Coca-Cola je pořád největším plastovým znečišťovatelem. V Evropě ale začíná testovat lahve vyrobené z papíru

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

coca-cola-adet-paper-bottle-1

Foto: The Coca-Cola Company

Ovocný nápoj Adez od Coca-Coly v papírové lahvi

0Zobrazit komentáře

S trochou nadsázky prodávají společnosti jako Coca-Cola, PepsiCo nebo Nestlé primárně cukr v různých formách. Spolu s příjemnou drogou, jak se mnohdy cukru říká, od nich ale lidé po milionech kusů kupují i jeden z největších problémů pro životní prostředí: plast. Jeho možná největší producent, Coca-Cola, se chce pokusit s tím něco dělat, a proto začíná experimentovat s novou verzí lahví, jež je vyrobená z papíru. A prsty v tom má i tuzemský Rohlik.cz.

Ačkoliv papírová brčka znamenají ze všeho nejvíc frustraci kvůli jejich špatné odolnosti vůči tekutinám, podle nápojového giganta by lahve ze stejného materiálu mohly fungovat. Kdyby nefungovaly, lidé by si kolu nekoupili, takže se takového problému spotřebitelé nejspíš obávat nemusí. Silnou motivací ale pro Coca-Colu může být i fakt, že se už potřetí v řadě umístila na vrcholu největších plastových znečišťovatelů.

Používání zejména jednorázových plastů má na životní prostředí obrovský dopad. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody z roku 2019 každý den v jídle zkonzumujeme dostatek mikroplastů pro vyrobení kreditní karty. Jednak je známo, že to může mít špatné důsledky pro plodnost nebo metabolismus, jednak je to silný příklad všudypřítomnosti plastů.

Je čas reagovat

V přírodě maličké i větší kousky zahlcují mnoho druhů zvířat, které pak umírají s těly plnými takřka nerozložitelného odpadu. I když ovšem plasty organismy neovlivňují přímo, přispívají ke klimatickým změnám. Jejich produkce totiž vyžaduje násobně více energie, než je tomu u většiny jiných, široce užívaných materiálů. Oproti nim sice mohou ušetřit třeba energetické náklady na přepravu, dlouhodobě ale mají horší ekologickou stopu.

O to víc je zarážející, že firma jako Coca-Cola už tři roky po sobě není schopná se statusu největšího plastového přispěvatele zbavit. Ten výrobci slazených nápojů přisoudilo hnutí Break Free from Plastic, které sdružuje téměř dva tisíce neziskovek monitorujících odpad po celém světě. Pomocí 15 tisíc dobrovolníků v průběhu minulého roku nasbíralo necelých 350 tisíc kusů plastových obalů a roztřídilo je dle výrobce.

coca-cola-plastic

Foto: Coca-Cola/CzechCrunch

Nová lahev Coca-Coly, která je zčásti tvořena plasty ze Středozemního moře

Prvních deset míst žebříčku obsadily Coca-Cola, PepsiCo, Nestlé, Unilever, Modelez International, Mars, P&G, Philip Morris International, Colgate-Palmolive a Perfetti van Melle. Break Free from Plastic k výčtu dodává, že si hříšníci své pozice nedrží kvůli obecnému snižování produkce jednorázových plastů. Naopak je jich čím dál více. Podle aktuálních trendů by to mohl být dvojnásobek dneška do roku 2030. Do roku 2050 dokonce trojnásobek.

Firmy, o nichž je řeč, mají pro stejné časové horizonty velké plány, které mají nový odpad z prostředí témeř nebo úplně eliminovat. Na CzechCrunchi o tom píšeme pravidelně, takže například snadno vidíme, že Cola-Cola vyrábí lahve z recyklovaného plastu nebo plastového odpadu vyloveného z moře. Pořád má ale zjevně velmi daleko k tomu, aby její iniciativy měly dostatečný dopad.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Největším problémem snah o uzavírání kruhu života plastů je totiž ten, který má nejbanálnější předpoklad – obaly se nesmí jen tak kamkoliv vyhodit. Dostat produkty z fabriky do rukou spotřebitelů je jednoduché, ale opačně je to mnohonásobně těžší. Jakkoliv může být vyhazování plastů do správného kontejneru na denním pořádku v částech Evropy nebo USA, v rozvojových zemích je k tomu daleko.

Coca-Cola proto v některých částech světa už rovnou vzdala snahy přesvědčit samotné spotřebitele a místo toho jim za miliardy dolarů staví speciální sběrová střediska. Čím víc jich vznikne, tím menší budou trhliny v kruhovém používání plastů. Nejpřímočařejším způsobem, jak zamezit možnosti úniku plastového odpadu do přírody, je žádný neprodukovat.

Coca-Cola zkouší nahradit plast papírem

S tím by mohl pomoci produkt dánského startupu Paboco (zkratka z Paper Bottle Company). Jeho z většiny papírové obaly původně vznikly v průběhu několika let ve spolupráci s výrobcem piva, nově je ale do svého portfolia zkusí zavést i Coca-Cola s pilotním testováním u ovocného nápoje Adez. Nejprve s ní dorazí do Maďarska, kde otestuje dva tisíce kusů.

O distribuci se přitom z většiny postará online supermarket Kifli.hu, což je značka, pod kterou v zemi funguje už více než rok český Rohlik.cz. Firma se ve spolupráci s Coca-Colou rozhodla 1 400 papírových lahví rozdat jako dárky k nákupu Adezu v klasickém plastu. Lidé pak v e-mailu budou moci popsat svou zkušenost. „Těší nás, že skrze naše Kifli.hu zákazníci otestují nápoj z inovativního papírového obalu,“ řekla tisková mluvčí Rohlík.cz Zdeňka Svoboda Kuhnová.

Prozatím je to ale tak trochu šalamounské řešení. Lahve Paboco jsou sice zjevně papírové, uvnitř se ale schovává tenká silonová vrstva zamezující promočení. Něco podobného přitom všichni dobře známe z kartonů na mléko, které se, stejně jako PET lahve, doporučuje vyhazovat do kontejnerů na plasty. Lahve na pivo nebo jiné sycené nápoje se od nich liší nutností zajistit odolnost vůči úniku bublinek a dostatečnou pevnost pro plnění pod tlakem.

K takovým vlastnostem se navíc přidají ještě nároky na tvarovatelnost lahví podle designu značek a potřeba snadného tisku přímo na tělo obalu. Proto startupu trval vývoj současného produktu asi sedm let. Lahve se mu nyní daří spolehlivě vyrábět bez spojování více částí z jediného kusu materiálu založeného na papírových vláknech. Jejich největším vítězstvím je dosažení téměř stejných vlastností, jako mají PET lahve, ale s naprostým minimem plastu.

Cílem je ale jeho kompletní zbavení. Startup se proto snaží najít rostlinnou alternativu, která by byla plně biodegradovatelná a zajistila přitom, že se žádná papírová vlákna nedostanou do samotných nápojů. Stejné řešení se musí najít i pro vršky lahví se závity. „Technologicky máme vývoj v zásadě naplánovaný, ale je to něco, co musíme otestovat a zkusit zařadit do provozu,“ říká šéf komerce Paboco Michael Michelsen.

matejcek-bagind

Přečtěte si takéZ Indie do Ekvádoru. Lukáš Matějček má s batohy Bagind velké plányLukáš Matějček uspěl s batohy z Indie. Pro svou značku Bagind teď hledá nové kůže v Ekvádoru a má velké plány

Otázka zařazení do provozu platí pro celý koncept papírových lahví. Nahradit plasty z hlediska výroby, logistiky a zpracování odpadu je možná ještě náročnější než přijít s potřebnými technologiemi. BBC v tomto ohledu cituje Fina Slatera, redaktora magazínu Packaging Europe zaměřujícího se na obaly. Koncept alternativy, se kterým se Paboco snaží přijít, není nový, ale přesto se s ním v obchodech prakticky nesetkáváme.

O papírových verzích jsme ostatně už několikrát psali, poprvé koncem roku 2019, kdy se v papírové lahvi Paboco objevilo dánské pivo Carlsberg. O rok později představil stejné směřování výrobce whisky Johnnie Walker a snadno rozložitelné obaly nápojů zkouší i Bacardi. Ve všech případech jde o pozitivní zprávy, ale s poměrně minimálním dopadem.

carlsberg-lahev-drevena-vlakna-2

Foto: Carlsberg

Lahev piva Carlsberg z dřevěných vláken

Vyrábět plastové lahve ve velkém je zkrátka jednoduché, velice levné a podporuje je obrovská globální infrastruktura. I když se do prodeje alternativ pustí firma velikosti Coca-Coly, pořád půjde přinejmenším několik let o jen málo rozšířený, spíše prémiový produkt. Na druhou stranu, nějak se začít musí, a pokud evropský test vyjde, mohl by představovat zajímavý precedent a motivovat další.

Sama Coca-Cola slíbila, že do roku 2030 chce přestat produkovat nový odpad. Momentálně to opravdu vypadá především jako slib, první snahy o jeho naplnění se ale konečně dostávají do ostrého provozu. Od výroby alternativ jednorázových plastů přes recyklaci až po lahve z odpadu z oceánů. Mikroplasty budeme spolu s většinou zvířat na Zemi nejspíš jíst ještě velice dlouho, ale snad jich v dohledné době alespoň přestane v obrovských objemech přibývat.

Aktualizace 18. 2. 15:30: Do článku jsme doplnili informace o distribuci papírových lahví v Maďarsku. Zčásti ji má na starosti Kifli.hu, tamní pobočka tuzemského online supermarketu Rohlik.cz.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Dánsko staví obří větrnou elektrárnu s umělým ostrovem. Jeho největší projekt v dějinách vyjde na 28 miliard eur

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

barrow-offshore-windfarm-turbines

Foto: Wikimedia

Turbíny anglické mořské větrné elektrárny

0Zobrazit komentáře

Jednou z nevýhod získávání energie z obnovitelných zdrojů jsou nároky na rozlohu. Výkonné solární a větrné farmy nebo vodní elektrárny zaberou velký prostor a výrazně zasahují do krajiny, takže se pro ně mnohdy těžko hledá vhodné umístění. Dánsko se situaci rozhodlo vyřešit jednoduše. Za zhruba 28 miliard eur (721 miliard korun) postaví větrnou elektrárnu s umělým ostrovem na moři a výkonem daleko přesahujícím 5 GW.

