Umí využít toho, že mají bohaté zkušenosti jak s medicínou, tak s technologiemi. A oboje se snaží přetavit v silný systém o několika projektech, ve kterém mimo jiné umělá inteligence pomáhá s nemocemi, jako je Alzheimer. David Navrátil a Jan Pavlík je představili pod hlavičkou Neurona Lab před několika měsíci. A teď hlásí, že našli strategického investora: Aurora Perpetual, který patří do biomedicínské skupiny Michala Zahradníčka. Spolu prý zvládnou projekty na trh dostat rychleji.

Plány obou stran tohoto obchodu jsou velkolepé. Zatímco David Navrátil a Jan Pavlík hodlají o roky dříve odhalit Alzheimera, Michal Zahradníček stojí za skupinou Primecell i za silným medicínským inkubátorem 4MEDi, v souvislosti s kterým uvedl, že má na investice připravenou až miliardu korun.

Kolik přesně do Neurona Lab nyní posílá, ani jedna ze stran říct nechce. Jen lehce ji přibližují tím, když vysvětlují, že jde o investici „významnou“. Podle obchodního rejstříku získal Zahradníček prostřednictvím Aurory v projektu deset procent, společná snaha pak prý může dosáhnout toho, že první produkt Neurony se na trh dostane napřesrok.

Pro Zahradníčka jde o první zásadní investici do oblasti umělé inteligence v medicíně. Doposud se soustředil především na vlastní výzkum a technologický transfer léčiv nebo třeba tkáňové a orgánové inženýrství či genovou manipulaci. Ostatně dříve zmiňoval, že biomedicínu vidí jako obor, ve kterém by Česko mohlo uspět podobně jako v IT.

„Před patnácti lety jsme předpovídali konvergenci IT a biologie v oblasti medicínských technologií jako next big thing, zjednodušeně řečeno průnik křemíkového a uhlíkového mozku,“ říká nyní s tím, že teď nastala správná doba akumulované know-how kapitalizovat.

Foto: PrimeCell

Podnikatel Michal Zahradníček, vlastník skupiny PrimeCell

„Týmu Neurona Lab poskytneme naši expertizu, zkušenosti v transferu medicínských technologií a infrastrukturu tak, aby mohl produkt co nejrychleji dostat k pacientům a výrobcům umožnil léčit maximum pacientů. Neurona má skvělý výzkum a tým a klíčové předpoklady úspěšně dokončit vývoj AI produktu,“ myslí si.

„Z Michalova vstupu do Neurona Lab máme velkou radost a věříme, že nám pomůže významně urychlit uvedení prvního produktu na trh,“ dodává Navrátil, zakladatel Neurona Lab.

Promluvte si s telefonem

Neurona Lab zastřešuje tři projekty, které cílí na rozličné části léčby: Neurona VOX, Neurona PET a Neurona ARIA. První se schovává v telefonu a poskytuje lidem zpětnou vazbu, kdy jen přes „rozhovor“ s přístrojem získají informaci vedoucí k odpovědi, jestli u nich nehrozí rozvoj právě třeba Alzheimera. Jeho prvotní známky se totiž projevují jinou intonací, opakováním slov, zadrháváním v mluvě či nelogičností vět.

Neurona PET a Neurona ARIA jsou určeny pro použití lékaři v nemocnicích a testují se v Motole. Firma spolupracuje s 2. LF UK a GE HealthCare, ostatní instituce mají přibývat. Programy pracují se snímky ze specializovaných přístrojů. Také u nich se umělá inteligence a chytré algoritmy učí hledat nemoci ve chvíli, kdy je lidé – v tomto případě lékaři – ještě nevidí.

„Cílem je pomoci lékařům jak při diagnostice, tak během bezpečné léčby Alzheimerovy nemoci, jednoho z nejrozšířenějších neurodegenerativních onemocnění dnešní doby,“ popisuje Pavlík, šéf Neurona Lab.

Foto: Neurona

Projekty Neurona nechávají umělou inteligenci hledat změny na mozku

Demencí trpí celosvětově přibližně padesát pět milionů lidí, z toho šedesát až sedmdesát procent tvoří Alzheimerova nemoc. V Česku se jedná zhruba o 150 tisíc pacientů – a také tady, stejně jako ve všech vyspělých zemích, počet strmě roste. Tvůrci Neurony očekávají, že péči o tolik lidí systém v současné podobě stíhat nebude.

„Takto obrovský nárůst objemu pacientů se bez deep learningu a umělé inteligence, zpracovávající miliony snímků za rok, nedá obsloužit, neboť by vyžadoval nerealistické zvýšení počtu lékařů, aby šlo časově zvládnout posuzování snímků všech pacientů. V opačném případě budou lékaři buď zcela zavaleni posuzováním snímků, nebo prostě budou léčit jen zlomek pacientů,“ myslí si.

S tím má pomoct právě technologie Neurona ARIA, která má umožnit rychlou a přesnou detekci komplikací biologické léčby Alzheimerovy nemoci. Rozpozná zobrazovací abnormality související s amyloidem, tedy bílkovinou, která se tvoří v mozku lidí s demencí, ukládá se i do stěny cév a pomůže lékařům v rozhodování, kdy nasazenou léčbu upravit, zastavit, přerušit nebo v ní pokračovat.

Přitom v mozku lidí se změny související s nemocí můžou začít objevovat už patnáct až dvacet let před tím, než se onemocnění plně projeví, popisují odborníci.

Jan Pavlík v různých pozicích farmaceutického průmyslu působí přes dvacet let, zaměřuje se na onkologii, neurologii, vlastní poradenskou společnost a založil a vede AlzheimerChain, organizaci, která technologie na zhodnocování stavu neurologických pacientů používá, učí je s nimi pracovat a zároveň shromažďuje data o prevenci i vývoji Alzheimerovy nemoci.

David Navrátil je technologický inovátor, který má z minulosti s umělou inteligencí zkušenosti mimo jiné jako investor ve firmě Quantasoft, která se vedle ní zabývá biometrií a počítačovým viděním. Založil Aireen, umělou inteligenci, která pohledem do lidských očí umí najít prvotní známky přidružených komplikací civilizačních chorob.

Teď chtějí s Aurora Perpetual a se zkušenostmi její dceřiné biomedicínské společnosti Primecell co nejlépe zvládnout technologický transfer Neurony a uvést první produkt co nejrychleji na světový trh.

Primecell během posledních patnácti let vytvořil nejrozsáhlejší infrastrukturu pro transfer medicínských technologií v regionu CEE, s aktivy přes 1,5 miliardy korun. Infrastrukturu tvoří nejen biomedicínský inkubátor 4MEDi v Ostravě, ale také stovky specialistů v řadě lékařských oborů. V portfoliu má dvacet výzkumných projektů, dosud především specializovaných na biomedicínu.

„Biomedicína je něco, v čem by Česko mohlo uspět podobně jako v IT. Zároveň to je obor, kterého se česká investiční scéna trochu bojí. Trvá to někdy dlouho, je to náročné, nedá se to škálovat tak snadno jako počítačové programy. Ale může to zachraňovat životy. A potenciálně se v tom točí mnohem větší peníze,“ vysvětloval pro CzechCrunch Zahradníček.