Český nástroj na digitalizovanou výuku pomáhá tisícům žáků. Teď se Edhance dostal do prestižního programu
Pavel Popluhar a Lukáš Rejchrt, zakladatelé startupu Edhance
Uplynulo 15 let od doby, kdy naposledy seděl ve školních lavicích. Ty roky Lukáš Rejchrt trávil prací na kariéře kreativce, která se mu i v nadnárodním měřítku dařila. Když se ale v rámci pomoci pro kampaň v oblasti prevence ve školství ocitl poblíž oněch lavic znovu, uvědomil si, že uvnitř je skanzen. Svůj obor tak úplně překopal. S Pavlem Popluharem založil startup Edhance a začal školství digitalizovat. Teď se se svým projektem dostali do evropského programu Impact EdTech.
Dostat se do Impact EdTech přitom znamenalo vyniknout mezi 278 přihlášenými projekty ze 38 zemí světa. Firmě Edhance se něco takového podařilo spolu s 16 dalšími evropskými projekty, ale teprve jako druhému startupu z Česka. Tím prvním byl v závěru minulého roku Vividbooks.
Jako jeden z vítězů tak Edhance získává grant ve výši 2,2 milionu korun, ale především se stává součástí inkubačního programu. Pokud bude dost dobrý, později možná i akceleračního. Své působení by tu mohl ukončit s dalšími 2,8 miliony korun, které získají projekty s nejlepšími výsledky.
K tomu všemu stačí dovyvinout na první pohled relativně jednoduchý nástroj Re:Form, který umožní učitelům vytvářet vlastní interaktivní digitální vzdělávací obsah. Tím jsou myšleny různé výukové aktivity, testy, domácí úkoly i jakákoliv jiná zadání. Učitelé k tomu však budou moct využívat přednastavené šablony a také celou platformu, která jim místo složitého zadávání práce (a jejího hodnocení) každému žákovi zvlášť umožní takové operace dělat třeba jediným kliknutím.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsJak je takový postup výjimečný, ukazuje třeba skutečnost, že už dosavadní platformu Edhance s přednastavenými materiály a projekty využívá přes 400 škol, 700 učitelů a téměř 10 000 žáků. Od loňského února firma dokázala prodat licence v hodnotě 2,4 milionu korun.
Nepředstavujme si přitom, že jí v tom pomohly zavřené školy. Naopak, nástroj tu vyvíjejí hlavně pro klasickou výuku. Cílem bylo od začátku dostat digitalizaci k učitelům a tím i k žákům. Nebo prostě poskytnout lepší technologie než pouhou powerpointovou prezentaci.
Člověk by řekl: tradiční pedagog
Výuka v digitálním prostoru má určité výhody. Tak třeba pokud byste chtěli na základní škole vyučovat chemii, můžete zapomenout na jakékoliv složité pokusy – v řeči vzdělávacích tabulek jsou totiž nebezpečné. S ohněm se ve škole nehraje. I pro předvedení těch jednodušších pokusů je třeba vyplnit řadu papírů a dodržet spoustu omezení. A ještě celý postup musí stát málo peněz.
„Zaměřili jsme se na ty hůř realizovatelné a drahé pokusy,“ popisuje Pavlína Vilímovská, vedoucí komunikace v Edhance. Třeba ten, kdy učitel ve videu vytvoří takzvanou propan-butanovou lavici a přelije neviditelnou směs plynu tak, že na okamžik vytvoří oheň vyskakující desítky centimetrů do vzduchu.
Zejména zakázané pokusy se líbí nejedné učitelce chemie. A celý systém zdaleka ne jen mladým učitelům, jak dokazuje jedna z ambasadorek projektu. „Na první pohled by o ní člověk řekl ‚tradiční pedagog s praxí‘. Ale dává nám neustálou zpětnou vazbu, aktivně aplikace testuje a od začátku je jedním z nejaktivnějších uživatelů,“ hovoří Lukáš Rejchrt o Janě Vlkové, učitelce z pražské základní školy.
Právě ona byla dokonce impulsem, aby ambasadorský program s aktivními učiteli společnost zahájila. S uzavřením škol museli totiž i zapřisáhlí odpůrci digitálních technologií – slovy Rejchrta – trošku šlápnout do pedálů a naučit se s nimi pracovat aktivně. Dosud se tomu někteří pedagogové vyhýbali třeba proto, že se před svými žáky styděli technologie ovládat. Program je ale podle tvůrců Edhance tak jednoduchý, aby jim to nevadilo. A zároveň s ním můžou být spokojeni i pokročilejší uživatelé.
Tři týdny před pandemií
Firma Edhance začala fungovat v roce 2016. Platformu, ve které by se mohli setkávat žáci a učitelé, ale otevřela trhu teprve v únoru 2020. Přesně tři týdny předtím, než postup proti pandemii uzavřel v tuzemsku školy. „Dlouho proto trvalo, než jsme vůbec začali komercionalizovat produkt. Především turbulence v té oblasti nám vůbec nepomáhala. Pokud ředitel čtyřikrát přepisuje rozvrh a mění provoz distanční i prezenční výuky, nejde s ním přece komunikovat, nedosáhneme na něj a nemůžeme mu nástroj doporučit,“ vysvětluje Rejchrt.
Na konci minulého školního roku, kdy se školy začaly otevírat, však už platforma rostla znatelně. V dubnu její tržby dosáhly 165 tisíc. V květnu víc než 300 tisíc. A v červnu se dostaly na 650 tisíc korun. „Jsme ale startupový projekt, jsme plánovaně ve ztrátě. Máme předpoklad, že v rámci českého trhu bychom byli schopni dosáhnout profitability během příštího roku. Nicméně naší ambicí je dosáhnout co nejmasivnější změny jak na českém, tak evropském trhu. Potřebujeme investovat do růstu i produktového portfolia,“ doplňuje spoluzakladatel firmy.
Vývoj platformy zatím stál vyšší jednotky milionů korun. S tím pomohli rovnou čtyři angel investoři: Matěj Vácha, Antonín Raizl, Lukáš Janoušek a Michal Potůček. Do společnosti vložili 280 tisíc eur, zhruba sedm milionů korun. Získali v ní podíl, výraznou majoritu si ale stále drží Rejchrt s Popluharem. Rejchrt dodává, že šlo o takzvané smart money. Tedy obsahovaly také pomoc s tím, s čím zakladatelé sami neměli zkušenosti.
„Hned od začátku nám projekt přišel zajímavý a velmi smysluplný. Vlastně mě mrzelo, že něco takového už dávno nefunguje. Pravdou ale je, že jsme vnímali, že byznysově je to výzva. Jde o složitý trh. Dávalo nám však smysl se o změnu v této oblasti školství pokusit,“ podotýká Antonín Raizl, který přes 15 let nahlížel pod pokličku dalších firem při práci pro Ernst & Young. Dnes jako investor pomáhá s růstem hned v několika společnostech.
Raizl nicméně dodává, že je zřetelné, že obchodní příležitost tu skutečně je. Neukázala to jen pandemie, která zdaleka systému nepomohla tak, jak by čekal. S určitou digitalizací výuky potřebují pomoc i další státy v Evropě. „Postupně těch firem bude přibývat,“ odhaduje. „Jenom v zemích visegrádské čtyřky je přes 47 tisíc základních a středních škol se čtvrt milionem učitelů a více než sedmi miliony žáků. Jedná se o obrovský trh, ve kterém vidíme obrovský obchodní potenciál,“ dodává k tomu Rejchrt, kreativní ředitel Edhance.
Tam, kde končí tablety
Aktuálně tvoří tým Edhance 12 lidí. S vývojem ale pomáhá i síť více než 20 externích spolupracovníků mnoha různých zaměření, včetně třeba matematiků z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. „Na materiálech pro školáky se podílejí přední odborníci v dané oblasti, zároveň mají vždy vazbu na základní školství,“ ubezpečuje Rejchrt.
Neztratit se v tom, jak aktuálně školství vypadá, je přitom podle Rejchrtových zkušeností to základní. Edhance k tomu má jednu zvláštní výhodu. Je totiž právě z ústeckého kraje. Tedy toho, který se dlouhodobě vyznačuje jednou z nejvyšších nezaměstnaností v Česku. Firma tak má docela dobře před očima to, na čem mnohé aktivity ve vzdělávání ztroskotají.
„Přijde mi, že ti lidé nemají vůbec kontakt s realitou. Řada řešení je vyvíjena zastarale, ve smyslu desktopových aplikací. Ale pokud má rodina se čtyřmi dětmi jeden počítač a jeden tablet, nemá přece smysl dělat řešení pro desktop. Snažíme se přemýšlet inovativně a progresivně, ale v relevanci k tomu, jaká je situace. Proto jednou z klíčových podmínek je, že většina výuky musí být realizovatelná na chytrém telefonu,“ popisuje Rejchrt.
Tým Edhance si totiž zjistil, že penetrace smartphonů je u jejich cílové skupiny i v těch nejslabších lokalitách na 99,5 procenta. „Je to zařízení, které je přirozenou branou do digitálního života pro všechny děti. A smartphone na rozdíl od tabletu nikdy neskončí v zastavárně. Nehrozí to, že školy dostanou z nějakého programu tablety a pak by zástupce ředitele musel obrážet zastavárny a sbírat je,“ dodává Rejchrt.
Edhance věří, že se svým projektem dokáže šetřit čas učitelů a zefektivňovat jejich práci. Zadat test, domácí úkol nebo jakékoliv procvičování můžou na pár kliknutí. A výsledky se vyhodnocují už úplně samy. Zatím nabízí interaktivní prezentace, simulátory, videa i animace. A to hlavně pro předměty v oborech STEM, tedy pro matematiku, fyziku, chemii a informatiku. Z pohledu žáků se dá označit jako místo, kam chodí do školy – nebo kam po nějakou dobu v předchozím školním roce chodili.
Samotný nástroj Re:Form pak umožní učitelům vytvářet si vlastní výukové aktivity, doteď jim Edhance uvnitř platformy umožňoval používat jen ty předpřipravené. Můžou se ale opřít o hotové šablony. To má posunout zájem žáků během online výuky. „Tam totiž dosud stále dominují powerpointové prezentace komentované přes Zoom, což pozornost dítěte zkrátka nemá šanci udržet,“ doplňuje Rejchrt.