Do Česka dorazily finské krabice, které mají usnadnit vaření. Zkusili jsme, jak to funguje

Objednáte si jídlo, které si předem vyberete, a domů dorazí ingredience v přesném množství. Cílem Yummy je zamezit plýtvání s potravinami.

yummy-mvp-x

Foto: Yummy / CzechCrunch

Jak dopadlo testování služby Yummy?

1Zobrazit komentáře

Možná už na vás taky někde vyskočily. České sociální sítě v poslední době zaplavila videa s nejrůznějšími influencery a velkými papírovými krabicemi s nápisem Yummy. Tak se jmenuje služba, která si tu od podzimu testovala terén a s novým rokem se pořádně obula i do marketingu. Její podstata je jednoduchá – jednou týdně vám domů doveze krabici s předem vybranými recepty a pro ně přesně naváženými ingrediencemi tak, abyste měli při přípravě jídla i s jeho vymýšlením co nejmíň práce. Dostojí ale tomu, co slibuje?

Yummy je součástí finské firmy Ruokaboksi, což doslova znamená krabice s jídlem. Identickou službu, jakou teď rozjíždí v Česku, poskytuje od roku 2017 a vedle severské země působí také v Estonsku. Stojí za ní tři zakladatelé a loni měla podle jednoho z nich Joonase Mäkiläa v obou zemích rozvézt dohromady 2,2 milionu jídel. V Česku je služba zatím dostupná pouze v Praze, rozšíření do dalších měst je ale v plánu.

Vyzkoušet Yummy jsme se rozhodly dvě – Lucka, která má doma ještě muže a dvě svému věku úměrně vybíravé děti, a Eliška, která se v domácnosti obstarává sama. Yummy své boxy zaváží zpravidla v neděli, výjimečně v pondělí, a vybrat si můžete ze čtyř velikostí: pro jednu až dvě osoby na 3 nebo 4 dny (za 1 399 nebo 1 599 korun) a pro tři až čtyři osoby na stejnou dobu (za 1 799, respektive 1 999 korun). Vybíráte z 11 receptů, které se každý týden obměňují, vždy jde ale o jednoduchá a rychle vytvořitelná jídla.

A jak to celé probíhalo v našem podání?

Objednání

Lucka: Objednává se přes online formulář, který působí trochu nedodělaně. Vadilo mi, že jako jeden z prvních kroků jsem musela zadat údaje o platební kartě, aniž bych se vůbec mohla podívat, jaká jídla jsou v nabídce. Pak mi chvíli trvalo pochopit, jak se zobrazují zvolená jídla a jak ostatní, a asi kvůli předem zadané kartě chybělo na konci potvrzovací tlačítko, což mě docela znejistělo. Celkově nedělá web moc dobrý dojem.

Eliška: Web je hodně nepřehledný. I když jsem si na začátku naklikala čtyři jídla, při snaze objednávku zkontrolovat jsem ji nikde nemohla najít. To samé pokus vrátit se k předchozí nabídce. Když se dostatečně nesoustředíte, máte dokonce pocit, že jsou v nabídce jen čtyři jídla. To vše nakonec vedlo k tomu, že jsem si objednala box nejen na první týden, ale i na ten další. Zjistila jsem to, až když mi přišla zpráva o jeho doručení, při objednávce totiž žádné potvrzení nepřijde. Ani pak jsem objednávku na webu nebyla schopná dohledat a dodnes nevím, co jsem vlastně udělala špatně.

Doručení

Lucka: Proběhlo přes externí firmu a bez problému na čas. Objednala jsem čtyři recepty pro čtyři lidi a vše dojelo v dost velké krabici. Každý recept je pak zvlášť zabalený do papírového sáčku, takže výsledkem je relativně hodně odpadu, byť recyklovatelného.

Eliška: Vše v pořádku, jen rozptyl pro doručení je až moc velký. Nedovedu si to představit třeba s malými dětmi – balíček doručí mezi devátou a třináctou, což znamená, že je člověk skoro celé dopoledne uvázaný doma i s neposednými ratolestmi.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kolik toho bylo & jak to působí

Lucka: Severský minimalismus na mě funguje, stejně tak samostatné balení jednotlivých jídel a ingrediencí – v receptech byly naměřené třeba i dávky sójovky nebo bílého octa, kousek zázvoru, dva stroužky česneku a podobně. Často ale v plastové krabičce nebo pytlíku, takže další odpad. Původ zeleniny nedokážu posoudit, Yummy ale deklaruje, že je od místních dodavatelů. Maso bylo od Maso Klouda nebo z Krahulíka, takže body navíc!

