Do pražské zoo zavítal vombat. Tvor s nejzajímavějším trusem na světě, který zachraňuje ostatní před požáry

Eliška NováEliška Nová

vombat

Zdroj: Zoo Praha

Pražská zoo přivítala prvního vombata

0Zobrazit komentáře

Během vlny požárů v Austrálii patřil k hrdinům. V jeho norách totiž přežívala i ostatní zvířata prchající před ohněm. Vombat je však zajímavý nejen pro chodby, kde strpí i další tvory, ale i pro svůj velmi zajímavý trus ve tvaru kostiček. Poznatky o něm by v budoucnu mohly mít i praktické využití a nyní zamířil i do pražské zoo.

Každý tvor na světě to umí, ovšem jenom vombat to umí takovým způsobem, že výsledek má tvar krychle. Právě tak totiž tvaruje svůj exkrement. I proto se řadí mezi mimořádně zajímavá zvířata a i proto po něm toužila pražská zoo. Dočkala se.

Samec vombata Cooper dorazil tento týden, nyní stráví měsíc v karanténě. Dočkat by se měl i samičky, a to přímo z Tasmánie. Kvůli covidu však není úplně jasné, kdy dorazí. Kostky budou ale každopádně v budoucnu v Praze produkovat živočichové dva. 

Co zní jako pouhá zajímavost, je zcela fascinující pro vědce. Ti odhalili, jak se hranatý trus tvoří. Patricia Yangová, která se zabývá hydrodynamikou tělesných tekutin na americkém Georgia Institute of Technology, si vypomohla zvířaty přejetými v Tasmánii. Ty pak začala zkoumat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Vznikla tak umělá simulace vombatího střeva a v tomto modelovaném prostředí badatelé pochopili, jak to funguje. Střevo vombata má měkčí a tužší oddíly a činnosti těchto dvou oddílů, které po sobě následují, vytváří kostičky. Ty udrží svůj tvar a takto opustí konečník,“ vysvětlil pro CzechCrunch kurátor pražské zoo Pavel Brandl. 

Tým porovnával střeva vombatů s prasečími, a to skrze nafukovací balónek. Díky tomu vědci zjistili, že z tekutého stavu na pevný se vombatí trus změnil až v poslední čtvrtině střev. Úplně na konci však různá elasticita způsobila, že se trus proměnil do dvoucentimetrových kostek. Skrze ně pak vombati komunikují.

vombat-2

Foto: Zoo Praha

První vombat v pražské zoo, samec Cooper

Výsledky výzkumu by podle Yangové mohly mít poměrně velký význam nejen pro vědu, ale možná i pro lidskou medicínu. Za prvé mohou mít praktické využití, protože vombati v podstatě ukázali na nový, dosud nepoužívaný způsob, jak vytvářet krychle. V medicíně to pak může být zajímavé pro řešení některých střevních problémů. To vše je ale ještě před vědeckou obcí. 

Stále také chybí odpovědi na některé otázky. „Sice už víme jak, pořád ale ještě nevíme proč. Existuje teorie, že si těmi kostičkami značkují teritoria. Rádi je dávají na vyvýšená místa tak, aby se jim neskutálely dolů, když je položí třeba na vyšší kámen. Podle mě je to ale trochu přitažené za vlasy,“ líčí Brandl. Pražská zoo každopádně tento výzkum přenechá jiným. 

Australský zachránce

Trus ale není to jediné, čím jsou tito vačnatci zajímaví. Vombati jsou noční zvířata a podstatnou část života tráví tím, že hloubí podzemní systém nor a chodeb. Ty jsou i půl metru pod zemí. „Vombati je využívají celý život. Platné jsou ale i jiným zvířatům, a to celkem velkým druhům, jako je například klokan bažinný. Třeba během požárů, před kterými se v norách ukrývají,“ líčí Brandl. 

To se ukázalo i předloni, kdy Austrálii sžíraly právě rozsáhlé požáry. Největší vombatí nory mohou mít až 360 hektarů a 89 různých vchodů. Úkryt přitom poskytují jak ptákům, plazům a hmyzu, tak větším zvířatům, jako jsou ježury, koaly nebo zmínění klokani. 

Pražská zoo ukáže návštěvníkům svého prvního vombata jménem Cooper zhruba za měsíc, a to v expozici Darwinova kráteru, který už zabydluje jiný zajímavý druh – tasmánští čerti. A přestože vombat je noční zvíře, Cooper se prý ukazuje i okolo oběda.

