Diváci nás mají radši než Voyo, říká Stanislav Hruška rok po startu Talk TV. Chystá další pořady

Jedna ze známých internetových televizí v Česku má po roce pět pořadů a osmnáctičlenný tým. Žije hlavně díky své věrné komunitě.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

standashow_1Rozhovor

Foto: Talk TV

Stanislav Hruška je tvůrce internetové StandaShow a Talk TV

0Zobrazit komentáře

Internetovému pořadu StandaShow se léta dařilo. Do loňska přilákal téměř pět tisíc platících diváků, a tak mohl jeho hlavní tvůrce a moderátor Stanislav Hruška svůj byznys rozvíjet. Mohl se sice dál věnovat svému jednomu pořadu, ale dnes třiatřicetiletý streamer se před rokem rozhodl, že investuje do tvorby vlastní internetové televize. Projekt nazval Talk TV a spustil jej 1. září 2021. V rozhovoru pro CzechCrunch teď reflektuje první rok provozu.

Zatímco StandaShow začínala jako youtuberský sólo projekt, tým Talk TV dnes čítá osmnáct lidí včetně osmi tvůrců. Ti tvoří pětici pořadů – cestovatel Vladimír Váchal má pořad Za hranicí, spisovatel Leoš Kyša moderuje pásmo Jadrná Věda, dvojice Jaromír Möwald a Naomi Adachi svůj popkulturní pořad a šéf televize si ponechal StandaShow. Nejnovějším přírůstkem je pak pořad Tech Guys, kde se trojice už zkušených internetových tvůrců Honza Březina, Jakub „Kicom“ Vejmola a Ondřej „Tesláček“ Bačina baví o nejžhavějších technologiích současnosti.

Talk TV cílí na to, aby nový díl některého z pořadů vycházel každý den. U těchto pěti tak výčet neskončí, brzy by měly přibýt další relace, přičemž ta první by se měla odchýlit od tradiční rozhovorové formy a více pracovat s hudbou, vyprávěním a melodickým podkresem.

Stejně jako u dosavadní tvorby se chce Hruška opřít o věrné komunity, které se kolem jednotlivých pořadů tvoří. Ačkoliv jsou malé, věří, že díky nim propluje ekonomickou krizí třeba i lépe než velké streamovací služby. „Vypadá to, že nás lidi mají fakt rádi, sžili se s námi a podporují nás prostě proto, že je jim Talk TV sympatická,“ vysvětluje Hruška

1rok-b-min

Foto: Talk TV

Tvůrci internetové Talk TV

Do dvou let jsi chtěl mít patnáct tisíc předplatitelů. Jak jste daleko?
Teď se pohybujeme mezi čtyřmi a pěti tisíci předplatiteli, rekord byl kolem 4 800 (při předplatném 159 Kč to znamená hrubé příjmy 763 tisíc korun měsíčně – pozn. red.) Ve srovnání s konkurencí je to ale dobré. Když přeskočíme Novu a jejich Voyo, kterému se nedá konkurovat, tak DVTV má patnáct tisíc předplatitelů a Tři tygři mají devět tisíc. My jsme tedy ze zmíněných internetových televizí třetí. Víc než absolutní růst je pro mě ale důležité, že se daří získávat počet stabilních předplatitelů. Čili těch, kteří s námi zůstávají více měsíců. Nárůst není tak rychlý, jak jsme plánovali, ale přesto se nám daří dobře. Určitě na to nicméně bude mít vliv i ekonomická situace. Vidíme, že se od února začala na číslech negativně projevovat.

Hádám, že náklady na služby typu Talk TV začnou lidé v krizi osekávat jako první…
No určitě. Když nemáš na elektřinu, tak se ti bude blbě poslouchat Talk TV. Na druhou stranu, diváci mají nějaké priority a já mám dojem, že nejsme úplně první položka, co odseknou. Vypadá to totiž, že nás lidi mají fakt rádi, sžili se s námi a podporují nás prostě proto, že je jim Talk TV sympatická. Když to řeknu blbě, tak lidi radši zruší to Voyo, protože to je velká televize bez konkrétních tváří, zatímco za Talk TV stojí tým, a tak si k nám divák snadněji vytváří vztah.

