Loňský rok byl z investičního pohledu příznivější než ten pandemií poznamenanější předminulý, a to optikou globální ekonomiky i finančních trhů. Různé stimuly vlád vytvořily silnou poptávku po aktivech a přebytečné peníze na trhu zvedly jejich hodnoty na historicky rekordní úrovně. To je však spojené s dalšími nerovnováhami a cenovými tlaky.

Co v takové situaci očekávat v letošním roce? Jak to bude vypadat s inflací a co se bude dít s úrokovými sazbami? A jsou kryptoaktiva jako NFT nebo udržitelné investování relevantní pro běžné investory? Právě na tyto otázky se podívali analytici brokerské společnosti XTB Online Trading.

Ve výsledném reportu pokrývají dění z pohledu ekonomiky i měnové politiky a dívají se na další důležité trhy včetně zlata, burzovních indexů i kryptoměn. Jiří Tyleček, hlavní analytik XTB pro Česko a Slovensko, v komentáři pro CzechCrunch sepsal ty nejdůležitější výhledy.

***

Nárůst inflace jako hlavní téma roku 2021

Cenový růst byl dlouhou dobu vysvětlován spíše technickými dočasnými faktory, ke konci roku se však začalo ukazovat, že slovo „dočasnými“ by se mohlo změnit na „dlouhodobými“. Podobně to začaly vidět centrální banky v čele s tou americkou, kde došlo k posunu názoru během pár listopadových týdnů.

Je otázkou, jak se bude situace vyvíjet v roce příštím, existují však signály, že vrchol cenového růstu je stále před námi – mezi nejdůležitější patří výrazně rostoucí indexy spotřebitelských cen. V listopadu zaznamenali ve Spojených státech nejvyšší inflaci za posledních 39 let.

Příliš velké naděje do budoucna nedávají indexy cen výrobců, které na podzim akcelerovaly a v mnoha zemích výrazně převyšují nárůsty indexů spotřebitelských cen. V Česku se výrobci potýkají s přibližně desetinovým nárůstem, ale ještě vyšší úrovně vykazují producenti v Německu, Rakousku nebo Polsku. Dá se očekávat, že většinu zvýšených nákladů budou muset přenést na spotřebitele.

Ve vyšších cenách se navíc ještě plně neprojevily dopady skokového zdražení energií, které navíc v závěru roku opět nabralo na tempu. A na růst cen bude tlačit také napjatý trh práce, který tlačí na růst mezd. Cenový růst by naopak mohlo přibrzdit utahování měnové politiky centrálních bank a také nevýrazný růst některých velkých ekonomik.

Udrží akciové indexy své vysoké úrovně?

Kdo se začal zajímat o finanční trhy až po koronavirovém propadu, může si připadat jako nepřekonatelný investor. Extrémní nárůst cen akcií v roce 2020 měl v roce 2021 skvělé pokračování, kdy akciové indexy přidaly další desítky procent. Na čelo růstu se postavily technologie, kde dominovaly mediálně známé společnosti jako Tesla, Amazon nebo Netflix.

Vzestupu pomohl silný hospodářských růst, monetární expanze centrálních bank a štědré vlády, které díky levným penězům začaly rozhazovat tak, jako by zítřek už neměl nastat. Každá party má ale svůj konec. Doba štědré podpory se blíží ke konci a bude třeba skládat účty.

Udrží akciové indexy své vysoké úrovně? Tržní prostředí se v posledních letech výrazně změnilo. Kromě převahy pasivního investování se do investování stále více zapojují malí obchodníci. Rizikem je také rostoucí objem dluhu, který investoři využívají ke vstupu do pozic.

Zmíněné faktory mohou být zdrojem potenciálně vysoké volatility, která by mohla zvýraznit dopad negativního vývoje na trzích. Společnosti budou muset v následujících čtvrtletích potvrdit své vysoké valuace hospodářskými výsledky, protože příliv nové likvidity bude slábnout. Pokud se jim to nepodaří, tak vyznavači strategie „buy the dip“ budou mít po dlouhé době příležitost nakoupit s pořádnou slevou.

Co bude s úrokovými sazbami v Česku?

Česká národní banka zvýšila na počátku listopadu 2021 úrokové sazby o nevídaných 125 bazických bodů na 2,75 %, v prosinci pak o další procentní bod na 3,75 % a začátkem února o dalšího 0,75 procentního bodu na 4,5 %. Základní sazba je tím pádem nejvyšší za více než dvacet let, za celé období od ledna 2002.

Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu, přičemž index spotřebitelských cen by se měl pohybovat v tolerančním pásmu 1 až 3 % se středovou dvouprocentní úrovní. Pokud budeme svědky návratu směrem k této úrovni, tak by to už s růstem sazeb nemělo být tak žhavé. Aktuální prognóza počítá s průměrnou meziroční inflací v Česku v roce 2022 na úrovni 5,6 %. Inflace by měla vrcholit v prvním kvartálu 2022 v blízkosti 7% úrovně.

Proč by někdo kupoval NFT?

Na první pohled mohou investice do digitálních aktiv vypadat jako šílenost. Podobně jako kryptoměny před deseti lety si však tzv. „nifties“ mohou o pozornost žádat oprávněně. Investice do NFT znamená investici do digitálního vlastnictví, ať už se jedná o obrázek, video, předměty ve hrách, citát známé osobnosti nebo třeba i vašeho souseda. Proč by to někdo kupoval?

Situaci můžeme snadno přirovnat k investicím do standardního umění. Přestože v mnoha českých domácnostech visí na zdech Vitruviánský muž od Leonarda da Vinciho za pár korun, tak jeho originál obvykle vystavovaný v italských Benátkách má nevyčíslitelnou hodnotu. Digitální aktiva se kopírují snad ještě snadněji, ale nezpochybnitelný zápis v blockchainu určující originál i vlastníka mohou z těchto aktiv učinit skutečně sběratelské kousky.

Digitální předmět může mít ve svém rodném listu také například zakódovánou automatickou destrukci, což z Banksyho skartovačky v obrazu holčičky s balónem dělá relikvii minulosti. NFT už navíc poskytují pasivní příjem. Nakoupená aktiva typu bojovníků nebo pozemků v NFT hrách mohou být již dnes pronajímána ostatním hráčům, kteří jejich využíváním vydělávají, když to zrovna nedělá jejich majitel.

Ano, zní to šíleně, ale svět investic se mění a kdo rychle pochopí nová pravidla, tak bude mít před ostatními náskok. Jaká jsou rizika? Většina digitálních aktiv jsou bezcenné cetky. Investice do NFT je třeba důkladně vybírat podobně jako v případě jakýchkoli jiných investic. Přesto musí investor počítat se značným rizikem!

Pro koho je udržitelné investování?

Důraz na ekologii vládne světu. Z ošklivého káčátka, které bylo ve finančním světě dlouhé roky bráno na milost, protože vypadalo dobře před veřejností, se stal regulérní investiční proud. Investoři dávají najevo, že nejen nejvyšší tržby a zisk jsou v jejich hledáčku. Problematiku řeší ESG investice, které směřují finance do oblastí s nejvyšším „udržitelným“ skóre v rámci dopadů na životní prostředí, sociálních aspektů či řízení. Pro koho tyto investice jsou? Hlavně pro ty, kterým jde o určitý vyšší užitek.

Nicméně i v případě ESG investic se dá spálit. Firmy s nejvyšším ESG ratingem mohou být značně rizikové a investičně nezajímavé. Problémem je také samotné stanovování ratingu, které nemusí být v souladu s realitou. Někteří ekonomové navíc namítají, že takto zaměřené investice nesplňují podmínku efektivní alokace kapitálu.

Avšak i zarytí odpůrci ESG musí dávat na tento trend pozor. Centrální banky, které jsou zároveň často významnými investory, se na zelené investice začínají zaměřovat. Evropská centrální banka si v polovině roku vytvořila prostor k preferenčnímu nákupu cenných papírů, které budou splňovat vysoká ESG kritéria. A pokud nové peníze poplynou primárně do ESG aktiv, tak v této oblasti můžeme očekávat vyšší růst cen než na zbytku trhu.

Vrátí se život do starých kolejí?

Příchod koronaviru ovlivnil život celé společnosti. Takřka všichni jsme byli nuceni velmi rychle změnit své chování a přizpůsobit se. Co nám na naší mikroúrovni nemusí přijít tak klíčové, tak z makro pohledu znamená zásadní změny. Koronavirus spustil exodus zaměstnanců z kanceláří a už nyní je jasné, že ve stejných počtech se zpět nikdy nevrátí.

Home office ovlivnil také dopravu. Pozitivní efekt menší potřeby přesunu kalí fakt, že více lidí má potřebu jezdit osobními vozidly kvůli strachu z nákazy. Díky službám jako Rohlík nebo Košík se však méně lidí musí dopravovat za nákupy. A čím dál tím více se šíří také dovážka nepotravinářského zboží.

Vrátí se život po koronaviru do starých kolejí? To nikdo nemůže vědět jistě, nicméně to je velmi nepravděpodobné. Přežijí však jen takové novinky, které budou dávat smysl i v dobách bezrouškových. A i když to není otázka roku 2022, tak vizionáři nás už připravují na přesun lidské aktivity do kyberprostoru, kde se budeme moci bavit i pracovat. Virtuální vesmír od společnosti Meta může být pouhým začátkem. Řekněme si na rovinu, že takový prostor by nás pandemie mohl zbavit jednou provždy.