Databáze jako žádná jiná. Blockchain nejde zmanipulovat, jednou na něm pojede třeba katastr

Debata o kryptu se často zužuje na bitcoin a finanční spekulace s ním nebo dalšími virtuálními měnami. Blockchain toho umí ale mnohem víc.

Luboš KrečLuboš Kreč

Technologie blockchainu pohání nejen kryptoměny

0Zobrazit komentáře

Bájná postava (či skupina lidí) se jménem Satoshi Nakamoto ve své práci z roku 2008, která stála za vznikem bitcoinu, psala o technologii „block and chain“. V průběhu let se z toho stal blockchain. Slovní uspořádání se sice mírně změnilo, podstata nikoli – jde o databázi, do které se zapisují informace o transakcích spojených s kryptoměnou. Díky kryptografii a mechanismu vzájemné kontroly účastníků celého systému jde o mimořádně bezpečnou databázi, v níž nejde provádět zpětně úpravy ani mazat.

Zkuste si to představit. Data z tachometru vašeho auta se při každé návštěvě servisu automaticky uloží na internet, kde zůstanou navěky. Že už to tak je? Ne tak docela a určitě ne navěky – pokud se někam uloží, tak maximálně na server automobilky, v případě stanic STK do databáze ministerstva dopravy. Jenže co když budou zálohovaná všude a nepůjde je smazat ani upravit? Přesně to umožňuje blockchain, decentralizovaná síť, které jsme věnovali podstatnou část našeho speciálu Průvodce světem krypta.

„Reálně se na tom už pracuje, takový systém vzniká. Je to jen malá ukázka toho, jak půjde blockchain, který většina lidí zná ze světa kryptoměn, využít i jinde,“ vysvětluje Jiří Kobelka. Sedí přitom na gauči a za ním jsou oknem z velké výšky vidět pláže a hotely floridského Miami, kam se před pár měsíci přestěhoval. V Mekce kryptobyznysu žije nejen v oblacích (bydlí ve vysokém apartmánovém domě), ale také v budoucnosti – jeho společnost Tatum.io pomáhá klientům vyvíjet blockchainové aplikace, které spatří světlo světa až za několik let.

kob

Foto: Tatum.io

Jiří Kobelka, spoluzakladatel a šéf Tatum.io

„Dá se říct, že to, co vidím kolem sebe, co už dnes funguje, mě tolik nezajímá. Sleduji spíš to, co má teprve přijít. Kryptosvět je neuvěřitelně rychlý a dynamický, pár měsíců v něm jsou roky v reálném světě,“ říká programátor. A dává další příklad. Portál OpenSea, na kterém se obchoduje s digitálními uměleckými výtvory, má tržní valuaci 13 miliard dolarů a je braný jako globální vstupní brána do světa NFT.

Jenže tam plánují vstoupit showbyznysoví obři, kteří mají už dnes stovky milionů klientů a jen čekají na to, kdy dostanou do ruky dostatečně pružnou a přívětivou službu, aby také mohli ve velkém začít prodávat digitálně podepsané a nezaměnitelné kartičky nebo obrázky. „Filmová studia, výrobci hraček a online televize… Ti všichni se na to chystají. Vidím to, protože někteří jsou našimi zákazníky, řešíme to s nimi. Oni opravdu chtějí, aby si lidé od nich kupovali třeba superhrdinská NFT,“ rozpřahuje rukama Kobelka. Technologie blockchainu je pro to klíčová.

Jak to funguje

Co to vlastně blockchain je? Jeho historie sahá do roku 1991, kdy vědci Stuart Haber a Scott Stornetta publikovali svou práci o systému digitálního ověřování informací tak, aby je nešlo zpětně měnit a mazat. Použili kryptografii a princip datových bloků, které nesou určitou informaci a zároveň na sebe vzájemně navazují a jsou spolu propojené pomocí unikátních softwarových klíčů. To znemožňuje do nich zasahovat a výsledkem je řetězec (anglicky chain) bloků – proto blockchain.

Satoshi Nakamoto, tvůrce bitcoinu, na dílo Stornetty, Habera a dalších navázal a z blockchainu vytvořil základní databázi, kam se zapisují jednotlivé transakce a změny spojené s bitcoiny. Klíčovým parametrem, který zajišťuje bezpečnost a důvěryhodnost systému, je jeho decentralizace. Neexistuje žádná ústřední autorita, která by určovala pravidla nebo dávala digitální razítka na jednotlivé operace, to se děje s pomocí konsensu sítě těžařů.

Historie blockchainu sahá do roku 1991, kdy vědci Stuart Haber a Scott Stornetta publikovali práci o systému digitálního ověřování informací tak, aby je nešlo zpětně měnit a mazat.

Těžaři či mineři jsou vlastně počítače, které řeší složité matematické úlohy a jejich odměnou jsou vydělané, respektive vytěžené kryptoměny. Stroje potřebují na svůj chod velké množství elektřiny, čímž je zajištěno, že bitcoin nebo ethereum nerostou z ničeho. Spálená energie je jakousi vstupní investicí a počátečním podkladovým aktivem při vzniku kryptoměny. Pro těžaře není ovšem odměnou jen to, že řeší příklady a za to dostávají virtuální mince či jejich části.

Jejich druhou rolí je právě potvrzování transakcí, za které také dostávají odměnu – lze si to představit jako jednu gigantickou, globální internetovou dražbu. Když někdo zadá ve své kryptopeněžence příkaz, že z jeho účtu (identifikace je čistě podle unikátního čísla, nikoli jména) má na jiný účet odejít tolik a tolik bitcoinů, validátorům přijde požadavek, a kdo jej první přijme, prověří jeho správnost a oprávněnost. V podstatě projede všechny relevantní záznamy v blockchainu, že skutečně platí, že na peněžence toho a toho čísla je tolik a tolik mincí a že je lze poslat tam a tam.

Blockchain je vlastně digitální datový řetězec

Proces samozřejmě probíhá na úrovni výpočetních algoritmů a systémů, nejsou to žádní lidé, kteří by projížděli tabulky. Jakmile těžící počítač transakci potvrdí, dá vědět ostatním, že je vše v pořádku, ti to překontrolují, a pokud to schválí nadpoloviční většina, bitcoin může odejít. Celá akce zabere maximálně pár minut. Jelikož takových požadavků ale chodí ohromné množství, je potřeba velký počítačový výkon.

Zároveň se těžaři vzájemně drží svým způsobem v šachu, protože soutěží o jednotlivé kontrakty, kontrolují se navzájem a licitují o ceně. I proto je skoro nemožné v blockchainu něco zmanipulovat, byla by k tomu potřeba dohoda nadpoloviční většiny uzlů, tedy těžařů, což je v podstatě vyloučené.

Systém je velmi transparentní, je dohledatelné, odkud, kdy a kam co putovalo. Zároveň ale není automaticky rozpoznatelné, kdo se za jakým číslem skrývá. To už je na libovůli toho či onoho uživatele, jestli se přihlásí k informaci, že je například majitelem určité peněženky.

Banky v pozoru

Blockchainů jsou tisíce a liší se od sebe mnoha většími či menšími detaily. Zatímco ten bitcoinový je velmi robustní, ale zároveň relativně nepružný a je nastavený primárně k zapisování transakcí spojených s bitcoinem a jeho frakcemi, ethereum a jeho mladší kopie typu solana nebo terra fungují mnohem víc jako obří počítač, v němž se dají programovat různé aplikace a projekty, které nemusí s kryptoměnami mít moc společného – a tady vstupují do hry právě třeba záznamy o stavu tachometru, digitální katastr nemovitostí či tolik populární NFT.

Těm, kteří chtějí do rozjetého, hodně rychlého, ale také nepřehledného blockchainového vlaku naskočit, s nástupem pomáhá právě české Tatum.io. Přestože Jiří Kobelka říká, že blockchain je „v podstatě docela tupá databáze, ze které se dá číst a do které se dá psát, ovšem neuvěřitelně chytře vymyšlená“, sehnat blockchainové programátory je pro většinu podniků, které o vstupu do kryptotechnologií uvažují, složité.

Tatum.io proto programátorům nabízí, že si mohou aplikaci, kterou na blockchainu chtějí spustit, „napsat“ ve frameworku, tedy v rozhraní, které ji pak samo přeloží do blockchainové databázové řeči. V nabídce má původně brněnská firma přes 40 hlavních blockchainů a program, který původně vznikne například pro bitcoin, lze s její pomocí snadno překlopit do etherea či propojit více blockchainových protokolů dohromady.

Principem blockchainu je decentralizace

O tom, jak velký zájem o blockchain je, dobře dokumentuje počet registrací nových projektů u Tatum: „Denně nám na platformě přibývá sto až tři sta projektů. Běží jich nad námi na padesát tisíc. Blockchain je budoucnost. Kryptoměny jsou jen malá část tohoto příběhu, ale patří k němu. V Evropě a v Česku zvlášť to někdy vypadá, jako bychom ještě váhali, zda to není celé nějaký podvod. Ale to je strašný omyl. V Americe či v Asii v tom už mají všichni jasno včetně velkých bank,“ dodává brzy čtyřicetiletý Kobelka, který dlouhé roky působil jako vývojář bankovních systémů, než v roce 2018 začal se spoluzakladatelem Samuelem Šramkem budovat Tatum.

Jeho slova potvrzuje například nedávná zpráva listu Financial Times. Ten napsal, že v Miami se potkal šéf mocné investiční banky Goldman Sachs David Salomon, aby prodiskutoval spolupráci s kryptoburzou FTX a jejím zakladatelem Samem Bankman-Friedem. Bavili se nejen o zvažovaném vstupu FTX, jehož tržní valuace se počítá v desítkách miliard dolarů, na newyorskou burzu, ale také o užším byznysovém propojení či o spolupráci při jednání s regulátory nejen v USA. To vše v době, kdy si v Česku z karty u klasické banky většinou ani nepošlete peníze na Coinbase (kryptoburzu, s jejímiž akciemi se už obchoduje) a kdy většina zdejších bankovních předáků o kryptu hovoří jako o něčem, čeho je třeba se bát a držet od toho ruce dál.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak poznamenává Jiří Kobelka, finanční svět – jehož vzmáhající se blockchainové alternativě se říká DeFi – není zdaleka jediná oblast, která má šanci projít dalekosáhlou změnou. Srovnatelným otřesem by mohly projít také různé veřejné služby a tachometry jsou toho jen malou ukázkou. Proč by například měly katastry nemovitostí udržovat rozsáhlé archivy a servery s mnoha dokumenty, když v blockchainu lze tytéž záznamy uchovávat, navíc bez obavy, že je kdokoli upraví či vymaže?

Německý startup Spherity zase nabízí řešení z oblasti práce s osobními daty. Spravovat dnes citlivé údaje o zákaznících, jako jsou jejich fotky, čísla průkazů či data narození, je rizikové a za pochybení hrozí velké pokuty. Navíc čím dál víc lidem vadí, co o nich technologické společnosti vědí a jak s daty nakládají. Zároveň to ovšem vyžaduje při registraci víc a víc služeb, mimo jiné kvůli regulacím. Německá firma ale vyvíjí technologii, která sice uživatele prověří, zkontroluje mu občanku, verifikuje údaje… ale pak je všechny zahodí a vydá pouze do blockchainu zanesený kód, že paní XY je opravdu paní XY.

Blockchain je postaven na kryptografii a principu datových bloků

Bude tedy jednou blockchain všude? Podle Jiřího Kobelky ne, protože by to zase kladlo velké nároky na kapacitu celosvětové sítě. Navíc příliš mnoho zápisů a žádostí o potvrzování znamená růst cen poplatků za jejich zpracování. To je ostatně jeden z problémů etherea, na kterém kvůli tomu, jak se zvedl provoz na jeho síti s nástupem fenoménu NFT a vůbec zájmu o investice a spekulace s kryptoměnami, narostly ceny poplatků do desítek, někdy dokonce stovek dolarů.

„Sice přichází nové blockchainy a říkají, že jsou levnější než ethereum, jenže to je dané tím, že je nikdo nepoužívá. Budeme se muset víc dívat, co musíme do blockchainu ukládat a co ne. Ne na vše se hodí blockchain, na něco zůstanou SQL databáze, na něco jiné systémy. I nadále bude nutná optimalizace a hledání co nejefektivnějšího systému,“ říká Jiří Kobelka a dodává: „Za mě jsou rozhodně adepty na přechod do blockchainu různé obchodní rejstříky, katastry nemovitostí a veřejné databáze. Výrazně by to zrychlilo jejich fungování, vše by bylo transparentní a dohledatelné. To je samozřejmě zároveň rozměr, který někomu může vadit, ale to už je na jinou debatu.“

Rubriku Krypto podporujílongriver_v

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Připravil lidi o desítky miliard a otřásl kryptosvětem. Po velkém krachu teď projekt Terra opět ožívá

Terra zkrachovala, ať žije Terra! Jihokorejský vývojář sice kvůli krachu svého projektu připravil lidi o obrovské peníze, ale zkouší to znovu.

terra2Komentář

Foto: Depositphotos/CzechCrunch

Projekt Terra zkrachoval, ale hned se objevil nástupce Terra 2.0

0Zobrazit komentáře

Bernie Madoff v roce 2009 připravil investory o 60 miliard dolarů a byl odsouzen na 150 let vězení. Do Kwon v roce 2022 připravil investory o 60 miliard dolarů poté, co se kryptoměna Luna propadla na 0 dolarů, aby následně vytvořil Lunu 2.0. Právě takové srovnání neslavně proslulého investičního bankéře, který se postaral o největší zpronevěru v dějinách Spojených států, s jihokorejským vývojářem, jenž se zase postaral o dosud jeden z největších krachů v kryptosvětě, koluje v posledních dnech po internetu. Do Kwon totiž na krach rychle zapomněl a ve svém projektu pokračuje.

Co se vlastně s kryptoprojektem Terra stalo a jak to pokračuje dál? Celou situaci bedlivě sledují Petr Fiala a Petr Hotovec z technologické společnosti SoftVision, která vyvíjí systém automatizovaného algoritmického obchodování a nedávno spustila regulovaný hedge fond p-hat, přičemž i ten využívá plně automatizovaný systém k obchodování kryptoměn. V komentáři pro CzechCrunch nyní vysvětlují, jak se projekt Terra znovuzrodil a jestli mu ještě vůbec jde důvěřovat.

***

Od pádu kryptoměny Terra (Luna) už uplynuly více než tři týdny a zatím to vypadá, že námi vyslovená predikce o nalezení nové zůstatkové hodnoty limitně blízko číslu 0 se ukázala jako správná. Od uveřejnění našeho prvního komentáře se spustila další lavina propadů, během kterých Terra ztratila dalších 99,9 % a v současnosti se obchoduje za zhruba jednu setinu centu amerického dolaru ($0,0001).

Pro srovnání – přesně před měsícem, tedy 1. května, se obchodovala za zhruba 80 amerických dolarů. Za jediný měsíc ztratila neuvěřitelných 99,9999 %. Prostou matematikou tedy můžeme dojít k závěru, že aby investor, který kryptoměnu Terra držel k 1. květnu, dostal své peníze zpět, musela by vyrůst o neuvěřitelných 80 000 000 % (ano, není to překlep – osmdesát milionů).

Matematika je v tomto směru neúprosná, jednou ztracený kapitál je velice těžké získat zpátky, a jak nedávno napsal jeden z našich oblíbených myslitelů této doby, Nassim Taleb (autor knihy Černá labuť): „All that matters in finance is a drawdown“ (česky: „Všechno, na čem ve financích záleží, je drawdown – pokles od dosaženého maxima po své minimum).

kwon

Foto: Terraform Labs

Zakladatelé Terraform Labs Daniel Shin a Do Kwon

Právě drawdown totiž ve svém důsledku slouží jako vodítko, kolik investor maximálně ztratil z nejvyšší dosažené hodnoty svého portfolia. A s drawdownem přes 99,9 % se Terra jeví jako čirý gamble. To si uvědomila i společnost Terraform Labs spolu se zakladatelem kryptoměny Do Kwonem a namísto snahy projekt zachránit ve stávající podobě přišli s novou kryptoměnou Terra (ano, jmenuje se stejně, ale jedná se o jinou kryptoměnu, jak vysvětlíme níže).

V klasickém světě financí by někdo s takovou reputací jen stěží mohl pomýšlet na to, že bude mít stále důvěru investorů. Světe div se, Do Kwonovi se to částečně povedlo. Během několika dní od fatálního propadu Terra a TerraUSD se Do Kwonovi a Terraform Labs podařilo přijít s plánem, jak kryptoměny „zachránit“.

Ve hře bylo více variant. Do Kwon se rozhodl pro záchranu komunity, na kterou je navázáno velké množství projektů. Takový krok dával oproti ostatním návrhům největší logiku. Řešení zahrnuje zejména následující kroky:

  • Vytvoření nové kryptoměny Terra (Luna), která je (prozatím) bez stablecoinu. Původní kryptoměna se přejmenovala na Terra Classic (Lunc) – původní blockchain s přetrvávajícími vadami tokenomiky a stablecoinem TerraUSD (nově pojmenovaným TerraClassicUSD).
  • Nově vytvořenou Terru obdrželi 28. května v různém poměru držitelé původních kryptoměn, které se dnes již jmenují Terra Classic a TerraClassicUSD. (Detailně je vše popsáno v návrhu od Do Kwona zde.)
  • Mezi tyto držitele bude nově vzniklá Terra uvolňována postupně v závislosti na tom, kolik kryptoměny Terra Classic původně drželi. Tím se má zamezit tomu, aby nedošlo k prodeji velkého množství kryptoměny Terra hned po spuštění, což by pravděpodobně vedlo k masivním prodejům a dalšímu krachu.
  • Dle slov Do Kwona je nově vzniklá Terra zaměřená na komunitu developerů napojených na blockchain Terra. Je to snaha zachránit komunitu a naakumulovaný lidský kapitál, který je s ekosystémem spojený.

Snahy Do Kwona a Terraform Labs se nyní upírají zejména na nově vzniklou Terru. Terra Classic a TerraClassicUSD budou stále existovat vedle nově vzniklé kryptoměny Terra, avšak budou upozaděny a osobně si myslíme, že časem zaniknou.

Nová Terra poběží na zcela jiném blockchainu, který s Terra Classic a TerraClassicUSD nebude mít kromě jména a lidí stojících za oběma projekty nic společného. Samotná komunita kolem Terry nyní tápá a většina projektů postupně migruje z Terra Classic na Terra. Zmatená však není jen komunita, ale také většina kryptoměnových burz, přičemž na většině nyní dochází k zalistování nově vzniklé Terry a na mnoha burzách Terra koexistuje s Terrou Classic.

luna_7d_graph_coinmarketcap

Foto: CoinMarketCap

Vývoj ceny kryptoměny Terra 2.0 (Luna) za poslední týden

Jak na původních kryptoměnách Terra Classic a TerraClassicUSD, tak na kryptoměně Terra dochází k zajímavým cenovým pohybům. Zatímco Terra Classic a TerraClassicUSD se denně hýbou o desítky procent nahoru a dolů, nově vzniklá Terra zaznamenala nejprve pád z 18 dolarů na 4, aby následně opět o více než 100 % posílila. Například během tohoto týdne došlo po zalistování na kryptoměnové burze Binance k nárůstu ceny kryptoměny Terra zhruba o 40 %, takže je stále velké množství lidí, kteří týmu Terraform Labs důvěřují.

Myslí to vážně?

Pokud jste dočetli až sem, jistě už nechcete v životě vidět žádnou variaci na slovo Terra. Pojďme se tedy po seznámení s dosavadním vývojem zaměřit na to, co můžeme kolem celého projektu v budoucnu očekávat. Koneckonců nic není starší než včerejší noviny.

Určitě jste si během čtení položili otázky jako: „Co se to v tom kryptu děje, jak může někdo vymazat 60 miliard dolarů tržní kapitalizace a za dva týdny spustit nový projekt a nejít místo toho do vězení?“ nebo „Proč vůbec pokračují dál, vždyť kdo by do toho mohl investovat?“ Pokud ano, tak nejste sami. Pojďme si tyto otázky blíže rozebrat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro zkušené kryptoměnové harcovníky není pád kryptoměny z důvodu fatální chyby v blockchainu nebo v tokenomice (designu) kryptoměny ničím novým. Paralela se jistě nabízí s projektem BitConnect, který se zapsal do historie na konci minulého býčího cyklu, když v roce 2018 investory připravil o zhruba 3,5 miliardy dolarů.

BitConnect vykazoval – podobně jako ekosystém kryptoměny Terra – znaky takzvaného Ponziho schématu a pyramidové hry. Zejména základní rys, že investice původních investorů je zúročována na základě vkladů, kterými přispívají nově příchozí investoři. Celý systém funguje, dokud panuje všeobecná důvěra v další růst projektu, a velice rychle fungovat přestane v okamžiku, kdy se sentiment na trhu otočí. Podobné variace na Ponziho schéma jsou v kryptoměnovém prostředí velice častým jevem.

Ethereum ukazuje, že jde přežít

Je tedy projekt Terra mrtvý? Těžko říct. Pamětníci jistě vzpomenou, že fatální chybu v designu měla i druhá nejsilnější kryptoměna Ethereum a v létě roku 2016 kolem ní panovala podobná situace jako nyní panuje kolem Terry. Tehdy v červenci 2016 došlo k hackerskému útoku na vlajkovou aplikaci na blockchainu Etherea jménem DAO a ke krádeži 60 milionů dolarů – což byly tehdy velké peníze, ačkoli dnes se to zdá jako kapka v moři vzhledem k tomu, že Terra odepsala o tři řády více.

Komunita kolem Etherea se tehdy nemohla shodnout, zda by mělo dojít k vrácení ukradených prostředků původním vlastníkům, nebo zda by se v souladu se základním principem kryptoměn – decentralizací – nemělo do transakcí na blockchainu centrálně zasahovat. Nastalo tedy rozštěpení na Ethereum, kde došlo velmi zjednodušeně k vrácení ukradených prostředků, a na Ethereum Classic, kde se do transakcí nezasáhlo a prostředky zůstaly hackerům.

rbf-dusan

Přečtěte si takéRockaway Blockchain Fund stihl z Terry vyskočit. Zhodnocení? 18 000 %Kryptoprojekt Terra se zřítil, ale Rockaway Blockchain Fund ho opustil včas. Zhodnocení? 18 000 %

I přes tyto porodní bolesti a ztrátu důvěry velké části komunity, která Ethereu vyčítala porušení decentralizace, se z Etherea stala druhá největší kryptoměna, na které funguje většina kryptoměnových projektů. Příběh Etherea ukazuje, že fatální chyba nemusí znamenat konec projektu a že ztráta důvěry může být jen dočasná.

Patří do vězení?

Půjde tedy Do Kwon do vězení? Když někdo vymaže vyšší desítky miliard amerických dolarů (ztráty na Terra a TerraUSD), vytvoří tím velké množství velmi naštvaných lidí. Osobně bychom se nedivili, kdyby trestních oznámení v různých jurisdikcích byly už nyní stovky. Jsme si téměř jistí, že trestní stíhání ho nemine. Nemusí k tomu ale dojít hned.

Zakladatel výše zmíněného BitConnectu, Satish Kumbhani, byl ve Spojených státech formálně obžalován až letos v únoru, tedy čtyři roky poté, co projekt BitConnect zkrachoval. Nyní mu hrozí až 70 let za mřížemi.

V případě kryptoměny Terra jsou škody vzniklé investorům řádově mnohem větší než z jakéhokoli jiného kryptoměnového projektu. Objemem odpovídají škodám, které způsobil Bernard Madoff svým Ponziho schématem ve světě tradičních financí, za nějž byl potrestán pobytem za mřížemi v trvání 150 let. Madoff svým chováním způsobil revoluci ve finanční regulaci a navždy proměnil svět financí. Do Kwon pravděpodobně způsobí revoluci v regulaci kryptoměn.

terraclassicluna

Foto: CzechCrunch

Z původní kryptoměny je Terra Classic, nová zůstává Terra

Je otázkou, zda je Luna jediným shnilým jablkem v koši plném takřka dvaceti tisíc kryptoměn – ano, přesně tak vysoké číslo uvádí server CoinMarketCap, který navíc nesleduje všechny kryptoměny, ale jen ty, které jsou veřejně obchodované na alespoň jedné kryptoměnové směnárně a splňují další technická kritéria. Mnoho kryptoměnových projektů, které známe například i z Česka, se do tohoto seznamu tedy vůbec nedostane.

Pro srovnání – v prosinci 2017, když v kryptoměnovém prostředí kulminovalo období předchozího býčího trhu, bylo na serveru CoinMarketCap kolem dvou tisíc kryptoměn. Vzhledem k tomu, že jich je tolik, můžeme očekávat, že Terra nebude jediným problematickým projektem tohoto cyklu. I během dotcom horečky se mnoho projektů ukázalo jako podvod a skončily na nule. Nicméně velké množství podvodných projektů ještě nevylučuje, že se z kryptoměn postupně stane respektované aktivum a z některých kryptoměnových projektů vyroste nový Apple, Google nebo Microsoft.

Na závěr vás jistě zajímá, zda má smysl do nové kryptoměny Terra investovat. Na to vám můžeme říci jen, že nevíme. Kdybychom byli dobří ve „stockpickingu“ kryptoměn, nezaložili bychom si fond na jejich algoritmické obchodování, ale hledali bychom pomyslné kryptoměnové diamanty na hnojišti, kterým kryptoměnový trh nyní bezpochyby je.

Trh kryptoměn byl vždycky divoký, a jak již bylo řečeno na začátku – důležitější než udělat velký zisk je hlavně zajistit se proti velké ztrátě, protože z velké ztráty se vám bude špatně hrabat zpět. Nastavení procesů řízení rizik k zamezení ztráty portfolia je v investování klíčové, a pokud to neumíte, raději svěřte své prostředky profesionálům. Nebo běžte na pivo, dokud ještě nestojí 70 korun za půllitr.

Rubriku Krypto podporujílongriver_v