Český plán na lepší léčbu Alzheimera má investici. A partnera, který do medicíny vkládá stamiliony

Umělá inteligence od Neurona Lab ještě produkt veřejně na trhu nemá, i tak získala strategického investora. Spolu chtějí rychleji k lékařům.

Iva BrejlováIva Brejlová

neurona-lab

Foto: Neurona Lab

David Navrátil a Jan Pavlík, zakladatelé Neurona Lab

0Zobrazit komentáře

Umí využít toho, že mají bohaté zkušenosti jak s medicínou, tak s technologiemi. A oboje se snaží přetavit v silný systém o několika projektech, ve kterém mimo jiné umělá inteligence pomáhá s nemocemi, jako je Alzheimer. David Navrátil a Jan Pavlík je představili pod hlavičkou Neurona Lab před několika měsíci. A teď hlásí, že našli strategického investora: Aurora Perpetual, který patří do biomedicínské skupiny Michala Zahradníčka. Spolu prý zvládnou projekty na trh dostat rychleji.

Plány obou stran tohoto obchodu jsou velkolepé. Zatímco David Navrátil a Jan Pavlík hodlají o roky dříve odhalit Alzheimera, Michal Zahradníček stojí za skupinou Primecell i za silným medicínským inkubátorem 4MEDi, v souvislosti s kterým uvedl, že má na investice připravenou až miliardu korun.

Kolik přesně do Neurona Lab nyní posílá, ani jedna ze stran říct nechce. Jen lehce ji přibližují tím, když vysvětlují, že jde o investici „významnou“. Podle obchodního rejstříku získal Zahradníček prostřednictvím Aurory v projektu deset procent, společná snaha pak prý může dosáhnout toho, že první produkt Neurony se na trh dostane napřesrok.

Pro Zahradníčka jde o první zásadní investici do oblasti umělé inteligence v medicíně. Doposud se soustředil především na vlastní výzkum a technologický transfer léčiv nebo třeba tkáňové a orgánové inženýrství či genovou manipulaci. Ostatně dříve zmiňoval, že biomedicínu vidí jako obor, ve kterém by Česko mohlo uspět podobně jako v IT.

Před patnácti lety jsme předpovídali konvergenci IT a biologie v oblasti medicínských technologií jako next big thing, zjednodušeně řečeno průnik křemíkového a uhlíkového mozku,“ říká nyní s tím, že teď nastala správná doba akumulované know-how kapitalizovat.

primecell6

Foto: PrimeCell

Podnikatel Michal Zahradníček, vlastník skupiny PrimeCell

„Týmu Neurona Lab poskytneme naši expertizu, zkušenosti v transferu medicínských technologií a infrastrukturu tak, aby mohl produkt co nejrychleji dostat k pacientům a výrobcům umožnil léčit maximum pacientů. Neurona má skvělý výzkum a tým a klíčové předpoklady úspěšně dokončit vývoj AI produktu,“ myslí si.

„Z Michalova vstupu do Neurona Lab máme velkou radost a věříme, že nám pomůže významně urychlit uvedení prvního produktu na trh,“ dodává Navrátil, zakladatel Neurona Lab.

Promluvte si s telefonem

Neurona Lab zastřešuje tři projekty, které cílí na rozličné části léčby: Neurona VOX, Neurona PET a Neurona ARIA. První se schovává v telefonu a poskytuje lidem zpětnou vazbu, kdy jen přes „rozhovor“ s přístrojem získají informaci vedoucí k odpovědi, jestli u nich nehrozí rozvoj právě třeba Alzheimera. Jeho prvotní známky se totiž projevují jinou intonací, opakováním slov, zadrháváním v mluvě či nelogičností vět.

Neurona PET a Neurona ARIA jsou určeny pro použití lékaři v nemocnicích a testují se v Motole. Firma spolupracuje s 2. LF UK a GE HealthCare, ostatní instituce mají přibývat. Programy pracují se snímky ze specializovaných přístrojů. Také u nich se umělá inteligence a chytré algoritmy učí hledat nemoci ve chvíli, kdy je lidé – v tomto případě lékaři – ještě nevidí.

