V kinech dnes probíhají oficiálně premiérové projekce Avataru: The Way of Water. A my doporučujeme se ať už nyní, nebo později do sálu na nový film Jamese Camerona vydat. Ačkoliv ne každého přesvědčí jeho děj nebo dynamika nových postav, vizuálně a technicky je to nejspíš nejpokročilejší blockbuster všech dob, který jen tak nenajde konkurenci. A to se přenáší i do široké škály různých formátů, v nichž lze nový Avatar na velkém plátně zhlédnout. Přinášíme proto přehled všech, které jsou u nás (i za hranicemi) dostupné, jejich popis a doporučení, který vybrat.

2D – Základem je samozřejmě standardní projekce ve dvou rozměrech a bez zvláštních vlastností. Její hlavní výhodou je, že funguje spolehlivě pro jakéhokoliv diváka. A přitom stále nabídne skvělý zážitek obsažený v samotném filmu. Také vstupenka v mnoha kinech vyjde o pár desítek korun levněji než alternativy s pokročilejšími technologiemi projekce. Samozřejmě ovšem od samotného obrazu nelze očekávat nic nad rámec toho, na co jsme zvyklí. A nejspíš se bude potřeba spokojit i s jedním z menších pláten v multiplexu.

4K – Standardem v českých kinech je stále promítání v rozlišení 2K, tedy 2048 x 1080 pixelů. Už několik let ale můžeme vybrané filmy za příplatek zhlédnout v rozlišení 4096 x 2160 pixelů neboli 4K. Diváci, kteří raději sedí spíše v zadních řadách sálu, nejspíš budou mít problém rozdíl poznat. Pro ty, co se ale chtějí co nejvíce ponořit do filmu a vybírají místa ve předu, může 4K znamenat značné zlepšení díky výrazně vyšší míře detailů.

Samozřejmě přitom platí jednoduché pravidlo – čím větší plátno, tím znatelnější rozdíl. Některé multiplexy mají velikosti pláten uvedené na webu, případně odpoví na dotaz na infolince. Největší plátno v multiplexu lze také spolehlivě odhadnout podle velikosti hlediště, které je viditelné při výběru místa na webu. Platí, že sály podporující promítání ve 4K jsou typicky ty s největším plátnem.

Pro Avatar: The Way of Water může být 4K rozlišení zvlášť velkým přínosem. Posun ve vývoji technologií digitálních efektů totiž tvůrcům umožnil mnohem vyšší míru detailů v texturách tváří, očí či povrchů, než nabídl první film. Podle ohlasů je to na velkém plátně skutečně vidět. A je to také důvod, proč vizuální stránka Avataru nemusí tolik vyniknout na domácích obrazovkách.

Dolby Atmos – Pod tímto názvem se skrývá prostorový zvuk, který nabídne výrazně přesnější umístění různých zvuků v prostoru, než je standard. Sál vybavený touto technologií typicky obsahuje vyšší počet reproduktorů po obvodu a k nim navíc připojuje reproduktory nad hlavou. Je samozřejmě na každém filmaři, do jaké míry efekt využije, u některých filmů nemusí být rozdíl příliš zřejmý. Avatar nicméně stojí na schopnosti diváky pohltit do svého světa, lepší prostorový zvuk by tedy měl stát za to.

3D – První Avatar představil trojrozměrný obraz v jeho dosud vrcholné formě, pokračování ho podle reakcí posouvá ještě o kousek dále. Je zde nicméně několik věcí, na které je dobré si dát pozor. Zaprvé někteří diváci 3D nedokáží správně zpracovat a místo pohlcujícího zážitku dostanou bolehlav. Případného problému je ideální si všimnout v prvních 15 minutách promítání, kdy by kino mělo vrátit peníze za vstupenku.

Druhým důležitým bodem je fakt, že ne všechna kina nabídnou stejnou kvalitu 3D, přičemž základem je opět pravidlo čím menší plátno, tím méně výrazný efekt. U Avataru 2, který je přímo natočen pomocí dvojice 3D kamer, bude dojem trojrozměrného prostoru viditelný vždy, nicméně není od věci vybrat kino s větší promítací plochou.

3D+HFR – 3D už známe, ale co je HFR? Zkratka označuje High Frame Rate neboli vysoký počet snímků za vteřinu. Zatímco standardem u filmu je 24 snímků, kdy pohyb v obrazu „poskočí“ 24krát za vteřinu, HFR u nového Avataru nabídne dvojnásobek, tedy 48 snímků. Proč? Pro ostřejší pohyb v obrazu,  čímž se podle Camerona prý řeší i problém s bolehlavem u 3D. 2D projekce v HFR vůbec dostupné nejsou, podle režiséra to nemá smysl.

Ani HFR ve 3D ale nemusí být pro každého. Zaprvé může zvýšená ostrost pohybu vyvolat dojem příliš reálného obrazu, který začne paradoxně působit uměle. Cameron se tomuto negativnímu efektu snaží ve svém filmu vyhnout, takže HFR mají jen některé akční scény a scény pod vodou. V našich prvních dojmech jsme zezačátku přesto měli nepříjemnou zkušenost, byť později odezněla. Pozornější diváci si také mohou v průběhu filmu všimnout přepínání obrazu mezi standardním snímkováním a HFR.

3D+HFR je formát, který má z těch u nás dostupných asi nejblíže režisérově vizi, pro publikum ale představuje výzvu. Budou totiž muset akceptovat, že jejich zkušenost při sledování bude opravdu výrazně jiná, než jsou zvyklí. Pro některé to může znamenat zajímavý zážitek a pohlcující podvodní scény, jiné může naopak vytrhávat z děje. Tento formát proto vyžaduje trochu odvahy.

Imax 3D – Ačkoliv Imax nenabídne HFR ani zvuk Dolby Atmos, pro většinu diváků schopných si užít 3D bude skoro jistě tím nejsilnějším zážitkem. Jednak je zde totiž obří plátno, které dalece (i několikanásobně) převyšuje rozměry pláten standardních multiplexů, jednak má obraz trochu jiný formát orientovaný více na výšku. A jelikož Cameron nový Avatar točil digitálními kamerami certifikovanými pro Imax, návštěvníci pražského kina uvidí kus obrazu na horní a spodní hraně navíc. Imax ve 2D aktuálně není dostupný, možná však bude později.

Sečteno podtrženo – Pokud zvolíte 3D projekci, nejlepší je Imax. Pokud Imax není dostupný a chcete zkusit něco nového, směle volte 3D+HFR nebo standardní 3D na co největším plátně. Dáte-li přednost 2D, ideální je sedět blíže k plátnu na projekci s 4K a Dolby Atmos. A pokud vás Avatar zaujme dostatečně pro opakovanou návštěvu kina, samozřejmě není od věci ani vyzkoušet více formátů.