Není týdne, aby se ve světě kryptoměn neudálo něco signifikantního. Tentokrát jsme mohli sledovat jak negativní odhalení v ekosystému postaveném kolem kryptoměny Solana, tak i pozitivní signál z tradičního světa financí. Společnost BlackRock, největší správce aktiv na světě, oznámila významné spojenectví s kryptosměnárnou Coinbase. A co se díky tomu na trzích děje?

O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Petr Hotovec, hlavní analytik technologické společnosti SoftVision, která vyvíjí systém automatizovaného algoritmického obchodování a nedávno spustila regulovaný hedge fond p-hat, přičemž i ten využívá plně automatizovaný systém k obchodování kryptoměn. Jaký skandál byl odhalen v Solaně a proč to možná nemusí tolik znamenat?

***

Krypto se odrazilo ode dna

Po katastrofálním červnu, který byl patrně nejhorším měsícem v historii kryptoměnového trhu, co se týče propadu ceny jednotlivých kryptoměn i celkové tržní kapitalizace, došlo k neméně fenomenálnímu odrazu od lokálního dna. Odraz nepřekazily ani problémy lendingových platforem.

Bitcoin si za červenec připsal 17,74 procenta, ethereum vyrostlo dokonce o 57,39 procenta (poté, co za druhé čtvrtletí roku 2022 o 67,45 procenta spadlo, ani zdaleka tedy není tam, kde bylo začátkem března). Tržní sentiment je nyní nesmírně obtížné predikovat, a to z toho důvodu, že uplynulé dny byly velice bohaté na nečekané zprávy a odhalení.

Velký potenciál slibuje oznámené navázání spolupráce mezi kryptosměnárnou Coinbase a největším správcem aktiv na světě, společností BlackRock, která měla k 31. prosinci 2021 pod správou 10 bilionů dolarů. Ne, tohle není špatný přepis z angličtiny, v originále 10 trillion dollars, vyjádřeno numericky v oficiálním reportu od BlackRocku se jedná o částku 10 010 143 000 000 dolarů, tedy číslo obsahující pomyslných 13 nul, což odpovídá skoro polovině ročního výkonu ekonomiky USA.

To je opravdu velké množství kapitálu, jehož příliv má do budoucna potenciál výrazně pohnout s cenou kryptoměn. Spolupráce BlackRocku s Coinbase má institucionálním investorům usnadnit správu a obchodování s bitcoiny. Jedná se o pomyslnou tečku za ranou fází kryptoměn jako alternativního aktiva. Nikdo už nemůže pochybovat o tom, že z kryptoměn se tímto stala další třída aktiv, kterou berou vážně i ty největší hráči v oboru.

Naopak velké otazníky ohledně důvěryhodnosti tohoto trhu vzbuzují zprávy týkající se ekosystému kryptoměny Solana, černého koně léta 2021. Ta zaznamenala fenomenální růst a příliv velkého množství developerů takzvaných web3 a DeFi (decentralizované finance) projektů, kteří si Solanu vybrali pro její popularitu, nízké poplatky a další vlastnosti. Anebo to tak alespoň vypadalo.

Ukázalo se, že velmi často skloňovaná široká komunita developerů aplikací na blockchainu Solany neexistuje. Respektive existuje, ale za jedenácti projekty, v rámci kterých se nachází asi 70 procent total value locked (vysvětlím níže), nestojí jedenáct nezávislých developerů s týmem, nýbrž dva bratři Macalinaovi, kteří si vytvořili jedenáct alternativních identit. Namísto funkčního systému plného nadějných vývojářů se jednalo pouze o dva lidi s absolutně dominantním postavením.

Aby toho nebylo málo, tak tento týden zároveň došlo k hackerskému útoku na ekosystém Solany. Při něm bylo odcizeno asi pět milionů dolarů (120 milionů korun), což vyvolalo otázky o bezpečnosti blockchainu Solany. Zaměřme se nyní na to, co se se Solanou vlastně děje.

Problémy Solany a hackerský útok

V noci z úterý (2. 8.) na středu (3. 8.) došlo k hackerskému útoku, který postihl tisíce uživatelů blockchainu Solana. Ti přišli zhruba o 4,5 milionu dolarů v kryptoměně Solana a na ní navázaných tokenech.

První výsledky vyšetřování ze strany developerů Solany ukazují, že nic nenasvědčuje tomu, že k hacku došlo z důvodu chyby v protokolu nebo kryptografického řešení Solany. Příčinou byla pravděpodobně technická chyba mobilní peněženky Slope, protože všechny adresy, které byly obětí útoku, byly buď vytvořeny, importovány, nebo používány v rámci aplikace Slope.