„Cílem je pomoci lékařům jak při diagnostice, tak během bezpečné léčby Alzheimerovy nemoci, jednoho z nejrozšířenějších neurodegenerativních onemocnění dnešní doby,“ popisuje Pavlík, šéf Neurona Lab.

neurona

Foto: Neurona

Projekty Neurona nechávají umělou inteligenci hledat změny na mozku

Demencí trpí celosvětově přibližně padesát pět milionů lidí, z toho šedesát až sedmdesát procent tvoří Alzheimerova nemoc. V Česku se jedná zhruba o 150 tisíc pacientů – a také tady, stejně jako ve všech vyspělých zemích, počet strmě roste. Tvůrci Neurony očekávají, že péči o tolik lidí systém v současné podobě stíhat nebude.

„Takto obrovský nárůst objemu pacientů se bez deep learningu a umělé inteligence, zpracovávající miliony snímků za rok, nedá obsloužit, neboť by vyžadoval nerealistické zvýšení počtu lékařů, aby šlo časově zvládnout posuzování snímků všech pacientů. V opačném případě budou lékaři buď zcela zavaleni posuzováním snímků, nebo prostě budou léčit jen zlomek pacientů,“ myslí si.

S tím má pomoct právě technologie Neurona ARIA, která má umožnit rychlou a přesnou detekci komplikací biologické léčby Alzheimerovy nemoci. Rozpozná zobrazovací abnormality související s amyloidem, tedy bílkovinou, která se tvoří v mozku lidí s demencí, ukládá se i do stěny cév a pomůže lékařům v rozhodování, kdy nasazenou léčbu upravit, zastavit, přerušit nebo v ní pokračovat.

Přitom v mozku lidí se změny související s nemocí můžou začít objevovat už patnáct až dvacet let před tím, než se onemocnění plně projeví, popisují odborníci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jan Pavlík v různých pozicích farmaceutického průmyslu působí přes dvacet let, zaměřuje se na onkologii, neurologii, vlastní poradenskou společnost a založil a vede AlzheimerChain, organizaci, která technologie na zhodnocování stavu neurologických pacientů používá, učí je s nimi pracovat a zároveň shromažďuje data o prevenci i vývoji Alzheimerovy nemoci.

David Navrátil je technologický inovátor, který má z minulosti s umělou inteligencí zkušenosti mimo jiné jako investor ve firmě Quantasoft, která se vedle ní zabývá biometrií a počítačovým viděním. Založil Aireen, umělou inteligenci, která pohledem do lidských očí umí najít prvotní známky přidružených komplikací civilizačních chorob.

Teď chtějí s Aurora Perpetual a se zkušenostmi její dceřiné biomedicínské společnosti Primecell co nejlépe zvládnout technologický transfer Neurony a uvést první produkt co nejrychleji na světový trh.

Primecell během posledních patnácti let vytvořil nejrozsáhlejší infrastrukturu pro transfer medicínských technologií v regionu CEE, s aktivy přes 1,5 miliardy korun. Infrastrukturu tvoří nejen biomedicínský inkubátor 4MEDi v Ostravě, ale také stovky specialistů v řadě lékařských oborů. V portfoliu má dvacet výzkumných projektů, dosud především specializovaných na biomedicínu.

„Biomedicína je něco, v čem by Česko mohlo uspět podobně jako v IT. Zároveň to je obor, kterého se česká investiční scéna trochu bojí. Trvá to někdy dlouho, je to náročné, nedá se to škálovat tak snadno jako počítačové programy. Ale může to zachraňovat životy. A potenciálně se v tom točí mnohem větší peníze,“ vysvětloval pro CzechCrunch Zahradníček.

