Dostat hraní videoher v Česku na stejnou úroveň jako zápasy MMA. To je smělý cíl, který si vytyčil Lukáš Pleskot, jenž v profesionálním gamingu neboli esportu podniká. „Chceme, aby naše akce vypadaly jako Oktagon. A aby se podobně jako o něm i o esportu všude mluvilo,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch. Jak toho chce dosáhnout?

Díky hraní her se vydělávají velké peníze. Získávají je nicméně nejen samotní profesionální hráči, ale i firmy, které soutěže v esportu pořádají. Firmy jako česká Playzone, v jejímž čele Lukáš Pleskot stojí a která za loňský rok zaútočila na sto milionů korun v tržbách.

Vydělává například díky pořádání turnajů v populárních hrách League of Legends či Counter-Strike. Nebo provozem Vodafone Playzone Areny, jež na pražském Chodově míchá restauraci a videohernu. Podle Pleskota je tu ale potenciál klidně i na dvakrát vyšší tržby. A taky na mnohem větší popularitu esportu v Česku.

„Chceme vyprodat novou brněnskou arénu,“ popisuje v rozhovoru budoucnost, kterou si pro profi hraní her u nás vysnil. Jestli k tomu má Playzone nakročeno, to se ukáže už za pár dní – v pátek 28. listopadu v Brně vypukne Herní festival MČR, jehož součástí je kromě zábavního programu pro běžnější návštěvníky třeba i finále counter-strikové sezony.

Loni vám vaše aktivity v čele s arénou na Chodově a herním festivalem vygenerovaly přes devadesát milionů korun v tržbách. Je to překonání cíle, nebo jste mířili výš?
Zhruba před pěti lety jsme měli obrat dvacet milionů. A řešili jsme, jak udělat sto. K tomu jsme se teď velmi přiblížili – a vážně hledáme způsob, jak vyrůst na dvě stě milionů. To samozřejmě není jednoduché, jsme v cyklu, kdy tomu trh nemusí extrémně fandit a přát. Protože velký vrchol herního průmyslu byl v době covidu, zatímco od té doby se pozornost posouvá zase spíš ke klasickým sportům. Přitom absolutní čísla třeba i rostou, ale jde o vnímání esportu. Zrovna teď to není tak zvučné slovo, ten buzzword, jakým esport byl. Teď je to více gaming jako takový.

Je to důvod k obavám? Nebo prostě další cyklus?
Já se v esportu pohybuji téměř pětadvacet let, takže nepanikařím. Podobných cyklů jsem zažil hodně. Vždy se nám osvědčilo držet se toho, co umíme. Toho, co s oblibou popisuji jako přirozeně se motat mezi gamingem a esportem. Jsou období, kdy více rezonuje to řekněme tradičnější hraní, jsou období, kdy na popularitě nabývá esport. Teď jsme v tom prvním.

Foto: Radim Madarasz / Playzone

+12

Není to ale i tak indikátor k mnohem většímu odklonu od esportu a větší sázce na běžnější hry a hráče?
Obě ta odvětví jsou důležitá, proto je často spojujeme. I tu esportovou nohu se snažíme posilovat a rozšiřovat, což v našem případě znamená především Mistrovství České republiky v různých hrách, jako je Counter-Strike, League of Legends nebo EA Sports FC, dříve FIFA. Ale zároveň se snažíme naše projekty transformovat, aby nebyly zaměřené výhradně na profesionální hráče videoher, ale mnohem více na hráče jako celek. Abych to zjednodušil, tak říkáme, že náš byznys není buď gaming, nebo esport, ale prostě zábava.

Jak skrz zábavu chcete zdvojnásobit tržby?
Kromě rozšiřování stávajících projektů máme také dlouhodobější plány, od kterých si slibujeme značný růst. Aktuálně pořádáme jeden herní festival, na který loni přišlo přes pětadvacet tisíc lidí – ale chtěli bychom ročně pořádat dva. Teď máme Vodafone Playzone Arenu na Chodově – ale chceme po celém Česku vytvořit víc podobných míst.

A historicky jsme byli hodně závislí na partnerech, nicméně teď se snažíme mnohem více sami své aktivity monetizovat. Ve Vodafone Areně si dáte pití a burger, na MČR je mnohem více obsahu, konečně je tu pak naše agenturní působení. Tedy event management, streamování, a to nejen v rámci gamingu, tyhle služby umíme napříč obory.

Která z těch aktivit je pro Playzone nejvýdělečnější?
V tuto chvíli je stále náš největší projekt Herní festival MČR v Brně, který kombinuje esport a ten klasičtější gaming.

V jakém poměru?
Řekl bych, že zhruba půl na půl. Dříve tam lidé chodili hlavně kvůli finále šampionátu v Counter-Striku Tipsport MČR CS, v posledních letech už máme spoustu nových návštěvníků, kteří se tam jdou i jen pobavit, podívat se na jiné hry. Nebo v případě nadcházejícího festivalu v pátek 28. listopadu na koncert hudby z Kingdom Come: Deliverance 2. Děláme si průzkumy a je vidět, že důvody návštěv jsou čím dál rozmanitější a nejsou spojené pouze s esportem..