Nejsme ten „velkej hnusnej korporát“.

Prostě sázíš na to, že se ti podaří vybudovat dostatečně velký lovebrand a s ním těžké časy překleneš.
On už se částečně vybudoval. Nejsme ten „velkej hnusnej korporát“, takže to šlo snadněji. Je to úplně něco jiného než velký mediální projekt, ke kterému lidi nemají vztah. To, co děláme, je možné jen díky komunitě. Je opravdu neskutečnou výhodou.

Jak moc ale značka Talk TV stojí na tobě a komunitě, která existovala před samotnou televizí? Máte třeba vyčísleno, kolik lidí přešlo ze StandaShow i na další pořady na Talk TV?
V procentu celkové sledovanosti Talk TV postupně StandaShow klesá, což je dobře. Pořád je pochopitelně nejsledovanější, ale jestli její dominance byla ze začátku třeba 90 procent, tak teď je 60procentní. Je celkem vtipné, že mi někdy lidé píšou a říkají, že kdyby nebyli na Talku Tech Guys, tak si ji ani nepředplatí. Myslí to jako negativní zpětnou vazbu, ale ono je to vlastně dobře. A to se děje víc a víc. Moje zkušenost je tak taková, že lidé si tu cestu k jiným pořadům najdou.

A najdou? Dívá se tedy jeden předplatitel Talk TV na více pořadů? Při spuštění jsi totiž řekl, že chceš aby lidé chodili na Talk TV jako takovou a nikoliv jen za jednotlivými pořady.
Ano, v tomhle fungujeme překvapivě dobře. Typický divák se sice dívá na většinu epizod svého oblíbeného pořadu, ale zároveň prostřednictvím doporučovacího systému zabrousí i do nejlepších epizod jiných. Například přijde za rozhovorem s Martinem Veselovským ve StandaShow a když už je na webu, tak mu doporučíme rozhovor Jadrné vědy o novinařině. Třeba Za hranicí už má přes padesát epizod, a tak když člověka zajímají aerolinky, najde tři epizody o létání.

tg-konec-min

Foto: Talk TV

Pořad Tech Guys patří k horkým želízkům Talk TV

Od začátku jsi koncipoval Talk TV tak, že spíš než na kvantitu pořadů jsi cílil na kvalitu. Vyplatila se tahle sázka? Nebylo by lepší jít do větší tematické šíře?
Myslím, že ano. Přijde mi, že každý z pořadů si našel svoji cílovou skupinu, byť některé ji mají velmi úzkou. To je třeba případ pořadu Jadrná věda, který dělá spisovatel sci-fi Leoš Kyša. Číselně nemá vysokou sledovanost, ale ti lidé, co ho sledují, ho naprosto milují. My ani nepotřebujeme, aby se na každý pořad dívaly statisíce lidí. Stačí nám stovky, co ho budou chtít podpořit, a v tu chvíli máme vyhráno.

Další pořady fungují stejně dobře, co se týče interakce s komunitou?
Ano, je to vidět například u pořadu Za hranicí. Tam se zase vytváří komunita lidí, kteří mají rádi cestování. Zajímají je detaily třeba o životě v Kolumbii nebo jak se létá s Qatar Airlines. StandaShow a Tech Guys jsou zase trochu mainstreamovější, ale celkově se snažíme najít malé cílové skupiny a těm dodat přesně to, co chtějí. Víme zhruba, kolik předplatitelů se dívá na jaké pořady. A máme spočítané, kolik lidí se na ně musí dívat, aby nám ekonomicky fungovaly.

Jestli to chápu správně, snažíš se tedy o to, aby každý z pořadů na Talk TV byl samostatně výdělečný?
V dlouhodobém horizontu ano. Na začátku je každý samozřejmě ztrátový, ale za první rok se nám celkově podařilo být v provozním zisku. Je to právě i proto, že si dáváme pozor, aby každý z pořadů fungoval ekonomicky i samostatně.

Další obsah budeme péct víc na míru.