Zelená vzpruha z Česka. Vyzkoušeli jsme nápoj, který pomůže doplnit nedostatek zeleniny v jídelníčku

Je zelený a do těla vpraví 62 druhů zeleniny, ovoce a jiných životabudičů. Řeč je o novince startupu Madmonq, která ale ne každému zachutná.

greens-nahled

Foto: Madmonq

Michal Noga a Petr Andrýsek ze startupu Madmonq

0Zobrazit komentáře

Jeho barva po rozmíchání s vodou trochu připomíná brčálový rybník. Voní jako ovocný „šumák“ a jeho chuť je jedním slovem zelená. Což si může každý vyložit po svém. Řeč je o novém produktu Greens, který na začátku června představil český startup Madmonq, zaměřený na přírodní doplňky stravy pro hráče. Vykročil tím z gamerské škatulky, jelikož vyvinul sypký prášek, který může do svého jídelníčku zařadit naprosto každý. V redakci CzechCrunche jsme zkoušeli, jestli je skutečně pro každého.

Přišla nám krabička, která na první dojem působila tak, že ukrývá nějaký nadupaný mobil nebo jinou technologickou vymoženost. Místo toho jsme v ní našli 30 sáčků s humornými nápisy Now, lettuce pray, Veggies.zip nebo Expecto carrot-tum. Společně s informacemi o tom, že se v každém balení ukrývají fytonutrienty, vitaminy, minerály, enzymy a že nahradí jednu porci ovoce a zeleniny, začalo být poslání krabičky zřejmé. Má do našich životů vnést zdraví.

Zakladatel startupu Madmonq Michal Noga se totiž rozhodl, že se jeho značka tentokrát zaměří na nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku, se kterým se potýká většina Čechů. Mnoho lidí dnes už dobře ví, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje denní dávku pěti porcí ovoce a zeleniny. Jenže, nalijme si čistého vína, kdo z nás tolik ovozelu každý den skutečně spořádá? Podle průzkumu Madmonqu jí Češi v průměru asi polovinu tohoto množství a jen dvě procenta pak denně konzumují tolik, kolik doporučují zdravotníci.

„Madmonq Greens jsou dalším střípkem do skládačky našeho portfolia a možností, jak efektivně řešit nedostatečný příjem fytonutrientů a dalších aktivních látek z ovoce a zeleniny i celkovou vyváženost stravy. Problém s konzumací zdravých potravin se netýká jen gamerů, ale většiny populace. Proto věříme, že si ke Greens najdou cestu všichni, kteří chtějí svůj životní styl zlepšit, a nejen naše ‚core‘ hráčská cílovka,“ dodává Michal Noga.

greens

Foto: Madmonq

Každé balení zaujme zábavným nápisem

Startup říká, že si na vývoj takto komplexního nápoje posvítil jako první česká firma. Na domácím trhu existuje několik značek, které už podobné směsi v nabídce mají, převážně jde ale vždy o kombinaci takzvaných zelených potravin, jako jsou řasy spirulina a chlorella nebo zelený ječmen. Někteří výrobci pak přidávají i ovocné extrakty, enzymy či dokonce houby. Zelený prášek Madmonq má ale přidanou hodnotu díky bio kvalitě ingrediencí a také tomu, že navíc obsahuje i prebiotika.

A zdá se, že na to zákazníci slyší. „Novinka v našem portfoliu se okamžitě stala druhým nejprodávanějším artiklem – hned za boostovacími tabletkami, které nadále zůstávají naším stěžejním produktem. Dá se tedy říci, že v prodejích postupujeme dle našich stanovených plánů,“ říká Petr Andrýsek, spoluzakladatel Madmonq.

Co všechno se teda v jedné porci Greens nachází? Ze zelených potravin spirulina, zelený ječmen, chlorella a pšeničná tráva, ze zeleniny je zastoupena brokolice a její klíčky, zelená paprika, kadeřávek, chřest, růžičková kapusta, mrkev, květák, okurka, česnek, cibule, petržel, dýně, červená řepa, rajče a špenát a navrch zázvor. Z ovoce pak borůvky, bobule acai, brusinky, jablka, třešně, citrusy, hrozny, švestky, maliny a jahody.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K tomu celá řada vitaminů a minerálů, od áčka přes vitaminy skupiny B až po jód či železo – ty v každé porci oscilují mezi 20 až 36 procenty doporučené denní dávky. A celý mix zakončují trávicí enzymy a prebiotika, které mají nejen nakopnout zažívání, ale také si dobře rozumí se vším tím obsaženým ovocem a zeleninou, takže díky nim působí ještě o něco efektivněji. Látky obsažené v ovoci a zelenině totiž bakteriím slouží jako ideální potrava. K tomu navíc řepkový olej, aby se dobře vstřebaly živiny, které se nerozpustí ve vodě.

Madmonq doporučuje směs rozmíchat ve 200 mililitrech vody. Rozhodně nepoužívejte menší množství, jelikož chuť je potom skutečně zahlcující. Co by jeden čekal, když je v jednom pytlíku tolik ingrediencí. Po smíchání s vodou vznikne poněkud strašidelně barevný, tmavě zelený nápoj, který má ale i přes své vzezření příjemně voňavou, ovocnou vůni. Ovoce se pak odráží i v chuti, alespoň tedy při prvních doušcích. Později se ale začnou ozývat i další ingredience a nápoj chutná spíše zeleninově.

Nutno podotknout, že i přes obsah poměrně „čpavých“ typů zeleniny, jako je brokolice, květák, česnek nebo cibule, po nich není v nápoji ani stopa. Chuť ale úplně příjemná není a je potřeba si na ni pár dní zvykat, což se ne všem testujícím členům v redakci podařilo. Holt příslib lepšího jídelníčku pro ně nejspíš nebyl takovou motivací.

Mnohem lépe ale výsledný mok chutná, když se smíchá třeba s pomerančovým džusem. Jen v ten moment přijdete o benefit „bez cukru“. Přesto má nápoj poměrně výrazně sladkou chuť, za což vděčí kombinaci stévie a sukralózy. Umělá sladidla jsou dlouhodobě na pranýři, takže právě sukralóza může být pro některé potenciální uživatele překážkou. Výsledky dosavadních studií jdou mnohdy proti sobě, shoda ale panuje spíše v tom, že je sukralóza bezpečné sladidlo.

greens-2

Foto: Madmonq

Greens je potřeba rozmíchat ve 200 mililitrech vody

U chuti, která ne každému sedne, se dají přivřít oči vzhledem k tomu, že prášek obsahuje 62 ingrediencí. Umíchat ho tak, aby chutnal jako jahodový milkshake, je jednoduše bez zapojení chemie zhola nemožné. „Vyladění poměrů surovin tak, aby fungovaly co nejlépe, nebylo vůbec jednoduché. Ještě složitější ale bylo najít spolehlivého dodavatele, který zajistí ty nejkvalitnější suroviny splňující potřebné certifikace. Nechtěli jsme ale ustupovat z našich vysokých nároků, a tak jsme raději uvedení Greens o dva měsíce odložili a počkali, než nám správně uschnuly extrakty z okurky a chřestu,“ dodává Noga.

Madmonqu se díky Greens nyní ve větší míře otevírají i zahraniční trhy. S tabletkami pro gamery se startupu podařilo dostat již na trhy Francie, Beneluxu, Spojeného království a také do severských zemí. Trh se zelenými potravinami je ale přece jen trochu jiná liga. Dlouhodobě roste dvouciferným tempem a jeho velikost byla vloni odhadnutá na 330 milionů dolarů. Madmonq tak práškový doplněk rovnou uvedl i v dalších zemích s důrazem na západní Evropu.

„Dlouhodobě sledujeme celosvětové trendy a potřeby nejen gamerů, ale všech, kteří tráví čím dál více času za monitorem a aktivně se zajímají o své zdraví. Proto uvádíme Greens i na dalších evropských trzích a očekáváme velký zájem především v zemích jako Francie a Velká Británie. S přidáním Greens do našeho portfolia chceme zároveň profilovat naši značku více směrem do zdraví a přiblížit se tak naší dlouhodobé misi vybudovat globální brand, který řeší zdraví v gamingu,” uzavírá Michal Noga.