Dcera Paula McCartneyho a Adidas spouští udržitelnou edici oblečení. Je ze starého textilu a umělého pavoučího vlákna

Filip HouskaFilip Houska

adidas-stella-mccartney-3

Foto: Adidas

0Zobrazit komentáře

Byť si to mnozí neuvědomují, i textilní látky představují seriózní nebezpečí pro životní prostředí na Zemi. Podobně jako plasty i běžné kusy oblečení nemají příliš optimistické vyhlídky ke kompletnímu rozkladu a zpravidla dlouhé roky leží na skládkách (v tom lepším případě). Ekologické inovace v módním průmyslu jsou tedy více než žádané.

Logicky se tak nabízí postup, díky němuž by se z obnošených kusů vytvářely nové, které by následně mířily do běžného prodeje. Podobně jako to plánuje dělat například Converse u svých tenisek, jež chce vytvářet primárně ze starých džín (vyjma gumové podrážky), nebo americká značka Marine Layer. Na tento takzvaný upcyklační trend slyší i Adidas.

Jedna z nejzásadnějších sportovních značek světa je v oblasti udržitelné módy a ochrany životního prostředí silným hráčem. Dokazuje to především na své edici s Parley for the Oceans, v rámci níž produkuje tenisky a oblečení z oceánských plastů. A jde o skutečně seriózní věc, která se těší velké oblibě a zároveň má výrazný ekologický přesah.

adidas-parley

Foto: Adidas

Model UltraBOOST Parley v oceánských barvách

Na zelených plánech nicméně Adidas nespolupracuje pouze s Parley for the Oceans, ale už téměř 15 let také se Stellou McCartney, britskou návrhářkou a mimo jiné dcerou legendárního zpěváka Paula McCartneyho z The Beatles. Ta se dlouhodobě soustředí především na oblečení, které má smysl vůči přírodě, a Adidas jí to nyní znovu umožňuje.

Dva modely, dva revoluční materiály

Společně totiž představují novou kolekci sportovního oblečení, která se zatím skládá z mikiny Infinite Hoodie a dámského tenisového dresu Biofabric Tennis Dress. I když na první pohled příliš nepraští do očí, což je důsledkem minimalistického béžovo-bílého designu a decentním printem, zaujmou hlavně tím, z čeho jsou tvořeny.

adidas-stella-mccartney

Foto: Adidas

Mikina a tenisový dres z edice adidas by Stella McCartney

Aby Adidas mohl docílit co nejekologičtějšího pojetí této kolekce, potřeboval mít k dispozici správné materiály spolu se specifickými výrobními procesy. Překvapivě však žádný z těchto elementů nepochází z jeho vlastních dílen – jak materiál, tak výrobní principy převzal od jiných subjektů, které na této oblasti staví byznys.

Konkrétně jde o společnost Evrnu a Bolt Threads, jež se snaží přicházet s moderními a pokročilými textiliemi nezatěžující životní prostředí. První jmenována vyvíjí unikátní materiál pod názvem NuCycl, který je produkován ze starého oblečení a je možné jej i po spotřebování neustále využívat pro nové věci. Právě z něj je ze 60 % tvořena i zmíněná mikina od Adidasu, přičemž zbylých 40 % tvoří organická bavlna.

ocean-plasty

Přečtěte si takéThe Ocean Cleanup není jediný. Američané z Ocean Voyages Institute vytáhli z moře na 40 tun plastového odpaduThe Ocean Cleanup není jediný. Američané z Ocean Voyages Institute vytáhli z moře na 40 tun plastového odpadu

Výrobce Bolt Threads se naopak specializuje na udržitelné materiály a vlákna, mezi které patří i takzvaný Microsilk. Jde o unikátní materiál na bázi mikrohedvábí, který je vyrobený podle struktury pavučiny. Je totiž známo, že pavouci dokáží produkovat vysoce odolná a kvalitní vlákna, která prakticky nemusí sloužit jen pro jejich sítě. Všimli si toho i inženýři z Bolt Threads a díky kombinaci specifických bílkovin, kvasinek, cukru a vody pavoučí produkt velmi věrohodně napodobili. Tak dobře, že z něj mohou být tvořeny i třeba tenisové dresy.

Stella McCartney ve šlépějích svého otce nejde

„Móda je nejškodlivějším průmyslem pro životní prostředí. Už nemůžeme dále hledat odpovědi a alternativy. Vytvořením skutečné snahy pro řešení problému s textilním odpadem můžeme nastartovat tento průmysl k prosazování více udržitelných praktik,“ komentuje tento globální nešvar Stella McCartney.

Co se týče oficiálního vydání těchto modelů, na trh mají dorazit koncem letošního roku. U mikiny pravděpodobně nepůjde o ryze limitovanou edici, nicméně u tenisového dresu kvůli její vyšší výrobní náročnosti lze očekávat jistou formu exkluzivity.

Klíčový je strategický plán

Spolu s touto edicí Adidas připomíná i svůj plán, kterým se chce po stránce šetrnější výroby řídit. Skládá se ze tří základních pilířů, přičemž ten první je velmi dobře známý – plasty. Původem německá společnost vidí v upcyklaci plastového odpadu, který se nejvíce soustředí v mořích, obrovský smysl a do budoucna lze očekávat, že kolaborace s Parley for the Oceans bude jen vzkvétat.

V druhém kroku se Adidas plánuje zaměřovat na efektivní cirkulaci svých produktů. Jinak řečeno procesem, že maximum spotřebovaných tenisek nebo oblečení bude možné znovu převzít, vyextrahovat základní materiál a následně jej použít do nových věcí. Na to ostatně navazuje i krok číslo tři – přirozený rozklad. Pokud by firma spotřebovaný materiál nechtěla znovu použít, musí mít jistotu, že se rozloží. A to je třeba onen zmíněný tenisový dres.

Kasper Rørsted

Foto: Adidas

Kasper Rørsted, CEO Adidasu

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

The Ocean Cleanup není jediný. Američané z Ocean Voyages Institute vytáhli z moře na 40 tun plastového odpadu

Filip HouskaFilip Houska

ocean-plasty

Foto: Cristian Palmer

0Zobrazit komentáře

Nizozemský project The Ocean Cleanup se díky svým ambiciózním iniciativám stal prakticky synonymem pro čištění oceánů od plastového odpadu. Byť se týmu pod vedením Boyana Slata podařilo na širých vodách už částečně selhat a masivní plovoucí mechanismus odvolat zpět k břehům, nyní je opět na cestě do pásma Great Pacific Garbage Patch. Není však jediný.

Vzhledem k tomu, jaký fenomén se z čištění oceánů, respektive inovativních praktik pro záchranu planety, stal, pouští se doslova do těchto vod i další týmy. Mezi ně patří mimo jiné americká skupina ekologů a mořských biologů Ocean Voyages Institute, která se postarala o velice slušný úlovek.

Z takzvané Velké tichomořské odpadové skvrny (jak se překládá Great Pacific Garbage Patch) se jí v rámci nedávné mise podařilo nasbírat až 40 tun oceánského odpadu, který se v tomto nechvalně známém pásmu mezi Kalifornií a Havají nachází. Cílem byly především spotřebované rybářské sítě, nicméně nešlo o jediný odpad, se kterým připlula zpět.

ocean-voyages-institute

Foto: Ocean Voyages Institute

Nasbíraný odpad

Loď pod názvem Kwai, kterou Ocean Voyages Institute pro tuto misi využívala, na břehy havajského Honolulu přitáhla i masivní množství PET lahví a dalších plastových zbytků, které negativně ovlivňují životy mořských tvorů a ve své podstatě i lidí. Podle tamního tisku jde navíc o dosud největší uskutečněnou iniciativu, co se týče čištění oceánů.

„Z našich zkušeností víme, že tam, kde se nachází jedna síť, budou i další. Problém je, že plasty vydrží navždy, tudíž všechny tyto sítě budou pomalu hubit mořský život do té doby, než je z vod někdo nevytáhne,“ říká pro Hawaii News Now zakladatelka Ocean Voyages Institute Mary Crowleyová.

Chytré rozmístění GPS senzorů

Aby tým z Ocean Voyages Institute mohl v těchto oceánských oblastech efektivně fungovat, musel dopředu vědět alespoň přibližnou polohu toho, kde se zbytky rybářských sítí (a ostatních plastů) nachází. I když podle dostupných záznamů není ve Velké tichomořské odpadové skvrně příliš složité ložiška problémů najít, i tak se tyto informace hodí mít.

Foto: Ocean Voyages Institute

Umísťování GPS senzorů

Skupina proto před startem celé mise postupně rozdávala námořníkům a aktivistům znovupoužitelné GPS senzory, které měli na plastové zbytky (po jejich náhodném nalezení) umísťovat. To mělo obrovský vliv na úspěšnost celé akce, jelikož tým pak mohl zpětně dohledat, kde se asi sítě a další plasty nachází a podle toho přizpůsobovat cestu.

Podobný scénář s ještě větším počtem rozdaných GPS senzorů se navíc má opakovat i příští rok, kdy Ocean Voyages Institute opět plánuje vyrazit na vodu. A opět se stejným cílem, byť s nadějnějšími vyhlídkami pro sběr ještě většího množství odpadu.