Petr Kapoun ví přesně, kdy se rozhodl, co bude v životě dělat. Bylo mu osm let, když byl se školou na exkurzi v brněnské hvězdárně. Zaposlouchal se do přednášky o telekomunikačních družicích, která ho nadchla a téma vesmíru ho už nepustilo. Zjišťoval, co kolik stojí, co družice dokážou i jak se buduje telekomunikační síť. O něco později u babičky na půdě postavil z kartonových krabic centrum NASA. „Tím jsem se bavil do puberty,“ usmívá se. Ve skutečnosti staví vesmírné středisko dál. Otevřel totiž firmu, o které věří, že Česko posune mezi deset nejvýznamnějších zemí dodávajících do vesmírného průmyslu.

„Máme spoustu produktů, které od nás Evropa potřebuje, už teď jsme významným dodavatelem součástek. Co nám ale chybí, je dát to všechno dohromady a udělat si vlastní infrastrukturu. Jsem přesvědčen, že na to máme,“ říká Kapoun. Odborník, který dosud působil jako šéf a minoritní vlastník společnosti SAB Aerospace, pomohl už Česko na mapě vesmírného průmyslu slušně zvýraznit.

Průmysl? Máme. Lidi? Máme

SAB začal jako odnož rodinné italské firmy. Kapoun si vybudoval místní tým, shromažďoval technické know-how a v posledních letech tu firma přerostla svou italskou matku. Česká pobočka je teď, co do množství aktivit, jejím hlavním „produktem“. Začala spolupracovat s Evropskou vesmírnou agenturou, vyhrála zakázku na vývoj konstrukce sondy Plato, poprvé dostala českou vlajku na evropskou raketu typu Vega. To proto, že vměstnala díky speciální konstrukci na vrchní část rakety proti dřívějším letům násobek satelitů.

Firma se také stala první tuzemskou společností, která se zapojila do kosmických experimentů na Mezinárodní vesmírné stanici. Začala vyvíjet zařízení pro přeměnu moči na vodu, pro výzkum imunitního systému žab nebo toho, jak se kmenové buňky vyvíjejí stovky kilometrů nad Zemí. Tento projekt do kosmu teprve poletí – plán je v létě roku 2023. Ale to už bude bez Kapouna.

Foto: TRL Space

Petr Kapoun dřív šéfoval pobočce SAB Aerospace

Ten právě otevřel svoji vlastní společnost TRL Space. Říká, že přestože SAB fungoval jako samostatná odnož, chce, aby se zraky všech otáčely přímo k Česku. „Stojíme si na tom hrozně dobře. V roce 2014, kdy jsme začínali, Česko přispívalo do kosmického průmyslu obratem pěti milionů eur. Loni to bylo 55 milionů,“ říká. Dodává, že i když každý rok šlo o skokový nárůst, čísla reprezentují něco jiného.

Před osmi lety podle něj fungovalo v oboru možná 15 firem. A dnes je jich 60. Potenciál je ale výš. „Jen potřebujeme prodat značku a sdružit průmysl. To se hodně těžko dělá, když nemáte českou firmu,“ krčí rameny. „My opravdu máme světové experty, a je to vidět. Dřív dělali na zahraničních misích. Česko ale může mít svoje mise nebo minimálně být světovým partnerem. Průmysl tu máme vybudovaný. Vědeckou část máme. Unikátní přístroje máme,“ vypočítává.

Zmáčknout čudlík a nečekat

Pro laiky nerozluštitelná zkratka v názvu TRL Space odkazuje ke slovnímu spojení Technological Readiness Level. To se běžně používá v kosmickém průmyslu s dodatkem čísla, jejichž škála sahá od nuly po devítku. TRL nula nebo jedna jsou v podstatě studie proveditelnosti. Čtyřka znamená fungující prototyp na Zemi. Sedmička ve vesmíru. A devítka značí, že systém ve vesmíru funguje. Slůvkem Space chce ale Kapoun vyjádřit, že úroveň nové firmy není devítka, ale devět plus.

Ve společnosti teď pracuje 14 lidí, kteří startují se dvěma projekty. Tím prvním je družice pro dálkový průzkum Země. Má poskytovat data a snímky a TRL Space ji dává dohromady celou, v kooperaci mezi vědou a průmyslem, jak dodává Kapoun. Výsledek předá komerčnímu zákazníkovi. Je to tak první role Kapounovy firmy ne jako dodavatele, ale systémového integrátora. Na projektu si zkouší, jak dokáže dávat dohromady jednotlivé části od různých dodavatelů.

Druhým projektem je spolupráce s Prusa Research na 3D tisku jednotlivých součástí družice. „Když před startem testujete zařízení, ne všechno musí fungovat, jsou tam obrovské nároky na pevnost i řadu dalších faktorů. Musíte vyvinout každou součástku. Když něco vyrábíte z hliníku, obrábění trvá dlouho. My bychom byli schopni vymodelovat v počítači, zmáčknout čudlík a vytisknout. Je to rychlé, úsporné a taky mnohem lehčí. Což je velmi důležité. Když si objednáváte do vesmíru, platíte každé kilo,“ říká Kapoun.

Další odborníci tu pracují na studii sondy, která by mohla pomyslně donést českou vlajku na Měsíc. Tedy reálně způsobit, že Česko vyšle vlastní velkou misi. „Chceme demonstrovat skutečnost, že Česko má ambici dělat věci takového typu,“ popisuje Kapoun.

Ještě jsme nenarazili na limity

Ze všech Kapounových vyjádření je zřetelné, že velmi vysoké cíle jsou už se založením firmy úzce spjaty. Kapoun oslovil vesmírnou komunitu. Říká, že si vybral ty nejlepší inženýry a vědce a nabídl jim pracovní pozici a ambici. Ve firmě vlastní 90 procent a zbytek má regionální hospodářská komora se sídlem v Brně, tedy ve městě, které Kapoun považuje za centrum místního vesmírného průmyslu. Jednání na dalším investorském kole nicméně probíhají.

Kapoun předpokládá, že do konce roku se tým rozšíří na 30 lidí. S prací na projektech je spokojený. „Zatím je veškerá spolupráce stoprocentně česká. Ještě jsme nenarazili na limity, že by to nešlo,“ říká. Chce, aby se služby a produkty TRL Space rozšířily na všechny kontinenty. Ostatně, právě se vrátil z dvoutýdenní návštěvy u partnerů v Africe, kde to vypadá na pět nových kontraktů. Řadu příležitostí vidí i v Asii.

Foto: TRL Space

Petr Kapoun založil TRL Space, aby si Česko ponechávalo vesmírné know-how

Zákazníkem vesmírné firmy jsou totiž často soukromé společnosti, které chtějí mít vlastní družice. Na těchto kontinentech to ale může být stát, který potřebuje monitorovat hranice, mít pod kontrolou zemědělství, mapovat úrodu nebo rovnou řídit kombajny. Navíc Kapoun předpokládá, že pokud bude zařízení stavět v jiných zemích, využije zase místní dodavatele. A know-how tak částečně přenechá i v dané zemi. Tím chce mimo jiné utužit vztahy.

Hodnota každého projektu, na kterém už firma pracuje, je bezpečně přes 100 milionů korun. Třebaže se jednotlivé družice můžou lišit velikostí, jejich cena se pohybuje kolem 250 milionů. „Kdybychom nic nového už nedělali, bezpečně můžeme fungovat dalších pět let,“ vysvětluje Kapoun. „Ale my kontrakty v Africe a Asii podepisovat budeme. Začínáme vyvíjet vědecké přístroje. A chceme pracovat na vlastním posunutí technologií,“ popisuje.

To už označuje za výzvu. Mluví o vývoji vědeckých přístrojů, které by mohly mapovat unikátní jevy ve vesmíru. To by chtěl TRL Space dodávat do sond. Tak jako lidar je schopný zmapovat podzemí jakéhokoliv objektu, mohlo by zařízení s podobnou technologií při průletu nad Měsícem najít podzemní chodby, které tam jsou, a postupně tak vytvořit jejich mapu. Kapoun mluví o obrovském potenciálu dat, která z toho plynou.

„Jednou se tam bude těžit. Zařízení, které je schopné vytvořit mapu bohatství, má obrovský byznysový potenciál. Pokud se nám podaří Měsíc zmapovat, každý ta data bude chtít. Kdyby se nám tohle povedlo, máme práci do konce života,“ plánuje.