„Během pandemie mě o pomoc žádalo mnohem více rodin než obvykle – cítily se totiž jako v pasti,“ vzpomíná při rozhovoru Rahim Taghizadegan, rakousko-íránský ekonom a popularizátor bitcoinu, na zlomový okamžik, který se stal katalyzátorem pro realizaci už dlouho se rodící myšlenky. A tak nyní představil projekt Citadel Garden – koncept komunitního bydlení pro digitální nomády s první rozestavěnou vesnicí na chorvatské Istrii.

„Stále více podnikavých lidí, jako jsem já, se snaží být nezávislých na jednom místě,“ popisuje ekonom pro CzechCrunch sílící trendy, které pozoruje ve svém okolí. Takový způsob života má však jeden háček. Sbalit si batoh a vyrazit kamkoliv do světa je poměrně snadné, pokud je člověk sám. V případě, že chcete cestovat s celou rodinou, ale klade digitální nomádství mnohem více překážek.

Právě proto se Taghizadegan společně s dalšími obdobně smýšlejícími podnikateli rozhodli na sílící poptávku nejen bitcoinové komunity odpovědět stavbou globální sítě decentralizovaných vesniček, mezi kterými se rodiny či jednotlivci budou moci svobodně pohybovat. Citadel Garden, jak zakladatelé projekt nazvali, má takzvaným „perpetual travelers“, tedy věčným cestovatelům bez daňové rezidence, poskytovat stabilní útočiště pro práci, společné vzdělávání dětí, odpočinek i volnočasové aktivity.

Foto: Citadel Garden

+1

Chtějí tak vytvořit udržitelné, bezpečné a flexibilní prostředí k životu, které rodinám poskytne dostatek soukromí a svobody. Zároveň kladou důraz na komunitu, která má v silně individualizovaném světě poskytnout benefity soužití. „Představujeme si vše od společných večeří a herních skupin po vzdělávací kruhy a oslavy. Vše se ale bude odvíjet od aktuální skladby obyvatel a jejich potřeb,“ píšou autoři v odpovědích na často kladené otázky.

Komunitní život bez kolektivismu

Jednou ze stěžejních výzev projektu je vybudovat komunitu podobně smýšlejících rodin, která se však vymezuje vůči kolektivistickým myšlenkám. „Kolektivismus je chybná představa, že většina či všechny rozhodnutí by měly probíhat na základě vůle většiny, což obvykle zneužívá skrytá oligarchie,“ vysvětluje Taghizadegan svůj pohled.

„My ale cílíme na decentralizaci a svobodu: co nejvíce individuální volby a soukromí a tolik společenství, kolik je užitečné pro jednotlivé rodiny,“ vysvětluje ekonom. Fungující komunita je totiž podle něj během dětských let zásadní. „Komunitní život pěstuje vztahy s ostatními dětmi a umožňuje také společné vzdělávací, kulturní a sportovní aktivity,“ dodává.

Společné vzdělávání dětí má být postavené na kombinaci unschoolingu, tedy alternativě k tradičnímu školství, a individuální podpoře talentů. „Unschooling znamená osvobození od osnovami svázaného, třídně orientovaného a věkově homogenního vzdělávání, které zabíjí přirozenou zvídavost,“ tvrdí Taghizadegan. Většina učení v Citadel Garden tak má probíhat formou hry, zároveň se o své znalosti a dovednosti budou dělit samotní rodiče. „Kromě toho budeme mít specializované mentory se zaměřením na MINT obory, finance a podnikání,“ dodává Taghizadegan.

Nástrahy byrokracie

Projekt si klade za cíl vybudovat každý rok jednu decentralizovanou vesnici, přičemž každá by měla mít zhruba 25 domů včetně společných prostor a poskytovat tak přechodné místo k životu 21 rodinám. „Místo čekání na to, až se instituce přizpůsobí, jsme se rozhodli začít něco lepšího rovnou budovat – začínajíc od půdy, domů a skutečného vlastnictví,“ píše se v prospektu Citadel Garden, který má redakce k dispozici.

Cesta od filozofie ke hmatatelné realitě byla ale komplikovanější, než zakladatelé očekávali. „Fiat měnové systémy jsou ještě více nefunkční, než jsme čekali. Byrokracie a potřeba dodatečných profesí, jako jsou právníci, notáři nebo specialisté na bankovní regulace, jsou neuvěřitelné,“ stěžuje si Taghizadegan na často zdlouhavé a zbytečně nafouklé procesy potřebné ke stavbě nemovitostí. „Bohužel náš projekt stojí na realitách a financích, což jsou obzvlášť zkostnatělé oblasti plné překážek,“ dodává.

Foto: Citadel Garden

Proces výstavby Citadel Garden na chorvatské Istrii

I přesto je již první ze čtyř plánovaných vesnic – na chorvatském ostrově Istria – v aktivní fázi výstavby. Společně s druhou rozjednanou lokalitou na portugalské Madeiře běží výstavba v souladu s předpisy a regulacemi daných států, které však podle Taghizadegana hrají do karet spíše větším hráčům. „Státní regulace diskriminují menší projekty, stejně tak ztěžují a prodražují inovativní a ekologicky udržitelné stavby. Vyžaduje to mnoho kompromisů, ale hlavně spoustu času a nervů,“ tvrdí zakladatel.

Inovativní je v případě Citadel Garden také jeho způsob financování. Zakladatelé se rozhodli použít své osobní bitcoinové úspory k zajištění úvěru, ze kterého je hrazen stávající nákup pozemků, výstavba vesnic a další náklady. „Místo pouhého hodlování jsme se rozhodli vybudovat něco, co má dlouhodobý potenciál zlepšit svět,“ vysvětluje Taghizadegan rozhodnutí začít s výstavbou dříve, než bude k dispozici investorům.

Hodlovat a přesto bydlet za bitcoin

Projekt se poprvé veřejnosti představil na letošním ročníku konference Bitcoin Prague a momentálně je otevřený k investicím omezenému počtu zájemců. Ti si však nebudou moci zakoupit celou nemovitost, ale pouze podíl v jedné či ve více vesnicích, což investorům poskytuje možnost cirkulace mezi jednotlivými osadami a tím i zajištění si statusu „věčného cestovatele“.

Minimální investice je aktuálně stanovena na 5 BTC (tedy zhruba 12,5 milionu korun), případně 250 000 švýcarských franků, což je aktuálně téměř polovina bitcoinové částky. Tento rozdíl Taghizadegan vysvětluje tím, že banky u bitcoinových záruk uplatňují přísnější pravidla a požadují tak vyšší limity. Třetí možností je stát se jádrovým investorem, který se bude moci podílet na výběru a rozvoji nových lokalit. V tomto případě je minimální suma stanovena na 10 BTC.

Kromě alternativního měnového systému mysleli zakladatelé také na evidenci akcionářů. Ta poběží na Taghizadeganově platformě Deedsats, která umožňuje reprezentovat reálná aktiva pomocí digitálních tokenů. „Čistě bitcoinová tokenizace aktiv bez třetích stran nám zajistí plnou soběstačnost a vlastní správu podílů,“ vysvětluje ekonom rozhodnutí vyhnout se tradičním registrům.

Aktuálně se staví na dvou místech a v plánu jsou další dvě lokality. V chorvatské Istrii už probíhá výstavba prvních domů s plánovaným zprovozněním v roce 2026, na Madeiře pak koupil pozemky a stavba by zde měla začít brzy. Další dvě vesnice by měly stát v kanadském Novém Skotsku a v Gruzii. Všechny lokality pak spojuje snadná dostupnost, přívětivost k návštěvníkům i dostatečné soukromí.

Investice do komunity a flexibilního života

Zakladatelé také chtějí navazovat spolupráci s místními partnery, jak tomu bylo v případě portugalské Madeiry. „Spojili jsme se se skupinou několika bitcoinových rodin, která již na ostrově žije a působí pod unschoolingovou iniciativou A Place to Be. Takže to do sebe skvěle zapadlo,“ popisuje Taghizadegan první úspěšnou spolupráci.

I přes to, že zakladatelé neoznačují Citadel Garden za investici jako takovou a cenný je podle nich hlavně díky přidané hodnotě, nabízí podle Taghizadegana všechny výhody vlastnění nemovitosti a současně eliminuje nevýhody jako omezení lokality, nutnost údržby či daňová rizika. Zároveň tím, že jsou uhrazené bitcoiny drženy pouze jako záruka, neztrácejí (za předpokladu dlouhodobého růstu bitcoinu) na své hodnotě.

Citadel Garden stojí na začátku dlouhé cesty. S otevřením první vesnice na Istrii v roce 2026 začne praktické testování myšlenky, která v hlavách kryptonadšenců vznikala po desetiletí. Až čas tak ukáže, zda je možné v praxi spojit bitcoinovou filozofii s rodinným životem, individuální svobodou a komunitním soužitím.

„Věříme v globální síť malých dobrovolných sousedství, do kterých je obtížné vstoupit, ale odejít se dá snadno,“ shrnuje Taghizadegan svoji vizi. Pokud půjde vše podle plánu, každý rok se má Citadel Garden rozrůst o jednu novou vesnici, čímž se postupně utvoří globální síť komunitních míst, mezi kterými se mohou jednotlivci a rodiny se sdílenými hodnotami libovolně přesouvat.