Zajímavá byla reakce komunity. Objevila se zpráva, že ve snaze zabránit útočníkům v krádeži prostředků se neznámí hráči rozhodli k razantnímu kroku – podnikli DDoS útok na RPC nody Solany, které zjednodušeně řečeno umožňují provoz sítě. Síť byla v důsledku toho značně zpomalena.

Na zpomalení a nefunkčnost sítě jsou však uživatelé Solany už zvyklí a tato její charakteristická vlastnost je terčem mnoha vtipů a memů. Faktem je, že jen za rok 2022 Solana zažila dvanáct velkých výpadků v délce od 75 minut po 18 hodin a 12 minut.

Vzhledem k tomu, že základní myšlenkou celého systému je možnost neomezeného zpracování transakcí kdykoli a kdekoli, jedná se o vážný problém. Na ten velice rádi upozorňují zejména fanoušci bitcoinu, sítě, která po dobu více než třinácti let měla pouze dva krátké výpadky.

Samotný hack a zpomalení sítě však Solaně vaz nezlomí. Tisíce lidí sice přišli o velké množství peněz, ale většině ostatních investorů, kteří nepatří mezi tyto smolaře, je to jedno. Nechci nijak snižovat osobní tragédie obětí tohoto útoku, ale kdybych měl parafrázovat jednu z nejvlivnějších osobností dvacátého století, tak řeknu: „Ztráta jednotlivce je tragédie, ztráta stovek lidí je statistika.“

Ekosystém Solany je jeden velký podvod?

Co je mnohem větší problém, který vrhá velice špatné světlo na kryptoměnu Solana a potenciálně na celý obor DeFi, je skandální odhalení, se kterým ve čtvrtek (4. 8.) přišel magazín CoinDesk. Podle jeho zdrojů se ukázalo, že za většinou developerské komunity na Solaně, která vytvořila propojené DeFi protokoly, nestojí nezávislé týmy, dokonce ani odlišné osoby, nýbrž dva bratři z Texasu.

Myšlenka DeFi je postavena na tom, aby umožnila lidem uskutečňovat finanční transakce bez prostředníka (banky). Celý DeFi ekosystém je postavený na blockchainu (Ethereum, Avax, Solana, případně dalších), který jako decentralizovaná databáze zajistí, že všichni hráči mají přehled o tom, kdo má kolik prostředků, komu je půjčil a podobně.

Komunikovat s blockchainem a psát chytré kontrakty, které by interakci umožnily, však není jednoduché a skoro nikdo to neumí. Týmy jednotlivých kryptoměn se tedy předhánějí v tom, jak do svého ekosystému přitáhnout co nejvíce vývojářů, kteří by tyto aplikace, takzvané dApps, vyvíjeli. Platí, že čím více vývojářů máte, tím víc produktů vytváří, tím víc dorazí uživatelů, tím víc bude využita síť, tím vyšší bude cena podkladové kryptoměny, tím víc poplatků získáte a o to víc budete bohatší.

Jednou z nejpoužívanějších metrik, kterou se měří, jak moc je konkrétní blockchain využívaný k provozování decentralizovaných financí, je takzvaný total value locked. Jde o součet všech kryptoměn, které jsou uloženy (staked), zapůjčeny (lended out) nebo použity k poskytnutí likvidity na dané DeFi platformě. Když chcete zjistit, jaká je total value locked jednotlivé kryptoměny, jednoduše sečtete total value locked na všech DeFi platformách.

Když se tedy ukáže, že více než 70 procent total value locked na blockchainu Solany je v DeFi protokolech vytvořených a řízených dvěma lidmi bez podpory širších týmů, kteří jsou navíc posedlí myšlenkou vytvořit celý ekosystém tak, aby na nich byl závislý, vyvolá to v mnoha lidech otázku, zda celé DeFi není jen jeden velký podvod.

Zmíněná závislost DeFi protokolů často funguje tak, že jeden DeFi protokol vybere kryptoměny od investorů, aby je následně mohl složit na jinou platformu, ať už pomocí přímého vložení, nebo půjčky třetí osobě, která je následně složí. Tím dochází k maximalizaci metriky total value locked a celý ekosystém se tváří jako úspěšný.

S tím, jak dochází k oslabování trhu, se však v obskurním neauditovaném systému postaveném na půjčování peněz začínají objevovat trhliny, které pak vedou k častým pádům těchto DeFi projektů.

Na první pohled zní neuvěřitelně, aby za tolika projekty stáli jen dva lidé, kryptoměnové prostředí je však charakteristické důrazem na anonymitu a hodně komunikace probíhá na komunikačních platformách Telegram a Discord. Na nich vývojáři vystupují zcela anonymně pod smyšlenými jmény, aniž by ostatním odhalili svou podobu.

Co se teď děje?

Jestli se ptáte, co a jestli vůbec mají něco společného skandální zprávy ohledně Solany a zveřejnění významného partnerství mezi kryptosměnárnou Coinbase a investiční společností BlackRock, tak je to především to, že nemají prakticky žádný vliv na cenu kryptoměn.

Většina z nás by pravděpodobně čekala, že když dojde ke zveřejnění zprávy o hackerském útoku, skandálnímu odhalení nebo naopak ke zveřejnění historicky největšího partnerství mezi hráči z Wall Street a kryptem, kryptoměny zažijí velký růst, nebo propad. Avšak aktuálně se neděje vůbec nic.

Na portálu CoinMarketCap, který monitoruje kryptoměnový trh, svítí v době, kdy píšu tento článek, u ceny bitcoinu číslo +1,28 procenta za posledních 24 hodin, u Solany pak -0,31 procenta. Jediné, co výrazně reagovalo, byly akcie Coinbase. Ty za uplynulý týden posílily skoro o 60 procent. Proč podobně nevzrostly i bitcoin a ethereum?

Jak už to na trzích bývá, jakékoli zprávy a novinky generují odezvu od jejich konzumentů, v našem případě kryptoměnové komunity. To, jak lidé na novinky reagují, se odvíjí jak od vlastností jednotlivého člověka, tak od tržní situace, ve které se trhy právě nachází.

To, že se tržní cena Solany výrazně nepropadla, svědčí o tom, že držitelé a potenciální kupující mají buď velice dobrou znalost podkladové technologie Solany a věří, že nedávný hack a „imaginární“ DeFi ekosystém nehrají pro budoucnost Solany žádnou roli, nebo jim je to úplně jedno a technologie ani funkčnost kryptoměny je vůbec nezajímá.

Za roky strávené na kryptoměnových trzích jsem si (na vlastní kůži) ověřil, že lidé se o technologii kryptoměn a o to, co si vlastně koupili, začnou zajímat až v okamžiku, kdy jejich investice ztratí desítky procent a oni se tvrdošíjně rozhodnou modlit až do dalšího bull runu.

Proč? Protože nezrealizují své ztráty, když byli ještě před několika měsíci papírovými milionáři. Kdo někdy spekuloval s kryptoměnami a nehodlil svůj „pytel shitcoinů“ až k pevnému supportu u ceny 0, jako by nikdy nebyl.

Je běžné, že v období býčího trhu jsou negativní zprávy přehlíženy, a pokud je konkrétní kryptoměna dobře rozjetá, pak sebehorší zpráva s cenou nic neudělá. Vzpomeňme na významný hack spojený se systémem Solana, kdy došlo k útoku na bridge – propojení mezi blockchainem Solany a Etherea.

Tehdy v únoru 2022 došlo k odcizení 320 milionů dolarů, tedy šedesátinásobku toho, o co přišli uživatelé v rámci současného hacku. Kdo by očekával, že v návaznosti na tuto zprávu musí cena okamžitě spadnout, šeredně by se pletl. Cena tehdy vzrostla o více než 10 procent. Investoři byli tedy vůči jakýmkoli negativním zprávám zcela slepí.

Naopak v období medvědího trhu, když všechny kryptoměny padají a většina lidí predikuje další pád, reagují investoři na negativní zprávy velmi citlivě, až by se dalo říci přehnaně. V minulosti jsme psali o tom, jakým způsobem může dojít k velkým cenovým propadům, když se na trhu naplno rozjede panika živená mimo jiné nepodloženými spekulacemi o likvidaci pozic společnosti MicroStrategy.

Suma sumárum trhy fungují tak, že v manické fázi vrcholícího bull runu reagují jen na pozitivní zprávy a zcela ignorují ty negativní. V depresivní fázi medvědího trhu, kdy většina věští konec a spekuluje o pádu bitcoinu k nule, je to přesně naopak.

To, že teď trh nereaguje na pozitivní ani na negativní zprávy, je hádankou a ukazuje to, že kryptoměnový fundament momentálně není tím, co by určovalo cenu.

Ponaučení?

Trhy byly, jsou a budou nevyzpytatelné. Ačkoli kryptoměny již prošly pubertou a vstoupily do dospělosti, stále je to mladé aktivum s velice nízkou mírou transparentnosti. Je velice složité se v celém ekosystému zorientovat a porozumět použité technologii či konceptům, na základě kterých pracuje.

Pokud tomu nevěnujete čas, pak riskujete, že se ošklivě spálíte. Při investování se řídím zásadou, že neinvestuji do ničeho, čemu nerozumím. Proto se náš fond decentralizovaným financím vždy vyhýbal a dělal jen to, v čem dlouhodobě vyniká – algoritmické obchodování.