Dánský startup zajišťuje chytrou evidenci firemních výdajů. Pomáhá mu s tím i Čech Petr Janda coby technický ředitel

Iva BrejlováIva Brejlová

Petr Janda PleoStory

Foto: Pleo/CzechCrunch

Petr Janda, CTO společnosti Pleo

0Zobrazit komentáře

Je to rok, co působí na pozici technického ředitele dánské společnosti Pleo. Když přitom Petr Janda do firmy nastupoval, měl vypomoct jen s několika projekty. Nadchla ho ale tamní struktura a způsob, jakým se ve startupu, který vymyslel chytré sledování firemních výdajů, řeší práce. A tak zůstal. A zřejmě není nadšený sám – Pleo právě nabralo investici ve výši 200 milionů dolarů, která vystřelila jeho hodnotu na 4,7 miliardy. To je v přepočtu víc než 103 miliard korun. Už s tou předchozí se přitom startup stal evropským fintechovým jednorožcem.

Když spolu hovoříme, omlouvá se, že některé obchodní výrazy možná bude využívat v angličtině. V češtině, dá se říct, totiž Petr Janda nikdy pořádně nepracoval. Za to stihl svou kariéru v několika firmách vybudovat rychleji, než by se to mnohým podařilo v jedné. A ani jednou přitom nedělal pracovní pohovor.

Čím to? „Zažil jsem pět nebo šest skoků, které mě hodně posunuly dál. Jestli měly něco společného, pak to, že jsem se vnořil do něčeho, o čem jsem v tu chvíli nevěděl, jak to vyřeším. Znělo mi to zajímavě,“ popisuje Petr Janda, momentálně CTO úspěšného dánského jednorožce, a nepřestává se u toho usmívat.

„Častokrát další krok není až tak daleko, jak si lidi myslí. Je to spíš o tom, si pro to zajít. Trochu zaexperimentovat. A vyjít ze své komfortní zóny. Každý krok může rozšířit vaše schopnosti. Tak proč to nezkusit,“ říká.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Všechny tyto rady sice znějí trochu jako klišé nebo motivační citáty, šestatřicetiletý Janda si je ale doopravdy zažil. Firemní zkušenost z Česka přitom prakticky vynechal. V tuzemsku se pohyboval jen v malých startupech a pak s plánem pořádně rozjet vlastní podnik odjel do Londýna. Když mu ale došly peníze, kývl na tříměsíční pomoc na pozici vývojáře v technologické firmě GWI. Pak v ní dostal na starost tým skoro sedmdesáti lidí, a nakonec pozici CTO.

Tyto tři měsíce v GWI skončily po pěti letech, kdy se Janda s manželkou rozhodli přesunout do Dánska. „Vždycky v žertu říkám, že v Británii má každý nějakou expirační dobu. A my tam byli asi šest let. Řešili jsme jen, jestli to bude Česko nebo Dánsko. A kvůli dostupnější angličtině a dalším možnostem jsme zvolili druhou variantu,“ vysvětluje. Z Dánska totiž jeho manželka pochází.

Pleo

Foto: Pleo/CzechCrunch

Pleo se řadí k rychle rostoucím fintechům

Původním plánem bylo založit tu další firmu. To ale změnila jedna gratulace zaslaná přes LinkedIn. Janda ji směřoval Jeppe Rindomovi, spoluzakladateli jemu tehdy ještě neznámé společnosti Pleo. To proto, že firma získala peníze od stejného investora jako kdysi on s vlastním projektem.

Gratulace rozhýbala bližší vztahy, které ho dovedly až do práce v Pleu. Když měla firma problém s datovými systémy, souhlasil, že na pár měsíců vypomůže s rozjetím několika týmů. Rok na se opět ocitl v pozici CTO. V Pleu ji převzal rovnou od spoluzakladatele firmy Niccoly Perry.

„Říkal, proč by měl vést ten tým dál on, když já jsem měl v té době trochu víc zkušeností z předchozího startupu,“ krčí rameny Janda. Teď šéfuje zhruba 150 lidem pracujícím v celkem dvaceti šesti různých týmech, které sídlí v mnoha zemích Evropy.

Další investice jsme nepotřebovali

Pleo aktuálně Janda pomohl dovést ke zmíněné investici 200 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 4,4 miliardy korun, jež přišla pouhý půlrok po předchozí finanční injekci ve výši 150 milionů dolarů. Ta přitom byla vůbec největším přílivem peněz v rámci series C do jakéhokoliv dánského startupu a právě ona Pleo orazítkovala statutem jednorožce s hodnotou 1,7 miliardy dolarů.

