Čistá festivalová energie. Rock for People pohání vodíkový generátor z Jablonce

Green Day na festivalu zahrají tak trochu špinavý rock, do pár let by však mohla být celá akce poháněná čistou energí.

rock-for-people

Foto: Rock for People

Z Rock for People by se mohl stát vodíkem poháněný festival

0Zobrazit komentáře

Zatímco na největší ze scén letošního ročníku festivalu Rock for People řádí legendární kapela Skillet, o pár stovek metrů dál vystupuje rapper Vladimir 518 z kapely PSH. Tentokrát však nedávkuje do posluchačů své rýmy, ale hovoří o architektuře někdejšího Československa, které nedávno věnoval hned dva knižní svazky. Jeho nezvyklou polohu podtrhuje i nezvyklé prostředí. Celá přednáška se totiž odehrála na stagi poháněné silou vodíku.

Rock for People je festivalem, který se snaží šlapat do udržitelnosti se stejnou vervou, s jakou šlapou do kopáků bubeníci největších rockových kapel, které na letišti v Hradci Králové pravidelně vystupují. Všude se třídí, recyklovaný materiál z palet slouží pro stavbu odpočinkových míst i vstupních slavobran a kdo může, pohybuje se po letištní ploše pěšky nebo na kole, případně sedá do elektřinou poháněných vozítek.

Právě elektřina a její získávání je pro organizátory festivalu velké téma, jak dokazuje nasazený vodíkový generátor H2Base jablonecké společnosti Devinn. Letos na festivalu poháněl stage věnovanou konferencím a přednáškám a také se staral o dobíjení baterií některých vozidel.

Vodíkový generátor se na Rock for People neobjevuje poprvé. Svou premiéru si odbyl minulý rok a podle Tomáše Doležala, který má v Devinnu na starosti marketing, se s největší pravděpodobností jednalo o světovou premiéru takového zařízení na festivalu.

devinn-h2base5

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Zástupci společnosti Devinn, vpravo Tomáš Doležal, vlevo Jan Křenovský

„Dělali jsme si podrobnou rešerši, ale nepodařilo se nám najít žádný jiný případ využití vodíkového generátoru jinde ve světě. A to ani na těch největších festivalech, jako je například maďarský Sziget,“ vysvětluje pro CzechCrunch přímo na místě Doležal.

Podle jeho slov se přitom nasazení takové technologie na akcích podobného druhu doslova nabízí. Zařízení je na rozdíl od dieselových agregátů tiché a neprodukuje žádné emise. Jak navíc poznamenává Jan Křenovský, technolog společnosti, celé řešení je velmi skladné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To nemusí být při pohledu na několik objemných plechových krabic, které ukrývají vodíkový článek, trafo, baterie či svazky tlakových lahví naplněných vodíkem, úplně zřejmé. Nicméně toto všechno lze naložit na auto a vlastní zdroj energie si prakticky kamkoliv odvézt. A to je u kteréhokoliv jiného udržitelného zdroje energie neproveditelné.

Nejedná se přitom o nakrmení jen pár žárovek a několika reproduktorů. Generátor je schopny poskytovat ve špičce výkon až 30 kW, přičemž řešení je škálovatelné a lze jej optimalizovat i na vyšší výkon. Dle Doležala dokáže zařízení bez problému utáhnout chod menšího výrobního podniku, a pokud bychom měli hovořit o využití v domácnosti, bez problému by zajistilo energii pro několik domácností.

Festival, Tatra i dům

Na Rock for People si Devinn přivezl 30 kilogramů vodíku, což je podle zástupců společnosti naprosto dostačující množství pro celý festival. Jedná se přitom o zelený vodík vyráběný v Nizozemsku pomocí elektřiny z udržitelných zdrojů, převážně větrných turbín (asi z 90 procent) a zbytek dotváří mix energie z vodních a solárních elektráren.

