Nima Shahinian je norský průmyslový designér, který se v současnosti kvalifikoval také jako astronaut v rámci vesmírného programu NextStep. I když tyto dvě oblasti mezi sebou na první pohled nemusejí mít příliš pojítek, jejich symbióza dává dokonalý smysl. Shahinian se totiž dlouhodobě věnuje tomu, jak nám design může usnadňovat každodenní život. A to i v případě, že se potýkáme například s tělesným postižením. Designér je tak součástí mise v rámci programu NextStep především proto, aby se pokusil zpřístupnit pobyt v kosmu každému člověku bez rozdílu.

Průmyslový designér a astronaut Nima Shahinian už v rámci své diplomové práce navrhl spirálovitou zásuvku, která uživatelům umožňuje trefit se s její pomocí do otvoru i v případě, že mají například problémy s motorikou nebo na něj jednoduše nevidí. Jasně tak dal najevo, jakým směrem se chce ve své kariéře vydat – naskočil na cestu univerzálního, všem lidem přístupného designu.

„Stále si myslím, že jde o jeden z mých nejzajímavějších nápadů. Ne proto, že by byl nějak velkolepý nebo drahý, ale proto, že je naprosto všední, nenápadný a levný, a přesto dokáže vyřešit každodenní problém. Pro většinu z nás jde sice jen o drobnou nepříjemnost, ale pro lidi s postižením je to velká překážka. Ukazuje, že i ty nejmenší věci v našem životě, které považujeme za samozřejmé, lze vylepšit a přepracovat jednoduchým způsobem,“ říká Shahinian.

V současné době je průmyslový designér kandidátem na astronauta a společně s Terjem Sæhlem, neurochirurgem a předsedou lékařské rady Evropské kosmické agentury (ESA), a radiologem Nielsem Myklebym je součástí norského vesmírného programu NextStep. „Máme sice status kandidátů, ale já naši situaci přirovnávám k olympijským hrám. Už jsme se kvalifikovali a já osobně mám za sebou kompletní výcvik, takže pokud se nedostaví například nějaké zdravotní komplikace, je jisté, že do vesmíru poletíme,“ upřesňuje Shahinian.

Foto: Nima Shahinian

Nima Shahinian během výcviku ve skafandru

Vesmírný program, jehož je Shahinian součástí, původně začal ve spolupráci s ruskou kosmickou agenturou. Po vypuknutí války na Ukrajině však průmyslový designér z etických důvodů od spolupráce s Ruskem odstoupil. Později se ale do programu ve větší míře zapojila americká NASA společně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a společností Elona Muska SpaceX.

Program chce rozšířit možnosti lidstva v prozkoumávání hlubokého vesmíru. Což znamená, že bude nezbytně nutné přijít na to, jak v kosmu přežít déle, než jsme byli dosud zvyklí. A jak překonávat situace, které jsou náročné i na Zemi. Důležitou součástí mise tak bude i naprosto přelomová událost: první lékařský zákrok závažnějšího rázu provedený na člověku ve vesmíru. Konkrétně půjde o lumbální punkci, společně s ní ale tým astronautů provede i další lékařské experimenty.

Například bude zkoumat, jak se dá předejít znepokojivému syndromu SANS, který se objevuje při delších pobytech v kosmu. Zjednodušeně se dá říct, že ho způsobují tekutiny, které se ve stavu beztíže mohou začít hromadit v mozku. Mimo jiné tím vyvíjejí tlak na oční bulvy a mohou i nevratně poškodit mozek. „Terje Sæhle a Niels Mykleby vypracovali podrobnou studii, kterou v dubnu schválili ve SpaceX. Jde o hodně čerstvou záležitost, zatím jsme ji nikde příliš nekomunikovali,“ odpovídá Shahinian na otázku, proč o tak ambiciózním plánu dosud nikdo neinformoval.

O tom, co může průmyslový designér vnést do vesmírného programu, bude Nima Shahinian mluvit 9. května na konferenci v rámci festivalu Zlín Design Week. O tom, jak příprava na misi v rámci programu NextStep probíhá a co bude její součástí, si můžete přečíst také v rozhovoru pro CzechCrunch.

Můžete mi přiblížit hlavní cíl vesmírného programu, jehož jste součástí?
V rámci norského vesmírného programu jsem byl pověřen rolí velitele mise, která je rozdělena na tři části. První je zaměřena na univerzální design a vývoj systémů, které budou moci dostat do vesmíru první postiženou osobu. Toho chceme docílit především proto, že se do budoucna musíme naučit, jak se vypořádat s tím, když se lidé při cestách napříč hlubokým vesmírem zraní a budou příliš daleko na to, aby se mohli evakuovat domů. Nebo když jejich schopnosti ovlivní náhlé onemocnění, což se také může stát. Proto musíme změnit myšlení a začít navrhovat systémy pro výzkum vesmíru, které jsou univerzální. Další částí je edukativní rozměr – chceme veřejnost informovat o tom, jak moc jsou věda, technologie a design důležité pro udržitelný rozvoj v dalších generacích.

Zmiňoval jste tři části, s čím tedy souvisí ta poslední?
Zaměříme se na velkou škálu lékařských výzkumných projektů. Jeden z nich souvisí s tím, jak tlak ve stavu beztíže působí na lidský mozek. Ve vesmíru totiž může dojít ke stavu, který se nazývá neuro-okulární syndrom (SANS) a kterým se budeme mimo jiné zabývat. Jeden z projektů se ale vymyká, na tom se shodují všechny vesmírné agentury na světě. Dalším členem mise je totiž Terje Sæhle, přední neurochirurg, dále také uznávaný radiolog a pilot Niels Mykleby a třetí člen, který s námi poletí, má poranění míchy. V plánu tedy je, že Terje a Niels provedou zákrok v blízkosti míchy (lumbální punkci – pozn. red.) ve stavu beztíže – něco takového se stane ve vesmíru poprvé v historii. Mnozí významní představitelé evropských i světových kosmických organizací se domnívají, že to, co stojí mezi lidstvem a objevováním hlubin vesmíru, včetně cesty na Mars, je právě projekt, na němž v současné době pracujeme. Na to jsme celkem hrdí, ale zároveň se soustředíme na tu velkou zodpovědnost.

Takový zákrok ve vesmíru je skutečně přelomový. Víte už, jak bude probíhat?
Ano, je přelomový ve všech směrech, ale ponese s sebou extrémní riziko. Provádět ho totiž budeme v kosmické kapsli od SpaceX. Dosavadní rekord v modulu SpaceX Dragon jsou tři dny, my chceme v kapsli zůstat 10 dnů. Pro jakýkoli chirurgický zákrok je totiž potřeba sterilní prostředí a Mezinárodní vesmírná stanice je všechno, jen ne sterilní. Půjde o bezprecedentní zkoušku psychické odolnosti, protože budeme čtyři ve vesmírné kapsli o rozloze 2,5 metru čtverečního. Ale zvládneme to.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Nima J. Shahinian (@astro_nims)

Četla jsem, že se do vesmíru v rámci programu chystají i další lidé s různými pohybovými omezeními. Je to tak?
Naše mise je tvořena čtyřčlennou posádkou, z níž jeden člen má zmíněnou poruchu míchy. Ve výběrovém řízení je aktuálně dalších šest lidí s tělesným postižením. Z nich budou vybráni tři pro každou vesmírnou misi – náš program totiž zahrnuje celkem tři starty. Nevíme ale, kdo bude vybrán.

Co už máte v rámci výcviku za sebou?
Například výcvik ve skafandrech a na simulátorech, který trvá až deset hodin v kuse. Ten byl velmi náročný. Ačkoliv jsem fyzicky zatím ve vesmíru nebyl, zažil jsem například, jaký může skafandr vyvolat stres a jak moc vlastně namáhá celé tělo. V přetlakovém skafandru jsem byl navíc pod vodou. To mi neustále připomínalo, že jediné, co mě drží při životě, jsou dva milimetry hliníku. Velmi důležitou součástí výcviku je také péče o tělesnou schránku, což není moje silná stránka. Momentálně mám například pár kilo nad váhovým limitem, do kterého bych se měl podle lékařů vejít. Prostě jím někdy až moc dobrého jídla, zejména v období, kdy vstřebávám teoretické znalosti. Samotná příprava na kosmický výzkum je ale jedna z nejnáročnějších záležitostí jak po stránce intelektuální, tak po té logistické i praktické.

Proč je tento typ výzkumu pro další mise do vesmíru tak důležitý?
Mělo by jít o hlavní hnací motor všeho, co vyvíjíme. V budoucnu se z nás stane multiplanetární druh, takže nemůžeme počítat s tím, že se na jiné planety vydá homogenní skupina lidí, taková, kterou by společnost nazvala „dokonalým vzorkem“. To, co nás dělá lidmi, je právě rozmanitost pohlaví, ras, sexuality a fyzických vlastností. Proto i při cestách do vesmíru potřebujeme pokrýt celé spektrum lidstva. Právě teď nastává velmi důležitá doba, kdy bychom měli začít vesmír co možná nejvíce zpřístupňovat, smazat hranice.

Co může k tomuto přístupu přinést právě průmyslový designér jako vy?
Doposud byli za veškerý kosmický vývoj zodpovědní převážně inženýři. A odvedli velmi dobrou práci. Akorát je problém, že vše je technicky nastaveno na pobyt v kosmu o maximální délce jednoho roku. Většina misí navíc trvá méně než šest měsíců a po celou dobu se astronauti nacházejí jen několik hodin od domova. Ale jakmile se začneme vydávat dál, vyrazíme na mnohaleté cesty a vesmír otevřeme celému spektru lidstva, design začne hrát nesmírně důležitou, možná dokonce rozhodující roli. Je potřeba, aby designéři přemýšleli komplexně, systémově, aby přicházeli s uživatelsky funkčními řešeními, která jsou zároveň estetická, a aby se na ně po celou dobu dívali kritickým pohledem.

Můžete jmenovat nějaká konkrétní řešení, kterými se dají zmiňované hranice eliminovat?
Pokud chceme v této misi uspět, budeme muset přepracovat jak konstrukci kosmické lodi, tak i postupy, na které jsme byli dosud zvyklí. Musíme myslet na univerzální design všech povrchů, konstrukce, sedadel, ale také všech bezpečnostních postupů, protože naši kandidáti na astronauty musí být například schopni se sami, bez jakékoliv pomoci dostat z kosmické lodi při nouzovém přistání.

A na kdy je vaše mise naplánována?
Nyní je start s raketou SpaceX naplánován na duben 2024.