Je to rok, co působí na pozici technického ředitele dánské společnosti Pleo. Když přitom Petr Janda do firmy nastupoval, měl vypomoct jen s několika projekty. Nadchla ho ale tamní struktura a způsob, jakým se ve startupu, který vymyslel chytré sledování firemních výdajů, řeší práce. A tak zůstal. A zřejmě není nadšený sám – Pleo právě nabralo investici ve výši 200 milionů dolarů, která vystřelila jeho hodnotu na 4,7 miliardy. To je v přepočtu víc než 103 miliard korun. Už s tou předchozí se přitom startup stal evropským fintechovým jednorožcem.

Když spolu hovoříme, omlouvá se, že některé obchodní výrazy možná bude využívat v angličtině. V češtině, dá se říct, totiž Petr Janda nikdy pořádně nepracoval. Za to stihl svou kariéru v několika firmách vybudovat rychleji, než by se to mnohým podařilo v jedné. A ani jednou přitom nedělal pracovní pohovor.

Čím to? „Zažil jsem pět nebo šest skoků, které mě hodně posunuly dál. Jestli měly něco společného, pak to, že jsem se vnořil do něčeho, o čem jsem v tu chvíli nevěděl, jak to vyřeším. Znělo mi to zajímavě,“ popisuje Petr Janda, momentálně CTO úspěšného dánského jednorožce, a nepřestává se u toho usmívat.

„Častokrát další krok není až tak daleko, jak si lidi myslí. Je to spíš o tom, si pro to zajít. Trochu zaexperimentovat. A vyjít ze své komfortní zóny. Každý krok může rozšířit vaše schopnosti. Tak proč to nezkusit,“ říká.

Všechny tyto rady sice znějí trochu jako klišé nebo motivační citáty, šestatřicetiletý Janda si je ale doopravdy zažil. Firemní zkušenost z Česka přitom prakticky vynechal. V tuzemsku se pohyboval jen v malých startupech a pak s plánem pořádně rozjet vlastní podnik odjel do Londýna. Když mu ale došly peníze, kývl na tříměsíční pomoc na pozici vývojáře v technologické firmě GWI. Pak v ní dostal na starost tým skoro sedmdesáti lidí, a nakonec pozici CTO.

Tyto „tři měsíce“ v GWI skončily po pěti letech, kdy se Janda s manželkou rozhodli přesunout do Dánska. „Vždycky v žertu říkám, že v Británii má každý nějakou expirační dobu. A my tam byli asi šest let. Řešili jsme jen, jestli to bude Česko nebo Dánsko. A kvůli dostupnější angličtině a dalším možnostem jsme zvolili druhou variantu,“ vysvětluje. Z Dánska totiž jeho manželka pochází.

Původním plánem bylo založit tu další firmu. To ale změnila jedna gratulace zaslaná přes LinkedIn. Janda ji směřoval Jeppe Rindomovi, spoluzakladateli jemu tehdy ještě neznámé společnosti Pleo. To proto, že firma získala peníze od stejného investora jako kdysi on s vlastním projektem.

Gratulace rozhýbala bližší vztahy, které ho dovedly až do práce v Pleu. Když měla firma problém s datovými systémy, souhlasil, že na pár měsíců vypomůže s rozjetím několika týmů. Rok na se opět ocitl v pozici CTO. V Pleu ji převzal rovnou od spoluzakladatele firmy Niccoly Perry.

„Říkal, proč by měl vést ten tým dál on, když já jsem měl v té době trochu víc zkušeností z předchozího startupu,“ krčí rameny Janda. Teď šéfuje zhruba 150 lidem pracujícím v celkem dvaceti šesti různých týmech, které sídlí v mnoha zemích Evropy.

Další investice jsme nepotřebovali

Pleo aktuálně Janda pomohl dovést ke zmíněné investici 200 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 4,4 miliardy korun, jež přišla pouhý půlrok po předchozí finanční injekci ve výši 150 milionů dolarů. Ta přitom byla vůbec největším přílivem peněz v rámci series C do jakéhokoliv dánského startupu a právě ona Pleo orazítkovala statutem jednorožce s hodnotou 1,7 miliardy dolarů.

Teď už je jeho hodnota skoro trojnásobná. Peníze posílá skupina investorů vedená fondy Coatue Management a Alkeon Capital. „Ve skutečnosti jsme letos už nepotřebovali další investice, ale v rámci Series C byla taková poptávka, že umožnila toto rozšíření. Máme velké ambice dál v Evropě růst,“ řekl k prosincovému oznámení Jeppe Rindom, spoluzakladatel a CEO Pleo.

To se řadí k fintechovým nápadům, o které je nejen v Evropě aktuálně velký zájem. Jeho řešení na hlídání firemních výdajů, si lze zjednodušeně představit jako chytrou platební kartu provázanou s účetním softwarem, automatickým reportováním výdajů nebo grafickým zobrazením firemních útrat.

Karta může být skutečná nebo virtuální. Pro každého uživatele, tedy zaměstnance, jde přitom nastavit různé limity – a to na jednu útratu, den nebo třeba měsíc. Ale především je možné s každým zaplacením nechat systém samotný třídit útraty do kategorií a nechat software dál s nimi automaticky pracovat.

Reálně tak pokud třeba chce zaměstnanec pozvat firemního partnera na oběd, stačí zaplatit Pleo kartou (ve skutečnosti ji firma vyrobila ve spolupráci s Mastercard) a do aplikace vyfotit účtenku. A dál se o nic nestará ani zaměstnanec, a po schválení ani účetní.

Systém funguje podobně, pokud je potřeba něco zaplatit vlastními penězi – takzvaně z kapsy – ať už jde o hotovost nebo třeba soukromou platební kartu. Nebo vykázat nacestované kilometry. Případně zajistit proplacení faktury, která do firmy přijde. „Je to mnohem širší koncept. Dá se říct, že pomáháme firmám posouvat peníze. Mezi kartami, bankami a dalšími finančními institucemi,“ říká Janda.

Integrovali jsme se hluboko

Ve skutečnosti se podle něj takové systémy s fintechem jen špatně slučují – jsou totiž dvacet až třicet let staré. „Taková infrastruktura vytváří spoustu různých limitací. A ty brání moderním fintech firmám vytvořit zážitek, který by pro zákazníky chtěly. My jsme si velkou část technické infrastruktury ve firmě vybudovali sami. Integrovali jsme se relativně hluboko do finančního ekosystému a vytvořili si partnerství s Mastercard, bankami a zpracovateli transakcí. To nám dává mnohem větší možnosti,“ říká Janda.

Služby Plea aktuálně používá přes dvacet tisíc firem a jejich počet rychle stoupá. Jen za posledního čtvrt roku o tři tisícovky. A každý měsíc o další tisícovku. Ale trh je mnohem větší, věří Janda.

„Samozřejmě nejsme jediní, kteří si toho všimli. Pleo na tom pracuje už šest let, takže nějaký náskok na trhu máme. Ale hrnou se do něj velké firmy třeba typu Revolut. A proto vidíme obrovský příliv peněz ze strany venture kapitálu. Je několik firem ve Spojených státech, které získaly ještě víc peněz s ještě větší valuací. Poptávka je obrovská a my musíme expandovat co nejrychleji a co nejdál,“ vysvětluje.

Prodáváme zplnomocnění a kulturu

Jenže ještě jedna část této společnosti je pro úspěch podstatná, a pro Jandu důvodem, proč tu zůstal. „Často říkáme, že se snažíme s prodávaným řešením exportovat trochu naší firemní kultury. Prodávat hodnoty, aby i další společnosti věřily svým zaměstnancům. Prodáváme zplnomocnění a kulturu,“ říká.

Popisuje, že právě dánská firemní kultura – hlavně ta z Plea – je také to, co ho nejvíce oslovuje. Vysvětluje ji jako plochou strukturu, která ho nechala propracovat se až k jejímu vedení. To ho nadchlo.

„Nevím, jak moc je to severská kultura. Nebo Pleo. Nebo jestli je to vliv toho, že v Pleu fungují lidi ze zhruba padesáti zemí. Ale celé je to založené na ponechání pravomocí týmu,“ popisuje Janda. Říká, že úkoly nezadává, ale konzultuje projekty. Rozhodnutí přenechává dalším.

„Takový způsob vedení je dost jiný než klasické zadávání práce seshora. K tomu je severská kultura rezistentní. Člověk si musí najít způsob, jak hromadně ovlivňovat myšlení lidí, aniž by říkal, co všechno mají přesně dělat,“ doplňuje.

Růst na dvojnásobek lidí? Rozumný kompromis

Ještě v létě měla firma Pleo 330 zaměstnanců. Teď je jich 450 a dál roste. Funguje v šesti evropských kancelářích v Londýně, Stockholmu, Berlíně, Madridu, Lisabonu a Kodani. Pracovníci jsou ale i z dalších států, včetně několika z Česka. Janda zdůrazňuje, že přístup firmy něco takového umožňoval už od začátku.

„Evropa se ale za poslední rok a půl hodně změnila. Vidíme obrovský příliv firem a nabídek, které kontinentem cestují. Teď mají lidé nabídky z Londýna, Spojených států nebo z různých částí Evropy – a trh se zkomplikoval, je náročnější lidi najít. Když to někteří lidé popisují jako talentovou válku, myslím, že to není příliš daleko od pravdy,“ říká.

Jak rychle se tedy Pleu podaří rozšiřovat, není jisté, ale jeho ambicí je každý rok vyrůst na dvojnásobek. Tedy zhruba za rok se přiblížit tisícovce zaměstnanců. „Je to hodně ambiciózní. Ale ten komerční potenciál vidíme, trh je otevřený. Naprostá většina firem řeší svoje výdaje přes nějaké jednoduché tabulky. Tak je to spíš o tom, jak efektivně dokážeme dostat kvalitní lidi do firmy. A dvojnásobek nám přijde jako rozumný kompromis,“ říká Janda.