Dílo z městských dat stvořené. Digitální umělec Refik Anadol představuje v Praze svůj nový projekt

Od 13. října lze v Centru architektury a městského plánování spatřit, jak vypadá Praha očima tvůrce, jehož díla mají hodnotu stovek tisíc dolarů.

CAMP Refik AnadolEvent

Foto: Jan Malý

Dílo Refika Anadola vzniklo na základě dat z IPRu

0Zobrazit komentáře

Jeden z nejvyhledávanějších digitálních umělců současnosti a zároveň průkopník v oblasti umělé inteligence Refik Anadol vytvořil pro letošní jubilejní ročník Signal Festivalu, které je CzechCrunch mediálním partnerem, unikátní site-specific dílo s názvem Prague Dreams, které vzniklo nikoliv díky štětci a pigmentu, ale z podrobných městských dat. Virtuální městský model, vymykající se představám, jež o podobných prostorových instalacích lidé mají, si budou moci návštěvníci festivalu prohlédnout v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) nejen během konání události od 13. do 16. října, ale také po jejím skončení až do 6. listopadu.

Refik Anadol již několik let ukazuje, jakým způsobem lze posouvat hranice umění. Svůj tvůrčí proces totiž propojuje s využíváním umělé inteligence a dat, s jejichž pomocí vytváří uhrančivé instalace na míru daným objektům a prostorám, které on sám nazývá jako sochy z dat nebo jako datové malby. Tvrdá data, v nichž jen málokdo vidí cokoliv poetického, vnímá jako prostředek, díky kterému lze vytvořit něco krásného a inspirujícího.

Velký úspěch zaznamenala například jeho instalace Wind of Boston nebo projekce na losangelskou filhamornii Walt Disney Concert Hall od světoznámého architekta Franka Gehryho, během které napodobil proces lidského snění a napojil algoritmus na archiv filharmoniků obsahující tisíce fotek, videí i zvukových nahrávek.

Cena Anadolových děl, která vznikají v jeho studiu, standardně začíná na 700 tisících dolarech, což je plus minus rozpočet Signal Festivalu. Avšak díky tomu, že se umělec dobře zná se šéfem pražské události Martinem Poštou mnoho let a velmi ji obdivuje, sám navrhl, že dílo vytvoří za honorář, který za tvorbu pro festival dostávají ostatní zapojení umělci.

Refik Anadol

Foto: Efsun Erkilic

Digitální umělec Refik Anadol

Data pro nově vzniklé dílo, která Anadolův tým získal před pěti měsíci, pocházejí z několikaletého střádání Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Odborníci pro jejich získávání pracují s technologií LIDAR (z anglického Light Detection and Ranging), jež využívá odraz laserových paprsků od objektů.

Výsledkem je obrovské mračno bodů, které dohromady vytváří virtuální 3D model. V Praze se takto podařilo nasnímat 4,5 tisíce kilometrů ulic a dalších cest bez automobilového provozu, jako jsou například stezky v parcích. Zobrazení Prahy je neobyčejně detailní a celková velikost záznamu činí 16 terabytů dat. „Data, která se nám dostala, jsou vážně neuvěřitelná. Náš tým nikdy před tím s ničím podobným nepracoval,“ říká obdivně Refik Anadol.

S obrovským balíkem dat začal Anadolův tým pracovat před pěti měsíci. Šlo o informace získané nejen díky 3D scanningu, ale také z Wi-Fi, Bluetooth a také pražského letiště, které schraňuje důležitá a data o pohybu větru, která se aktualizují každých pět minut.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Právě data nás inspirovala k vytvoření 3D obrazu města, ve kterém se každý bod mění na pigment ovlivněný pohybem větru. Obrazová data jsme zpracovali s pomocí umělé inteligence a výsledkem je meditativní zážitek, ve kterém se snoubí didaktické s abstraktním,“ vysvětluje umělec.

Výsledek je podle Anadola lepší, než očekávali, za což vděčí právě datům, z nichž mohl vycházet. Ta se běžně používají pro praktické účely. Díky vysoké hustotě a přesnosti jsou využívána například pro mapování bezbariérovosti zastávek MHD a veřejných prostranství. Technologie je také jedním z podkladů pro 3D model Prahy, do nějž architekti zakreslují nové budovy.

„Z naší strany šlo o experiment. Líbila se mi představa, že data, která jsou normálně statická, probudíme k životu, že je rozpohybujeme za využití neviditelných vzorců přírody,“ usmívá se Anadol. Dílo tak díky neustálému pohybu působí silně imerzivně, diváka vtáhne do ulice vytvořené z nekonečného množství bodů. Zpočátku působí poměrně realisticky, postupně však přejde do ryzí snové abstrakce.

Data, která posloužila jako základní stavební kámen pro kreativní proces, byla zároveň velkou výzvou. Jednak jich bylo ohromné množství, takže Anadol se svým týmem musel zpracovat miliardy bodů. „První měsíc jsme se snažili data zpřístupnit našim potřebám, tak abychom je viděli, druhý měsíc jsme už v nich dokázali spatřit město a třetí měsíc jsme viděli smysluplný model.“

CAMP Singal Fest

Foto: Jan Malý

Umělec vytvořil dílo s týmem svého studia během pěti měsíců

Jelikož Anadol s daty pracuje spoustu let, uvědomuje si, že jejich využívání vyvolává rozporuplné reakce. Čím víc dat má společnost k dispozici, tím lépe je dokáže umělá inteligence vyhodnocovat. A v některých případech může dojít také k jejich zneužití. Podle Anadola je ale důležité lidi v této oblasti vzdělávat a poukazovat na pozitivní dopady, které data a umělá inteligence pro lidstvo mají.

„Například díky firmě DeepMind, která využívá umělou inteligenci, se podařilo vytvořit databázi všech známých proteinů, stejně tak dokážeme lépe predikovat vývoj klimatu, zlepšuje se výzkum Alzheimerovy choroby – a to všechno díky datům. Jsem rád, že i Signal Festival ukazuje, jak se dají tyto technologie využívat pro dobrou věc,“ říká Anadol.

Pozitivně digitální umělec vnímá také tvořivou umělou inteligenci jako je DALL·E 2 nebo Midjourney, tedy softwary, o kterých se v posledních měsících hojně diskutuje. Sám říká, že jeho cesta s tímto typem tvorby začala již před sedmi lety, kdy působil jako rezidentní umělec ve společnosti Google. Už v roce 2016 se tak dostával do styku s ranými příklady umělé inteligence, která generuje obrázky na povel.

„Už tehdy mi bylo jasné, že tato technologie přinese fundamentální změnu ve světě umění, stejně jako to udělala třeba fotografie nebo tiskařský lis. Vnímám ji jako prodloužení své mysli, jako přítele, se kterým mohu spolupracovat. Tohle nové médium otevře lidem nové obzory kreativity a věřím tomu, že v budoucnu uvidíme skvělé věci, které vzejdou ze spolupráce tvořivé umělé inteligence a lidí.“

Anadol dodává, že někteří umělci jsou tímto vývojem sice dotčeni, protože mají problém s původem dat a také s tím, že umělá inteligence tvoří i na základě kopírování jejich uměleckých děl – k čemuž oni sami nedali souhlas a svůj kreativní proces si chtějí nechat pro sebe. V debatě nadcházejících let podle něj bude prostor pro obě strany, ale on sám tyto technologie nevidí jako problém. „Čeká nás kreativní boom a můžeme se těšit na spoustu šťastných, kreativních lidí.“

Refik Anadol Prague Dreams

Foto: Jan Malý

Umělecky ztvárněný model města nese název Prague Dreams

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Digitalizace po česku: O podporu žádal déle, než byl bez práce. Podle vlády šlo o několik chyb naráz

Jak jde digitalizace v praxi, si ověřil člověk, který se jí dlouho zabýval v nezisku. Úřady požadovaly to, co by si měly předat samy.

Eliška NováEliška Nová

Digitalizace má v Česku pořád mouchy

0Zobrazit komentáře

Pojem digitalizace se pravidelně zjevuje v programových prohlášeních vlád už řadu let. S nástupem každé pak přijde příslib, že přístup občana ke státu bude o dost jednodušší, pozbyde nutnost vyřizovat každý dokument a přenášet ho z jednoho úřadu na druhý – a většinu agend bude možné vyřídit na dálku a rychle. Zkušenosti z praxe však ukazují, že k tomu všemu stále vede dlouhá cesta.

Svůj příběh nyní popsal i Daniel Netrval, který pracoval pro Rekonstrukci státu, kde se s lidmi z neziskové organizace Společně&Digitálně a platformy Česko.Digital zabýval digitalizací agend ministerstva práce a sociálních věcí. Život je plný paradoxů, a tak Netrval brzy poznal zblízka, jak jsou agendy tohoto ministerstva nastavené.

„Na konci srpna jsem měnil práci a byl jsem deset dní nezaměstnaný. Rozhodl jsem se otestovat kvalitu digitalizace státní správy na vlastní kůži a 22. srpna jsem online podal žádost o podporu v nezaměstnanosti. Peníze přišly na účet 4. října. Jaký byl proces mezi tím?“ rozepsal se Netrval na svém Twitteru.

Na úřad ministerstva se přihlásil s identitou občana a začal vyplňovat formuláře. Konkrétně šlo o dva dokumenty – Žádost o zprostředkování zaměstnání a Žádost o podporu v nezaměstnanosti. „Do obou vpisujete skoro ty samé věci a většinou žádáte o oboje. Proč formuláře nejsou spojeny v jeden s možností zaškrtnout, že žádám také o podporu? Nevím. Každopádně dosud byl proces poměrně přehledný, vyplnil jsem, přiložil zápočtový list a klikl na odeslání,“ popisuje Netrval.

Neumím si představit, co bych dělal, kdybych na těch penězích byl existenčně závislý.

Ze čtyř voleb odeslání klikl na Odeslat s identitou občana. To se později ukázalo jako problém. Stejně jako to, že úřad po odeslání sice přidělí evidenční číslo, ovšem e-mail ani jiná zpráva s potřebnými informacemi už nepřijde. Nikde ani nevisí upozornění, že si číslo má člověk opsat, protože ho bude potřebovat.

„Po dvanácti dnech od odeslání zavolala úřednice z úřadu práce, abych se osobně dostavil na úřad práce a potvrdil s občanským průkazem, že jsem žádost poslal já. Prý že kdybych to poslal datovkou, tak ověření není nutné, ale u odeslání přes identitu občana to nutné je,“ vypráví muž.

Úřednice také říká, že na schůzce sdělí, jaké další dokumenty jsou potřeba. Netrval opáčí, že už je od prvního září znovu zaměstnaný, tudíž nemá čas se na úřad dostavit. Ptá se, zda nemůže vše potřebné poslat e-mailem nebo přes datovou schránku. „S navrženým postupem souhlasí a řekne, že mi v pondělí 5. září pošle e-mail s výčtem potřebných dokumentů. Dopředu avizovala, že bude potřebovat pracovní smlouvu, abych prokázal, že již nejsem nezaměstnaný. Nechápu moc proč, když mě nový zaměstnavatel přihlásil k platbě sociálního pojištění na České správě sociálního zabezpečení,“ říká dál.

Když e-mail od úřednice nepřišel, poslal Netrval smlouvu datovou schránkou sám. Po dalších osmi dnech se úřednice ozývá znovu, že se omlouvá a e-mail pošle a že smlouva se k ní nedostala, protože úřady práce nemají vlastní datové schránky, ale jednu pro celý kraj.

Nakonec přišel po třech týdnech od podání žádosti e-mail s požadavkem na potřebné dokumenty, mezi nimiž byly i evidenční listy důchodového pojištění za poslední dva roky, které má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) k dispozici. Netrval rovněž podotýká, že úřad práce si je musí podle zákona obstarat. Spolu s tím dorazilo rovněž i čestné prohlášení, že Netrval nikde nepracoval v sobotu a neděli na konci srpna.

„Znovu jsem o úřadu práce slyšel za týden. Dne 20. září mi do datové schránky přišel v PDF sken poučení s místem k podpisu a žádné instrukce. Raději jsem podepsal a obratem poslal zpátky datovkou i e-mailem. Konečně mi o dva dny později přišlo do datové schránky rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Naskenované. V PDF,“ líčí Netrval s tím, že součástí naskenovaného dokumentu byla kolonka pro vzdání se práva na odvolání. „Editoval jsem tedy PDF s vlastním podpisem, přidal přípis a 23. září se vzdal práva na odvolání,“ dodává.

Peníze po všech těchto obstrukcích přišly 4. října, tedy 45 dní poté, co se Netrval ocitl bez práce, 43 dní od podání žádosti. „V mezičase jsem musel skenovat spoustu dokumentů s informacemi, kterými disponuje stejný rezort, tedy ČSSZ. Neumím si představit, co bych dělal, kdybych na těch penězích byl existenčně závislý,“ zakončuje Netrval svůj příběh.

Nejde jen o digitalizaci, míní vláda

CzechCrunch s odkazem na toto vyprávění kontaktoval ministerstvo práce a sociálních věcí. To na dotazy nereagovalo. Vyjádření ale poslal Úřad vlády, pod kterým je také agenda digitalizace, již má na starosti místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti).

„U konkrétního zážitku na úřadu práce se jedná o kombinaci několika chyb, které spadají do rezortu ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon o právu na digitální služby nařizuje, aby si dotčené úřady, v tomto případě úřad práce a ČSSZ, informace mezi sebou předávaly samy. Problém je, že při stavbě jejich informačních systémů nebyly dodrženy architektonické zásady definované centrálně,“ uvedla pro CzechCrunch Anna Urbanová z Odboru Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci.

Problém předávání dat řeší podle ní informační systém sdílené služby a ČSSZ ho prý používá. Problém je tak podle kabinetu potřeba řešit přímo v daných úřadech a ptát se, proč systém nevyužívají, i když jim to zákon nařizuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kabinet navíc upozorňuje, že nejde jen o nešvar samotné digitalizace, ale také o vyškolení úředníků a nastavení procesů, přičemž slibuje, že s tím vším by měla pomoci reorganizace. Od nového roku by měla být zřízena Digitální a informační agentura (DIA), která by měla mít větší pravomoci a také víc kompetentních lidí. A ti budou pomáhat se zlepšením procesů přímo na jednotlivých úřadech státní správy. „Budou to jakési akční expertní jednotky, které se budou zaměřovat na řešení konkrétních problémů,“ dodává Urbanová.

Na to, v jakém stavu je digitalizace na jednotlivých ministerstvech a úřadech v Česku, žádná analýza – alespoň na úrovni státu – není. Urbanová ale některé problémy pojmenovává. „Mnoho překážek je dědictvím předchozích vlád. Jsou důsledkem dlouhodobého podcenění aktivního a kvalitního vzdělání a metodické podpory úředníků. Je to i důsledek takzvaného resortismu. V podstatě to znamená, že každý úřad a každé ministerstvo si svá IT řešení nastavovaly samy, jednotlivé systémy pak spolu navzájem napříč úřady nemluví,“ popisuje.

Tohle všechno pak podle Kabinetu digitalizace vede k tomu, že vzniká zbytečná nutnost vyběhávat kvůli jednomu papíru dvě nebo i tři potvrzení, navzdory tomu, že správně by si úřady měly mezi sebou informace předat.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání