Dlouho očekávaný elektrický Mini Cooper je tady. V roce 2020 ale oslní maximálně svým designem

Filip HouskaFilip Houska

mini-cooper-se

Foto: BMW

Mini Cooper SE

0Zobrazit komentáře

BMW oficiálně odhalilo dlouho očekávanou elektrickou verzi ikonického Mini Cooperu, jehož značku má od roku 2000 pod svými křídly, a současně se postaralo o to, aby tento vůz ve světě elektromobilů dlouho rezonoval. A ne vždy zrovna v pozitivním světle. Především co se týče jeho parametrů a načasování, kdy reálně vstoupí na trh.

Na elektrifikovaný Mini Cooper lze nahlížet ze dvou úhlů. Tím prvním je design a osobitost, kterou toto původem britské auto vždy mělo. I teď jde o známé třídveřové provedení vycházející z ikonických křivek, díky němuž si právem udržuje přední pozice v žebříčku malých líbivých vozů do města.

mini-cooper-se-2

Foto: BMW

Mini Cooper SE

Kulatá přední světla, tradiční maska a rovná střecha, kterou dotváří jinak decentní stříbrná metalíza se žlutými doplňky. Stručně řečeno sázka na jistotu, jež si své zákazníky nepochybně získá. Díky svým technickým specifikacím však možná jen ty skutečně nejvěrnější, protože při pohledu na brožurku s parametry nejde o žádnou slávu hodnou roku 2020, kdy se má dostat do ulic.

Kdyby dorazil před třemi lety, nikdo neřekne ani popel

Stejně jako u všech ostatních elektrických aut i tady se řeší především dojezd na jedno nabití a výkon baterie. A už teď lze říct, že se Mini Cooper SE nebude moci s ostatními vozy na trhu v podobné cenové relaci rovnat. Základní verze za 35 tisíc dolarů (v Česku podle všeho kolem 900 tisíc korun) nabídne majitelům dojezd přibližně 235 kilometrů a baterii o kapacitě 32,6 kWh, což je na dnešní dobu skutečně málo. O to víc, když samo BMW má k dispozici 42kWh verzi, kterou dává do elektromodelů i3.

mini-cooper-se-3

Foto: BMW

BMW i3 a Mini Cooper SE

Například takový Model 3 od Tesly zvládne na jedno nabití ujet až 500 kilometrů, Kona Electric od Hyundai přes 400 kilometrů a výčet by mohl pokračovat. Například podobně velká elektrická Škoda Citigo ujede stejně, ale je o polovinu levnější. Poměrně smutný pohled se nabízí i na slibované zrychlení elektrického Mini Cooperu: z 0 na 100 km/h za 7,3 vteřiny. To je pomalejší než dva roky starý elektrický Chevy Bolt a nejde o skóre, které bude nějak zvlášť konkurenceschopné v roce 2019, natož 2020.

mini-cooper-se-3

Foto: BMW

Mini Cooper SE

Mini Cooper SE zaostává nejen v těchto dvou klíčových věcech a je až podivuhodné, proč to BMW dopustilo. Jedna z nejznámějších automobilek světa navíc měla skvělý drive, co se týče elektromobilů: byla v této oblasti mezi prvními a operuje s úspěšnou modelovou řadou i3 a ostatně i s konceptem elektrického Miniho se chlubila už dlouho. Celá věc má přitom možná velmi jednoduché vysvětlení – Harald Krüger.

Haraldův efekt

Už několik dní se veřejně ví, že dosavadní šéf BMW Harald Krüger po čtyřech letech odstoupí z postu výkonného ředitele a spekuluje se, že za to může především elektromobilita, respektive tlak na to, aby se auta produkovala výhradně s elektrickým pohonem. A to Krueger patrně moc nebral v potaz.

richard-branson-virgin-galactic2

Přečtěte si takéStartup miliardáře Bransona vstupuje na burzu. Na přepravu lidí do vesmíru má získat přes miliardu dolarůStartup miliardáře Bransona vstupuje na burzu. Na přepravu lidí do vesmíru má získat přes miliardu dolarů

Byť měl plán, jak tento trend efektivně implementovat do strategie BMW (což se ostatně dělo i v dobách bývalého CEO Norberta Reithofera), nedařilo se mu to podle představ. Dost možná to bylo i vědomě, jelikož se po jeho nástupu přestalo finančně dařit řadě i3 a bylo neustále oddalováno první elektrické SUV s větším dojezdem, než by bylo v nastupujícím světě elektromobilů všeho druhu záhodno.

BMW AG, Hauptversammlung 2019

Foto: BMW

Harald Krüger

Nehledě na to, že pod jeho kormidlováním odešla řada klíčových inženýrů, aby si založili vlastní startupy pro výrobu elektrických vozů. Třešničkou na dortu tohoto „selhání“ je pak nařízení o zdvojnásobení produkce spalovacích motorů v době, kdy země Evropy zaváděly výrazná omezení u těchto typů (především dieselových).

Ze strany BMW to tak s uvedením slabého elektrického Mini Cooperu vypadá tak trochu jako kapitulace a jakýsi dopad takzvaného efektu Haralda Krügera. Zdali však bude o tento model panovat zvýšený zájem, se automobilový svět dozví během úvodních měsíců příštího roku.

V Norsku vyjela první hybridní výletní loď, která umí plout jen na baterky. Produkovat má o pětinu méně emisí

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

ms-roald-amundsen-1

Foto: Hurtigruten

Výletní loď MS Roald Amundsen s hybridním motorem

0Zobrazit komentáře

Lodní doprava sice vypouští do atmosféry v globálním srovnání relativně málo oxidu uhličitého, ale vzhledem k její velikosti a dalším faktorům je i tak významným přispěvatelem ke klimatickým změnám. Zejména u výletních lodí se nicméně vzhledem k jejich poměrně rychlému vývoji začíná experimentovat s přechodem na udržitelnější zdroje energie, než je současné lodní palivo.

Důkazem je nyní MS Roald Amundsen od společnosti Hurtigruten, která je první lodí v mezinárodních vodách, jež je schopná alespoň část cesty své motory pohánět pouze elektřinou z baterií.

Luxusní loď pro až 530 pasažérů na své první cestě zrovna proplouvala kolem západního pobřeží Norska, když zkušený kapitán Kai Albrigtsen vydal poprvé ve svém profesním životě pokyn, aby byly vypnuty dieselové motory a spuštěn elektrický pohon. MS Roald Amundsen, pojmenovaná po prvním cestovateli, co v roce 1911 přešel Antarktidu a dorazil na Severní pól, se tak stala první výletní lodí, která při plavbě nevypouštěla žádné skleníkové plyny.

ms-roald-amundsen-2

Foto: Hurtigruten

Výletní loď MS Roald Amundsen s hybridním motorem

Albrigtsen byl z možnosti vést jeden z prvních náznaků elektrické budoucnosti na moři pochopitelně nadšený. „Být kapitánem nové lodi a vyvést ji z loděnice je vždy pocta. Fakt, že je MS Roald Amundsen zeleným průkopníkem, pro mě a posádku z toho momentu činí opravdu výjimečnou událost. Loď, její technologie a jak se ovládá, mě maximálně ohromily,“ uvedl kapitán.

Velké lodě jsou často popisovány jako jedny z největších ničitelů životního prostředí kvůli látkám a prachu, které do atmosféry vypouštějí. Platí to, ale nikoliv pro oxid uhličitý – z hlediska emisí skleníkových plynů je lodní doprava při spočtení přepraveného nákladu na množství vyprodukovaných klima oteplujících plynů skutečně nejšetrnější. Naopak pravdivé je tvrzení, že patnáct největších nákladních lodí znečišťuje ovzduší oxidem siřičitým více než všechna auta světa.

elektromobil-rekord4

Přečtěte si takéDva Češi a norský youtuber vytvořili nový rekord mezi elektromobily. Za 24 hodin ujeli s Teslou 2 781 kilometrůDva Češi a norský youtuber vytvořili nový rekord mezi elektromobily. Za 24 hodin ujeli s Teslou 2 781 kilometrů

Důvodem pro to je lodní palivo, které je mnohem méně rafinované („čisté“) než benzin nebo nafta do aut a při jeho spalování tedy vzniká velký objem prachových částic, sazí a oxidů síry. Srovnání lodí a aut je tak v tomto případě silně zkreslující – auta dané látky skoro vůbec, nebo vůbec neprodukují.

