Jméno Romana Linharta zná většina českých včelařů především coby autora knižních titulů Myslet jako včela a Včelařit jako včela, které přibližují postupy chovu včel za využití nejnovějších vědeckých poznatků. Linhart se v nich mimo jiné zaměřil i na téma napadení včelstev kleštíkem včelím, známým též pod jménem Varroa destructor. Boji s tímto nebezpečným roztočem se však Linhart nevěnoval jen v teoretické rovině. V rámci projektu Apis Innovation vyvinul s Janem Rájou unikátní úly vybavené termosolární technologií, která pomáhá včelstva před parazitem chránit. A zájem o ně mají včelaři třeba až z Jižní Koreje.

Chov včel se i u nás stává stále populárnější kratochvílí, která přináší radost i užitek. O to více bolí momenty, kdy včelstvo po letech péče napadne parazitický roztoč a během krátké chvíle včelstvo, ve kterém včelaři pomalu znají každou včelu jménem, zcela zdecimuje.

Zkušenosti s tímto invazivním druhem původem z jihovýchodní Asie mají kvůli jeho agresivní povaze v podstatě všichni zdejší chovatelé včel. Naštěstí jim dnes může pomoci Linhartův vynález. Přes své bohaté zkušenosti a znalosti dostal nápad na termosolární úl víceméně náhodně.

„Roman chodíval do malého obchůdku pro svačiny a všiml si, že pod střechou žije dlouhodobě včelstvo. Roztoč Varroa destructor neboli kleštík včelí přitom každé neléčené včelstvo za jednu až dvě sezóny zahubí. Od majitele krámku zjistil, že včely byly na místě dříve, než obchod vznikl, tedy určitě výrazně déle než jedno desetiletí,“ vysvětluje Jan Rája, který v Apis Innovation zastává pozici ředitele.

Co stálo za schopností tohoto včelstva vyvarovat se napadení kleštíkem? Jan Rája vysvětluje, že klíčové bylo místo, kde se včely usadily. To se totiž nacházelo hned pod plechovou střechou, což znamenalo, že v letních měsících v úlu panovala vyšší teplota, než pokud by si včely svůj domov vybudovaly jinde. Teplota dosahovala hranice, při které kleštíci odumírali, ale včelstvo zůstalo netknuté. Linharta, který bohužel před dvěma lety zemřel, v ten moment napadlo, že pokud je něco takového možné u divoce žijícího včelstva, proč by to nešlo i ve standardních úlech.

Tato myšlenka se zrodila před více než deseti lety a vyústila v založení projektu Apis Innovation, pod kterým začaly být takové úly vyvíjeny. Vývoj zabral několik let, jak Rája vysvětluje, inovativní projekty spojené se včelařstvím se musejí podřizovat sezóně, a proto inovace vždy trvají. Finální produkt byl na trh uveden roce 2016, coby absolutní světový unikát. Podle Ráji sice existují některá externí jednoúčelová zařízení pro termoterapii, ta ovšem potřebují zdroj elektrické energie a práce s nimi je náročná z hlediska času i manipulace.

Včelařům se tak dostala do rukou technologie, díky které nemusejí k prevenci před napadením užívat konvenční prostředky, které podle Ráji mají vliv i na samotné včely. „Klasickým způsobem boje s Varroou je používání chemických látek, pesticidů a kyselin uvnitř úlů. Chemická léčiva mají silně negativní vliv na včely, délku jejich dožití a jejich vitalitu. Rezidua některých z těchto chemických látek nebo produkty jejich rozkladu se přitom usazují v konstrukcích úlů, ve vosku a dostávají se i do medu,“ vysvětluje Rája.

Šéf Apis Innovation zároveň dodává, že některé látky využívané pro hubení kleštíků jsou prokazatelně nebo potenciálně karcinogenní, což běžný konzument medu většinou ani netuší. A v neposlední řadě je problémem i ten fakt, že roztoč Varroa postupně získává na tento typ léčiv rezistenci, čímž se včelaření stává dlouhodobě neudržitelným.

Teplo domova

Termosolární úl v sobě kombinuje klasický nástavkový úl a léčebné zařízení. Nástavky, do kterých se umisťují rámky, na nichž si včelstvo následně buduje plástve, se skládají klasicky na sebe do výšky a každý z nich je opatřen termosolárním okénkem. Tato technologie je přítomna také na střeše, díky čemuž probíhá již zmiňovaná termoterapie v celém úlu.

„Ta ohřívá zavíčkovaný plod v plodišti na teploty, které roztoče zahubí. Během termoterapie oba systémy spolupracují. Sluneční paprsky se přeměňují na tepelné vlny, které sálají do plodiště,“ popisuje Rája fungování úlu.

„Teplo je absorbováno voskem, zásobami a plodem. Díky izolaci se teplo uchová po dobu nutnou k odstranění roztočů Varroa. Pro roztoče je přitom smrtelnou teplota pouze o pět až sedm stupňů Celsia vyšší, než je standardní teplota, kterou včely stabilně v plodišti udržují. Pokud je roztoč vystaven teplotě nad čtyřicet stupňů po dobu minimálně dvou hodin, je to pro něj devastující a hyne, ale už při teplotách kolem šestatřiceti stupňů se není schopný množit a při osmatřiceti stupních Celsia jsou poškozovány jeho orgány,“ dodává Rája.

Mimo to je díky technologii v úlu dlouhodobě udržován tepelný komfort včelstva, což má pozitivní vliv na jeho sílu, rozvoj během jara a tedy i výnosy medu. Prozatím musí proces termoterapie řídit včelař, již nyní však společnost pracuje na jeho automatizaci. Cena zařízení je ve srovnání s klasickým úlem více než trojnásobná. Zatímco cena běžného úlu se pohybuje okolo pěti tisíc korun, svůj termosolární úl Apis Innovation nabízí za částku okolo 17 tisíc.

Jedná se o vyšší cenu, kterou možná tradiční včelaři mohou odmítnout, ovšem podle Ráji si v poslední době hledají ke včelám cestu zcela noví včelaři, kteří nad řemeslem uvažují trochu jinak „Jsou otevření novým myšlenkám a nechtějí ve včelstvech používat chemická léčiva. Dlouhou dobu zájem o včelaření spíše upadal a věkový průměr českých včelařů rostl výrazně nad šedesát let. Situace se ale naštěstí otočila zhruba patnáct let nazpět a nyní včelaření opět táhne,“ pochvaluje si Rája.

„Je to vlastně trend, který na Západě přišel ještě dříve. Momentálně se ke včelaření dostávají nejčastěji lidé mezi třiceti a padesáti roky, průměrný věk včelařů rychle klesá,“ dodává šéf olomoucké firmy, která v loňském roce získala ocenění Impact Star za inovaci na poli udržitelnosti. To je udělováno v rámci soutěže technologických startupů Deloitte Technology Fast 50.

Díky rostoucímu zájmu dnes Apis Innovation prodává stovky úlů ročně, přičemž některé z nich míří i do Spojených států, Velké Británie, Nizozemska, ale třeba i Jižní Koreje, na Nový Zéland či do Jordánska. „Do zahraničí prodáváme primárně organicky, na cílenou expanzi jsme dosud neměli dostatečný kapitál. Máme za sebou první investiční kolo a nyní hledáme investory v rámci druhého kola, které bude mít za cíl právě i zahraniční expanzi,“ dodává Rája.

Obrat společnosti se podle něj za loňský rok pohyboval okolo dvou a půl milionu korun. „Tento rok očekáváme růst kolem padesáti procent, v příštím roce pak máme v rámci výhledu spojeného s úspěšnou investicí vizi na další výrazný růst,“ říká Rája.

Léčivé tinktury a včely ve firmách

Kromě prodeje samotných úlů aktuálně Apis Innovation ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou a Biologickým centrem AV CŘ vyvíjí speciální antivirový přípravek. Jedná se o tinkturu, pro kterou dodává potřebný alkohol Palírna u Zeleného stromu. Alkohol zde slouží pro získání výtažků ze speciálně vybraných bylin, které působí jako antivir. Ve vývoji je však i pylová náhražka, jejímž složením se Apis Innovation snaží co nejvíce přiblížit pylu vrby jívy, který je nejvhodnější k rozvoji včelstev.

Apis Innovation nemíří pouze na soukromé chovatele, zaměřuje se také na firmy či instituce, ve kterých se snaží probudit zájem o chov včel prostřednictvím projektu Včely do firem. O včely umístěné v termosolárních úlech se starají přímo včelaři Apis Innovation, přičemž firmám pomáhají získávat vlastní med, jenž pak může posloužit ve firemní kuchyňce či jako dárek. Ten může být nabídnut zaměstnancům, obchodním partnerům nebo firemním zákazníkům, pro které společnost pořádá i včelařské akce.

„Tímto krokem chceme edukovat společnost o problémech, které souvisejí se včelami a dalšími opylovateli nejen v Česku. Snažíme se přitom motivovat zapojené subjekty k tomu, aby se zamýšlely nad okolním prostředím a přírodou, a nabízíme třeba i vysazení záhonů lučního kvítí, bylin a rostlin vhodných pro včely a další opylovatele. A to namísto nízko střiženého anglického trávníku, tedy jakési zelené pouště,“ uzavírá Rája.