Alex Pilař je známou postavou zdejší bitcoinové scény, o přínosech a významu největší kryptoměny se snaží přesvědčovat politiky, podnikatele i širší veřejnost. Je také velkým obhájcem svobody vyjadřování. Ve svém komentáři pro CzechCrunch popisuje, jak blízko k sobě jazyk, bitcoin a svoboda mají a jak jsou každý sice odjinud, ale přesto podobně napadány a co by to mohlo znamenat pro demokracii jako takovou.

V jeho podání to ale nejsou jen slova, která jsou pod palbou a která je třeba bránit, ale také nástroje finanční svobody – a v jeho pojetí je to především bitcoin, jehož je velkým průkopníkem. Ostatně o tom, že právě největší kryptoměna může být inspirací pro reformu tradičního měnového systému (který přestává plnit svou funkci, neboť peníze už nejsou skutečným uchovatelem hodnoty), hovořil i v našem podcastu Money Maker.

„Stejně jako jazyk je i bitcoin, decentralizovaná a nekorumpovatelná forma peněz vytvořená v počítačovém kódu, nástrojem, který tuto základní svobodu chrání,“ píše Pilař ve svém komentáři. Naráží na úvahy a debaty některých politiků a vládních činitelů na obou stranách Atlantiku, aby bitcoin a vůbec svět kryptoměn dostali pod svou větší kontrolu.

***

Má něco společného jazyk, kterým mluvíme, a počítačový kód? A pokud ano, je to důležité? Pojďme prozkoumat, jak jazyk a počítačový kód formují naše práva a svobody a proč je jejich vzájemný vztah klíčový pro porozumění současným technologickým a sociálním výzvám.

Před 40 lety, mezi písemnou a ústní zkouškou z matematiky III na ČVUT, jsme s mým přítelem vyrazili bránit češtinu na Ústav pro jazyk český. Nesouhlasili jsme s diskutovanou změnou odstranit i/y v příčestí minulém a psát pouze měkké i. Kdyby aspoň tvrdé! Považovali jsme to za zradu.

K našemu překvapení nás z vrátnice neodvedla STB, ale odvážná paní docentka, která nám oznámila, že jsme první demonstrace na obranu českého jazyka v historii ústavu, která sahá až do roku 1891. Měli jsme radost. Slíbila nám, že bude bránit tvrdé y vlastním životem a řekla, ať už vypadneme a jdeme na tu zkoušku.

Dall-E / OpenAI / CzechCrunch

Cena bitcoinu po minulém revolučním týdnu v kryptu klesá

Říkám to proto, abych ukázal, že jsem veterán v obraně jazyka a otevřených protokolů vůbec, takže tento komentář není žádný náhodný výstřel. Stejně jako náš recesistický protest před desítkami let stál proti regulacím, které hrozily omezit naši svobodu, dnes se děje to samé na internetu. Tato paralela ukazuje, že boj za svobodu projevu je nekonečný, ať už jde o slova, nebo o kód.

Možnost nakládat svobodně se svými myšlenkami i se svým majetkem je základ svobodného života. A stejně jako jazyk je i bitcoin, decentralizovaná a nekorumpovatelná forma peněz vytvořená v počítačovém kódu, nástrojem, který tuto základní svobodu chrání. I proto se v jejich jádru odehrává podobný zápas: boj proti manipulaci a cenzuře a úsilí o zachování jejich pravé podstaty.

Počítačový kód je totiž jazyk jako každý jiný. Slouží k vyjadřování našich myšlenek a představ, a i když to tak v posledních týdnech moc nevypadá, je dokonce i pod ochranu Prvního dodatku Ústavy Spojených států, který chrání nejen to, co říkáme, ale i způsob, jakým to vyjadřujeme.

Má oblíbená románová postava, filozof a lékař Amadeu de Prado v Nočním vlaku do Lisabonu říká: „Slova musí být neposkvrněná jako vyleštěný mramor a čistá jako tóny v Bachově partitě, která vše, co není jimi samými, promění v dokonalé ticho.“

V tomto brilantním odkazu na moc slov uchovávat významy v jejich nejčistší formě vyjádřil nejen naději, že slova zůstanou průzračnými nositeli skutečných myšlenek, ale i obavu z jejich zranitelnosti. Dnes je tento odkaz důležitější než kdykoliv předtím.

Proč? Nejdůležitější a nejstarší komunikační protokol lidstva – náš jazyk – se stává bitevním polem. Jde o útok na slova, jejich sílu, význam a naši schopnost jim rozumět a mít odvahu je bránit. Slova jako rasa, žena, patriot, židovství, pohlaví či spravedlnost jsou dnes stejně bezpečná jako žonglování s odjištěnými granáty.

Proč jsme se začali bát slov? A čeho všeho se ještě budeme bát? Slova jsou základní stavební kameny našeho porozumění světu. Pokud dovolíme jejich degradaci a zneužívání nekončícím zástupem pseudocitlivých témat, tuto schopnost ztrácí.

Takzvaný wokismus je historka stará jako lidstvo. Začali jsme s nejlepšími úmysly a skončili jako vždycky. Snaha uvědomit si svá privilegia, maximalizovat rovnost a minimalizovat útlak se vyvinula v puritánskou autoritářskou frašku, která dogmaticky cenzuruje vše v dosahu, maže lidi z veřejného života a zneužitá, vyprázdněná slova odhazuje podél cesty. Jazyk se vyvíjí, aby odrážel svět a udržel naši schopnost jej popsat. Toto je ale něco zásadně jiného.

Když se lidé nemohou spolehnout na význam slov a ztrácejí schopnost komunikovat a orientovat se ve světě, oslabují se základy demokratického diskurzu a ztrácí se naše společná identita.

Když se lidé nemohou spolehnout na finanční systém, který jim má sloužit, a ne je špehovat, cenzurovat jejich transakce a devalvovat jejich majetek, podkopává to nejen základy ekonomické nezávislosti, ale ohrožuje celou ekonomiku a zpochybňuje osobní finanční suverenitu.

V době, kdy slova i peníze čelí útokům na svou věrohodnost a nezávislost, stává se imperativem chránit je jako základy svobodné společnosti. Bitcoin a jazyk – jako pilíře decentralizace a svobodného projevu – nám připomínají, jak úzce jsou finanční suverenita a svoboda projevu propojeny. Ochrana jednoho je obranou druhého.