Co se ovšem týče emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v dopravě, automobily, nákladní auta a autobusy mají podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN zdaleka největší podíl – přes 70%.

ms-roald-amundsen-5

Foto: Hurtigruten

Restaurace na lodi směřující k ekologičtější budoucnosti

Oxidy síry, které tvoří hlavní část emisí lodních spalovacích motorů, přispívají k okyselování moří a oceánů. Mezinárodní námořní organizace (IMO) proto od příštího roku výrazně sníží povolený vypouštěný objem těchto plynů. I před tímto snížením ale mají emise lodní dopravy skoro zanedbatelný, ačkoliv stále podstatný, vliv v poměru k automobilové dopravě.

Větší důraz na udržitelnost neznamená omezení luxusu

Pasažéři MS Roald Amundsen se kvůli hybridnímu pohonu nemusejí vzdávat ničeho z typických luxusních charakteristik. Přítomny jsou panoramatické sauny, bary, restaurace, velké vyhlídkové plošiny, samostatné balkóny u většiny kajut i soukromé vířivky a nekonečný bazén.

Všechny kajuty se nacházejí na vnější straně lodi, takže poskytují skvělý výhled mimo interiér plný přepychových skandinávských materiálů jako žula, břízové dřevo a vlna v atraktivním moderním designu. Jádrem společenského lodního prostoru je pak vědecké centrum. Výletníci se zde budou moci setkat s posádkou i expedičním týmem. Pro vzdělávání jsou připraveny přednáškové prostory a malá knihovna a zájemci se budou moci zúčastnit workshopů ve fotografii, biologii a dalších oblastech.

ms-roald-amundsen-3

Foto: Hurtigruten

Interiér hybridní výletní lodě MS Roald Amundsen

Loď, která je navržená specificky pro podmínky ve studených severních vodách, se ještě letos v létě vydá na plavby podél pobřeží Norska, souostroví Špicberky a Grónska. Následovat budou cesty do obou Amerik a napříč Atlantským oceánem.

Norský lodní dopravce Hurtigruten má v plánu v následujících letech svoji flotilu rozšířit ještě o druhou loď s hybridním pohonem, jež by měla z hlediska svého dopadu na životní prostředí plnit stejná kritéria jako MS Roald Amundsen. Ta má díky přepínání mezi dieselovým a elektrickým pohonem snížit emise až o 20 procent. Alternativní pohon má díky efektivnímu vedení elektřiny zároveň až o pětinu snižovat i celkovou spotřebu plavidla.

Stejně jako je tomu u aut, elektrický pohon kromě ekologičtějšího provozu znamená i minimalizaci hluku. Ten může být v moři větším problémem než na pevnině, protože se zvukové vlny mohou šířit až desítky kilometrů daleko. Mnoho mořských tvorů, zejména velcí kytovci, přitom zvuky vysokých frekvencí využívá ke komunikaci a navigaci. Zvuky z lodí mohou obojí výrazně narušit, což má za následek rozpad důležitých sociálních vazeb mořských živočichů a objevování se jejich obřích mrtvých těl na plážích.

ms-roald-amundsen-4

Foto: Hurtigruten

Vědecké centrum na palubě MS Roald Amundsen

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Hurtigruten tak učinil jeden z prvních kroků k pravděpodobně nutné výrazné změně pohánění nejen výletních, ale také nákladních lodí. Ty zajišťují masivní část světové dopravy zboží (více než 90 % veškerého zboží na světě se má dnes přepravovat na kontejnerových lodích) a podle studie IMO v roce 2012 do atmosféry vypouštěly 2,2 % z celkového objemu vygenerovaných skleníkových plynů. Pokud nenastane změna, kvůli neustále rostoucím nárokům na přepravu zboží by se toto číslo mohlo do roku 2050 zvýšit o 50 až 250 %.

Naštěstí se u Hurtigruten nejedná o průkopníka v kontextu veškeré lodní dopravy, zahrnující i nákladní lodě. Už v roce 2017 začala čínská firma Hangzhou Modern Ship Design & Research Co. používat plně elektrickou nákladní loď a na svých pracují i další společnosti. Například firma Maersk, největší námořní dopravce na světě, se zavázal, že bude do roku 2050 uhlíkově neutrální.