Podle Památkového katalogu patří tato budova k nejdůležitějším příkladům československé architektury z období zlatých šedesátých let dvacátého století. Pokud by někdo chtěl vědět a vidět, co přesně to znamená, měl by si pospíšit do pražských Vršovic. Chemapol sice tento status má, hodnotného ale zbylo jen málo. Budova se tak může zbourat.

Ministerstvo kultury dostalo podnět k ochraně budovy, která měla připomínat americké mrakodrapy, už v roce 2021. Na konci roku 2023 ale rozhodlo, že příslušné řízení nezahájí. Jinými slovy, Chemapol se památkově chráněnou budovou nestane, což otevírá cestu k jeho demolici. „Ze shromážděných podkladů shledalo ministerstvo řadu závažných skutečností. Rozsáhlé stavební úpravy interiérů, odstranění řady uměleckých děl, urbanistické nedostatky a rozsáhlý výskyt azbestu,“ cituje rezort kultury web earch.cz.

Jinými slovy, pokud by budova zůstala v původním stavu, byla by o památkové ochraně pravděpodobně jiná řeč. Jenže Chemapol prošel v letech 2002 až 2006 rozsáhlými úpravami. Ty pozměnily původní řešení, kdy byly zničeny prakticky všechny interiéry, ale i exteriéry – plášť byl natřen duhovými barvami od izraelského umělce Yaacova Agama. To mu vtisklo dnešní barevnou podobu.

Foto: 4D Center Kodaňská

+2

Ministerstvo kultury se opřelo o stavebně historický průzkum, ten vypracoval Josef Holeček st. a kolektiv. „V budově z původního vybavení zůstalo pár dveří – z toho dvoje na záchody a další do zázemí kuchyní, kde v době přestavby probíhal neustálý provoz, a tak nebyly nahrazeny. Sem tam zůstal nějaký obklad a jeden blok interiérových Feal příček,“ cituje Holečka earch.cz. Toť vše, víc původního uvnitř budovy nezůstalo. Feal příčky jsou dílem italské firmy, podle které byly pojmenovány. Ta byla generálním dodavatelem stavby.

Co se bude s budovou v ulici Kavkazská dít dál, záleží na developerské firmě Daramis, která Chemapol, dnes 4D Center Kodaňská, vlastní od roku 2012. Ta má v plánu na místě vybudovat bytový komplex o čtrnácti domech. Důvodem je pravděpodobně i to, že kanceláře v budově zely dlouho prázdnotou. Před sedmi lety tu byla ze zhruba dvaceti tisíc metrů čtverečních ploch neobsazená hned čtvrtina.

Stavba dokončená v roce 1971 je dílem dvou architektek. I v tom je unikátní. Zdenka Nováková a Dagmar Šestáková ho navíc navrhly hned po škole, uspěly ve veřejné anonymní soutěži. Původně mělo jít o budovu Energetiky, investorovi ale došly peníze, stavba se zastavila a nakonec se dokončila, když ji převzalo ministerstvo zahraničí a jeho podniky Chemapol a Investa.

„Kvůli emigraci spoluautorky Dagmar Šestákové a nežádoucím jménům z řad spolupracujících výtvarníků nemohla být stavba publikována v odborném tisku a nemohla se účastnit přehlídek architektonických prací,“ uvádí Památkový katalog Národního památkového ústavu. Tak jako tak šlo o budovu, která byla v mnohém v Československu jedinečná, snad i proto, že reagovala na obdobné moderní kancelářské budovy, jaké byly v západní Evropě. Samy autorky se pak inspirovaly poválečnými americkými stavbami Ludwiga Miese van der Rohe.

V pražských Vršovicích jde nicméně už druhou stavbu na pár desítkách metrů čtverečních, která by měla jít k zemi. Praha 10 rozhodla o tom, že zbouráno by mělo být i Kulturní centrum Eden, které leží v podstatě přes ulici. Nahradit by ho měly byty. Zatímco u Edenu převážilo to, že postavit nový objektu bude levnější, v případě radnice desáté městské části by se mělo jít cestou rekonstrukce. Ta by měla vyjít na víc než miliardu korun.