Do Prahy přicestoval ze zoo v Hannoveru, Česko nicméně přivítá ještě jeden pár těchto vačnatců. Tentokrát půjde o kontinentální druh. Ten ale zamíří do jiné zoo, která se bude chtít tomuto druhu věnovat. Pražská zoo bude domovem pro druh z Tasmánie. Je přitom teprve osmá v Evropě, která se chovem vombata může chlubit. 

Škoda jde vstříc uhlíkové neutralitě. Výrobu v Mladé Boleslavi bude hřát teplo pouze z biomasy

sk_cc_001-jpg-min

Foto: Škoda Auto

Škoda chce vyrábět své vozy v režimu uhlíkové neutrality. Přestaví proto i teplárnu

0Zobrazit komentáře

Škoda se zavázala přivést do konce dekády své závody v České republice k uhlíkové neutralitě. V minulém roce se tohoto cíle podařilo dosáhnout ve Vrchlabí a postupnými krůčky se své uhlíkové stopy zbavuje i závod v Mladé Boleslavi. Tamní výrobní haly podniku by měly být od roku 2025 vytápěny pouze teplem z biomasy, na což Škodovka vyčlenila přes dvě miliardy korun.

Co pro Plzeň znamená Prazdroj a pro Zlín Baťovo dědictví, to je pro Mladou Boleslav Škoda Auto. Podnik a město se za roky vzájemného soužití staly nerozlučnými partnery, kdy fungování jednoho silně ovlivňuje fungování toho druhého. To prozrazuje nejen pohled na mapu města, ale třeba i činnost teplárny Ško-Energo. Ta teplem zásobuje nejen samotný závod Škodovky, ale i některé domácnosti a další podniky ve městě.

Právě do své teplárny má Škoda Auto v plánu investovat částku 80 milionů eur, tedy přibližně 2,04 miliardy korun. Tato investice poslouží k přestavbě, díky které bude teplárna spalovat pouze biomasu. S tou pracuje již nyní, ovšem jejím spalováním vzniká pouze třetina celkového objemu vyprodukovaného tepla. Zbylých 70 % vzniká spalováním uhlí.

Přestavbou na stoprocentní spalování biomasy se ušetří zhruba 400 000 tun oxidu uhličitého ročně. „Což odpovídá emisím CO2, které vyprodukuje 40 000 obyvatel České republiky za celý rok,“ uvedl člen představenstva Škody Auto Michael Oeljeklaus.

skoda-cars-factory-manufacturing-white-min

Foto: Škoda Auto

Výroba vozů Škoda Auto

Spalovanou biomasu by měla představovat štěpka z českých státních lesů. Podle Oeljeklause je cílem dokončit celkovou přestavbu do konce roku 2025. Jedná se o jeden z kroků, prostřednictvím kterých chce Škoda Auto dostát svému závazku a v polovině dekády mít všechny ze svých tří tuzemských závodů uhlíkově neutrální.

Mimo přestavbu teplárny se chce Škoda zaměřit i na efektivnější hospodaření s vodou. V roce 2025 by tak měla ve svých závodech používat pouze recyklovanou vodu z lokálních čističek. Do tohoto projektu plánuje investovat 55 milionů eur, tedy přibližně 1,4 miliardy korun. Oproti roku 2010 se již podařilo snížit spotřebu vody o 37 procent a zhruba 44 procent nyní tvoří recyklovaná voda.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Během letošního roku musela Škodovka několikrát výrazně omezit či zcela zastavit výrobu kvůli nedostatku čipů, investice do udržitelnosti by to však nemělo ovlivnit. „Covidová pandemie a problémy s nedostatkem čipů nás samozřejmě nemůžou nechat klidnými, stojí to hodně peněz, budeme muset být skromnější, ale nic to nemění na naší strategii,“ řekl Oeljeklaus.

Peníze na investice, například na přestavbu teplárny nebo do recyklace vody, má podle něj Škoda na rezervních účtech a jsou připravené k použití. „Budeme trvat na dodržení původních plánů, pandemie ani nedostatek polovodičů nám v tom nemůže zabránit,“ uzavřel Oeljeklaus.

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Firma očekává, že do konce letošního roku kvůli nedostatku dílů vyrobí zhruba o 250 000 vozů méně. Automobilka Škoda Auto v období od ledna do září téměř zdvojnásobila provozní zisk na 900 milionů eur, přibližně 23 miliard korun, ze 469 milionů eur před rokem.

S přispěním ČTK.