Akciové trhy po celém světě v poslední dekádě silně rostly, ale neplatilo to úplně o každé zemi. Třeba Čína sice zažívá v posledních desetiletích obrovský hospodářský rozmach a dlouhodobě se to projevovalo i na výkonu tamních akcií, ale uplynulé roky ukázaly, že růst nejde nekonečně. Pokud se podíváme na výsledky akciového indexu S&P 500 za posledních deset let, vykázal zhodnocení (růst hodnoty plus dividendy) 249 procent, zatímco čínský index CSI 300 pouze 103 procent – a hongkongský index Hang Seng dokonce jen 31 procent. Co se tedy vlastně v čínské ekonomice děje?

Je třeba připomenout, že výše zmíněná zhodnocení tamních indexů již zohledňují i nynější výrazný růst. Ještě před několika týdny by byla čísla mnohem nižší. Čínské akcie jsou v poslední době často srovnávány s indickými, protože Indie je označována za druhou Čínu. Nicméně hlavní indický akciový index (NIFTY) za posledních deset let vzrostl dokonce o 271 procent a z hlediska váhy ve světovém akciovém indexu Indie minulý měsíc Čínu předstihla. Ať už se tedy podíváme na USA, nebo Indii, čínské akcie v obou případech výrazně zaostávají, jak je vidět na grafu níže.

Prave pozeram na porovnanie vykonnosti akcii za poslednych 10 rokov. SP500 ma 249 %, indicke akcie rastu o 271, cinsky CSI 300 ale rastol iba o 103 % a Hang Seng dokonca iba o 31 % a aj to najma vdaka rastu z poslednych dni. pic.twitter.com/z6UKkds32T

— Tomáš Vranka (@TVranka) September 30, 2024

Pokud se podíváme na některé jednotlivé akcie, situace může vypadat ještě hůře. Asi nejznámější čínskou společností je Alibaba. Její akcie dosáhly v roce 2020 maximálních hodnot kolem úrovně 310 dolarů za kus. V následujících letech však klesly až na 70 dolarů, což představovalo pokles o 80 procent. V posledních týdnech pak Alibaba zase vyrostla o více než 50 procent. Co stojí za tak prudkým poklesem a následným růstem čínských akciových trhů?

Čína udělala v posledních desetiletích obrovský pokrok a ze země, která byla kdysi známá levnou pracovní silou, se stala ekonomická, technologická a vojenská velmoc. Čínská ekonomika dlouhodobě roste vysokými dvoucifernými procenty a vzniklo mnoho technologických společností. Pak se však postupně začaly dostavovat problémy a růst HDP klesl pod pět procent, které si čínská vláda stanovila jako svůj poslední cíl.

Populace začala výrazně stárnout a porodnost se velmi rychle propadla, což zhoršilo vyhlídky na růst do budoucna. Postupně se také zvyšovalo hospodářské a obchodní napětí s Evropou a USA. Poté přišel covid a lockdowny, které zbrzdily hospodářskou aktivitu a výrazně narušily světový obchod a logistiku, které jsou pro Čínu jako exportně orientovanou ekonomiku velmi důležité.

Vlády západních zemí rovněž uvalily na Čínu sankce v oblasti některých vyspělých technologií. Dlouhodobě se také objevují problémy s obrovskými developerskými společnostmi, které následně způsobily problémy na trhu s nemovitostmi, jenž byl pro Čínu nesmírně důležitý, a svět se začal obávat jejich krachu, nesplacení dluhů a řetězové reakce.

Velká část růstu čínské ekonomiky byla totiž založena na nemovitostech a nemovitosti byly také pro mnoho domácností velmi oblíbenou třídou investičních aktiv, ve které měly všechny své peníze. V zemi také postupně rostla nezaměstnanost mladých lidí, kterou Čína dokonce přestala vykazovat.

Situaci před několika lety nepomohl ani zakladatel Alibaby Jack Ma. Veřejně kritizoval čínskou vládu a čínské regulační orgány za to, že jsou příliš posedlé minimalizací rizika, a prohlásil, že čínské banky se chovají jako zastavárny. Čínská vláda to samozřejmě nenechala bez odezvy, aby všem ukázala, že kritika se nevyplácí.

Následovala řada tvrdých kroků, včetně zahájení různých regulačních a jiných kontrol, pokut a zrušení plánovaného IPO skupiny Ant, kterou chtěl Jack Ma uvést na burzu. Společnostem bylo také nařízeno, aby „dobrovolně zaplatily příspěvky na sdílenou prosperitu“ v řádu dalších miliard dolarů. Zjednodušeně řečeno, řada problémů a opatření vlád způsobila v posledních letech výrazný pokles čínských akcií.

Nyní se však objevily zprávy o rozsáhlém stimulačním balíčku ve výši 114 miliard dolarů, kterým chce Čína nastartovat domácí ekonomiku a akciový trh. Země představila několik opatření, jako je možnost bank půjčovat domácím společnostem na odkup jejich akcií, snížení úrokových sazeb u úvěrů pro firmy a lidi, možnost refinancování hypoték nebo snížení povinných minimálních rezerv o 50 bazických bodů.

Opatření je celá řada a jejich cílem je z velké části nastartovat akciový trh. S nadsázkou lze říci, že čínští občané nyní střádají zisky zahraničních investorů, kteří drží čínské akcie ve formě ADR (finanční nástroj, který umožňuje obchodování akcií zahraničních společností na amerických burzách).

Čínské akcie na tato opatření reagovaly velmi pozitivně a za poslední týden vzrostly o více než patnáct procent. To představuje největší týdenní nárůst čínského akciového trhu od roku 2008. Tehdy čínská vláda přišla s podobným balíčkem opatření, aby zmírnila dopady velké finanční krize. Rozptyl týdenních pohybů akciového indexu CSI 300 můžete vidět na obrázku níže.

🇨🇳Cinske stimuly slusne nakopli domace akcie, tie maju za sebou s rastom o 15 % najlepsi tyzden od roku 2008, kedy Cina schvalila podobny balicek. Na jednej strane chapem, ze to bolo extremne lacne a staci fakt malo aby to trochu vzrastlo, na strane druhej ale nemam pocit, ze by… pic.twitter.com/T557bnFuVa

— Tomáš Vranka (@TVranka) September 30, 2024

Růst pokračuje i tento týden, kdy čínské akcie v pondělí odpoledne vzrostly o 8,5 procenta, což je opět největší jednodenní růst od roku 2008. Kumulativně tak index CSI 300 vzrostl za pět obchodních dní o 24 procent.

Zvítězila však Čína? Osobně si myslím, že zdaleka ne. Stimulace částečně řeší reálnou ekonomiku, ale z velké části se zaměřuje na akciový trh. Jednou z příčin jeho poklesu v posledních letech byly ekonomické problémy, které se nepodařilo vyřešit, stejně jako výhledově může být problémem i špatná demografická situace.

Čínští spotřebitelé jsou stále slabí, trh s nemovitostmi a jeho problémy nejsou vyřešeny, obchodní napětí spíše roste, než aby klesalo… a sporný je i rozsah tohoto balíčku. Na první pohled zní 114 miliard dolarů jako velká částka, ale čínská ekonomika je po americké druhá největší na světě a takový balíček nemusí ve skutečnosti stačit. Čínské akcie si však vedly tak špatně, že je tato informace vystřelila výrazně vzhůru. Tipoval bych, že v nejbližší době můžeme na tomto trhu vidět ještě slušnou volatilitu.