Účetně jste už tedy v plusu. Chcete být i nadále, nebo budete investovat?
Jsme v provozním zisku, ale investiční ztrátě. Máme další velké investiční plány po technické i obsahové stránce. Teď se tedy spíš bavíme o tom, jestli dáme balík peněz do nového pořadu, nebo třeba aplikace pro mobily.

Jak chcete koncipovat další obsah?
Za rok fungování už jsme myslím pochopili, co se lidem líbí – ohledně stopáže, periodicity a vyvážení informací a vtipu. Další obsah tedy budeme péct víc na míru. Můžu prozradit, že kromě mnoha nápadů v tuhle chvíli máme na stole rozpracované koncepty pořadů.

O čem ty nové pořady budou?
Jeden z nich bude variace na žánr true crime (oblíbený podcastový formát s vyprávěním skutečných kriminálních příběhů – pozn. red.). Doposud jsme tvořili hlavně rozhovory, případně jsme sem tam komentovali nějakou událost. Jsme ale povídací televize, a tak si myslím, že k nám příběhy patří. Na české scéně máme spousty true crime podcastů nebo jejich variací, ale my bychom ho chtěli udělat ještě trochu líp, než to dělají ostatní.

standashow_vladimirvachal

Foto: Talk TV

Cestovatel Vladimír Váchal má na Talk TV pořad Za hranicí

True crime podcast s videem… To si vlastně vůbec nedovedu představit.
S videem je kreativita v tomhle případě zajímavá, ale chceme si hlavně vyhrát se zvukem. Tak aby si to člověk pustil do sluchátek před spaním a pokud možno u toho neusnul. Chceme perfektní scénář a hudební podkres.

To je zajímavé téma, protože čím dál tím víc slýchávám hlasy, že minimálně české podcasty se tematicky zacyklují, vyprazdňují. Vnímáš to podobně, případně jak s tím chcete na Talku bojovat?
Vnímám, že obliba podcastů se třeba poslední dva tři roky blíží ke kulminaci. Nemyslím si, že ten formát samotný vymře, ale trh už se vypracoval a neporoste nijak závratně. Osobně vidím obsah budoucnosti tak, že buďto bude extrémně krátký, typu TikTok, nebo naopak extrémně dlouhý, typu podcast. Vytrácí se ten střed. Věci jako desetiminutová, informačně nosná videa podle mně zaniknou.

Když je řeč o TikToku, tak jsem viděl, že jste na něm rozjeli účty Talk TV…
Udělali jsme tiktokové účty pro pořady StandaShow a Tech Guys a aktuálně je to pro nás druhá největší síť po YouTube. Daří se nám tam proto, že chytrého obsahu je na TikToku málo. Funguje naprosto skvěle, co se počtu zhlédnutí týče. Máme za čtyři měsíce asi čtyři miliony zhlédnutí … ale přišli z toho dva předplatitelé (smích). To krásně ukazuje, jak je konverze z TikToku nefunkční, ale je pro nás zajímavý kvůli zvýšení povědomí o značce.

Což je důležité, protože potřebujete získávat nové diváky.
Ano. A to je i jedna z priorit do druhého roku fungování. Mezi původními fanoušky StandaShow už není kde brát, takže se soustředíme na zcela nové cílové skupiny. Proto třeba pořad Tech Guys má svůj samostatný kanál na YouTube, kterému se pěkně daří. Na poli internetových televizí v Česku to každopádně začíná být velká zábava a my jsme rádi, že jsme na něm naprosto validní hráč.

Každých sedm minut tady projede vlak. Z bývalé šroubárny je dnes datové centrum českého Algotechu

Zájem českých podniků o přechod na cloudové služby roste. Do budoucna může hrát roli i cena energií, provoz vlastních serverů je z pohledu spotřeby dražší než cloud.

Jiří BlatnýJiří Blatný

algotechStory

Foto: Algotech

Petr Loužecký, ředitel Algotechu pro cloudové služby

0Zobrazit komentáře

Libčice nad Vltavou. Město se třemi a půl tisíci obyvateli asi třináct kilometrů severozápadně od Prahy. V obci se začal v polovině 19. století rozvíjet průmysl, protože přes ní už tehdy vedla důležitá železnice mezi Prahou a Drážďany. Zatímco zvuky projíždějících vlaků tu jsou slyšet dodnes, tamní šroubárny jsou už jen ozvěnou dob minulých a nic nenasvědčuje tomu, že by v nenápadném industriálním areálu u břehu Vltavy mělo být datové centrum, které stovkám firem uchovává tisíce terabytů dat. Český Algotech ho tam ale provozuje už deset let.

Když člověk přejde železniční koleje a vstoupí do areálu, vítají ho cihlové industriální budovy. „Sto čtyřicet let tradice výroby šroubů,“ oznamuje nápis na jedné z nich. Pece, ve kterých se na jejich produkci tavil kov, už však dávno vychladly. A kouř se z komínů už taky nevalí. Přesto je to pořád místo, kde se průmyslu daří, byť ne tomu těžkému.

V přilehlé dvoupatrové administrativní budově totiž od roku 2012 česká firma Algotech uchovává několik petabytů, v přepočtu tisíce terabytů, dat stovkám klientů z různých sektorů.

Místo firma vybrala záměrně. „Protože je to průmyslový areál, je tu dobrá konektivita a dobrý přístup k energiím,“ vysvětluje Petr Loužecký, ředitel Algotechu pro cloudové služby, proč první datové centrum společnosti vzniklo právě v Libčicích. Dnes má firma datacentra tři.

datove-_centrum_algotech_1280

Foto: Algotech

Serverovna datového centra Algotechu v Libčicích nad Vltavou.

Umístění nedaleko hlavního města hraje často důležitou roli u klientů společnosti. „Česko je firmami vnímané jako bezpečná země,“ vysvětluje Loužecký zrovna ve chvíli, kdy se jeho poslední slova ztrácejí v rachotu projíždějícího vlaku. „Na to si zvyknete, jezdí každých sedm minut,“ směje se.

Podle něj si firma zakládá na lidském přístupu. „Je to naše přidaná hodnota. Teoreticky si svá data zákazník může kdykoli přijet zkontrolovat přímo do Libčic. Je to obrovský rozdíl v porovnání s tím, když u některých cloudových služeb kontaktujete přes e-maily podporu v angličtině, navíc s nejistým výsledkem,“ dodává Loužecký.

Další výhoda souvisí s právem. „Všechny společnosti podnikající na území Evropské unie, stejně jako ty, které spravují osobní údaje občanů EU, musí dodržovat legislativu známou pod zkratkou GDPR. Z pohledu dokumentace a správy povinností je snazší využívat cloudové služby, které jsou na území EU,“ vysvětlil Loužecký pro CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Rozhodnutí založit datové centrum přitom před deseti lety nepřišlo jen tak. „Trend přechodu do cloudu jsme začali vnímat už v roce 2010. Už tehdy jsme tvořili a spravovali firmám nejrůznější podnikové systémy, včetně řešení pro call centra. Přechod těchto systémů do cloudu byl logický krok,“ říká František Zeman, generální ředitel Algotechu. Právě call centra firem jsou i dnes největší částí byznysu technologické společnosti.

Za poslední dva roky podle Loužeckého firma pozoruje asi dvojnásobnou poptávku. Zájem o přechod na cloudové řešení u českých podniků podle Zemana roste a odráží se to i ve finančních výsledcích Algotechu. „Ročně rosteme asi o patnáct až sedmnáct procent. Loni byl celkový obrat 260 milionů, letos bude okolo 320 milionů,“ řekl pro CzechCrunch Zeman.

Při pohledu na stoupající poptávku se nabízí otázka, jestli není třeba zvětšovat fyzickou kapacitu datových center, aby dokázala obsloužit všechny klienty. „S každou další generací výkonnost roste, ale ta fyzická velikost přístrojů je přitom menší, než byla na začátku,“ vysvětluje Loužecký. O nedostatek prostoru se tak nebojí, dodává zrovna, když další projíždějící vlak lehce třese podlahou budovy. „Tentokrát jede z Drážďan,“ prohodí mimochodem Loužecký.

Není to největší centrum, ale pod podlahou tu stejně vedou kilometry kabelů.

Vstupujeme do serverovny, která má dvě stě metrů čtverečních. Místnost je za dvěma těžkými dveřmi, které lze otevřít vstupní kartou a zadáním kódu. Uprostřed prostoru je šestnáct skříní, ve kterých jsou servery. „Tak to je ono,“ říká zvýšeným hlasem Loužecký. Protože je třeba předejít tomu, aby se technika přehřívala, je v serverovně znatelně nižší teplota. Chod klimatizace a samotných serverů nahlas monotónně hučí. „Není to největší centrum, ale pod podlahou tu stejně vedou kilometry kabelů,“ dodává Loužecký.

Dnes v cloudu pracuje 90 procent světových a 30 procent českých firem. Rozdíl je podle Zemana zapříčiněný mimo jiné setrvačností trendů, které do Česka přicházejí ze západu. Během covidové pandemie se dále ukázalo, že především malé a střední firmy nejsou připravené na práci z domova. V posledních letech navíc přibývá případů úniků dat nebo ransomwarových útoků. Základní úspora nákladů proti tradičním řešením se podle Loužeckého pohybuje kolem třiceti až čtyřiceti procent.

libcice_nad_vltavou1280

Foto: ŠJů, Wikimedia Commons

Areál bývalé šroubárny v Libčicích nad Vltavou

Nejvhodnější reakcí je právě přechod do kvalitního a bezpečného cloudu, vysvětluje. „Kromě bezpečnosti budou navíc pravděpodobně stále větší roli hrát i ceny energií,“ myslí si Loužecký. Provoz vlastních serverů je totiž z pohledu spotřeby až o stovky procent dražší než ve sdíleném centru.

Za deset let provozu Algotech do cloudu podle Loužeckého převedl asi 1300 projektů. Mezi jeho klienty dnes patří třeba Český rozhlas, Komerční banka, České aerolinie, IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny), ale také česko-americký startup Parrot, který pomocí umělé inteligence americkým právníkům přepisuje soudní jednání. „Fungují od nás i e-shopy, galerie nebo prodeje lístků na koncerty,“ doplňuje Loužecký.

Veřejný sektor je pozadu

Společnost kromě soukromé sféry rozšiřuje spolupráci také s veřejným sektorem. „Letos v březnu jsme se stali první firmou, kterou ministerstvo vnitra schválilo jako poskytovatele eGovernment cloud computingu podle poslední legislativní úpravy. Státní správě se díky tomuto kroku otevírají nové možnosti k bezpečnému využívání cloudových služeb,“ říká Loužecký.

Veřejný sektor je však podle něj zatím pozadu. „Čekáme tam ale velkou změnu v roce 2024, kdy začne platit nová legislativa. Ta veřejným institucím nařizuje, aby svoje IT řešily i s úvahou o cloudu. Pokud vyjde levněji koupě cloudu, instituce podle zákona musí koupit, co je levnější,“ vysvětluje Loužecký.

Do budoucnosti Algotech podle Zemana chce kontinuálně zvyšovat objem dat a úroveň zabezpečení. „Robotizace výroby, umělá inteligence, chatboti a podobné technologie jsou vlastně stále ještě v plenkách, ale jednou to přijde,“ říká Zeman. „Chceme se hlavně rozvíjet v tom, co už děláme. Budeme ale připraveni a v momentě, kdy se objeví něco nového, zareagujeme na to,“ uzavírá.

Vypadá to tedy, že spojení průmyslového areálu v Libčicích nad Vltavou a datového centra Algotechu jen tak něco nerozdělí. Kov pro výrobu šroubů sice vystřídal kov počítačového hardwaru, byznys tam však funguje dál.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

cedok-mvp

Přečtěte si takéSingles na cestách přibývá, Čedok má pro ně chytrý automatJednu letenku a jednu postel prosím. Singles na cestách přibývá, Čedok má pro ně chytrý automat

Newsletter Weekly | Poslední vydání