Jeden z nejvyhledávanějších digitálních umělců současnosti a zároveň průkopník v oblasti umělé inteligence Refik Anadol vytvořil pro letošní jubilejní ročník Signal Festivalu, které je CzechCrunch mediálním partnerem, unikátní site-specific dílo s názvem Prague Dreams, které vzniklo nikoliv díky štětci a pigmentu, ale z podrobných městských dat. Virtuální městský model, vymykající se představám, jež o podobných prostorových instalacích lidé mají, si budou moci návštěvníci festivalu prohlédnout v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) nejen během konání události od 13. do 16. října, ale také po jejím skončení až do 6. listopadu.

Refik Anadol již několik let ukazuje, jakým způsobem lze posouvat hranice umění. Svůj tvůrčí proces totiž propojuje s využíváním umělé inteligence a dat, s jejichž pomocí vytváří uhrančivé instalace na míru daným objektům a prostorám, které on sám nazývá jako sochy z dat nebo jako datové malby. Tvrdá data, v nichž jen málokdo vidí cokoliv poetického, vnímá jako prostředek, díky kterému lze vytvořit něco krásného a inspirujícího.

Velký úspěch zaznamenala například jeho instalace Wind of Boston nebo projekce na losangelskou filhamornii Walt Disney Concert Hall od světoznámého architekta Franka Gehryho, během které napodobil proces lidského snění a napojil algoritmus na archiv filharmoniků obsahující tisíce fotek, videí i zvukových nahrávek.

Cena Anadolových děl, která vznikají v jeho studiu, standardně začíná na 700 tisících dolarech, což je plus minus rozpočet Signal Festivalu. Avšak díky tomu, že se umělec dobře zná se šéfem pražské události Martinem Poštou mnoho let a velmi ji obdivuje, sám navrhl, že dílo vytvoří za honorář, který za tvorbu pro festival dostávají ostatní zapojení umělci.

Data pro nově vzniklé dílo, která Anadolův tým získal před pěti měsíci, pocházejí z několikaletého střádání Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Odborníci pro jejich získávání pracují s technologií LIDAR (z anglického Light Detection and Ranging), jež využívá odraz laserových paprsků od objektů.

Výsledkem je obrovské mračno bodů, které dohromady vytváří virtuální 3D model. V Praze se takto podařilo nasnímat 4,5 tisíce kilometrů ulic a dalších cest bez automobilového provozu, jako jsou například stezky v parcích. Zobrazení Prahy je neobyčejně detailní a celková velikost záznamu činí 16 terabytů dat. „Data, která se nám dostala, jsou vážně neuvěřitelná. Náš tým nikdy před tím s ničím podobným nepracoval,“ říká obdivně Refik Anadol.

S obrovským balíkem dat začal Anadolův tým pracovat před pěti měsíci. Šlo o informace získané nejen díky 3D scanningu, ale také z Wi-Fi, Bluetooth a také pražského letiště, které schraňuje důležitá a data o pohybu větru, která se aktualizují každých pět minut.

„Právě data nás inspirovala k vytvoření 3D obrazu města, ve kterém se každý bod mění na pigment ovlivněný pohybem větru. Obrazová data jsme zpracovali s pomocí umělé inteligence a výsledkem je meditativní zážitek, ve kterém se snoubí didaktické s abstraktním,“ vysvětluje umělec.

Výsledek je podle Anadola lepší, než očekávali, za což vděčí právě datům, z nichž mohl vycházet. Ta se běžně používají pro praktické účely. Díky vysoké hustotě a přesnosti jsou využívána například pro mapování bezbariérovosti zastávek MHD a veřejných prostranství. Technologie je také jedním z podkladů pro 3D model Prahy, do nějž architekti zakreslují nové budovy.

„Z naší strany šlo o experiment. Líbila se mi představa, že data, která jsou normálně statická, probudíme k životu, že je rozpohybujeme za využití neviditelných vzorců přírody,“ usmívá se Anadol. Dílo tak díky neustálému pohybu působí silně imerzivně, diváka vtáhne do ulice vytvořené z nekonečného množství bodů. Zpočátku působí poměrně realisticky, postupně však přejde do ryzí snové abstrakce.

Data, která posloužila jako základní stavební kámen pro kreativní proces, byla zároveň velkou výzvou. Jednak jich bylo ohromné množství, takže Anadol se svým týmem musel zpracovat miliardy bodů. „První měsíc jsme se snažili data zpřístupnit našim potřebám, tak abychom je viděli, druhý měsíc jsme už v nich dokázali spatřit město a třetí měsíc jsme viděli smysluplný model.“

Jelikož Anadol s daty pracuje spoustu let, uvědomuje si, že jejich využívání vyvolává rozporuplné reakce. Čím víc dat má společnost k dispozici, tím lépe je dokáže umělá inteligence vyhodnocovat. A v některých případech může dojít také k jejich zneužití. Podle Anadola je ale důležité lidi v této oblasti vzdělávat a poukazovat na pozitivní dopady, které data a umělá inteligence pro lidstvo mají.

„Například díky firmě DeepMind, která využívá umělou inteligenci, se podařilo vytvořit databázi všech známých proteinů, stejně tak dokážeme lépe predikovat vývoj klimatu, zlepšuje se výzkum Alzheimerovy choroby – a to všechno díky datům. Jsem rád, že i Signal Festival ukazuje, jak se dají tyto technologie využívat pro dobrou věc,“ říká Anadol.

Pozitivně digitální umělec vnímá také tvořivou umělou inteligenci jako je DALL·E 2 nebo Midjourney, tedy softwary, o kterých se v posledních měsících hojně diskutuje. Sám říká, že jeho cesta s tímto typem tvorby začala již před sedmi lety, kdy působil jako rezidentní umělec ve společnosti Google. Už v roce 2016 se tak dostával do styku s ranými příklady umělé inteligence, která generuje obrázky na povel.

„Už tehdy mi bylo jasné, že tato technologie přinese fundamentální změnu ve světě umění, stejně jako to udělala třeba fotografie nebo tiskařský lis. Vnímám ji jako prodloužení své mysli, jako přítele, se kterým mohu spolupracovat. Tohle nové médium otevře lidem nové obzory kreativity a věřím tomu, že v budoucnu uvidíme skvělé věci, které vzejdou ze spolupráce tvořivé umělé inteligence a lidí.“

Anadol dodává, že někteří umělci jsou tímto vývojem sice dotčeni, protože mají problém s původem dat a také s tím, že umělá inteligence tvoří i na základě kopírování jejich uměleckých děl – k čemuž oni sami nedali souhlas a svůj kreativní proces si chtějí nechat pro sebe. V debatě nadcházejících let podle něj bude prostor pro obě strany, ale on sám tyto technologie nevidí jako problém. „Čeká nás kreativní boom a můžeme se těšit na spoustu šťastných, kreativních lidí.“