Eliška: Na čtyři recepty pro dva lidi jsem dostala čtyři papírové pytlíky s rozdělenými ingrediencemi. Pokud na ně v ledničce nemáte moc místa, pravděpodobně suroviny vyndáte a dáte do lednice zvlášť. Pak se vám ale jako mně může stát, že třeba jedno balení vinného octa někam zašantročíte. A tak buď jídlo uvaříte bez něj, nebo jdete do obchodu. To jsou negativa.

K pozitivům patří to, že je všechno přesně navážené, a tak opravdu nemáte nazbyt žádný potravinový odpad. Plastové balení bych vyměnila za ekologičtější, jinak je to za mě super. Zabalení do jednoho papírového pytlíku i poslání přesné gramáže surovin šetří hromadu času, navíc nemusíte vymýšlet, co uděláte se zbylou částí hlávky zelí nebo půlkou brokolice.

dubajske-cokolady-mvp

Přečtěte si takéOtestovali jsme dubajské čokolády, která je nejlepší?Česko pobláznila dubajská čokoláda. Která je ale nejlepší a stojí opravdu za to? Čtěte náš redakční test

Vaření & chuť

Lucka: V tomhle spočívá velká přednost a kouzlo Yummy. Vařila jsem vždy přesně podle popisu a opravdu to frčelo. Za 20 minut bylo hotovo a to, co sama služba zdůrazňuje, tedy že s ní nemusíte nad výběrem jídel ani samotným vařením moc přemýšlet, platí. Recept je na jednoduché kartě, kde jsou vypsané i suroviny, a tak stačí následovat jednotlivé kroky a vypnout u toho hlavu.

Ze čtyř jídel – masové kuličky s hořčičnou omáčkou a bramborovou kaší, trhané vepřové s nudlemi a pomerančovým salátem, mleté hovězí s nudlemi a kari s halloumi sýrem – nám až na poslední jídlo vše chutnalo. A to každému, což jsem vůbec nečekala (u dětí pravděpodobně zapůsobil efekt toho, že testujeme něco nového). Jen kari se moc nepovedlo, protože podle receptu do něj patřil bílý ocet, takže bylo hodně kyselé. Porce byly o něco větší, zbytky ale vyšly akorát na jeden lehký oběd na druhý den.

Eliška: Podstatně to pomůže s tím, když každý týden přemýšlíte, co vlastně vařit. Jídlo je většinou hotové do půl hodiny, za mě skvělý šetřič všeho možného času – při nákupu, krájení (například zelí dorazí vždy nakrájené) i samotném vaření. Jídla je navíc opravdu hodně a leckdy zbyde. A i když všechno sníte, pak vám v ruce zůstane alespoň kartička s receptem.

Objednala jsem si misku s trhaným vepřovým masem, nudlemi a svěžím pomerančovým salátem, orientální pečenou zeleninu s harissou, kuskusem a dipem z jarní cibulky, skandinávskou uzenou lososovou polévku a kuřecí kousky v pomerančové omáčce s brokolicí a rýží. Nejprve jsem se pustila do trhaného vepřového, ale neuvědomila jsem si, že na oběd má přijít moje máma, která zahraniční kuchyni příliš neholduje a nejraději ze všeho má řízek. Čekala jsem, že pokrm, který obsahuje pomeranče, sní, ale moc si nepochutná… a bylo to právě naopak, máma o tomhle jídle vyprávěla ještě dva týdny potom.

V zásadě bylo všechno dobré, výhrady mám snad jen ke skandinávské polévce. Přišel k ní uzený losos, ale za mě je v polévce mnohem lepší klasický. Navíc masa bylo ohromné množství, takže v polévce jeho chuť úplně přebila ostatní suroviny. Osobně bych také v receptu vynechala zakápnutí citronem.

Skladování:

Lucka: Jelikož šlo o čtyři recepty a znám náš každodenní provoz, raději jsem část masa – byť mělo dostatečnou trvanlivost – zamrazila. Ve výsledku jsem pak skutečně nestihla vařit čtyři dny za sebou, ale protáhli jsme to až do víkendu. Co mi nevydrželo, byla jedna porce čerstvého zelí, která zkysla.

Eliška: Všechna čtyři jídla najednou bych rozhodně nestihla sníst tak, aby mi postupně neprošla, a to ani kdybych někoho obdarovala. Šla jsem tedy stejnou cestou a zamrazovala. Blízké datum spotřeby je nejspíš daň za farmářské maso, takže to neberu jako vyložené negativum, druhý týden se ale začne kazit i zelenina, která se nedá zamrazit. S tím je dobré dopředu počítat.

Celkový verdikt:

Lucka: Myšlenka Yummy se mi líbí a funguje, vařilo se mi podle něj dobře a jídla nám chutnala. Ale mám jedno velké ALE, a to cenu. Čtyři porce totiž vychází zhruba na 500 korun, což je zbytečně moc. Nepotřebujeme mít tak často teplou večeři, a i když to bude znít blbě, Yummy sice může dodávat zeleninu od místních farmářů, na jedno jídlo to ale znamená třeba i dvě mrkve a cuketu a to není moc. Ozvláštnit si touhle službou jídelníček jen jednou za čas ale může být cesta. Vařit s ní byla totiž sranda pro všechny a to se taky počítá.

Eliška: Byla jsem z toho vlastně nadšená. Líbilo se mi, jak jde všechno od ruky. Už když si člověk jídla vybírá, připadá si jak v restauraci, jen si na ochutnání musíte počkat o něco déle. Jídlo mi moc chutnalo a jsem také fanouškem neplýtvacího režimu. Za to všechno si každopádně člověk pořádně připlatí, oproti klasickému obchodu s potravinami o stovky korun. Rozhodně Yummy není pro někoho, kdo jen tak tak vychází s penězi.

Sourozenci zavřeli oblíbené bistro v Liberci a přesunuli se do Prahy. Jejich matcha je teď hitem

Lukáš a Anna Le sbírali inspiraci na cestách po Asii, v Praze pak vytvořili kavárnu Sensu. Ta zaujala minimalistickým interiérem i inovativním menu.

sensu-1

Foto: Sensu

Anna a Lukáš Le

0Zobrazit komentáře

Liberec přišel před pár měsíci o jeden z nejoblíbenějších místních podniků. Asijské bistro Noōs, které zařadil do svého výběru i gastronadšenec Lukáš Hejlík, ukončilo po několika letech svůj provoz. A ne z finančních důvodů, jak by se mohlo zdát. Majitelé a sourozenci Lukáš a Anna Le se totiž rozhodli přesunout svůj byznys o pár měst dál a zkusit si provoz podniku v Praze. Na Želivského proto otevřeli začátkem ledna kavárnu Sensu a obratem zaujali zákazníky především svou matchou.

Příprava Sensu začala už před dvěma lety, kdy mladí sourozenci cestovali především po Asii a sbírali inspiraci. „Byli jsme fascinovaní tamní kulturou a tím, jaký důraz kladou na detaily, pohostinnost a propojení jídla s atmosférou. Chtěli jsme ten pocit přenést sem, ale vyjádřit ho po svém,“ vysvětluje teď pro CzechCrunch Lukáš Le.

Název Sensu vychází z anglického slova sense, což znamená smysl nebo vnímání. Majitelé chtěli vytvořit místo, které osloví všechny smysly návštěvníků – od vizuálně harmonického interiéru po pečlivě připravené nápoje a jídlo. „Chceme, aby lidé, kteří k nám přijdou, vnímali atmosféru naší kavárny všemi smysly. Sensu je o zpomalení, o malém rituálu v běžném dni,říká Le.

Když se dozvěděli, že byl jejich koncept vybrán pro prostor na Želivského, pustili se do jeho navrhování. „Díky architektovi Jiřímu Lukášovi se nám podařilo vytvořit atmosféru, kterou jsme si představovali,“ popisuje Le s tím, že práce na interiéru trvaly šest měsíců. Nakonec vznikl prostor kombinující přírodní materiály, minimalismus i prvky inspirované japonskou estetikou.

Jako moderní asijská kavárna propojuje Sensu tradiční přístupy s novými technologiemi i ve svém menu. Nabízí proto klasickou kávu nebo croissanty, ale také speciality jako peanut butter latte nebo matcha einspanner – tedy matchu naservírovanou ve skle s vrstvou husté a lehce oslazené smetany navrchu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě matcha, kterou sourozenci v Sensu připravují, se stala hitem sociálních sítí. „Pro nás matcha není jen trend nebo ingredience, je to součást filozofie. Když jsme navštívili farmáře v Japonsku, uvědomili jsme si, kolik práce a řemesla za tímto produktem stojí,“ vysvětluje Le.

Ačkoliv je od začátku ledna kavárna stále ve zkušebním provozu, o zájem zákazníků nouzi nemá – ba naopak. „Na začátku jsme byli jen čtyřčlenný tým, teď nás je už třikrát tolik,“ popisuje Lukáš Le. Oficiální otevření kavárny pak plánuje se svou sestrou na březen.

Právě podniků zaměřených na matchu v posledních měsících v Praze přibývá – v Karlíně najdete třeba Atomic Matcha, na Vinohradech zase Matcha Crew. „S rostoucí poptávkou přichází ale i výzvy – například celosvětový nedostatek kvalitní matchy a její zdražování,“ vysvětluje Le.

I přesto ale mají se sestrou vysoké ambice. „Sensu na Žižkově je jen začátek. Chceme, aby se naše filozofie a matcha dostala k více lidem, ale nechceme rychlou expanzi. Každý prostor by měl mít svůj vlastní příběh a atmosféru,“ uzavírá Lukáš Le.