Čeští králové tudy jezdili na korunovaci. Odtud dostala trasa ze Starého města na Pražský hrad přízvisko Královská cesta. Něco poutavého je na ní i dnes. Právě tato místa jsou v současnosti těmi nejnavštěvovanějšími v Praze. Chodí sem zejména turisté. A turisté představují peníze. Ty jsou pravděpodobně tím největším pojivem neuvěřitelného příběhu, během kterého se někteří zastupitelé hlavního města snažili odstranit monstrózní restaurační zahrádky z centra města.

Kristýně Drápalové, tehdy pouhé politické asistentce, vadily rozložité zahrádky v Karlově ulici už od dob studií. Když začala pracovat na pražském magistrátu, navíc pro stranu, která se dostala do vedení hlavního města, rozhodla se, že s tím něco udělá. Nečekala ale, že ji čeká asi čtyři roky dlouhý příběh, který má parametry detektivky.

„Vše začalo v devadesátých letech, kdy se restaurační zahrádky v nejkrásnějších a také v nejlukrativnějších místech historického centra rozrostly do trochu přehnaných rozměrů. Několik málo na turisty zaměřených podniků si na Královské cestě postavilo v podstatě venkovní domky – s podlahou, střechou, stěnami, vytápěním, osvětlením, reproduktory i svítícími obrazovkami,“ líčí pro CzechCrunch Drápalová, která se nakonec v tomto volebním období stala zastupitelkou.

Konkrétně šlo třeba o Karlovu ulici, která vede od Karlova mostu směrem ke Staroměstskému náměstí. Zahrádka tu zabírala polovinu cesty, navíc se opírala o zeď kostela Nejsvětějšího Salvátora, který je považován za jednu z nejcennějších raně barokních stavebních památek v hlavním městě.

Foto: Kristýna Drápalová

Takhle vypadá Karlova ulice dnes

Šlo také o Malé náměstí, které je paradoxně jen kousek od pražského magistrátu. Že je uprostřed Malého rynku renesanční kašna, tušil jen zasvěcený milovník metropole. Zahrádky ji obklopovaly ze všech stran a kolem a kolem vlastně ani nebylo jasné, že jde o náměstí. Boj byl ale i o Malostranskou mosteckou věž, která byla zahrádkami obklopená ze tří stran. A příběh ještě není dobojovaný na Staroměstském náměstí.

Na všechna tato místa ukázala koncepce, která zhodnotila, kde je v pěších zónách potřeba zachovat průchodnost – a nemít tam tedy zahrádky. Z monitoringu pěších vyplynulo, že třeba Karlovou ulicí chodí až sto tisíc lidí denně, což je asi nejvíc v celé republice. Konkrétně ve zmíněné ulici to pak přinášelo také různé problémy ve vztahu ke kostelu, kde se konají křty, svatby i pohřby. Jednou prý zahrádka zatarasila boční vstup do svatostánku a rakev na zádušní mši nesli přes ni. „Trochu nedůstojné. Zpracovali jsme tedy manuál, jak by měly zahrádky vypadat. Ale pak začaly problémy,“ vypráví dvaatřicetiletá Drápalová.

Manuál vadil několika největším restauratérům. Což je logické. To, co následovalo, už moc ne. Na pražský magistrát začali chodit lobbisté, posílali se stížnosti i předžalobní výzvy. Restauratérů se najednou začali zastávat někteří úředníci i politici. Nejrůznější tlaky podle Drápalové způsobily, že trvalo velmi dlouho, než se schválila samotná koncepce. Ještě déle pak trvalo, než úřad poslal výpovědi z nájmů. Pak se vypovězené zahrádky začaly soudit. „Bylo celkem jasné, že to restauratéři prohrají, ale získali tím aspoň rok až dva navíc,“ říká Drápalová.