Teď už je jeho hodnota skoro trojnásobná. Peníze posílá skupina investorů vedená fondy Coatue Management a Alkeon Capital. „Ve skutečnosti jsme letos už nepotřebovali další investice, ale v rámci Series C byla taková poptávka, že umožnila toto rozšíření. Máme velké ambice dál v Evropě růst,“ řekl k prosincovému oznámení Jeppe Rindom, spoluzakladatel a CEO Pleo.

To se řadí k fintechovým nápadům, o které je nejen v Evropě aktuálně velký zájem. Jeho řešení na hlídání firemních výdajů, si lze zjednodušeně představit jako chytrou platební kartu provázanou s účetním softwarem, automatickým reportováním výdajů nebo grafickým zobrazením firemních útrat.

Karta může být skutečná nebo virtuální. Pro každého uživatele, tedy zaměstnance, jde přitom nastavit různé limity – a to na jednu útratu, den nebo třeba měsíc. Ale především je možné s každým zaplacením nechat systém samotný třídit útraty do kategorií a nechat software dál s nimi automaticky pracovat.

Reálně tak pokud třeba chce zaměstnanec pozvat firemního partnera na oběd, stačí zaplatit Pleo kartou (ve skutečnosti ji firma vyrobila ve spolupráci s Mastercard) a do aplikace vyfotit účtenku. A dál se o nic nestará ani zaměstnanec, a po schválení ani účetní.

Systém funguje podobně, pokud je potřeba něco zaplatit vlastními penězi – takzvaně z kapsy – ať už jde o hotovost nebo třeba soukromou platební kartu. Nebo vykázat nacestované kilometry. Případně zajistit proplacení faktury, která do firmy přijde. „Je to mnohem širší koncept. Dá se říct, že pomáháme firmám posouvat peníze. Mezi kartami, bankami a dalšími finančními institucemi,“ říká Janda.

Integrovali jsme se hluboko

Ve skutečnosti se podle něj takové systémy s fintechem jen špatně slučují – jsou totiž dvacet až třicet let staré. „Taková infrastruktura vytváří spoustu různých limitací. A ty brání moderním fintech firmám vytvořit zážitek, který by pro zákazníky chtěly. My jsme si velkou část technické infrastruktury ve firmě vybudovali sami. Integrovali jsme se relativně hluboko do finančního ekosystému a vytvořili si partnerství s Mastercard, bankami a zpracovateli transakcí. To nám dává mnohem větší možnosti,“ říká Janda.

Služby Plea aktuálně používá přes dvacet tisíc firem a jejich počet rychle stoupá. Jen za posledního čtvrt roku o tři tisícovky. A každý měsíc o další tisícovku. Ale trh je mnohem větší, věří Janda.

„Samozřejmě nejsme jediní, kteří si toho všimli. Pleo na tom pracuje už šest let, takže nějaký náskok na trhu máme. Ale hrnou se do něj velké firmy třeba typu Revolut. A proto vidíme obrovský příliv peněz ze strany venture kapitálu. Je několik firem ve Spojených státech, které získaly ještě víc peněz s ještě větší valuací. Poptávka je obrovská a my musíme expandovat co nejrychleji a co nejdál,“ vysvětluje.

Prodáváme zplnomocnění a kulturu

Jenže ještě jedna část této společnosti je pro úspěch podstatná, a pro Jandu důvodem, proč tu zůstal. „Často říkáme, že se snažíme s prodávaným řešením exportovat trochu naší firemní kultury. Prodávat hodnoty, aby i další společnosti věřily svým zaměstnancům. Prodáváme zplnomocnění a kulturu,“ říká.

Popisuje, že právě dánská firemní kultura – hlavně ta z Plea – je také to, co ho nejvíce oslovuje. Vysvětluje ji jako plochou strukturu, která ho nechala propracovat se až k jejímu vedení. To ho nadchlo.

Trh se zkomplikoval, je náročnější lidi najít. Popisují to jako talentovou válku, není to daleko od pravdy.

„Nevím, jak moc je to severská kultura. Nebo Pleo. Nebo jestli je to vliv toho, že v Pleu fungují lidi ze zhruba padesáti zemí. Ale celé je to založené na ponechání pravomocí týmu,“ popisuje Janda. Říká, že úkoly nezadává, ale konzultuje projekty. Rozhodnutí přenechává dalším.

„Takový způsob vedení je dost jiný než klasické zadávání práce seshora. K tomu je severská kultura rezistentní. Člověk si musí najít způsob, jak hromadně ovlivňovat myšlení lidí, aniž by říkal, co všechno mají přesně dělat,“ doplňuje.

Růst na dvojnásobek lidí? Rozumný kompromis

Ještě v létě měla firma Pleo 330 zaměstnanců. Teď je jich 450 a dál roste. Funguje v šesti evropských kancelářích v Londýně, Stockholmu, Berlíně, Madridu, Lisabonu a Kodani. Pracovníci jsou ale i z dalších států, včetně několika z Česka. Janda zdůrazňuje, že přístup firmy něco takového umožňoval už od začátku.

„Evropa se ale za poslední rok a půl hodně změnila. Vidíme obrovský příliv firem a nabídek, které kontinentem cestují. Teď mají lidé nabídky z Londýna, Spojených států nebo z různých částí Evropy – a trh se zkomplikoval, je náročnější lidi najít. Když to někteří lidé popisují jako talentovou válku, myslím, že to není příliš daleko od pravdy,“ říká.

Jak rychle se tedy Pleu podaří rozšiřovat, není jisté, ale jeho ambicí je každý rok vyrůst na dvojnásobek. Tedy zhruba za rok se přiblížit tisícovce zaměstnanců. „Je to hodně ambiciózní. Ale ten komerční potenciál vidíme, trh je otevřený. Naprostá většina firem řeší svoje výdaje přes nějaké jednoduché tabulky. Tak je to spíš o tom, jak efektivně dokážeme dostat kvalitní lidi do firmy. A dvojnásobek nám přijde jako rozumný kompromis,“ říká Janda.

Jízda nahoru dolů, spálené peníze a konec. Antonín Parma zavírá svůj startup na sportovní výsledky

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

antonin-parma-boxedStory

Foto: Sportlito

Antonín Parma, zakladatel startupu Sportlito

0Zobrazit komentáře

Poprvé jsme se s Antonínem Parmou sešli začátkem roku 2020. Tehdy jsme se potkali v jedné z pražských kaváren ještě ve starém světě bez pandemie. Pro startupový příběh čtyřicetiletého podnikatele je to klíčová informace. Říká se, že načasování je vše. A Parmův projekt, který chtěl přinést svěží vítr do sportovního zpravodajství, ho měl snad nejhorší možné. Byť zakladatel startupu Sportlito neskrývá, že ani on sám nebyl neomylný. Naše setkání po necelých dvou letech každopádně nebylo o tom, že firma přehazuje vydělané miliony a letí ke hvězdám. Naopak. Sportlito končí a v jeho příběhu nechybí spousta zvratů, odhodlání, spálených peněz ani zklamaný, leč nezlomený zakladatel.

„Já startupový svět přirovnávám k tomu, jako když sedneš na cizí kolo a rozjedeš se z kopce. Nejdřív začneš registrovat nějaké začátky, povrch se mění, kopec a rychlost se zvětšuje. Pak najednou zjistíš, že brzdy nefungují úplně dobře, původně zpevněná cesta přešla do šotoliny a rozkvetlá louka se změnila do temného lesa jen se záblesky světla. A je jen na tobě, jak se na takovém kole dokážeš udržet a zda tím lesem dokážeš projet,“ hodnotí svou dvouletou startupovou jízdu náruživý lyžař a cyklista Antonín Parma, který sice několik ostrých zatáček na svém bicyklu zvaném Sportlito vybral, ale nestačilo to. Ambice přitom tradičně nebyly malé.

Antonín Parma dlouhé roky pomáhal Michalu Nýdrlemu budovat agenturu Nydrle a skupinu Kindred. Sám do firmy přišel po návratu ze Sydney jako kreativní ředitel, když měla asi deset zaměstnanců, později se stal i spolumajitelem. V roce 2015 se vydal do Livesportu měnit svět sportovních výsledků, s nimiž tuzemská firma obsluhovala desítky milionů lidí po celém světě. A na základě všech těchto zkušeností se pak na začátku roku 2020 rozhodl vydat vlastní cestou. Jeho startup Sportlito chtěl servírovat dění ve sportovních kláních moderní cestou, prostřednictvím příběhů a fotografií. Parma cílil na takzvanou instagramovou generaci.

Všechno šlo k ledu

Při rozjezdu vypadalo vše dobře. Spoluzakladatelem se stal Tomáš Ledba, bývalý Parmův kolega z Livesportu, a společně připravili první koncept. Plánem bylo, že firma do několika měsíců získá první menší investici, se kterou nakopne vývoj a spustí první verzi své aplikace. „Myšlenky rezonovaly mezi investory i firmami. Mimo jiné jsme zaujali i jednu velkou sportovně-mediální společnost v Londýně. Po krátkých námluvách jsem tam letěl na schůzku s jejich CEO a velmi rychle jsme se začali bavit o prvních obrysech investice. Ještě jsem si říkal, zda na takový deal není příliš brzy. Přece jen to byla velká mediální společnost a přemýšlel jsem, zda si tím nezavřu dveře k dalším příležitostem. Nakonec osud rozhodl za mě a zavřel je sám,“ vzpomíná na jaro 2020 Parma.

K dobru ještě dává historku, jak při zpátečním letu z Londýna nechápavě sledoval skupinky lidí na letišti, kteří na sobě měli roušky, úkaz v Evropě v té době spíše nevídaný. A pár dní nato přišel lockdown. „Veškerá jednání s investory šla v tu ránu k ledu. Krátce poté se navíc přerušil prakticky všechen sport na planetě,“ říká Parma. Jeho startup přitom potřeboval peníze na vývoj, ale i to, aby se hrál fotbal, na kterém by se mohlo fungování celého projektu otestovat. Naštěstí už byl tehdy na palubě Radek Alenka, spolumajitel vývojářského studia Qest, který podpořil vývojovou část firmy.

Sportlitu se tak během následujících měsíců podařilo dát dohromady funkční prototyp. Cílem bylo vybudovat aplikaci, která nebude sportovním fanouškům servírovat jen aktuální výsledky, ale nabídne jim příběhy. Prostřednictvím oblíbených Stories, které proslavil Instagram, jim bude přinášet ty nejzajímavější momenty z fotbalových zápasů, a to z pohledu jejich oblíbeného týmu nebo hráče. Pracovalo se na algoritmech, které dokážou automaticky z tisíců fotek vybrat tu správnou, ze sportovních dat sestavit titulek a to vše dodat na míru každému uživateli prakticky v reálném čase.

sportlito

Foto: Sportlito

Česká sportovní aplikace Sportlito

Jelikož dal Parma do rozjezdu vyšší stovky tisíc ze svého a Radek Alenka se připojil jako technologický partner se svým studiem Qest, šlo to na začátku i bez investora. Jakmile opadla první vlna pandemie, začala jednání s investory znovu. Zakladatel Sportlita se dokázal během léta dohodnout s jedním investorem, s nímž jednal už na jaře, a přidali se ještě další dva. Náročná vyjednávání nakonec vyústila tím, že si koncem léta všechny strany plácly a v září se začaly připravovat smlouvy. Plán byl, že se Sportlito v říjnu oficiálně spustí, a ještě stihne silnou podzimní fotbalovou sezonu.

Smlouvy sice ještě nebyly oficiálně podepsané, ale Parma nechtěl čekat. Najal několik dalších lidí, aby posílil vývoj a tvorbu obsahu. Jako další spoluzakladatel se k projektu přidal fotbalový influencer Lukáš Práža. A pak přišla další rána, respektive další vlna pandemie. „Jeden z investorů se v tu chvíli rozhodl svoji nabídku na poslední chvíli stáhnout a celý deal opět vybouchl. Nezbylo nám nic jiného než okamžitě zastavit vývoj a odsunout start,popisuje další nelehké momenty Parma. V tu chvíli už měl dojednanou spolupráci s fotobankou Getty Images, díky níž získal přístup k obrazovým materiálům i fotbalovým klubům. Bylo třeba vymyslet, jak dál.

Investor, který svou nabídku na poslední chvíli stáhl, navrhl, že pokud Sportlito svůj byznys model změní a místo fanoušků se začne soustředit na samotné sportovní kluby, vrátí peníze na stůl. Myšlenka byla taková, že by pražský startup nabídl svou technologii k rychlé tvorbě poutavého obsahu během zápasu, který by mohly kluby využívat například na sociálních sítích. „Během čtrnácti dnů jsme Sportlito překopali a upravili strategii,“ říká jeho zakladatel, avšak druhým dechem dodává, že se ukázalo, že strategie byla pro nejmenovaného investora nakonec jen zástupným problémem.

Svou nabídku totiž neobnovil a uzavření první investice se tedy opět odsouvalo. Sportlito už ale bylo odhodlané, že půjde novou cestou, tedy B2B strategií. Díky Getty Images mohlo své řešení představit slavným fotbalovým klubům jako Juventusu, Interu Milán nebo AS Řím. Podle Parmy se u všech setkal s okamžitým zájmem udělat pilot služby. Přizpůsobit tehdejší produkt potřebám klubů však vyžadovalo několik dalších měsíců vývoje, na které již firma neměla finance. Potřeba najít investora byla akutní. „Bylo to poměrně frustrující. Byli jsme tak blízko, ale zároveň tak daleko. V té době jsem zkoušel prakticky všechny možnosti, jak najít nového investora, ale období konce roku je pro to naprosto nevhodné,říká Parma. Nakonec se však pomyslné štěstí obrátilo jeho směrem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Jeden známý mě začátkem roku 2021 propojil s Dušanem Šenkyplem z Pale Fire Capital. Myšlenka vytvořit globální sportovní zpravodajství pro instagramovou generaci ho nadchla. Vrátili jsme se tak k původní strategii, která stavěla především na aplikaci pro sportovní fanoušky,“ popisuje další z veletočů ve vývoji své firmy Antonín Parma. Aby toho nebylo málo, Sportlitu přišla v té době i pozvánka do prestižního sportovně-technologického akcelerátoru Hype Sports Innovation, kam byli vybraní jako jeden ze třiceti nejlepších startupů ze 1 400 přihlášených. Účast by však vyžadovala pokračovat ve strategii orientující se na sportovní kluby. Parma se ale rozhodl všechno vsadit na jednu kartu a v květnu oznámil, že získal investici od Pale Fire Capital.

V situaci, v jaké se Sportlito nacházelo, to byla těžko odmítnutelná nabídka. Investoři z Pale Fire Capital byli připravení dát na rozvoj aplikace vyšší desítky milionů korun. „Prakticky to znamenalo, že už bychom nemuseli řešit další investiční kola a mohli se soustředit pouze na produkt. Investice měla proběhnout v postupných tranších na základě výsledku projektu s tím, že první tranše měla ověřit naši schopnost budovat komunitu na sociálních sítích a získávat uživatele aplikace,“ připomíná Parma. Sportlito se díky tomu mohlo probudit z hibernace a v krátkém čase mezi fanoušky vypustilo testovací verzi aplikace.

Tým se rozrostl na dvanáct lidí a aplikace se stihla otestovat během posledních dvou týdnů jarní fotbalové sezony a pak na následujícím evropském šampionátu. V září, se začátkem nové sezóny, se pak mohlo Sportlito konečně plnohodnotně spustit. Parma vypočítává, že během pár týdnů se podařilo zaznamenat na 30 tisíc stažení a na sociálních sítích začalo Sportlito postupně sledovat přes 100 tisíc fanoušků. Zároveň se však také začalo ukazovat, že aplikace postavená pouze na konceptu krátkých příběhů nedokáže uživatele dlouhodobě udržet a původní koncept bude vyžadovat další úpravy a rozšíření.

Taková je startupová hra

Zakladatel startupu přiznává, že se mu s investory nepodařilo na začátku správně nastavit očekávání. „Potřebovali jsme ještě nějaký čas ladit product/market fit a produkt nebyl připraven na škálování a růst, který byl domluvený pro realizaci další tranše investice,“ říká Parma. „Podcenili jsme také oblast analytiky a nadělali pár dalších chyb, kvůli kterým jsme nebyli schopní dosáhnout takových čísel, která od nás investor v první fázi očekával. Z toho důvodu jsme se v srpnu byli schopní dohodnout pouze na částečné tranši. Dostali jsme se tím ale pod velký tlak,“ krčí rameny Parma.

Byť tehdy věřil, že by to ještě se svým týmem mohl urvat, ve chvíli, kdy největší fotbalové ligy teprve startovaly a produkt ještě nebyl úplně vyladěný, to nešlo. Rozvoj startupu navíc zkomplikovala také změna ve fungování reklam na Facebooku a iOS. „Přes veškerou snahu se nám za takové situace nedařilo dostat se s cenou za aktivního uživatele na přijatelné náklady, a tak se nám již na dalším financovaní nepodařilo dohodnout,“ říká. Loni na podzim se tak opakoval velmi podobný scénář jako rok předtím. Sportlitu došly finance a v listopadu musel Antonín Parma všechno zastavit.

