Zatímco na největší ze scén letošního ročníku festivalu Rock for People řádí legendární kapela Skillet, o pár stovek metrů dál vystupuje rapper Vladimir 518 z kapely PSH. Tentokrát však nedávkuje do posluchačů své rýmy, ale hovoří o architektuře někdejšího Československa, které nedávno věnoval hned dva knižní svazky. Jeho nezvyklou polohu podtrhuje i nezvyklé prostředí. Celá přednáška se totiž odehrála na stagi poháněné silou vodíku.

Rock for People je festivalem, který se snaží šlapat do udržitelnosti se stejnou vervou, s jakou šlapou do kopáků bubeníci největších rockových kapel, které na letišti v Hradci Králové pravidelně vystupují. Všude se třídí, recyklovaný materiál z palet slouží pro stavbu odpočinkových míst i vstupních slavobran a kdo může, pohybuje se po letištní ploše pěšky nebo na kole, případně sedá do elektřinou poháněných vozítek.

Právě elektřina a její získávání je pro organizátory festivalu velké téma, jak dokazuje nasazený vodíkový generátor H2Base jablonecké společnosti Devinn. Letos na festivalu poháněl stage věnovanou konferencím a přednáškám a také se staral o dobíjení baterií některých vozidel.

Vodíkový generátor se na Rock for People neobjevuje poprvé. Svou premiéru si odbyl minulý rok a podle Tomáše Doležala, který má v Devinnu na starosti marketing, se s největší pravděpodobností jednalo o světovou premiéru takového zařízení na festivalu.

„Dělali jsme si podrobnou rešerši, ale nepodařilo se nám najít žádný jiný případ využití vodíkového generátoru jinde ve světě. A to ani na těch největších festivalech, jako je například maďarský Sziget,“ vysvětluje pro CzechCrunch přímo na místě Doležal.

Podle jeho slov se přitom nasazení takové technologie na akcích podobného druhu doslova nabízí. Zařízení je na rozdíl od dieselových agregátů tiché a neprodukuje žádné emise. Jak navíc poznamenává Jan Křenovský, technolog společnosti, celé řešení je velmi skladné.

To nemusí být při pohledu na několik objemných plechových krabic, které ukrývají vodíkový článek, trafo, baterie či svazky tlakových lahví naplněných vodíkem, úplně zřejmé. Nicméně toto všechno lze naložit na auto a vlastní zdroj energie si prakticky kamkoliv odvézt. A to je u kteréhokoliv jiného udržitelného zdroje energie neproveditelné.

Nejedná se přitom o nakrmení jen pár žárovek a několika reproduktorů. Generátor je schopny poskytovat ve špičce výkon až 30 kW, přičemž řešení je škálovatelné a lze jej optimalizovat i na vyšší výkon. Dle Doležala dokáže zařízení bez problému utáhnout chod menšího výrobního podniku, a pokud bychom měli hovořit o využití v domácnosti, bez problému by zajistilo energii pro několik domácností.

Festival, Tatra i dům

Na Rock for People si Devinn přivezl 30 kilogramů vodíku, což je podle zástupců společnosti naprosto dostačující množství pro celý festival. Jedná se přitom o zelený vodík vyráběný v Nizozemsku pomocí elektřiny z udržitelných zdrojů, převážně větrných turbín (asi z 90 procent) a zbytek dotváří mix energie z vodních a solárních elektráren.

Oproti takzvanému šedému vodíku, vyráběnému elektřinou z konvenčních zdrojů, je cena zeleného vodíku asi čtyřikrát vyšší. Ovšem celá technologie je prozatím na začátku a podle Doležala je jen otázkou času, kdy začne dávat vůči fosilním palivům smysl. Ostatně cena energie z šedého vodíku se dnes od energie získávané konvenčním způsobem liší jen o pár korun.

Vodík se stlačuje do lahví, které v případě řešení Devinnu napájí vodíkový článek od výrobce, který působí na trhu již několik desetiletí, což jasně potvrzuje, že vodíkové články rozhodně nejsou vynálezem 21. století. Vyrobená energie je následně ukládána do baterií, které slouží jako vyrovnávač proudu, aby bylo napájení zařízení na pódiu co možná nejstálejší.

„V minulém roce jsme tu totiž měli jednu situaci, kdy proud vypadl v jednom nepříliš šťastném momentě,“ vysvětluje s úsměvem Doležal, proč letos přibyly baterie jako pojistka. Tou se stala i trafostanice, kterou Devinn vozí od chvíle, kdy s H2Base pomáhali na jižní Moravě tamním vesnicím zasaženým tornádem.

Příští zatěžkávací zkouškou by pro zařízení měla být první štace za hranicemi na polském Open’er festivalu. Na něm se H2Base ukáže právě díky spolupráci Devinnu s pořadateli Rock for People v čele s Michalem Thomesem. Ten má s vodíkem velké plány a rád by jej postupně implementoval do celého 360 Parku, kde je festival Rock for People pořádán. Akce by tak jednou mohla být zcela bezemisním zážitkem.

Festivaly jsou však jen jednou z kapitol knihy, kterou by mohl v budoucnu svým vodíkovým inkoustem H2Base psát. Již nyní Devinn spolupracuje s českou Tatrou na vývoji nákladního vozu s vodíkovým pohonem. Podle Doležala je však možné řešení implementovat klidně i do vlaků či lodí.

Dalším projektem je například plnička na vodík, která bude schopna dodat až 100 kilogramů vodíku, kam jen bude potřeba, a další na míru tvořená řešení. Ta budou pro vodíkové technologie charakteristická do té doby, dokud nebude vodíková infrastruktura natolik rozšířená, aby se vodík mohl stát běžně dostupnou komoditou. Pak může být H2Base v upravené verzi dalším energetickým zdrojem pro jednotlivé domy a pohánět i běžné životy.

K tomu ovšem bude zapotřebí vstřícnosti státu. „Jak Evropa, tak i Česko jít naproti vodíku chtějí. Existuje tu například dobře zpracovaná vodíková strategie České republiky, ale zapomíná se na to, že stát musí na realizaci jejích cílů uvolnit prostředky a kapacitu lidí. A dokud se toto nezmění, tak bude posun velmi pomalý a reálně hrozí, že nás opět předběhne západ. A pak budeme stále jen východní montovnou, která si ta západní řešení bude kupovat za veliké peníze,“ uzavírá Tomáš Doležal.