Stále se zvyšující ceny pohonných hmot a energií, pokračující covidová krize nebo sucha jsou důvodem, proč musí farmáři více hledět na efektivitu svého hospodaření. S tím se jim snaží pomoci český startup Agdata, který se specializuje na digitalizaci českého zemědělství. O jeho služby má zájem stále více zemědělců, i proto v loňském roce společnost zaznamenala téměř dvojnásobný růst s obratem přes 10 milionů korun.

V České republice aktuálně funguje přibližně patnáct tisíc profesionálních farmářů, systémy od Agdata využívá přibližně třetina z nich. Dohromady hospodaří na 1,7 milionu hektarů zemědělské půdy. To představuje přibližně polovinu půdy, která v České republice k zemědělským účelům slouží.

Na této ploše má Agdata nasazeno přes deset tisíc telematických jednotek a senzorů, což představuje meziroční nárůst o 75 procent. Technologie pomáhají farmářům s monitoringem stavu půdy, vitality rostlin, uskladněných zásob, ale i se zefektivněním využívání mechanizace či s kontrolou pracovníků.

V konečném důsledku tak farmáři technologii využívají k navýšení úspor i výnosů. „V době, kdy se zdražují pohonné hmoty a ceny hnojiv se už dva roky po sobě násobí, dokážeme zajistit roční úspory, které se u standardně velké farmy pohybují v řádech milionů,“ vysvětluje Jiří Musil, šéf Agdata.

Foto: Agdata

Lukáš Musil, Jiří Večeřa a Jiří Musil, trojice zakladatelů Agdata

„V rámci variabilních systémů ušetříme deset procent na hnojících směsích a zvýšíme výnosy asi o pětinu. Sledováním strojů a plánováním tras uspoříme patnáct procent paliv a v podstatě zcela znemožníme jejich zneužívání pro jiné účely. Skoro deset procent šetříme na osivech a sadbě. A zcela předcházíme znehodnocení uskladněné produkce,“ dodává.

Cena nasazení technologií na farmě hospodařící na 1 000 hektarech vychází měsíčně na zhruba deset tisíc korun. Průměrná velikost farem v České republice se přitom pohybuje okolo 130 hektarů.

Ministerstvo zemědělství má digitalizaci farem v rámci ochrany před dopady klimatické změny a zlepšení péče o půdu jako jednu z priorit. To je také důvod, proč se firma stala na nadcházející dva roky partnerem české Agrární komory. Musil a spol. tím chtějí přispět k tomu, aby chystána státní strategie byla co možná nejsmysluplnější.

„Česko má nyní historickou šanci transformovat své zemědělství do podoby, která bude určovat jeho tvář v následujících desetiletích. Můžeme mít farmy, které budou ekologičtější než v minulosti a zároveň mít nižší náklady na produkci i vyšší výnosy,“ říká Jiří Musil.

Řešení i pro města

Agdata, do které v minulosti investovali například Pale Fire Capital či Jiří Hlavenka a Garage Angels, však není jen o datech přicházejících z polí. V roce 2020 firma představila své řešení Agdata City, které slouží k monitorování kvality ovzduší, péče o městskou zeleň či zefektivňování činnosti komunálních služeb. Tuto službu aktuálně využívá přibližně šedesát samospráv, mezi kterými jsou některé z pražských či brněnských částí, města jako Třebíč či Louny, ale také menší obce jako Petrovice u Karviné.

„Zájem mají malé vesnice i velká krajská města, které nejčastěji spojuje problém s lokální kvalitou ovzduší. Typicky se jedná o sídla poblíž průmyslových objektů či komunikací první třídy,“ popisuje klienty této služby Musil s tím, že starostové mohou obyvatele svých obcí o zhoršené situaci jednoduše informovat. Například prostřednictvím startupu Munipolis, který data posílá přímo do telefonů ohrožených skupin.

Foto: Agdata

Meteostanice posílá data přímo do mobilní aplikace

Meteostanice a půdní senzory Agdata nasazuje také na Slovensku, kde mimo menších samospráv slouží i v některých městských částech Bratislavy. Pilotní projekty se však aktuálně rozjíždí například i v jihoamerickém Chile.

„V nejbližší době budeme instalovat meteostanice v Santiago de Chile. Radnice si přeje monitorovat ovzduší v jednom z největších městských parků. Velice dobře si uvědomuje spojitost mezi výkyvy v čistotě ovzduší a zdravotním stavem svého obyvatelstva,“ říká Jiří Musil.

Samotná expanze by však mohla v letošním roce mít ještě větší měřítko. Agdata hovoří o záměru prosadit se v dalších státech střední Evropy. Ke Slovensku by tak mohlo časem přibýt také Polsko a Německo a ambicí společnosti je prorazit i na britském trhu.

Velikost expanze by ve finále mohla ovlivnit také to, zda bude Agdata hledat nové investory. Tuto možnost v současné době nevylučuje, ale prozatím chtějí její představitelé počkat na to, jak se bude vyvíjet situace v zemědělství jako celku. V neposlední řadě se velikost expanze promítne také do obratu firmy. Ten by se podle propočtů Agdata v letošním roce mohl vyšplhat až na jeden milion eur, tedy zhruba 25 milionů korun.