Česká republika bude moci v následujících letech využít téměř dvě miliardy korun na podporu projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, spolupráci v rámci vědecko-výzkumných infrastruktur, zvyšování kvality domácí péče a zlepšení ekonomické a sociální integrace uprchlíků do společnosti. Jedná se o financování nového programu spolupráce v rámci druhého švýcarského příspěvku vybraným zemím Evropské unie. Alpská země podobným způsobem podporuje již několik let zejména státy, které do EU vstoupily v roce 2004 a později.

Nová rámcová dohoda se Švýcarskem, kterou koncem června v Praze podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura a švýcarská státní tajemnice Helene Budligerová, přinese v letech 2024 až 2029 na vybrané programy 76,9 milionu švýcarských franků, což je v přepočtu zhruba 1,9 miliardy korun. Švýcarsko podle velvyslance v Česku Philippeho Guexe patnáct let prokazuje solidaritu s Evropskou unií, když finančně podporuje projekty zaměřené na snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými státy.

„V posledních letech Česko stejně jako další evropské země čelilo mnoha výzvám. Prošli jsme koronavirovou pandemií, v únoru roku 2022 začala válka na Ukrajině, která přinesla uprchlickou vlnu, jež zejména zasáhla blízké státy včetně Česka,“ řekl Stanjura. Další výzvou podle něj byly vysoké ceny energií, které měly též dopad na státní rozpočet. V takové chvíli tedy podle ministra financí Česko oceňuje švýcarskou pomoc.

Priority vzešly z jednání v loňském roce. Polovina částky cílí na podporu udržitelného turismu a posílení biodiverzity s cílem provést systematické změny v řízení toku turistů v cenných přírodních lokalitách. Švýcarské know-how má být využito tak, aby byly na minimum sníženy negativní dopady na životní prostředí. Program také podpoří projekty ke snižování fragmentace krajiny.

Další část peněz půjde na vzájemnou spolupráci ve výzkumných infrastrukturách, což má přispět k ekonomickému růstu a konkurenceschopnosti České republiky. V pomoci uprchlíkům jde o zlepšení jejich ekonomické a sociální situace, k čemuž mají přispět zejména kroky zaměřené na posílení jejich zapojení do pracovního a sociálního života.

Poslední program je zaměřený na domácí péči, přispět má ke zvyšování její kvality. Konkrétně se zaměří na propojení různých sfér péče o pacienty za využití nových technologií a metodických konceptů a na jejich testování v terénu. Konkrétní návrhy programů budou vypracovány v příštích měsících, v roce 2024 by je měla odsouhlasit švýcarská strana.

Podle ministerstva financí, které návrh dohody společně s ministerstvem zahraničí vládě předložilo, je nutné podpořené programy spolufinancovat z českých zdrojů v objemu patnácti procent. Spolufinancování má být zajištěno ve výdajových limitech státního rozpočtu a střednědobého výhledu dotčených kapitol.

Podobný program už v Česku fungoval v letech 2007 až 2017, rozdělilo se v něm tehdy zhruba 2,5 miliardy korun. Dvě pětiny poskytnutých peněz mířily do Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Program podpořil zhruba 400 projektů v dopravní infrastruktuře, zdraví, péči o seniory, vědě a výzkumu či podpoře podnikání.

V Ostravě proběhly investice do tramvajové sítě a výstavby trolejbusové trati s napojením na terminál Hranečník. V Olomouci šlo o investici do tramvajové trati Nové Sady, v Uherském Brodě, Berouně a Pardubicích pak do dopravních terminálů. Investice šly do úprav domovů pro seniory v Sobotíně, Opavě, Rožnově pod Radhoštěm, Bílovci a Frýdlantu nad Ostravicí a poskytování terénních služeb na Valašsku.

Prostředky z programu získala sanatoria poskytující paliativní péči a za účelem boje proti korupci a organizovanému zločinu byla vybudována tréninková střediska pro výcvik jednotek Policie ČR. Program podpořil také zavedení centrálního registru zbraní a iniciativy zaměřené na boj proti přeshraničnímu pašování drog.

S přispěním ČTK