Oproti takzvanému šedému vodíku, vyráběnému elektřinou z konvenčních zdrojů, je cena zeleného vodíku asi čtyřikrát vyšší. Ovšem celá technologie je prozatím na začátku a podle Doležala je jen otázkou času, kdy začne dávat vůči fosilním palivům smysl. Ostatně cena energie z šedého vodíku se dnes od energie získávané konvenčním způsobem liší jen o pár korun.

devinn-h2base13

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Vladimir 518 na pódiu poháněném vodíkem

Vodík se stlačuje do lahví, které v případě řešení Devinnu napájí vodíkový článek od výrobce, který působí na trhu již několik desetiletí, což jasně potvrzuje, že vodíkové články rozhodně nejsou vynálezem 21. století. Vyrobená energie je následně ukládána do baterií, které slouží jako vyrovnávač proudu, aby bylo napájení zařízení na pódiu co možná nejstálejší.

„V minulém roce jsme tu totiž měli jednu situaci, kdy proud vypadl v jednom nepříliš šťastném momentě,“ vysvětluje s úsměvem Doležal, proč letos přibyly baterie jako pojistka. Tou se stala i trafostanice, kterou Devinn vozí od chvíle, kdy s H2Base pomáhali na jižní Moravě tamním vesnicím zasaženým tornádem.

Příští zatěžkávací zkouškou by pro zařízení měla být první štace za hranicemi na polském Open’er festivalu. Na něm se H2Base ukáže právě díky spolupráci Devinnu s pořadateli Rock for People v čele s Michalem Thomesem. Ten má s vodíkem velké plány a rád by jej postupně implementoval do celého 360 Parku, kde je festival Rock for People pořádán. Akce by tak jednou mohla být zcela bezemisním zážitkem.

devinn-h2base1

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Jedinečný pohled do nitra generátoru H2Base na jeho vodíkový článek

Festivaly jsou však jen jednou z kapitol knihy, kterou by mohl v budoucnu svým vodíkovým inkoustem H2Base psát. Již nyní Devinn spolupracuje s českou Tatrou na vývoji nákladního vozu s vodíkovým pohonem. Podle Doležala je však možné řešení implementovat klidně i do vlaků či lodí.

Dalším projektem je například plnička na vodík, která bude schopna dodat až 100 kilogramů vodíku, kam jen bude potřeba, a další na míru tvořená řešení. Ta budou pro vodíkové technologie charakteristická do té doby, dokud nebude vodíková infrastruktura natolik rozšířená, aby se vodík mohl stát běžně dostupnou komoditou. Pak může být H2Base v upravené verzi dalším energetickým zdrojem pro jednotlivé domy a pohánět i běžné životy.

K tomu ovšem bude zapotřebí vstřícnosti státu. „Jak Evropa, tak i Česko jít naproti vodíku chtějí. Existuje tu například dobře zpracovaná vodíková strategie České republiky, ale zapomíná se na to, že stát musí na realizaci jejích cílů uvolnit prostředky a kapacitu lidí. A dokud se toto nezmění, tak bude posun velmi pomalý a reálně hrozí, že nás opět předběhne západ. A pak budeme stále jen východní montovnou, která si ta západní řešení bude kupovat za veliké peníze,“ uzavírá Tomáš Doležal.

CleverFarm umí změnit v úrodné i suché pole v Africe. Teď pomáhá s péčí o městskou zeleň v Praze

Adekvátně zalévat velké trávníky není jen tak. Praha 2 se proto rozhodla pro chytrou závlahu.

Eliška NováEliška Nová

V pražských Riegrových sadech používají chytrou závlahu od CleverFarm

0Zobrazit komentáře

Předpověď říká, že o víkendu bude 35 stupňů Celsia. Leckdo tak čeká opravdu velké horko. Na některých místech ve městech ale teploměr ukazoval v minulosti klidně i sedmdesát stupňů. Města fungují jako teplené ostrovy, což znamená, že je v nich o několik stupňů tepleji než v jiných oblastech. Zchladit prostředí mohou stromy a zeleň, jsou to ale i městské parky, kdo v horkých dnech dostává zabrat. Městská část Praha 2 se proto rozhodla využít v péči o zeleň všech možných řešení včetně těch chytrých.

