynu.

Klíčové tak nyní bude snížení energetické závislosti a emisí. K tomu by podle ředitelky asociace Šance pro budovy Šárky Tomanové měla přispět renovace budov. V současnosti totiž stovky tisíc rodinných domů, bytových domů a veřejných či komerčních budov čekají na zateplení. Současný bytový fond je totiž v Česku velmi zastaralý – v průměru asi padesát let. Dílčí renovace by přitom měly probíhat každých deset let, komplexní renovace by se měly provádět co čtyřicet let. Jedině tak lze zaručit komfortní bydlení, které je zároveň úsporné.

„Velká část nákladů domácností je dnes spojená s energiemi. Rodinné, bytové a veřejné i komerční budovy jsou zodpovědné za 36 procent spotřeby energií. Ale současná legislativa jde naproti tomu, že se bude stavět více budov, které nebudou potřebovat energii ze sítě,“ říká Tomanová.

Solární panely

Foto: Bill Mead

Při rekonstrukci starších domů odborníci doporučují instalovat solární panely

V roce 2024 by se měla přijmout nová směrnice o energetické náročnosti budov, v níž budou nové parametry nastaveny tak, aby se stavěly objekty s nulovou spotřebou energie. Podle Tomanové je ale už nyní potřeba vlastníky budov motivovat k tomu, aby využívali nástroje, které máme k dispozici.

Ať už jde o majitele rodinných domů, či společenství vlastníků ve větších bytových celcích, mělo by být v jejich zájmu snížit energetickou závislost prostřednictvím zateplení a využití tepelného čerpadla a fotovoltaických panelů. Náklady na takovou renovaci jsou sice vysoké, ale Tomanová podotýká, že se rychle vrátí v podobě výrazných úspor na energiích.

V tom by ale mohl pomoci přímo stát, který může v tomto případě využít zajímavé motivační nástroje. „Města, obce i jednotlivci budou moct na renovaci v nejbližších letech využít rekordní množství finančních prostředků – zhruba 100 miliard korun z dotačních programů, jako je například Nová zelená úsporám, Operační program Životní prostředí či výzvy z Národního plánu obnovy,“ vysvětluje Tomanová.

Index prosperity Česka je společný výzkum datového portálu Evropa v datech a analytického týmu České spořitelny. V dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Takhle IKEA neznáte. Navštívili jsme její projekt ve Švédsku, kde pořádá koncerty a kde roboti vozí hot dogy

IKEA už dávno neprodává jen nábytek. Kam až může se svým byznysem zamířit, ukazuje na expu v Helsingborgu. CzechCrunch byl u toho.

Eliška NováEliška Nová

IKEA Do MoreInsider

Foto: Ingka Group

Ve švédském Helsingborgu otevřela IKEA stan pro místní

0Zobrazit komentáře

Domky jsou tu jako ze žurnálu. Před každou bytovkou je malá zahrádka, kde kvetou růže, o které se snad starají ti nejzdařilejší zahrádkáři světa. Kola tu stojí volně ve stojanech a jsou jich dohromady stovky. Popelnice jsou ze dřeva, víko přitom porůstají rostliny. A i trávník je tu zelenější. Posedět je u něj možné na mnoha dostupných lavičkách. Takový je Drottninghög, čtvrť ve švédském Helsingborgu, který jsme navštívili.

O to zajímavější je, když člověk město nejenom vidí, ale také se o něm něco dozví. V Drottninghögu totiž žije největší počet přistěhovalců z celého města. Je jich víc než sedmdesát procent. Takovou přistěhovaleckou lokalitu aby člověk pohledal. Problém v udržované lokalitě nastává, když si místní chtějí dát kafe nebo zajít do obchodu. Není tu nic. Jen supermarket, kam cesta trvá kolem patnácti minut.

Do téhle lokality nyní umístila obrovský stan IKEA. Ano, ten nábytkářský gigant. Nový areál vznikl v rámci městského expa H22, které se každoročně tady v Helsingborgu koná. Je to festival plný udržitelnosti a inovací, a proto není divu, že nábytkářská společnost, která je ve Švédsku doma, je toho velkou součástí. Do Drottninghögu umístila jedno ze stavenišť, kterému dala název DM – Do More, tedy Udělej víc.

Do More je patrně největší ukázkou toho, že IKEA se chystá naplno vystoupit ze své nábytkářské bubliny. Už teď je to, pravda, i gigant v byznysu s potravinami a už teď také fušuje do energetického byznysu, když se chystá ve Švédsku a dalších zemích dodávat do domácností elektřinu z obnovitelných zdrojů. Teď se chystá firma vykročit za hranice domácností a soukromých zahrádek. „Domov už nejsou jen čtyři stěny, je mnohem více venku, v našem sousedství,“ líčí Anna-Carin Alderin, vedoucí projektu DM. Společnost tu chce utvořit místo pro setkávání lidí, chce tu pořádat koncerty i workshopy. Chce socializovat, ale také lidem nabídnout práci. Míří přitom na lidi, kteří mají problémy ji ve Švédsku získat.

IKEA Do More

Foto: Ingka Group

Je tu i prostor pro pěstování vlastních bylinek a zeleniny

K nim patří i Shaima, žena, která přijela do země na severu ze slunného Egypta. Ve Švédsku žije už sedm let. Za tu dobu měla stovky pohovorů. Práci však nikoli. Dostala ji až teď, v DM. „Když se narodí v Egyptě dítě, dělají velké oslavy a Shaima na ně doma vařila. Říkala jsem si: dobře, ale jak velké párty a pro kolik lidí? Odpověděla, že asi pro tři sta padesát. V tu chvíli jsem věděla, že ji můžeme zaměstnat,“ líčí Alderin. Shaima je dnes součástí DM. Vaří tu ve stánku, zatím jednoduchá jídla. Dnes jsou v nabídce wrapy nebo saláty.

