Není to tak dávno, co jste mohli nakráčet do Paláce Karlín ve stejnojmenné pražské čtvrti, vzít do ruky tác a v klasické jídelně si poručit rychlý oběd. To už ale od nového roku neplatí. Na digitálních tabulích si tam teď můžete možná ještě rychleji objednat Big Mac, colu a hranolky. Do přízemí kancelářské budovy se nastěhoval McDonald’s. Populární řetězec rychlého občerstvení přes ulici vidí na Bageterii Boulevard, ale jinak je v oblasti, která se hemží startupisty a lidmi z kancelářských komplexů, prvním z amerických fastfoodů. „Dlouho jsme sem chtěli,“ říká finanční ředitelka McDonald’s pro Česko a Slovensko Ivana Prosecká.

Jakmile se začalo v Karlíně proslýchat, že by se měl do této čtvrti plné všemožných kaváren, bister a pekáren nastěhovat právě McDonald’s, vzbudilo to v ulicích a hlavně na sociálních sítích velké vášně. I proto, že až na dvě pobočky české Bageterie Boulevard tu klasické rychlé občerstvení amerického střihu dosud chybělo. Jedni láteřili, že „starý dobrý Karlín“ definitivně končí, druzí nadšeně vyčkávali, kdy pobočka číslo 109 se žlutým M v logu otevře své brány. Pro McDonald’s to bylo v zásadě rutinní otevření další restaurace, stejně jako pro jejího provozovatele.

Každá pobočka v České republice je franšízou. McDonald’s jako takový si vždy vybere vhodnou lokalitu, do níž následně shání licenčního partnera. Karlínskou pobočku vede Pavel Franc, který už provozuje dvě restaurace na pražské Jižní spojce a teď získal třetí. Když pár dní po otevření v té karlínské snídáme, směje se, že franšízu McDonald’s chtěl už v sedmnácti. „Chodil jsem do školy kousek od Vodičkovy ulice, kde se tehdy otevřel první McDonald’s v Česku. Zaujal mě tam letáček o franšízingu, po přečtení mi ale bylo jasné, že to si zatím nemůžu dovolit,“ vzpomíná Franc.

Nakonec jeho kariérní kroky směřovaly do velkých korporací. V nadnárodních společnostech dlouhé roky působil jako finanční ředitel. Celý život ale chtěl něco vlastního, a když ho to jednou v korporátu přestalo bavit, vzpomněl si na letáček z McDonald’s a přihlásil se. „Stát se franšízantem není nic jednoduchého. Procházíte náročným výběrovým řízením, musíte mít určité finanční zázemí a také kompetenci takovou restauraci provozovat,“ připojuje se k rozhovoru Ivana Prosecká, která v tuzemském McDonald’s dohlíží na finance a rozvoj obchodní sítě.

Na otevření první restaurace potřebuje franšízant podle Prosecké zhruba 10 milionů korun. Už to zužuje okruh možných kandidátů, ale ještě větším sítem je podle finanční ředitelky McDonald’s náborový proces. Kdo chce provozovat pobočku populárního fastfoodu, musí si v něm vyzkoušet úplně všechny pozice. Od uklízení záchodů až po přípravu burgerů a smažení hranolek. „Mnoho lidí přijde s tím, že mají peníze, a chtějí do toho jít jako investor. Jakmile zjistí, že musí projít celým provozem a trvá to klidně šest až dvanáct měsíců, odcházejí,“ říká Prosecká.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Franšízant Pavel Franc a Ivana Prosecká, finanční ředitelka McDonald’s

Každému franšízantovi McDonald’s připraví kompletní restaurační zázemí a na něm pak je, aby pobočku vedl. „Je to vhodný systém pro lidi, kteří chtějí podnikat, ale nechtějí dělat v byznysu úplně všechno od A do Z. My jim spoustu věcí dodáme, oni pak musí restauraci správně provozovat,“ popisuje výhody franšízingu Ivana Prosecká. Od každého licenčního partnera si pak firma bere několik poplatků, jejichž výše se odvíjí od tržeb. Jde o nájemné, příspěvek do marketingového budgetu či poplatek za využívání značky McDonald’s.

Právě poplatky od franšízantů představují globálně zhruba třetinu všech příjmů McDonald’s, které v loňském roce činily přes 23 miliard dolarů při čistém zisku 7,5 miliardy. V Česku firma loni utržila téměř 7 miliard korun. Americký fastfood je zkrátka vedle prodejce rychlého občerstvení také tak trochu realitní společností. Proto je i v Česku pro firmu prioritou stavět restaurace na vlastních pozemcích. V Karlíně musela udělat jednu z výjimek, ale jelikož pro ni byla lokalita natolik lákavá, využila nabídky Paláce Karlín a v budově je v nájmu. „Dlouho jsme tu nemohli najít žádný vhodný prostor, a tak jsme si plácli,“ dodává finanční ředitelka McDonald’s.

Karlínská pobočka se od jiných nijak zvlášť neliší. Zajít chuť si tu musí nechat akorát fanoušci McCafé, které se do Paláce Karlín nevešlo. Jinak nechybí samoobslužné kiosky, u nichž má McDonald’s ověřené, že si přes ně zákazníci nakoupí víc, než když si objednávají u pultu. Ale i ty už jsou podobně jako v konkurenčních podnicích standardem. Naopak po vzoru některých jiných fastfoodů McDonald’s pracuje na vylepšení své mobilní aplikace, přes níž by mělo jít hamburgery a další položky také objednávat. Konkrétní termíny spuštění nové funkce zatím firma dávat nechce.

Vedle využívání moderních technologií, které zlepšují provoz či servis, je velkým tématem celého řetězce na globální úrovni také udržitelnost a ochrana životního prostředí. Dosavadním symbolem všech změn se stala papírová brčka, která nahradila plastová. Někteří zákazníci se s nimi sice stále nechtějí smířit, ale v McDonald’s si je pochvalují a v odstraňování plastů ve své nabídce budou dál pokračovat. Za své už vzalo plastové víčko i lžička ve zmrzlinách McFlurry, postupně mizí plasty i z hraček v Happy Mealech. „Jen loni tyto dílčí změny ušetřily 107 tun plastu, při našem množství restaurací to už je velký dopad,“ vypočítává Prosecká.

Globálním plánem McDonald’s je nahradit všechny obaly udržitelnou variantou do roku 2025. Letos z nabídky zmizí i poslední plastový kelímek, v němž se podávala zmrzlina McSundae. Testují se víčka na nápoje z lisovaného papíru a je možné, že v restauracích se bez nich zákazníci obejdou úplně. Plastové víčko zmizí i ze salátové krabičky, která bude celá z papíru. „A chystáme do nich i úplně nové saláty, které jsme dlouho neměnili,“ dodává při výčtu ekologických aktivit finanční ředitelka McDonald’s.

Foto: McDonald’s

Kelímek McDonald’s s papírovou verzí brčka

Jedna věc je, že se z plastových obalů stávají papírové. I ty jdou ale v zájmu vyšší udržitelnosti „vylepšovat“. V McDonald’s tak pracují na snižování objemu použitého papíru a celkové hmotnosti obalu. „V ideálním světě bychom odpad vůbec neměli, ale když už vzniká, snažíme se ho využít,“ doplňuje Prosecká. Jelikož je firma díky velkému počtu poboček podle svého vyjádření největším prodejcem kávy v Česku, chce začít využívat kávovou sedlinu. Z ní jdou vyrábět například sušenky, jak ukázala IKEA, nebo třeba opakovaně využitelné hrnky na kávu.

To hlavní, co zákazníky do restaurace naláká, ale bude vždy primárně menu. Stále větší zájem je o vegetariánské produkty. „Očekávali jsme pomalejší nástup, je o ně větší zájem, než jsme mysleli. Dál na naší nabídce budeme pracovat. Zvyšuje se také podíl kuřecího masa na úkor hovězího,“ říká Ivana Prosecká. Na rozdíl od jiných trhů, kde začal McDonald’s ve spolupráci s Beyond Meat nabízet jako nemasovou alternativu rostlinné burgery, v Česku vsadil na zeleninovou placku. Tuzemským zákazníkům prý vyhovuje víc, ale v budoucnu mají přibýt i další alternativy.

Tématem spojeným jak se samotnou nabídkou, tak i udržitelnějším fungováním jsou rovněž dodavatelé. Finanční ředitelka McDonald’s přiznává, že v ideálním světě by firma odebírala většinu produktů od lokálních výrobců, farmářů a zemědělců, jenže to vždy není možné. Fastfoodový řetězec má velké nároky jednak na kvalitu, ale především na objem, protože potřebuje zásobit přes stovku restaurací. A takovou poptávku zejména menší podnikatelé nedokážou uspokojit.

„Ne vždy jde být lokální. Nemůžeme koupit speciální maso nebo rajče jen pro jednu restauraci. Potřebujeme, aby zákazník dostal v každé naší pobočce stejný produkt,“ dodává Prosecká. Zejména pro speciální akce je ale prioritou McDonald’s brát hovězí maso od tuzemských farmářů. Aktuálním lokálním produktem v nabídce je však lučinový muffin, který si nikde jinde na světě nedáte. A nedávno se mezi nápoji objevila malinovka od jablonecké společnosti Kitl.