Jako by japonští mistři čepele ovládli televize. Nejprve na konci loňského roku uchvátil na Netflixu Modrooký samuraj, animovaný seriál o pomstě odehrávající se v 17. století. Letos konkurenční Disney+ přinesl Šóguna, novou adaptaci stejnojmenného románu, která zatím působí jako jeden z nejlepších seriálových počinů roku. Samurajové se ale často a rádi vkrádají i do videoher, protože kdo by nechtěl sám prožít (alespoň virtuálně) příběh o cti a zradě a do toho si zašermovat katanou? Novinka Rise of the Ronin, která právě vyšla na PlayStationu, vám dá navíc do rukou i revolver nebo dvě stě let starý plamenomet a nechá vás zaplést se do vypjatých momentů historie.

Hned z prvních minut je vidět, že v tomto případě jde o japonskou tvorbu. Hra se odehrává v polovině 19. století, na konci období Edo, kdy v zemi probíhají boje o její směřování – ať už mezi jednotlivými frakcemi, které se přou o budoucnost šógunátu, nebo formou tlaku z ciziny na to, aby se Japonsko více otevřelo světu.

V centru dění stojí váš samuraj bez pána, rónin, který (jak jinak) baží po pomstě a nechtěně se zamotá do zlomových událostí. Během toho narazí na nespočet postav, z nichž některé skutečně existovaly – jako třeba komodor Perry, myslitel a politik Jošida Šóin nebo slavný samuraj Rjóma Sakamoto. S některými zkříží meče, s jinými bojuje bok po boku.

Při tvorbě postavy máte naprosto volné ruce a můžete si klidně vyrobit i modrookou šermířku, pokud vás loňský seriál pořád nepustil. Nicméně samotné dobové zasazení se odlišuje a přináší osvěžení jak pro herní, tak televizní tvorbu.

Foto: Sony Interactive Entertainment

+9

Historie tu má přitom důležitou roli – stejně jako v jiných samurajských hrách z posledních let. Nejvíce o slovo se hlásí Ghost of Tsushima, kde jsme se ve 13. století postavili mongolské invazi na ostrovy. Nebo předchozí dvoudílná série Róninových tvůrců s názvem Nioh, ve které jsme zavítali do Japonska plného banditů i démonů v druhé polovině 16. století.

Ve srovnání s tím i seriály je prostředí novinky modernější, i když stále s oním japonským kouzlem – podobně jako ve starším titulu Like a Dragon: Ishin, který se teprve nedávno dostal v novém kabátu na evropský trh. Katany či dlouhé meče ódači se tu míchají s americkými a britskými střelnými zbraněmi a nedaleko dřevěného domu s rudými lampiony stojí hranaté bíle omítnuté velvyslanectví.

Právě to ve hře funguje skvěle: kombinování kultur a technologií z velmi odlišných koutů světa. Soubojový systém je zřejmě tím nejlepším, čím se Rise of the Ronin a jeho autoři z japonského studia Team Ninja mohou pochlubit. Hráče nutí zkoušet efektivitu různých zbraní a střídat je i přímo tváří v tvář nepřátelům. Na jednoho banditu bude platit ostrá šavle, na jiného musíte vzít rychle do ruky kopí a vyměnit svůj šermířský postoj. Dalšího vyděsíte dvěma ranami z revolveru, a zatímco v panice upadne na zem, zasadíte mu smrtelnou ránu.

Studio Team Ninja je kromě zmíněné série Nioh známé i poměrně těžkým titulem z loňského roku Wo Long: Fallen Dynasty. Jeho novinka je ale mnohem přístupnější a může si ji zahrát i takový majitel konzole od Sony, který jednoduše hledá japonskou historickou hru, a ne výzvu. Vyžaduje sice soustředění a perfektní odrážení útoků nepřátel, pokud nechcete pořád rýt pusou v bahně, ale občasné chyby ještě neznamenají konec.

Ve výsledku jde o klasického zástupce žánru akčních RPG s otevřeným světem, kde kromě hlavního příběhu plného společenských tlaků a politiky plníte i vedlejší úkoly, sbíráte užitečné předměty a postupně vylepšujete svého hrdinu. Do toho si pohráváte s jeho dovednostmi, kombinujete různé oblečení či zbroj a přemýšlíte, jestli by se vám hodilo zvětšit sílu, šarm nebo snad inteligenci.

Vyčisti tábor, otevři truhlu

Ty, co v tomto žánru mají víc zářezů, už možná napadlo nehezké spojení „ubisoftí hra“ podle známého vydavatele herních sérií jako třeba Assassin’s Creed, které bývají přeplněné až zbytečně velkým množstvím monotónních aktivit. A měli by pravdu. Rise of the Ronin sice přináší osvěžení ve formě soubojů a dobového zasazení, ale jinak je v několika ohledech standardním titulem, který je jakoby zaseknutý v minulosti.

Váš hrdina projíždí světem na svém věrném koni a plní činnosti, které jste už nespočetněkrát viděli. Dojeď k tajemnému kouři v dáli, vyčisti tábor plný banditů a zvyš si reputaci. Otevři truhlu a seber potrhanou hučku, kterou stejně nepotřebuješ. Najdi hledané trestance, pomodli se u svatyně a pohlaď kočku (dobře, koček není nikdy dost – zvlášť když jsou to v tomhle případě zákeřná stvoření, která otestují vaši schopnost plížit se).

Jakousi výpravou do starších dob je pak i samotný vzhled hry. Filmové cutscény vypadají dobře, pohled do krajiny ale už zabolí. Dohlednost je poměrně slabá a některé detaily se budou načítat, když se k nim rychle přiblížíte. Což obzvlášť zamrzí, když letíte vzduchem na stylovém kluzáku a rádi byste se kochali. Občas ale přece jen narazíte ve městech (ať už Jokohamě, nebo Edu, bývalém Tokiu) či v bambusových lesících na poutavá místa, jako je třeba „cizinecký“ hřbitov s popraskanými náhrobky nebo čtvrť s gejšami.

V těch chvílích se opět připomene to, co je na Rise of the Ronin opravdu výjimečné. Ve výsledku to není ani příběh, který především během menších úkolů připomíná mnohokrát viděné „najdi a přines“. Nejsou to ani vedlejší postavy, se kterými se v návaznosti na různá vaše rozhodnutí spřátelíte, nebo si půjdete po krku. Je to schopnost stavět vedle sebe historii či estetiku ostrovní země a západní technologie. Samurajskou katanu a neohrabaný bajonet. Až heroizovanou touhu po pomstě a mnohokrát viděné intriky, kterých se ale hráči ani diváci u televizí jen tak nepřejí.