Tentokrát už nestopoval pouze vývoj, ale rozběhnutý projekt, pro který pracovalo přes deset lidí. „Bohužel to rozhodnutí přišlo v nejméně vhodnou dobu závěru roku a rozjíždějící se další vlny pandemie. I tak jsem rád, že jsme tu příležitost dostali. Bylo to složité, ale taková je startupová hra,“ uznává Parma. V Pale Fire Capital mu oznámili, že ve financování neplánují pokračovat na konci října, a sám zakladatel bez nového kapitálu už dál káru zvanou Sportlito táhnout nedokáže. „Vybudování plnohodnotné sportovní aplikace se ukázalo jako komplexnější problematika,“ říká Dušan Šenkypl.

Podle jedné z hlavních tváří investiční skupiny Pale Fire Capital oproti původním předpokladům k úspěchu nestačila jen obdoba instagramových Stories a bývalo by bylo potřeba postavit plnohodnotnou platformu s výsledky, statistikami, zprávami a komentáři. „A to je projekt řádově složitější a nákladnější oproti konceptu, se kterým za námi přišel Antonín, a nelze jej dle mého názoru stavět na zelené louce,“ míní Šenkypl. Přestože se s kolegy rozhodl dát díky uvolnění části druhé tranše v podstatě druhou šanci, nakonec se ukázalo, že koncept nefunguje podle představ.

sportlito-founders

Foto: Sportlito

Lukáš Práža, Tomáš Ledba, Radek Alenka, Antonín Parma (Sportlito) a Dušan Šenkypl (PFC)

„I zde výsledky ukázaly, že zvolená cesta by vyžadovala výrazně víc času a zdroje minimálně o řád vyšší. Udělat rozhodnutí o zastavení projektu není pro nikoho jednoduché a všechny neúspěch mrzí. Zároveň jsem přesvědčen, ze je to rozhodnutí správné, a pokud bychom ho my nebo Antonín neudělali, tak by nás ze zpětného pohledu mrzelo, že nemůžeme čas a zdroje věnovat novým životním příležitostem,“ dodává Dušan Šenkypl, který však stále věří, že se obdoba nápadu Sportlita v některé sportovní aplikaci nebo sociální sítí objeví a bude úspěšná.

Celkově do Sportlita přišlo z Pale Fire Capital 7,5 milionu korun. Téměř milion investoval sám Antonín Parma. Další zdroje přišly ze strany Qestu a ostatních spoluzakladatelů. Dohromady si vývoj Sportlita vyžádal přes 14 tisíc hodin práce a iterací. Za svou největší investici však Parma považuje čas, respektive více než dva roky života.

„Rozhodně toho ale nelituju, nikdy jsem se v životě neohlížel za tím, co by kdyby, to vás nikam neposune. Byla to skvělá škola a po stránce schopností a zkušeností mi to hodně dalo. Naučilo mě to se dívat na věci zase trochu jinak. Startupový svět není o tom, nedělat chyby, ale umět se z nich poučit a vypořádat. Zároveň je ale fakt, že jsem byl dva roky prakticky bez příjmů, což rodinnému rozpočtu příliš nepomůže,“ říká otec dvou dětí a nezapomene zmínit i klíčovou podporu manželky.

„Zní to jako klišé, ale asi nejvíce si cením toho, že mě manželka celou tu dobu podporovala a ani jednou mi nevyčetla, do čeho jsem se to pustil, byť to pro rodinu nebylo vůbec jednoduché období,“ doplňuje Parma. Přestože kapitola jménem Sportlito nejspíš definitivně skončí, po oznámení o ukončení provozu na konci roku se Parmovi ozvalo několik zájemců o možný odkup technologií, se kterými nyní probíhají jednání. Další jeho kroky jsou tedy zatím otevřené.

Jednou z možností, o níž teď Parma diskutuje, je pokračování na myšlenkách Sportlita pod hlavičkou někoho jiného. „Je spousta nápadů, které jsme nestihli zrealizovat, a rád bych, kdyby alespoň některé z nich ještě mohly najít své uplatnění. Stále si myslím, že oblast personalizovaného vyprávění příběhů a algoritmizovaného kurátorství obsahu má ohromný potenciál,dodává. Nebrání se však ani dalším profesním výzvám, v nichž by mohl zúročit své dlouholeté zkušenosti z designu, produktové inovace a marketingu. A teď i z vlastního podnikání.