Glosa Petra Žabži: Ve světě osobních financí nejsou zdaleka nejnebezpečnějšími hrozbami inflace, hospodářská krize nebo rostoucí úrokové sazby. Skrytým, ale o to zákeřnějším nepřítelem jsou lidské emoce. Dvě z nejčastějších moderních emočních pastí, které výrazně ovlivňují finanční rozhodování, nesou názvy FOMO a YOLO. Tyto zkratky z angličtiny – „Fear of Missing Out“ (strach, že o něco přijdeme) a „You Only Live Once“ (žiješ jen jednou) – popisují postoje, které mohou vést k iracionálním rozhodnutím s dlouhodobě negativními následky.

FOMO je psychologický jev, při kterém máme pocit, že bychom měli dělat totéž co ostatní: investovat do kryptoměn, koupit si nejnovější telefon, jet do Thajska nebo investovat do akcií, které právě „letí“. Strach, že něco propásneme, nás žene do rizika bez hlubší analýzy.

V oblasti financí se FOMO nejčastěji projevuje impulzivními investicemi nebo nákupy na dluh. Typické příklady zahrnují nákup akcií na vrcholu bubliny, protože „všichni ostatní už na tom vydělali“. Nebo zbytečné zadlužení kvůli životnímu stylu, který jiní prezentují na sociálních sítích. Či účast na „hype“ investicích jako NFT, meme akcie a podobně.

YOLO zdůrazňuje užívání si přítomnosti bez ohledu na budoucnost. V extrému vede k přesvědčení, že spořit nebo plánovat je zbytečné, protože život je krátký. Ačkoliv určitá dávka YOLO může být zdravá, například utratit peníze za zážitek s rodinou, v osobních financích je YOLO rizikové, když vede k trvalé nezodpovědnosti.

Jak se YOLO projevuje v praxi? Systematickým utrácením veškerého příjmu bez tvorby rezervy, ignorováním zabezpečení se „na stáří“ (stejně se toho nedožiju) a věčným odkládáním investic na „někdy jindy“.

Jak se tyto fenomény projevují v různých životních fázích a jak se jim (účinně) bránit? Ve věku 20 let hrají klíčovou roli sociální sítě, tlak vrstevníků a nedostatek finančních zkušeností. Mladý člověk může snadno podlehnout FOMO („všichni investují do krypta – musím taky“) i YOLO („peníze jsou na to, aby se utratily“) najednou.

Rizikem pro takto mladého člověka jsou zadlužení se kvůli líbivému životnímu stylu, spekulativní a trendy investice bez hlubších znalostí a nulová finanční rezerva. Co s tím? Vím, že pro dvacátníka to bude znít jako z Marsu, ale hlavní je nabrat alespoň základy finanční gramotnosti (pro začátek je dobré znát a používat pravidlo 50/30/20), vytvořit si „záchranný fond“ na spořicím účtu a začít investovat – po malých částkách a diverzifikovaně.

Kolem 35. roku věku lidé často zakládají rodiny, berou si hypotéky, budují kariéry. FOMO může mít podobu porovnávání se s vrstevníky (luxusnější dovolené, auta, domy), zatímco YOLO se může projevit snahou „užít si život, dokud to jde“, i když to není finančně rozumné.

V tomto věku už člověk není odpovědný jenom sám za sebe, a tak je velkým rizikem přílišné zatížení rozpočtu fixními výdaji (hypotéka, leasing), ztráta finanční flexibility v případě krizí (například ztráta zaměstnání) nebo nedostatečné spoření na důchod a budoucí vzdělání dětí. Řešením je jasný (tedy i napsaný) finanční plán, automatické investování (DCA metoda například na robo-advisory platformách) a dospělé chování, kdy se člověk porovnává sám se sebou, a ne s ostatními.

V padesáti letech už většina lidí myslí na důchod, zdraví a stabilitu. FOMO může mít podobu snahy „dohnat ztracené roky“ investováním do rizikových nástrojů. YOLO se zase může projevit v předčasném utrácení úspor na plnění snů bez ohledu na dlouhověkost.

Vzhledem k tomu, že lidé v tomto věku už obvykle mají zajímavý finanční polštář, můžou být oblíbeným cílem investičních šmejdů, kteří chtějí movitého padesátníka uvrtat do neprověřených schémat nebo „zázračných“ řešení. Dalším rizikem je předčasné (a kompletní) vyčerpání důchodových prostředků nebo přecenění výše budoucího důchodu.

Jak s tím bojovat? Mít k ruce šikovného, skutečně nezávislého a profesionálního finančního poradce, který vám nastaví zrcadlo a ukáže, jaké mohou být dopady takových rozhodnutí.

FOMO a YOLO jsou dvě strany téže mince – neklidné mysli, která chce všechno hned, ale bez důsledků. Ve světě osobních financí mohou být tyto postoje nebezpečné, pokud nemají protiváhu v disciplíně, plánu a kritickém myšlení. Každé životní období přináší jinou kombinaci příležitostí a rizik. Klíčem k finančnímu zdraví není potlačení emocí, ale jejich pochopení – a použití rozumu jako protiváhy.