Soud skončil přesně před rokem, a to rozsudkem v neprospěch podnikatele Petra Bauera, jednoho z majitelů restaurací v Karlově ulici i na Malém náměstí. Ten se měl podle obvodního soudu pro Prahu 1 pokusit podplatit dva politiky TOP 09, aby podpořili obměnu koalice. Zatímco Jiřímu Koubkovi za to, že koalice v Praze padne, nabídl podle nepravomocného rozhodnutí milion korun, Radkovi Vondrovi donesl v obálce dvě stě tisíc. Politici to ovšem nahlásili a následně i svědčili u soudu. Koubek už se dnes ke kauze nehodlá vracet. „Nechci se už vyjadřovat k pražské politice,“ uvedl pro CzechCrunch Koubek.

Soud odsoudil Bauera k pokutě 18,75 milionu korun, následně se restauratér odvolal. Když se letos v únoru začalo vše odehrávat znovu, hned na začátku přišlo překvapení. Bauer se k činu doznal. A soud mu snížil trest na 10,8 milionu a propadnutí dvou set tisíc předaných v obálce.

Foto: Kristýna Drápalová

Kristýna Drápalová na Staroměstském náměstí

O tom všem ale před soudem Kristýna Drápalová z politického sdružení Praha Sobě neměla ponětí. „Celou dobu jsem tušila, že vše doprovázela řada tlaků, a tušila jsem, že se v pozadí dějí i nestandardní věci. Bylo mi jasné, že někteří zúčastnění tak docela nehájí zájmy Prahy. A že to vyšetřuje policie. Detaily jsem se ale dozvěděla až u trestního soudu,“ vypráví.

Proč ale něco tak jednoduchého, jako je odstranění monstrózních zahrádek z nejpřísněji památkově chráněné zóny, bylo tak složité? Podle Drápalové to má několik faktorů. Za prvé šlo o politicky citlivou věc. Ostatně v médiích už proběhlo, že za Bauera a zachování zahrádek měl na magistrátě lobbovat poradce současného náměstka primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) Jiří Fremr, který figuruje v rozsáhlé policejní kauze Dozimetr. Průtah ale přišel i ve vymáhání již daného rozhodnutí.

„V českém právním systému je strašně těžké cokoli vymoci. Sice je na všechno několik předpisů, ale málokterý ve skutečnosti něco zmůže, pokud ho někdo nechce respektovat. Dá se hrozně dlouho soudit a odvolávat,“ říká zastupitelka s tím, že řada úředníků vychází z různých důvodů podnikatelským zájmům vstříc. „Málokterý úředník rozhoduje odvážně,“ míní. Vždycky se navíc najde způsob, jak nějaký předpis obejít. V tomto případě to byla vysoká vysouvací konstrukce krytu předzahrádky, která se dala v případě kontroly zatáhnout.

Foto: Kristýna Drápalová

Malé náměstí má ve svém středu renesanční kašnu, ta skoro nebyla vidět

Výsledkem jsou dnes místa, která jsou k nepoznání. V Karlově ulici je pár stolků, které se navíc na noc sklízejí. Malý rynek zase vypadá jako náměstí. Malostranská mostecká věž se může nadechnout. Zahrádky na Staroměstském náměstí se v současnosti řeší. „Tam je to ještě trochu boj, ale věřím, že provozovatelé vnímají, že Praha zatím všechny spory vyhrála. Praha je vlastník pozemků a dřív nebo později se tomu budou muset přizpůsobit,“ říká Drápalová, dnes zastupitelka, které vadí i některé zahrádky na Václavském náměstí, kde v současnosti probíhá přechod na novou koncepci.

Zmizet by také měly různé budky a kiosky z centra města, týká se to například trdelníků v ulici Na Příkopě. A pracuje se i na zákazu reklamních plachet v památkově chráněných oblastech. „Schválen byl už před třemi lety, ale provozovatelé plachet se ho rozhodli nerespektovat. Je to podobný příběh jako předzahrádky, jen v tomto případě plachtaři napadli vyhlášku u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ líčí Drápalová.

„Nepochybuji o tom, že Praha nakonec ve snaze o regulaci uspěje, jen to občas bývá dramatický příběh s různými zvraty a zápletkami. Ale těším se, že se jednou projdu třeba po Smíchově nebo Nuslích a nebudou tam obří reklamy na bagetu přes celou fasádu,“ věří. Mezitím je aspoň možné vychutnat si nerušenou vycházku skrze centrum Prahy. Pomalu, ale jistě se mění.