Čeští kavárníci The Miners šlapou do expanze. Otevřeli u Sagrady Familie a v Polsku, na řadě je Vídeň

Oldřich Valta a Egor Kolpakov budují z Prahy kavárenskou síť, která má být největší v Evropě. Pobočky teď přibývají jak na běžícím pásu.

egor-a-oldrich

Foto: The Miners

Zakladatelé The Miners Egor Kolpakov a Oldřich Valta

0Zobrazit komentáře

Říkat, kolik má kavárenská síť The Miners aktuálně poboček, je v poslední době hodně ošidná věc, co několik týdnů totiž přibude nová. V září se například rozjela jedna u nejslavnějšího kostela v Barceloně a vzápětí v pražském Port7, v říjnu se otevřela první v Polsku a na dveře klepe i rakouská. Největší evropský řetězec s výběrovou kávou, který si zakladatelé Oldřich Valta a Egor Kolpakov vytyčili vybudovat, to ještě není, mají k němu ale dobře vykročeno.

„Já jsem ve firmě na pozici riskaře, ve srovnání s Egorem jsem ten konzervativní,“ směje se bývalý bankéř Oldřich Valta, který má ve firmě na starosti finance. Na konzervativce ovšem nevypadá a neodpovídá tomu ani líčení toho, jak se byznys The Miners, kteří vedle kaváren provozují i pražírnu, pekárnu a e-shop s vlastním zbožím, aktuálně rozvíjí.

Pět let starý řetězec, o němž jeho zakladatelé od začátku prohlašují, že jednou bude celoevropský, aktuálně čítá 17 poboček v Česku, Španělsku a Polsku. Loni se měl jeho obrat vyšplhat na 95 milionů korun, letos Valta očekává 140 až 150 milionů. „Rosteme pravidelně o 60 až 70 procent,“ vysvětluje. „A mým úkolem je udržet to tak, abychom nevykolejili.“

Nejnovější přírůstek do rodiny The Miners se „narodil“ 18. října v Krakově. Jde o první pobočku v Polsku a na starosti ji mají dva franšízanti, začátkem roku by ale měla přibýt ve stejném městě již druhá. Krátce předtím se otevřela také dvanáctá v Praze, konkrétně v nově zprovozněném kancelářském areálu Port7 v Holešovicích, kde si The Miners rovnou zřídili svůj head office pro expanzi. A o několik týdnů dřív přibyl i malý kávový bar u Sagrady Familie, už čtvrtý v Barceloně. Osm z celkového počtu provozoven patří samotným The Miners, za devíti stojí franšízanti.

„Myslím, že už můžu říct, že jakmile někam přijdeme a ukážeme se, tak se pak franšízanti daleko snáz hledají. Jsem zvědavý, jestli to bude v Polsku a jinde fungovat stejně,“ přemítá Valta. S vyjmenováváním dohodnutých partnerství a dealů ale nekončí. Ještě před koncem listopadu se má rozjet první kavárna The Miners ve Vídni, která bude navíc speciální tím, že bude zároveň výdejnou české e-shopové jedničky Alzy.

„Chtěli jsme našim zákazníkům nabídnout více než jen možnost vyzvednout si své objednávky, a proto jsme hledali partnera, který sdílí naši vizi o vysoké kvalitě a péči o zákazníky. Naše společná pobočka ve Vídni nabídne nejen pohodlné místo pro vyzvednutí objednávek, ale i špičkovou kávu. Těšíme se, že tato kombinace vytvoří pro naše zákazníky další důvod, proč k nám rádi zavítají,“ říká ke společným plánům mluvčí Alzy Eliška Čeřovská.

Ani tím ale The Miners nekončí. Kromě již otevřených poboček mají podle Valty podepsané smlouvy na dalších 26 ve Španělsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, na Slovensku a Maltě. V plánu byla i jedna v Jerevanu, z té ale nakonec sešlo. Za všemi nově chystanými už nicméně stojí zmiňovaní franšízanti, což je cesta, kterou chtějí Valta s Kolpakovem jít i dál. Na dvacet dalších spoluprací je prý blízko podpisu a celkově za existenci The Miners o možnost provozovat jejich kavárnu prý požádalo už na tři a půl tisíce zájemců.

„Jen tak někomu ji ale nedáme. Máme jasně vymezeno, jak se mají naše kavárny profilovat, a hledáme lidi, kteří do toho zapadnou,“ vysvětluje Valta a dodává, že nejčastěji od nich franšízy dostávají mladí lidé, co jsou navíc v daných zemích cizinci a chtějí se v nich usadit. Jednak mají žádaný mladistvý vibe, který Valta s Kolpakovem pro svůj brand chtějí, jednak podle nich mívají podobně dravý přístup k byznysu.

„Vysvětluju si to tím, že člověk, který se vůbec odváží opustit svou rodnou zemi a žít někde jinde, má odvahu a chuť jít do byznysu, což je přesně to, co hledáme. Ne někoho, kdo si otevře kavárnu jako jistotu ke své práci v korporátu. Má to ale i svou stinnou stránku, a sice že většinou nemají dost financí na to, aby všechno zvládli,“ říká.

V The Miners proto těm, kdo o to mají zájem, pomáhají sestavit byznys plán i sehnat investora, jednou by jim pak rádi financování poskytovali sami. „To je ale ještě hodně daleko,“ mírní se Valta. „Nicméně ve Španělsku se nám již pro naše partnery daří zprostředkovat bankovní financování ještě před tím, než vůbec otevřou první pobočku, což je v Česku něco téměř nemožného,“ dodává.

miners-2

Foto: Anna Organová

Oldřich Valta

Sami The Miners přitom za sebou stále mají několik investorů zejména z řad svých známých, což je způsob, jakým se financují od začátku. Momentálně ale prý jednají již s potenciálním institucionálním investorem. „Aktuálně běží due diligence, tak uvidíme. Už se překlápíme do fáze, kdy jsme schopni dosáhnout na dluhové financování. Takže nemusíme nutně raisovat nový kapitál, ale na banky pořád bohužel rosteme moc rychle a jsme pro ně rizikoví. Venture debt je ale něco, co teď řešíme,“ přibližuje finanční šéf The Miners.

A když už jsme u té rychlosti – ještě loni Valta v médiích prohlašoval, že by s Kolpakovem do roku 2028 rádi měli tisíc poboček, z toho ale sešlo. „Rozběhli jsme na podporu rozvoje fundraising, ale nedokázali jsme se dohodnout na ceně, takže to padlo a dál rosteme vlastními silami. Je to sice pomalejší, ale já jsem popravdě klidnější,“ říká s tím, že aktuální cíl pro rok 2028 je 400 poboček. „Když se mě někdo ptá, proč by to samé nemohl udělat někdo jiný, protože kaváren je přece spousta, tak má samozřejmě pravdu. Ostatní ale nemají globální mindset a nejdou tomu naproti, my jsme jiní. Jsme pružní a agilní jako startupy,“ je přesvědčený Valta.

A i přesto, že firma šla zatím spíš směrem do západní Evropy a v jednání je prý i pobočka ve Francii, pokukovat začíná také po té východní. „Všichni z franšízového oboru a vůbec ti, co expandují, si vychvalují Rumunsko, Bulharsko a Srbsko. Jsou to rychle rostoucí trhy, není tam taková administrativní zátěž, návratnost investice je rychlejší než směrem na západ, tak přemýšlíme tímto směrem,“ uzavírá.