Petr Zahradník a jeho firma Qminers sice nejsou v českém byznysovém prostředí mimořádně známí, ale měli by. Za loňský rok tito experti na algoritmické obchodování utržili 800 milionů korun a v čistém vydělali bezmála 400 milionů. Je jich přitom jen kolem 40 a zaměstnávají hlavně elitní matematiky či programátory. „Jsem na naše výsledky pyšný, ale je potřeba se na to koukat světovým měřítkem a v něm jsme vlastně malí,“ mírní nadšení Petr Zahradník v podcastu Money Maker.

Co jej přivedlo na dráhu podnikatele a proč si vybral zrovna robotické obchodování? Jak jej ovlivnil průkopník oboru v Česku Karel Janeček a jak světový matador Jim Simons? Proč podporuje výuku matematiky? Co pro něj znamená jeho rodina, do níž patří světově proslulí výtvarníci Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský či miliardář Petr Němec? O tom všem jsme hovořili v podcastu Money Maker a tady přinášíme výběr zajímavých citátů.

O ambicích Qminers

Co se výsledků týče, naše zisky jsou dneska ve stovkách milionů korun ročně. Jsem na ně pyšný, ale furt říkám, že jsme na začátku. Zase se vrátím k prostředí, ve kterém jsem vyrůstal – je to o tom, zkoušet furt nové věci, a zkoušet, co ještě zvládneme. Přestože na české poměry jsou Qminers mimořádně úspěšná firma, občas mi přijde legrační, co se v Čechách prohlašuje za úspěch. Je potřeba se na to koukat světovým měřítkem a v něm jsme vlastně malí. Na české poměry jsou naše výsledky skvělé, ale ve světě jsme jedni z mnoha. A na algotradingu je krásné, že ho můžete škálovat do nebe.

O prarodičích, umělcích Jaroslavě Brychtové a Stanislavu Libenském

Dosáhli odkazu, který mě mimořádně inspiruje. Bohužel už ani jeden nežije, ale babička by před pár týdny oslavila sté narozeniny, kolem čehož se naštěstí dějí věci, instituce si toho všimly. Pro mě to znamená ukotvení v kráse. Když se vrátím k Jimu Simonsovi, tak on říkal, že je hodně řízen krásou. A já to mám velice podobně. Krása je pro mě hodně důležitá věc, snažím se dělat věci, které mi připadají krásné, a je jedno, jestli to je v matematice, nebo architektuře.

O Karlu Janečkovi

Karel byl speciálně tehdy obrovsky pozitivní příklad a mně se strašně líbilo, co dělá. Všiml jsem si, že vede v Česku na Matfyzu přednášky, které odpovídají tomu, čemu jsem přičichl v Amsterdamu. Přišel jsem teda za ním, jestli by mi neuznal kredity. Dali jsme se do řeči a ukázalo se, že mi je klidně uzná, ale že dává smysl, abych tam stejně chodil, že to přece jen není úplně to samé.

Hrozně mě to bavilo, ale připadalo mi to trochu těžké, hrozně mu odpadávali lidi. Tak jsem říkal, že by mohlo vzniknout cvičení, kde by bylo víc času, a že bych ho mohl vést. Vymyslel jsem osnovu k tomu cvičení, akreditovali ho a já ho i vedl. Čímž jsme se seznámili a potom to vedlo i k tomu, že byl jeden z lidí, kteří mě chtěli v RSJ. To ale nakonec neklaplo a já si řekl, že si to postavím sám.

O matematice a podpoře její kvalitní výuky

Matematika je pro mě symbolem skutečně hlubokého uvažování… Učitelé na tom nejsou moc dobře, i když se to zlepšuje. Nekoukáme se ve větším detailu na to, co se děje u nejmladších učitelů. Data jasně říkají, že učitelé matematiky nebo fyziky mají zdaleka největší alternativy jiné práce, takže tito mladí učitelé prostě nepřichází do systému.

Rozhodli jsme se proto podpořit mladé učitele matematiky nebo obecně technických předmětů. V našem systému podpory už máme 80 učitelů, kteří dostali 10 tisíc měsíčně, aby se to aspoň trochu zlepšilo. Dostali víc peněz. Druhá snaha je jim zjednodušit přípravy, zjednodušit jim cestu, aby se mohli stát opravdu výbornými učiteli.

O budování byznysu

Úsilí a disciplína jsou v budování byznysu nesmírně důležité, což říkají všichni. Připadá mi, že to není zdaleka tolik o nápadech, ale o exekuci a o tom, jak to celé sakra udělám, aby to fungovalo, aby se to opravdu škálovalo, aby se mi to jednoho dne nerozpadlo pod rukama.

O lákání elitních talentů a mozků do firmy

Pro nás je to furt těžké, těch opravdu mimořádně schopných lidí je docela málo. Není poznat, jestli je na trhu větší nebo menší nezaměstnanost, nebo jestli technologické firmy víc či míň propouštějí, protože nás zajímají jednotlivci. Když jsme začínali, dohodnout se s excelentními lidmi na tom, že právě my jsme ten správný parťák a že nemají jít do zahraničí, bylo těžké.

Dneska to máme jednodušší, protože jsme už tady dlouho a všichni vidí, že to je úspěšná firma, která roste, a že Petr Zahradník možná není podvodník. Ale přibývá konkurence i v Praze, za což jsem mimochodem velmi rád. To byl opravdu ten hlavní drajv, aby Praha s těmi svými skvělými školami a mimořádně kvalitním prostředím začala dávat smysl i byznysově. A tohle se pomalu mění a excelentní absolvent už najednou má na výběr.