Česká národní banka (ČNB) dnes opět zvýšila úrokové sazby, a to na nejvyšší úroveň za posledních třiadvacet let. Konkrétně šlo o navýšení o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Jako hlavní důvod označila nadále rostoucí inflaci, která je navíc umocněná válkou na Ukrajině. Centrální banka se tímto krokem snaží tlumit inflační očekávání, tedy že inflace dále rychle poroste.

Dnešní rozhodnutí ČNB bylo v pořadí již šestým nadstandardním zvýšením základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb o půl procentního bodu. „Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň je ale podle něj dnešní zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dnešní rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. „Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku. Rozhodnutí ČNB bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod hranici 24,60 za euro,“ komentuje Seidler.

Současný ekonomický vývoj podle něj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však podle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky.

„Prognóza Raiffeisenbank počítala s vrcholem 5,75 procenta, ale předpokládali jsme, že centrální banka tento posun rozloží do dvou zasedání,“ upozornil analytik banky Vratislav Zámiš. Nečekaný nárůst podle něj otevírá možnost, že se základní sazba v červnu podívá až na šestiprocentní hranici. Výraznější zvyšování ale neočekává kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích.

„Očekává se, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné,“ odhadl pak obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury Tomáš Kudla. Rostoucí ceny energií, válka na Ukrajině a částečné zavření Číny kvůli politice nulové tolerance pandemie covid-19 mohou podle něj vyhnat inflaci až k šestnácti procentům.

Zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše, se teprve uvidí, doplnil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nelze podle něj vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25 procenta, nebo dokonce až na 6,5 procenta. Vedle výraznější inflace může být důvodem také očekávaný příchod nového a méně „jestřábího“ guvernéra ČNB, poznamenal. Ve druhé polovině roku centrální banku již povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada.

Zvýšení sazeb prodraží hypotéky

Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí, navíc se zhorší i podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.

„Další růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Rovněž se podle něj prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.

Další zdražení peněz spolu se stále se zvyšujícími cenami energií znemožní spoustě Čechů dosáhnout na pořízení si svého vlastního bydlení, doplnil Tomáš Kudla z Ebury. U lidí po vysoké škole, do 30 let věku, odhadl, že by mohlo jít až o 70procentní podíl.

Tvrdá opatření ČNB se odrazí nejen ve stavebním průmyslu, ale v celé ekonomice, upozornil majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. Zasáhne to především firmy, které čerpají provozní nebo investiční úvěry. „V momentě, kdy se zásahy ČNB naplno promítnou do nových hypoték nebo do jejich refinancování, se dnešní střední třída bude moci s vidinou vlastního bydlení rozloučit,“ podotkl.

Zpomalení růstu ekonomiky

ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, naopak pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.

S přispěním ČTK.