„Jednoduše“ je zde samozřejmě eufemismus, protože ve skutečnosti se má jednat o největší stavební projekt v dějinách země. Ostrov umístěný 80 kilometrů od pobřeží Dánska v Severním moři má sloužit jako centrála, kde se bude shromažďovat energie ze stovek větrných turbín a rozesílat do elektrické sítě na pevnině. V konečném stádiu má projekt zahrnující i druhý ostrov generovat více elektřiny, než zhruba 5,7milionová země spotřebuje, a dodávat ji také dalším.

Schválení obří větrné elektrárny ze strany dánské vlády proběhlo už loni v červnu. Vládní i opoziční strany se shodly na tom, že vzniknou dvě mořské energetické centrály – jedna na uměle vytvořeném ostrově a druhá na ostrově Bornholm. Minulý týden pak bylo za souhlasu většiny politických stran rozhodnuto o velikosti podílu státu na projektu umělého ostrova. Dánsko zafinancuje 51 procent, zatímco zbytek bude rozdělen mezi soukromý sektor.

denmark-offshore-windfarm-energy-hub-artificial-island

Foto: Danish Energy Agency

Návrh podoby umělého ostrova s energetickou centrálou

„Toto je pro Dánsko obrovská věc. Vstupujeme do nové éry mořské větrné energie,“ řekl pro The Guardian Dan Jørgensen, dánský ministr klimatu. „V roce 1991 jsme se stali první zemí, která vybudovala větrnou farmu mimo pevninu, a nyní děláme další krok,“ dodal. Dvě energetická centra mají už ve své první fázi ztrojnásobit objem energie, kterou severský stát generuje z turbín v moři.

Konkrétně to je až 5 gigawattů elektřiny, což odpovídá spotřebě tří milionů domácností. Většina z toho se bude z počátečních dvou stovek turbín do elektrické sítě přerozdělovat právě na uměle vytvořeném ostrově na západ od pobřeží Jutského poloostrova, hlavní pevninské části Dánska. V první fázi se rozloha umělého ostrova s energetickou centrálou odhaduje na 120 tisíc metrů čtverečních.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Energetická centrála v Severním moři bude největší stavební projekt v historii Dánska,“ poznamenal Jørgensen. Tyto ambiciózní cíle vycházejí ze záměru nejen zásadně podpořit vlastní přechod na udržitelné zdroje, ale demonstrovat potenciál větrné energie z moře. „Je to skvělý moment pro naši zemi a pro globální přechod na zelenou energii,“ řekl o aktuálním rozhodnutí. Po dokončení první fáze a spuštění elektrárny má následovat další expanze až na potenciální výkon přes 10 GW.

„Výkon 10 gigawattů bude po dokončení znamenat produkci daleko většího objemu čisté elektřiny, než jaký využije celé Dánsko, takže je to součást strategie pro pomoc dalším zemím s dosažením jejich cílů,“ vysvětlil Jørgensen. Projekt rozdělený mezi stát a soukromý sektor navíc podle něj představuje dokonalý kompromis. Pro obě strany má jít o velice lukrativní příležitost přitahující firmy s hodnotnými znalostmi.

Větrné turbíny v moři by se v příštích letech měly rychle množit

Prozatím to ovšem vypadá, že první fáze konstrukce obří větrné elektrárny se nemusí stihnout dokončit před rokem 2033. Ambiciózní environmentální projekt by se v takovém případě nemohl podílet na dánském ekologickém plánu, podle něhož má do konce této dekády o 70 procent klesnout produkce skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990. Vláda země proto chce co nejdříve začít diskuze s developery větrných elektráren, firmami a investory.

Odebírat by měli i Belgičané i Němci

Začít se musí s vytvořením rámce pro rozdělení zbylého 49procentního podílu na projektu. V následujících letech pak bude probíhat navazování spoluprací, uzavírání smluv a v neposlední řadě analýza environmentálních dopadů stovek turbín a umělého ostrova na mořské dno. Zásadní bude také domluva s Belgií, Nizozemskem a Německem, které by měly být odběrateli energie.

Ve větrné energii získávané z moře se chce ve velkém angažovat i EU. Jak zaznělo z Evropské komise loni v listopadu, už do roku 2030 chce takovým způsobem generovat 60 GW elektřiny a v horizontu dalších dvou dekád pokračovat až k 300 GW. Rozsah těchto plánů dává do perspektivy současný objem větrné energie vytvářené mimo pevninu, dosahující pouhých 12 GW. Pro dosažení 300 GW cíle se odhaduje investice kolem 800 miliard eur.