ČEZ v prvním pololetí vydělal 33 miliard. Přijde teď tučná dividenda, nebo mimořádné zdanění?

Minoritní akcionáři možná přijdou o rekordní zisky, které celý ČEZ čekají, a možná ani nedosáhnou na tučnou dividendu za rok 2022.

temelin-regularKomentář

Foto: ČEZ

Jaderná elektrárna Temelín

Loni měla energetická skupina ČEZ v prvním pololetí čistý zisk přesahující jednu miliardu korun. Dnes oznámila, že za první půlrok letošního roku se její zisk zvýšil o závratných 32 miliard korun. Výsledky byly ovlivněny mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Budou však vysoké zisky dobrou zprávou pro akcionáře, nebo se tučné dividendy nakonec nedočkají?

O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Štěpán Hájek, analytik finančních trhů ve společnosti XTB. Jak se výsledky skupiny ČEZ odrazí v rozhodování vlády o zavedení nové daně z takzvaných mimořádných zisků? A byla by to dobrá zpráva pro minoritní akcionáře?

***

Výsledky společnosti ČEZ za druhé čtvrtletí letošního roku musely potěšit každého investora. Firma vydělala 6,9 miliardy korun a za první polovinu letošního roku jde dohromady o 33,6 miliardy. Mnohem důležitější jsou však pro akcionáře výhledy – a ty jsou na zbytek letošního roku velmi pozitivní.

Došlo k navýšení projekce zisku EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů) z 95 až 99 miliard na 110 až 115 miliard korun. Čistý zisk by měl skončit mezi 60 až 65 miliardami. Mělo by tak jít o téměř stoprocentní růst, ze kterého bude tvořit až 30 procent výroba elektřiny z jádra, kde má ČEZ obrovské marže. Vše by mělo vyvrcholit rekordní dividendou, ale dočkáme se jí vůbec?

Česká vláda by měla za měsíc rozhodnout, zda dojde ke zdanění „mimořádných“ zisků energetického a bankovního průmyslu. Důvodem je prý válka na Ukrajině, která zastavila dodávky plynu z Ruska, a jelikož měl plyn sloužit jako přechod k obnovitelné energii, jsou teď ceny elektřiny výrazně dražší. Vláda tedy vyhodnotila, že jde o zisky, o které se průmysl nezasloužil inovacemi nebo pokrokem v technologiích, ale jde pouze o důsledek válčeného konfliktu.

Vládě však uniká, že ČEZ bude realizovat především zisky z prodaných kontraktů z minulého roku, kdy žádná válečná krize nebyla a ceny rostly kvůli zelené politice Bruselu. Jde však o jednu z možností, jak konsolidovat státní dluh, ale není lepší si počkat na vysokou dividendu, kterou vyšší zisky přinesou?

Odpověď jasně daly výsledky za poslední tři měsíce a následný výhled na zbytek roku. Čistý zisk až 65 miliard korun znamená výplatu dividendy až 52 miliard korun. Z pozice sedmdesátiprocentního akcionáře si přitom může stát vyplatit jakoukoliv dividendu, a to i vyšší než 100 korun na akcii. To by znamenalo daleko vyšší příjem do státní kasy, než jaký očekává vláda od sektorové daně.

Samozřejmě, pokud by chtěl stát okrást minoritní akcionáře, je sektorová daň nejspíš ta nejjednodušší cesta. A ještě by zbytek investorů natolik znechutila, že by se cena akcií dostala výrazně níže. To by státu vyhovovalo, kdyby chtěl náhodou celý ČEZ zestátnit, protože by mu stačilo vyplatit menší akcionáře s mnohem nižší prémií, než kterou by musel zaplatit nyní.

Výroba z jádra je bezesporu vykoupením z energetické krize, ale ČEZ nemá šanci kontrolovat cenu elektřiny, kterou prodává na burze. Zestátnění by tedy bylo logickou variantou, ale překážkou jsou minoritní akcionáři. Ti tedy možná přijdou o rekordní zisky, které celý ČEZ čekají, a možná ani nedosáhnou na tučnou dividendu za rok 2022. Rozhodnutí padne 10. září.

Štěpán Hájek

Finančním trhům se začal věnovat již na vysoké škole v roce 2012, kdy se přes technickou analýzu postupně dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů, které vnímá jako hlavní hybnou sílu na finančních trzích. Tím se začal prodlužovat jeho investiční horizont, ale část portfolia stále tvoří aktivní trading. Ve společnosti XTB připravuje pro klienty pravidelné zprávy o dění na finančních trzích a v mediích popularizuje svět investování.

Finančním trhům se začal věnovat již na vysoké škole v roce 2012, kdy se přes technickou analýzu postupně dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů, které vnímá jako hlavní hybnou sílu na finančních trzích. Tím se začal prodlužovat jeho investiční horizont, ale část portfolia stále tvoří aktivní trading. Ve společnosti XTB připravuje pro klienty pravidelné zprávy o dění na finančních trzích a v mediích popularizuje svět investování.