V Riegrových sadech už tak dva týdny o zeleň pečuje chytrá závlaha. „Důležité je, co všechno měříme. Do stávající závlahy jsme nainstalovali IoT senzory, které monitorují půdní podmínky, jako je vlhkost a teplota půdy, dále zaznamenávají, co se děje ve vzduchu včetně vlhkosti a teploty, množství srážek a intenzity slunečního svitu,“ vypočítává Adam Severa z české společnosti CleverFarm, která hlídá kondici plodin už na třech kontinentech, dokáže zúrodnit i suchou půdu v Africe a spolupracuje i s druhou pražskou městskou částí.

Ze získaných dat v CleverFarm počítají například takzvanou evapotranspiraci, což je údaj o množství odpařené vody z povrchu. „A také velmi důležitý údaj pro určení správného množství závlahy,“ dodává Severa.

Kromě toho CleverFarm využívá zmíněných IoT senzorů, což je technologie, kterou do celého procesu přinesl Vodafone. A také IoT spouštěč ventilu ke každé zavlažované sekci, díky čemuž je možné zařízení ovládat na dálku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Že něco takového může skutečně dobře fungovat si Praha 2 s CleverFarm ozkoušela už v Sadech Bratří Čapků. Pilotní projekt tady je od roku 2020. Z počátku ho CleverFarm poskytla na několik měsíců zdarma. Věřila, že se osvědčí i vzhledem k tomu, že ho používá v zemědělství. V Praze se díky němu podařilo ušetřit 56 procent vody i energie.

„Předpokládané množství vody pro závlahu podle předchozích let a nastavení závlahy bylo 249 kubíků. Po monitoringu půdy a analýze dat jsme použili jen 105 metrů krychlových a troufáme si říct, že kvalita trávníku byla ještě vyšší než v minulých letech,“ popisuje Severa.

Trik je podle CleverFarm především v optimalizaci. Většinou se podle Severy zavlažuje rigidně. To znamená, že ve stejných intervalech jde do stejných míst stejné množství vody. Na to, že jsou v různých místech různé půdní a klimatické podmínky, závlaha nebere ohled.

Chytrá závlaha CleverFarm

Foto: CleverFarm

Chytré zavlažování je i v Sadech Bratřích Čapků na Vinohradech

„Zavlažovaná plocha ale není homogenní. Zjistili jsme například, že na jednom místě je půda neustále vysušená a o pár metrů dál je promočená. A že když se spustí závlahy, voda nějakou dobu stojí na povrchu. Na obou těchto místech byl stav trávníku špatný. Další část byla zase neustále vlhká. Bez ohledu na množství vody a trávník byl v super stavu,“ popisuje Severa.

Nejde tak jen o úsporu vody, ale i o zlepšení kvality zeleně. Nižší spotřeba nemusí být výsledkem vždy, podle Severy ale platí, že ve většině případů je závlaha nastavená podle pocitu, což dává k úspoře velký prostor. Podobné výsledky nyní firma očekává i v Riegrových sadech a i tady odhaduje, že dojde i na úsporu vody, a to okolo padesáti procent. Podle podmínek je možné nastavit na dálku ideální zavlažovací plán.

„Praha 2 je centrální městskou částí. Naše zeleň je často vystavena extrémním podmínkám, jako je nízká propustnost půdy nebo vysoké teploty způsobené hustou zástavbou. Proto hledáme možnosti, jak těmto dopadům co nejvíce předcházet,“ říká starostka Prahy 2 Alexandra Udženija. Po počátečním vyzkoušení zaplatila radnice za systém 165 tisíc korun. Už teď mají o zařízení zájem také další dvě městské části. Zda se chytrá závlaha objeví i jinde, je nyní předmětem jednání.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání