Dinosauří stopy, města i nacistické lodě. Vysychající vodní toky vydávají své poklady

Nedostatek vody je sice s velkou pravděpodobností předzvěstí ekologické katastrofy, na chvíli ale potěší zejména archeology.

sucho4

Foto: Wikimedia

Stopy, které v korytě jedné z texaských řek zanechal acrocanthosaurus

Klesající hladiny řek, jezer a přehrad představují z pohledu klimatologů katastrofu, archeologové však jásají. Ustupující vodní hladina totiž mnohdy odhaluje dlouho skryté poklady. Zatímco ve Spojených státech se díky suchu objevily dinosauří stopy, které zde zanechal pradávný predátor, Dunaj odkryl vraky lodí z druhé světové války. A v oblasti úrodného půlměsíce se zjevilo starobylé město.

Nedostatek dešťů a vysoké teploty jsou důvodem, proč hladina vody v korytech světových řek, jezer a nádrží pozvolna klesá. Jedná se o důsledek globálního oteplování a velký problém především pro obyvatele oblastí, které s nimi bezprostředně sousedí.

Kdo ovšem může o klesající vodě hovořit v pozitivním smyslu, jsou archeologové, kterým řeky a další začaly vydávat svá tajemství jinak ukrytá pod vodou a sedimenty.

Hned na několika místech světa se tak začaly po letech objevovat relikty běsnění armád druhé světové války. Ty se vynořily například na břehu Dunaje. U srbského přístavu Prahovo hladina klesla natolik, že odhalila trupy desítek německých válečných lodí. Jedná se o pozůstatek nacistické flotily, která ustupovala před sovětskými vojsky.

sucho2

Foto: OakleyOriginals/Flickr

Vodní dílo Lake Mead v USA

Lodě potopené v roce 1943 odkryla také italská řeka Pád, v níž se objevila i nevybuchlá munice. Tu lidé našli i na druhé straně světa díky zmenšující se ploše nádrže Lake Mead. Vodní dílo ležící jihovýchodně od Las Vegas již vydalo i vyloďovací člun, který se zde potopil v období druhé světové války, a také barel s lidskými ostatky.

Mezi další odkryté archeologické nálezy patří ztracené mosty, hradby i celá města. Jedno takové – staré 3 400 let – bylo odhaleno ustupující řekou Tigris v oblasti iráckého Kurdistánu. Průzkum tohoto města probíhal již dříve, ovšem nyní se jej archeologům podařilo zmapovat kompletně celé a detailněji prozkoumat i některé dříve objevené části.

Město bylo vybudováno okolo paláce o dvaceti podlažích. V okolí byly nalezeny i další vícepatrové budovy a celá řada artefaktů. Historikové se domnívají, že by mohlo jít o pozůstatky města Zakhiku, které mělo v oblasti významné postavení mezi roky 1550 až 1350 před naším letopočtem.

Ve španělské Galicii se z vody vynořila vesnice Aceredo, která byla zatopena v roce 1992 kvůli budování vodní přehrady. Daleko zajímavější je ovšem nález uskutečněný přibližně 500 kilometrů jižně od Acereda. Zde ustoupila část hladiny nádrže Valdecañas a odkryla soubor kamenných monumentů přezdívaný španělský Stonehenge. Objeven byl už v roce 1926, ovšem později byla i tato oblast zatopena. Od té doby se kameny dostaly na vzduch jen čtyřikrát.

dolmen_guadalperal_verano_2012

Foto: Wikimedia

Megalitická stavba nazvaná Dolmen Guadalperal

Ztracenou architekturu odkryly také italské řeky Sesia, Adiže a Tibera. První jmenovaná vydala ruiny stavby starověkého mostu a staré bašty. Tibera pak most, který podle odborníků vznikl v období panování císaře Nerona. Ten si jej měl nechat postavit pro lepší spojení se svými nemovitostmi, mezi které patřila i vila jeho matky Agrippiny. A řeka Adiže ve Veroně odhalila pozůstatky středověkých zdí hradu Morando di Bonavigo, o kterých se archeologové domnívali, že jsou již ztracené.

Sucho však trápí i Asii, proto se ve vysychajícím toku řeky Jang-c’-ťiang objevil zatopený ostrov se sochami Buddhy. Jejich stáří je odhadováno až na 600 let, přičemž se má jednat o dílo z období dynastií Ming a Čching.

Mezi vůbec nejstarší nálezy však patří ty z vyschlého italského jezera Como, které odkrylo kosterní pozůstatky lvů, hyen, nosorožců a také lebku jelena starou sto tisíc let. Ještě starší jsou ale stopy objevené ve vyschlém korytu řeky Paluxy v Texasu.

Zde se znovu ukázaly otisky nohou dinosaura, jež jsou považovány za jedny z nejzachovalejších dinosauřích stop, které kdy byly objeveny. Vědci odhadují, že přibližně šedesát otisků zde před 113 miliony let zanechal acrocanthosaurus, obří příbuzný slavného tyranosaura. Stopy byly zkoumány již dříve, ovšem od roku 2000 byly zaneseny sedimenty a vodou.

sucho3

Foto: Wikimedia

Vizualizace možné podoby acrocanthosaura

Vojtěch Sedláček

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.