Antikvariát si většinou představíme jako nějaké zatuchlé místo, kde se to hemží opotřebovanými knížkami na oprýskaných policích nebo hromadách. České startupy Knihobot a Reknihy ovšem pojmu antikvariát dávají zcela jiný rozměr, což se odráží také na jejich výsledcích. Snaží se totiž proces prodeje knih z druhé roky modernizovat a uzpůsobit potřebám dnešní doby. A že se jim daří, potvrzují jejich aktuální počínání i vyhlídky do budoucna.

Knihobot a Reknihy se od sebe v několika věcech liší, jádro svého podnikání ale mají vesměs stejné – chtějí lidem nabídnout knihy z druhé ruky levněji, avšak stále v dobře vypadajícím stavu. Tituly s potrhanými přebaly nebo politými stránkami tedy u nich nelze čekat. Právě díky tomu věří, že dokážou změnit pohled lidí na vlastnění knih a zároveň šetřit přírodu, která pod náporem neustálého tisku nových titulů může trpět.

Zákazník tak může již nepotřebné knihy poslat přímo do skladu jedné ze služeb, kde projdou kontrolou a následně se zahrnou do nabídky, kterou si zájemce může procházet online. Jakmile se titul prodá, původní majitel dostane provizi, přičemž majitel nový se může spolehnout, že dostane vzhledově hezky vypadající knížku za mnohdy výrazně nižší cenu. A provize z prodeje putují také jednotlivým službám.

Když dárek nemusí zatěžovat planetu

„Za každou publikaci se můžu osobně zaručit, že je v perfektním stavu. Zkuste si také představit, že přečtená kniha má vždy svůj vlastní příběh. Někdy i víc než jen jeden. A teď nemyslím ten v textu,“ říká Tadeáš Kula, který stojí za startupem Reknihy. Právě Reknihy za dva a půl roku provozu našly nový domov už více než 50 tisícům přečtených knih a prodávajícím bylo v provizích dohromady vyplaceno přes pět milionů korun.

Foto: Reknihy

Zakladatel Reknih Tadeáš Kula se svým týmem

Do konce roku chtějí Reknihy dosáhnout 15 milionů korun v tržbách, což je oproti původnímu plánu zhruba o sedm milionů korun méně, ale jak Kula uvádí pro CzechCrunch, i tak to celý tým považuje za úspěch. Velká očekávání má knižní služba také před blížící se vánoční sezónou, kdy je zájem o knihy coby dárky pod stromeček vyšší.

„Takový dárek potěší hned třikrát. V první řadě obdarovaného, poté peněženku kupujícího a následně hlavně naši planetu. A abychom udělali vánoční nákup co nejjednodušší, připravili jsme si také speciální kategorie na webu, kde bude možné filtrovat knihy pro babičku, mámu, tátu nebo bráchu,“ popisuje Kula.

Rostoucí tempo zažívá i česká služba Knihobot, mimo jiné firma, která se umístila v našem žebříčku Udržitelný byznys roku ’21. Ta se do povědomí veřejnosti zapsala na přelomu roku a letos v dubnu získala velkou investici od tuzemské skupiny Miton, díky níž mohla vylepšit svůj již tak organizovaný systém sběru a prodávání knih a podívat se za hranice. Proto je od října i na Slovensku, kde funguje podobně jako v Česku.

Po přijetí knih ze strany prodávajícího se tituly nabídnou k dalšímu prodeji na webu po vzoru takzvané holandské aukce – v úvodu se nabídne cena, za kterou se knížka v minulosti již prodala, a pokud se za tuto cenu do jednoho měsíce neprodá, cena se sníží. Z prodaného titulu pak bude původnímu majiteli vyplacena provize na bankovní účet. Její výše se liší v závislosti na tom, za kolik se kniha prodá.

„Už od našich začátků máme nezanedbatelnou část objednávek ze Slovenska, aniž bychom se o to jakkoli snažili. Naši slovenští zákazníci navíc dlouhodobě projevují zájem přes Knihobot knihy i prodávat, protože podobná služba u nich zatím neexistuje,“ zmiňuje Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu.

Foto: Knihobot

Hlavní tváře startupu Knihobot. Zleva Dominik Gazdoš, David Gazdoš a Pavel Pekař

A evidentně to Knihobotu funguje. Do konce letošního roku čekají obrat mezi 80 až 90 miliony korun s tím, že v roce příštím Gazdošův tým předpokládá růst až na 200 milionů korun. Pro srovnání – loňský obrat činil zhruba 18 milionů korun. Zajímavý je také pohled na denní objem knih, který v těchto dnech činí až 3,5 tisíce přijatých titulů se zhruba stejným množství knih vyexpedovaných.

Vedle toho Knihobot experimentuje také s takzvanými Knihoboxy, které chtějí nasadit do konce tohoto roku. Ty by měly fungovat jako místa pro zpětný odběr knížek, přičemž v plánu je také rozjetí „Knihobodů“, jež se budou nacházet na exponovaných místech, například v kavárnách nebo jiných kulturních místech, kde tak vznikne možnost odběru knih.

A zatímco Reknihy a Knihobot jsou poměrně malé startupy, do modernizování antikvariátního přístupu ke knihám se pouští i zajetí hráči na knižním trhu. Typickým příkladem je knihkupectví Martinus. To začalo odkupovat knihy, o které by mohli mít zájem jiní čtenáři. Jak Michal Meško, spoluzakladatel a šéf Martinusu, pro CzechCrunch popsal, chtějí se zaměřovat pouze na novější díla v ideálně co nejlepším stavu.

„Sami jsme zvědaví, kam nás tato cesta dovede. Teprve ji rozbíháme a vlastně od ní nemáme žádná přehnaná očekávání, proto upřímně netušíme, zda budou již přečtené knihy v našem byznysu tvořit jednotky nebo desítky procent tržeb. Naším cílem ovšem je, aby se služba Knihovrátek nestala nástrojem pro kanibalizaci prodeje nových knih, ale pomohla zvětšit celý knižní trh tím, že bude další knihy dělat ještě dostupnějšími,“ zmiňoval Meško.