Současný konflikt na Ukrajině je zatím největší eskalace komplikovaných národnostních, politických nebo ekonomických vztahů a jeho první zdroje lze najít minimálně v závěru Studené války a pádu Sovětského svazu. Vedle historiků či politologů tamní situaci už dlouho sledují i dokumentaristé. Vybrali jsme proto několik snímků, které mohou pomoci se do aktuálního dění na východě Evropy vžít a porozumět mu.

Ukrajina je už několik desítek let země se dvěma dominantními skupinami obyvatel. Jedna z nich, mluvící ukrajinsky, se cítí být především suverénní součástí západní Evropy. Druhá pak z velké části mluví rusky a má blíže ke svým východním sousedům. Často se proto mluví o západní a východní Ukrajině, rozdělené myšlenkově i geograficky.

Když se tedy spíše proruský prezident země Viktor Janukovyč a jeho vláda rozhodli koncem roku 2013 pozastavit a později odmítnout podpis ukrajinsko-evropské asociační dohody, rozpoutal se konflikt. Zprvu pokojné protesty lidí chtějící směřovat na západ, odehrávající se hlavně v Kyjevě, se přerodily v násilné střety civilistů, policie a militantních skupin. V únoru roku 2014 nakonec na Ukrajině nastal převrat, prezident Janukovyč byl svržen a nahrazen proevropskou vládou.

Události v hlavním městě i po celé zemi, zvané Euromajdan (podle kyjevského náměstí Majdan), jsou jednou z nejzásadnějších událostí ve východní Evropě za posledních deset let. Mají spojitost s krymskou krizí a anexí Krymu Ruskem, ozbrojenými konflikty v Donbasu i následnou invazí Ruska. Různí dokumentaristé je zachytili z několika různých perspektiv, přičemž mnohé nabídnou zajímavý pohled na situaci.

Reprofoto: Netflix/YouTube

Záběr z dokumentu Majdan

Zdaleka nejznámější z dokumentů o Euromajdanu je Winter On Fire: Ukraine’s Fight for Freedom, který je distribuovaný Netflixem. Snímek nominovaný na Oscara kyjevské protesty zachycuje velice sugestivním způsobem přímo uprostřed dění kamerami GoPro. Vytváří přitom příběhy několika protestujících, sleduje stupňující se násilí a vše doplňuje dramatickou hudbou.

Netflix teď kvůli dění na Ukrajině film zveřejnil zdarma na YouTube, kde dokument za dva dny nasbíral skoro 400 tisíc zhlédnutí. Streamovací služba říká, že popularita snímku vzrostla sedminásobně, a to také v Rusku. Tamní obyvatelé si teď ovšem Netflix nepustí, americká firma se totiž rozhodla prakticky veškeré operace v zemi Vladimira Putina pozastavit.

Snímek Winter On Fire: Ukraine’s Fight for Freedom si zaslouží pozornost díky intenzitě, s níž dění zprostředkovává, je však nutné pamatovat, že ho nahlíží velice specifickou perspektivou režiséra a vynechává proto část kontextu. Není tedy vůbec od věci si vzdělání doplnit ze strany důvěryhodných novinářů a politologů nebo se podívat na filmy dalších tvůrců.

Dokument Majdan je do velké míry protipólem Winter On Fire: Ukraine’s Fight for Freedom. Veškeré dění se snaží zachycovat s co nejvyšší mírou novinářské integrity, nezaujatě a bez hollywoodského akčního stylu. Pro některé proto může být sledování dvou hodin nepodbarvených záběrů ze statických kamer poněkud nezáživné. Intenzitu a tragédii protestů však zprostředkuje hlavně to, co se odehrává, a ne způsob, jakým je to zachyceno.

Majdan je dostupný na streamovací platformě DAFilms, která pro podporu Ukrajiny připravila zvláštní program. Čtyřicet procent z ceny, kterou diváci za zhlédnutí filmu zaplatí, pošle dokumentaristům aktuálně natáčejícím průběh ruské invaze. Zbylých šedesát procent pak putuje držitelům práv filmů, což i jim pomůže pokračovat v další tvorbě.

Pro ještě jiný pohled stojí za pozornost také půlhodinový dokument o Euromajdanu z dílen VICE News s názvem Ukraine Burning (viz výše). Ten se zčásti zaměřuje i na zachycení menších skupin podporujících ukrajinského politika Stepana Banderu. Bandera, někdejší předseda Organizace ukrajinských nacionalistů, je dnes velice kontroverzní osobností, některými považován za národního hrdinu, jinými za ultrapravicového válečného zločince.

Zmíněné dokumenty jistě nepodávají vyčerpávající pohled na zásadní část nedávné historie Ukrajiny a jeden ze zdrojů současné ruské invaze. Nabízejí však alespoň základní pohled a možnost empatizovat s lidmi, jejichž osudy nyní formují budoucí podobu Evropy i mnohem širších geopolitických vztahů.