Tím se nicméně trochu vracíme k jedné z předchozích otázek. Vyplácí se stále při takovém trendu ona sázka na esport?
Česká esportová scéna je aktuálně v mírném útlumu, ale stále je pro nás důležitá. Ačkoliv v tomhle nám v uvozovkách nepomáhají ani české týmy, kterým se nedaří udržet byznys model, nové týmy moc nevznikají…

Řeknu to možná trochu ostře, ale věřím, že kvalita MČR jako akce je dobrá, ale například Counter-Strike coby jeden z největších tahounů se teď v Česku nenachází v dobré kondici. Opravdu bychom si přáli, aby nám přijel ekvivalent fotbalové Barcelony nebo Realu Madrid a utkali se s někým, kdo je v evropském měřítku aspoň tak dobrý jako fotbalová Sparta či Slavia. Ale i když je v útlumu a i když se mu v Česku aktuálně tolik nedaří, stále máme v esportu obrovské ambice.

Jaké konkrétně?
Vedle pavilonu P brněnského výstaviště se staví nová T-Mobile Arena. A my už teď počítáme s tím, že chceme mistrovství v Counter-Striku přesunout do této haly a přiblížit se v prezentaci velkým sportovním eventům.

Takže chcete s videohrami vyprodat stadion pro nějakých jedenáct tisíc lidí?
Ta kapacita se trochu zvýší nebo sníží tím, jak to tam postavíme. Ale ano, naše ambice už několik let byla posunout esport do haly světového měřítka a díky naší dlouhodobé spolupráci s městem Brno je tenhle milník už za rohem. Chceme začít tím, že tam dostaneme pět tisíc sedících diváků a postupně to budeme zvyšovat. Až halu vyprodáme.

Je to v Česku realistické, natáhnout na esport naživo tolik lidí?
Myslíme si, že ano. Ale může to být realistické různými způsoby. Hodně se díváme na jiná odvětví a soutěže. Vezměte si například Oktagon MMA, ten stadiony nevyprodává jen zápasy, má tam koncert, má tam show. Podobně to chceme zkusit také. Koneckonců už teď na festivalu bude zmiňovaný koncert Kingdom Come. Skládáme různé věci, abychom zaujali co nejširší publikum. Ani čistě gaming, ani čistě esport, ale prostě ta celková zábava.

Zmiňujete Oktagon. Je pro vás přímou inspirací?
Je to samozřejmě velký úkaz, co se eventů týče. A nejen těch sportovních. Každopádně kdybych měl vypíchnout jednu věc, kterou u Oktagonu obdivuji, kterou bych chtěl napodobit, tak je to práce s příběhy hráčů, respektive zápasníků. To je něco, co bychom sami rádi vytvořili i v našem odvětví. Zaujmout lidi, kteří esport třeba vůbec nesledují. Představte si, že bychom měli mnohem víc českých týmů a hráčů, kteří by byli světově úspěšní. Dali bychom je na billboard, lidé by je poznávali a přišli i kvůli nim.

To zní jako dost nelehký úkol.
My máme zkušenost, že i když jako úplně neznalý člověk k našim aktivitám přičichnete, anebo dokonce do toho Brna zamíříte a vidíte to naživo, tak si řeknete: „Wow!“ Lidé si sednou a sledují to, aniž by tomu nějak víc rozuměli. Ale baví je to a strhne je to. Možná nezačnete sledovat celou ligu v průběhu roku, ale bude vás lákat navštívit takovouhle akci.

Při takových plánech si nicméně vybavuji nedávný rozhovor s Jakubem Kunešem, který má na starosti herní aktivity České spořitelny. Budu ho volně parafrázovat, ale esport v Česku podle něj není přinejmenším pro velké firmy zajímavý, je to příliš marginální záležitost…
A to jsme zpátky u toho trendu. Pokles zasáhl třeba mediální dům CNC a jeho aktivity v esportu, Sazka eLeague už také neexistuje… Ale třeba v roce 2020 by tohle Jakub možná neřekl. Prostředí esportu se umí velice rychle změnit. Neděje se to příliš často, ale může vyjít nová hra, která přiláká a konvertuje hráče, bude to soutěžní hra, na kterou se dobře dívá, a tak dále. Za tři roky může být úplně jiná situace. Ano, esport bude nejspíš vždy podmnožinou her jako takových, ale pořád si v Playzone myslíme, že emoce, které můžete zažít při jeho sledování, jsou autentické a silné. A klasické hraní je nenabídne.

Ty emoce každopádně už brzy opět nabídnete naživo, letošní MČR v Brně proběhne 28. až 30. listopadu. O rozšíření esportu do nové arény už byla řeč, jak může růst i ten nesoutěžní herní festival?
Co se týče počtu návštěvníků, tak kdyby jich přišlo čtyřicet tisíc, zvládneme to. V tomhle je tu obrovský nevyužitý potenciál. Jak je získat? To vymýšlíme s nadsázkou denně. Nabízí se třeba rozšířit festival o více deskových her, o karetní hry jako Pokémon, to k tomu prostě patří.

A opět je to všechno propojené, protože čím víc lidí přijde za takovými lákadly, tím větší bude konverze na případné fanoušky esportu, kteří třeba přespříští rok zamíří do arény na finále v Counter-Striku. Funguje to i naopak, čím kvalitnější budou soupeřící týmy, tím větší šance, že na ně přijde víc lidí, kteří zamíří na festival. A i když se snažíme snižovat poměr partnerských peněz a zvyšovat vlastní tržby, tak tento vývoj je i pro naše partnery zajímavý.

Foto: Jonáš Moj / Playzone

+6

Když je řeč o partnerech akce, tak to, že ji podporují výrobci hardwaru, nikoho nepřekvapí. Ale mezi partnery máte třeba i automobilku…
V tomhle se opět blížíme klasickému sportu. Hyundai neudělá díky naší spolupráci přímou konverzi, ale pracují s dlouhodobějším horizontem, budují povědomí u mladší cílové skupiny. Nemají nutně produkt pro naše návštěvníky, ale chtějí je oslovit třeba i z HR pohledu, že jako firma jsou sexy a spojeni s akcí, jako je ta naše.

… ale taky sázkovku. Jasně, hry nejsou čistě dětská záležitost, ale to spojení s mladšími lidmi je tam výraznější než jinde. Nevnímáte to jako problém?
To je věc, kterou samozřejmě řešíme. Ale předně nutno říct, že už vydavatelé jednotlivých her mají někdy poměrně tvrdé podmínky licencování, které omezují, s čím chtějí či smějí být jejich tituly spojené. A samozřejmě, že třeba v publiku sledujícím Counter-Strike mohou sedět šestnáctiletí kluci a zrovna tuhle soutěž podporuje Tipsport. Ale věřím, že takto mladým lidem je zase znemožněno si účet vůbec založit a vsadit si. Nechci, aby to vyznělo pokrytecky, není to snadné zformulovat – ale litera zákona je naplněná, videohry nejsou výhradně pro nezletilé a esport v tomhle není odlišný od sportu.

U partnerů ještě zůstaneme. Jak se za ty roky vašeho pořádání MČR proměnil jejich pohled na vaše odvětví?
Hodně se to změnilo. Nejvíc samozřejmě covidem, ale už před ním ta proměna začala. A obrovskou roli v tom hrála streamovací platforma Twitch, najednou firmy viděly konkrétní čísla, na jaká mohou díky gamingu dosáhnout.

Každopádně co se našich partnerů týče, rozděluji je na ty, kteří jsou s hrami nějak spojení, jako jsou třeba výrobci hardwaru a herního příslušenství, a ty mimo branži. Na těch prvních už před pandemií MČR vyrostlo, ti to rozjeli a platili. Načež se to postupně začalo proměňovat a do oboru začaly vstupovat značky jako Vodafone nebo Samsung, tedy brandy, které nemají přímo herní produkt, ale to spojení například s telefonem coby herním zařízením tam ještě stále vidíte. A i díky jejich vstupu se začaly angažovat společnosti jako Redbull nebo Hyundai, které herní produkt pravdepodobně mít nikdy nebudou, ale chtějí být na místě, kde se potkají s naší cílovkou.

A jak se za ty roky posouvá esport v podání Playzone, jaký je váš nejbližší cíl?
Ta největší dlouhodobá myšlenka je vyprodat brněnskou arénu. Klidně to může být už v roce 2027. Dobře, možná ještě ne úplně vyprodat, ale je důležité, že se k tomu opravdu blížíme. Chceme vyprodat tu halu, vytvořit kolem toho show, nalákat na příběhy hráčů, na samotné zápasy i doprovodný program.

Jako ten Oktagon.
Ano. Je to možná úsměvné, ale Oktagon a to, co s ním Ondřej Novotný a jeho kolegové dokázali, je opravdu skvělý příklad a příběh. Taky to pro ně nebyl úspěch ze dne na den, sledujeme je, navštěvujeme jejich akce, inspirujeme se. Nicméně nejsme v kontaktu, nespolupracujeme, ale rádi bychom se přiblížili tomu, aby naše akce vypadaly trochu jako Oktagon. A aby se podobně i o esportu všude mluvilo.

Kolik to bude stát?
Málo to nebude. Bude to spousta práce, bude to chtít zapracovat na dalších příjmech, budeme muset přesvědčit spoustu značek – které sice dokážou vložit velké peníze do nejrůznějších věcí, ale jakmile přijde na hry, tak budget najednou není. Takže nějaký čas to bude trvat. Ale díky tomu, jak Playzone a Mistrovství ČR za ty roky vyrostlo, jak stále roste a jaké máme plány do nejbližší budoucnosti, jsme si už teď jistí, že toho lze dosáhnout.