Dohromady dnes takhle švédský gigant zaměstnává padesátku lidí. Převážně jde o lidi, kteří mají nízké vzdělání nebo třeba tělesnou vadu. Společnost tak vykročila směrem ke kreativním a sociálním projektům, díky kterým ale samozřejmě i rozvíjí svůj obchod. Každý rok navštíví domy IKEA víc než 657 milionů lidí. Má 469 obchodů na 63 trzích. Ingka, mateřská společnost nábytkáře, ale rozhodně neusíná na vavřínech. „Dřív IKEA znamenala hlavně velké modré obchodní domy. Teď hodně experimentujeme a snažíme se přijít na to, co bude fungovat v budoucnosti. Abych byl upřímný, zatím to nevíme,“ říká pro CzechCrunch kreativní ředitel Ingka Group Marcus Engman.

Působit na lokalitu, jakou je Drottninghög, kde žije tři tisíce lidí, není špatný nápad, jak začít. Ve Švédsku ale moc dobře vědí, že je potřeba se soustředit také na jednotlivé trhy. „Jedna věc je být pro lidi relevantní z hlediska funkčnosti, druhá z hlediska kultury. Nejlepší cesta, jak k tomu dospět, je zaměstnávat lokální obyvatele. Kdo ví lépe, co chtějí lidé v dané zemi, než ten, kdo v ní žije? Potřebujeme mezi našimi zaměstnanci diverzitu,“ dodává Engman, který ve firmě začínal, když mu bylo sedmnáct. „Tehdy jsem svážel vozíky z obchodu,“ vzpomíná. Přes pozice v samotných obchodech nebo skrze pozici designéra se dostal až do samotné Ingka Group.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Strategie firmy se tak bude v příštích letech ubírat různými směry. IKEA chce jít se svými obchody z okrajů měst daleko víc do jejich center a do míst, kde lidé bydlí. Pomoci tomu má i festival, který začal na přelomu května a června v Helsingborgu. „Snažíme se zaměřit na věci, které lidi dělají rádi. Proto je tady hudební stage nebo jídlo. Podobně je to se sportem, který pomalu začíná do IKEA pronikat. Není to tak, že bychom adaptovali jiné segmenty trhu, spíš přemýšlíme, jak je přenést do domácností. Když je něco pro lidi důležité, je to důležité i pro IKEA,“ poodkrývá strategii úspěšného byznysu Engman.

Kromě DM jsou v Helsingborgu i další stanoviště. Je to i Magasin 405, hlavní útočiště modro-žluté festivalové části, který společnost přetvořila ze starého, dlouho opuštěného domu. Ukazuje tady na různé formy bydlení, třeba pro ty, kdo svůj domov mají sami pro sebe vůbec poprvé v životě. K vidění je tu tak například postel udělaná z obrovské diskokoule.

Nábytkář ale samozřejmě představuje i nové trendy v jídle. Vždyť IKEA je i potravinový velikán, na světě je dokonce v prodeji potravin šestá největší. V Magasin 405 je k dostání několik druhů vegetariánských i veganských hot dogů, které zákazníkovi navíc přiveze robot, jenž umí jídlo i objednat.

IKEA Marcus Engman

Foto: Ingka Group

Kreativní ředitel Ingka Group Marcus Engman

Specifikem je například i vlastní zelenina, kterou si tu lidé mohou pěstovat, stejně jako květiny nebo bylinky. Místo pro ně vzniklo uprostřed areálu, kde jsou dva velké čtverce. Teď jsou tu čerstvě zasázené první sazenice. „Roste tu mrkev, tykev i řezané květiny, které jsou zároveň jedlé,“ ukazuje zahradnice Matilda. Malé sazeničky klíčí také ve vertikálních zahradách, zatímco bylinky se pěstují v malém hydroponickém domku.

Ať už tam, nebo tam, na svých stanovištích v rámci H22 jsou samozřejmě vždy také obchodní pointy IKEA, kde je možné nakoupit si některé zboží. V DM jsou to například košíky nebo malé dřevěné bedničky. V Magasin 405 tašky, potraviny nebo novinky, které IKEA na festivalu představila. První nadšenci si tak mohli koupit třeba sprchový závěs, který vzešel ze spolupráce mezi nábytkářem a finskou oděvní společností Marimekko.

„Potřebujeme udělat nakupování znovu emocionální záležitostí. Už to nemůže být jen transakce nebo záležitost levné ceny. Musíte mít něco navíc, zábavu při nákupu. Je to jako s hudebním průmyslem. Přijde nová technologie a ta srazí prodeje dolů. A pak najednou se stane to, že se všichni vrátí k živé hudbě. Je to tedy současně o vystoupeních a o emocionální vazbě. Platí to i v obchodě a takové věci chceme nyní zkoušet,“ vysvětluje Engman. Ví o čem mluví, kromě své dlouholeté dráhy v IKEA je totiž i muzikantem.

A zatímco Magasin 405 spolu s festivalem H22 zase skončí, DM v Drottninghögu nějaký čas zůstane. „Pokud chcete udělat změnu, potřebujete na to i hodně času. Tohle místo tady zůstane tak dlouho, dokud sem lidé budou chodit,“ říká Alderin. Kdy ale něco takového uvidíme i v jiných zemích, kde IKEA působí? Bude pořádat festivaly a expa všude tam, kde má svoje prodejny? „V září se na mnoha místech světa něco stane. Víc než to nemůžu říct,“ odpovídá kreativní ředitel Ingka Group.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox