Chtěl jsem zanechat stopu, ale přišel jsem o 150 milionů. Pozor na testosteron, varuje král mobilů

Kamil Vacek a jeho skupina TCCM prodali v Evropě přes 30 milionů telefonů. V podcastu Money Maker popsal svou byznysovou cestu i výzvy, kterým čelil.

Luboš KrečLuboš Kreč

km

Foto: Tomáš Svoboda/CzechCrunch

Majitel firmy TCCM Kamil Vacek

2Zobrazit komentáře

Jestli lze někoho nazvat králem prodeje mobilů v Česku, je to nepochybně Kamil Vacek. Od 90. let prodal ve střední a východní Evropě přes 30 milionů telefonů a jen loni jeho firma TCCM utržila šest miliard korun. „Na VŠE jsem na koleji četl francouzské noviny o tom, co je tamní největší byznys. V ekonomické rubrice psali, že jedou mobilní telefony,“ popsal start svého podnikání v nejnovější epizodě podcastu Money Maker.

„Vydělávat umím, investovat ne,“ tvrdí však v Money Makeru podnikatel, který si nově přibral do svého byznysového impéria i hotelnictví. Ve Vysokých Tatrách otevřel luxusní resort Elements a plánuje další projekty. Rozhovor si můžete pustit v přehrávači níže nebo na všech podcastových platformách. Tohle je výběr toho nejzajímavějšího, co v podcastu zaznělo.

O rozjezdu svého podnikání

Začal jsem 1. července 1996. Tehdy jsem ještě bydlel na koleji Otava na Jižním Městě jako student VŠ. Ležel jsem na posteli a četl francouzské noviny – anglicky jsem tehdy neuměl. Zajímala mě ekonomická rubrika a psalo se tam, že ve Francii jede byznys s mobilními telefony. Ten boom tam začal asi o dva roky dřív než u nás. Šlo o přechod ze sítě NMT na frekvenci 450 MHz na GSM sítě na 900 MHz. Díky tomu se z těch obrovských kufříků stala menší zařízení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Česku tehdy působil Eurotel – dneska O2 – a právě 1. července 1996 začal prodávat GSM telefony. Do té doby tu bylo jen asi 12 prodejců po Praze. Pamatuju si třeba pana Hůrku z Radiocomu, který sídlil ve čtvrtém patře někde v centru. Muselo se tam výtahem nebo pěšky s kufříkem. Cílovkou byli podnikatelé.

Jak se telefony začaly zlevňovat a rozšiřovat, přesunul se prodej z kanceláří doslova na ulici. Naše první prodejna byla ve Svatoslavově ulici v Nuslích – myslím, že to byla asi třináctá prodejna v Praze a možná první s výlohou přímo na ulici. Tehdy šlo pořád o poměrně exkluzivní zboží. Pamatuju si, že k nám chodili nakupovat třeba Richard Genzer, Lucie Bílá nebo Karel Gott.

O tom, proč na začátku vsadil na značku Sagem

Ano. Tím, že jsem tehdy ještě neuměl anglicky, sledoval jsem hlavně dění ve Francii. Tam byly dvě značky – Alcatel a Sagem. Alcatel už měl nějakou distribuci, takže jsem se rozhodl zkusit Sagem. Vyrazil jsem do Paříže, přímo do jejich centrály. Byla to obrovská budova v Le Pont de Neuilly.

Zazvonil jsem tam na recepci a říkám, že bych chtěl řešit distribuci. A oni na to: „To je náhoda! Právě otvíráme exportní oddělení.“ Měli tam prvního zaměstnance – Bertranda Vipiho, který nastoupil právě v ten den, 1. září. Já jsem byl jeho první zákazník a zároveň jejich první distributor mimo Francii. Dodnes jsme s Bertrandem kamarádi.

julian-jancik4

Přečtěte si takéZ brigády v Holandsku rozjel první byznys. Pak postavil Next.MoveZ brigády v Holandsku rozjel první byznys a pak díky němu postavil Next.Move. Lék na stres? Lyže, říká

O dávné pomoci od Daniela Křetínského

Pak jsem měl ale problémy – prodal jsem firmu, ale zapomněl jsem si stáhnout nějaké směnky. A když pak přišly povodně a ta firma skončila, zůstal mi tam dluh. Z toho mi tehdy pomáhal dostat se Dan Křetínský, tehdy právník J&T. Přes Dušana Svobodu, mého spolužáka a kamaráda, se to celé propojilo. Měli jsme spolu dokonce malou firmu – my tři. Dan mi tehdy hodně pomohl a vlastně mě tak trochu zachránil před průšvihem. Dodneška jsem mu za to vděčný.

O tom, co bude the next big thing po chytrých telefonech

Tlačítkové telefony tu byly zhruba 12 let, předtím kufříkové asi 10 let. Ten nynější formát už je tu prostě moc dlouho a je jasné, že jsme na konci jedné technologické éry. Je to vidět i na tom, jak Apple každý rok zoufale představuje nový model, který se od toho předchozího skoro neliší.

vacek

Foto: Tomáš Svoboda/CzechCrunch

Podnikatel Kamil Vacek

Takže změna určitě přijde. A s ní přijdou nové firmy, noví lídři. Já si třeba myslím, že Apple to nebude. Nejvíc věřím Metě – přestože s ní byznysově nemám nic společného – a taky Googlu. Právě tyhle dvě firmy podle mě budou vítězi té technologické disrupce, která se blíží.

O svém největším investičním fuck-upu

Prošustroval jsem na různých blbostech hodně přes půl miliardy, možná až miliardu korun. Bylo to napříč různými projekty, často úplně nesmyslnými. Největší průšvih přišel v roce 2016, kdy mi bylo 42 let. Dodneška to částečně přičítám poklesu testosteronu – u mužů to tak bývá, začnou dělat blbosti, aniž by si to uvědomovali. Vychází to z podvědomí. Já jsem tehdy chtěl otisknout své padající ego do celé Evropy.

Vybral jsem si největší čínskou značku v oblasti 4G technologií – jmenovala se Coolpad. Jel jsem do Šen-čenu, kde jsem se potřeboval dostat k jejich šéfovi. V Číně ale nemůžete jen tak zazvonit na centrálu, tam vás bez doporučení nikdo nepustí. Takže jsem ještě zaplatil spojkám v Hongkongu, aby mě s ním seznámily. Nakonec jsme šli na oběd, domluvili se a já jim navrhl, že je budu zastupovat nejdřív ve střední a východní Evropě, později v celé Evropě.

Byl to jasný otisk ega – chtěl jsem ještě „urvat“ něco velkého, než úplně odezním. Rozjel jsem to ve velkém. Najal jsem lidi v Německu, Španělsku, Belgii. Ve Španělsku jsme prodávali přes MediaMarkt, i na Kanárských ostrovech. Skončilo to asi po roce a půl a zůstala po tom ztráta 150 milionů korun. Zpětně jsem si uvědomil, že to souvisí i s tím, o čem jsme mluvili na začátku – s vysokou úmrtností značek.

Na Wiz vsadili 150 milionů korun. Teď díky obří transakci dosáhnou na dvousetnásobnou návratnost

Prodej důležitého hráče na poli kyberbezpečnosti do rukou Alphabetu může těšit i investory. Mezi nimi třeba firmu Cyberstarts.

google-wiz

Foto: Filip Houska/CzechCrunch / Google / Wiz

Google a Wiz

0Zobrazit komentáře

Před několika dny koupil Alphabet, mateřská společnost Googlu, původem izraelský startup Wiz. Šlo o největší transakci v historii americké firmy, hodnota akvizice měla dosáhnout 32 miliard dolarů, tedy více než 730 miliard korun. Obří obchod teď může těšit nejen zakladatele Wizu, ale i investory, kteří ho podpořili hned v začátcích.

Jedním z nich je izraelská venture kapitálová společnost Cyberstarts, která se zaměřuje na kyberbezpečnost. V roce 2020 investovala do Wizu v rámci seedového kola 6,4 milionu dolarů (asi 150 milionů korun) a získala v něm podíl 4,1 procenta. Podle informací serveru TechCrunch by tak nyní mohla díky prodeji získat 1,3 miliardy dolarů, což je téměř 30 miliard korun. To představuje více než dvousetnásobnou návratnost investice.

Seznam ale nekončí, agentura Bloomberg dále připomíná, že radovat se bude i americký fond Sequoia Capital, který může očekávat až třicetinásobek své celkové investice. Získá nejspíš tři miliardy dolarů, tedy necelých 70 miliard korun. Ve Wizu má Sequoia asi desetiprocentní podíl a teď má těžit především ze své rané investice ve výši pouhých 10 milionů dolarů. V průběhu let ale do Wizu poslala v rámci různých investičních kol více peněz, které teď rovněž zhodnotí.

Největším akcionářem ve firmě je pak v současné chvíli americko-britská společnost Index Ventures, která vlastní přibližně 12procentní podíl. Po dokončení transakce, což pravděpodobně nastane někdy v průběhu příštího roku, by si tak podle Reuters mohla přijít na 3,8 miliardy dolarů, tedy téměř 90 miliard korun. Celkem se z prodeje Wizu může radovat přibližně 25 firem, doplňuje agentura.

Ačkoliv Wiz funguje teprve pět let, patří mezi hlavní hráče na poli kybernetické bezpečnosti cloudových služeb. A právě to se hodí Alphabetu, který si díky této rekordní akvizici může zajistit ještě lepší pozici v konkurenčním boji s Microsoftem nebo Amazonem. Oba do stejné oblasti investují také nemalé finanční prostředky. Deal teď ještě podrobí kontrole regulátoři.