Do unikátního paláce v centru Prahy se nastěhuje Mucha muzeum. Ukáže i malířovu fascinaci zednáři

Spojují se tři velká jména – Alfons Mucha, palác Savarin a architektka Eva Jiřičná, která expozici navrhne. V budoucnu by tu mohla být i epopej.

Eliška NováEliška Nová

bez-nazvu-1920-x-1280-px-3

Foto: Crestyl

Palác Savarin

0Zobrazit komentáře

Alfons Mucha patří v cizině k nejvyhledávanějším českým artiklům. Potvrzuje to i fakt, že současné pražské muzeum, které spravuje umění secesního malíře, praská během hlavní sezóny ve švech. Mucha muzeum se proto rozhodlo přestěhovat, a to rovnou do paláce Savarin v ulici Na Příkopě. Podobu nové expozice bude mít na starosti Eva Jiřičná.

Barokní palác v srdci hlavního města rekonstruovala od roku 2021 developerská společnost Crestyl a práce dokončila letos na podzim. Kromě toho, že by uvnitř měly sídlit různé obchody, počítá se také s prostorem pro kulturu. Stálé místo by tu přitom mělo mít právě Muchovo muzeum, které je mimochodem jediné svého druhu na světě.

Současných pět set metrů čtverečních, které zabírá v nedaleké Panské ulici, už ale nestačí. „Dosavadní prostory byly zejména v létě velmi přeplněné, takže jsme hledali nové místo, aby mohl Muchovo dílo obdivovat co největší počet zájemců,“ uvedl malířův pravnuk Marcus Mucha, který je zároveň výkonným ředitelem Nadace Mucha. Do nových prostor chce instituce přilákat nejen turisty, ale také Čechy.

Ruku k dílu má přidat studio AI Design a jeho nejvýraznější tvář, britsko-česká architektka Eva Jiřičná. Jejím úkolem bude skloubit velkolepý interiér z osmnáctého století s dílem mezinárodně proslulého malíře. „Naším cílem je vytvořit harmonii mezi dvěma zcela odlišnými světy a dvěma odlišnými osobnostmi stávající architektury a umění. Věříme, že toto pohlcující prostředí nejen uctí Muchův odkaz, ale také podpoří hlubší pochopení složitého vztahu mezi uměleckým designem a kulturní historií,“ komentovala spolupráci architektka.

V muzeu by měla být k vidění i dosud nevystavená díla umělce, mezi kterými jsou například rané olejomalby, ručně kreslené studie k dekorativním dokumentům, předměty zkoumající Muchovu fascinaci svobodným zednářstvím nebo studijní materiály ke Slovanské epopeji. Expozice by se navíc měla průběžně měnit, aby byla přitažlivá i pro ty, kteří ji chtějí navštívit vícekrát.

Otevřít má už lednu, konkrétně je datum naplánované na pátek 24. 1. V budoucnu by se pak v Savarinu mohla objevit i samotná epopej, unikátní velkoformátové dílo, pro které se v hlavním městě dlouho hledá umístění. To by mělo být v další části projektu, Savarin se totiž skládá ze čtyř na sebe navazujících propojených částí, jejichž rekonstrukce se nyní chystá.

Výsledkem by měl být zároveň zelený vnitroblok a také nově vzniklé propojení v podobně pasáže mezi ulicemi Na Příkopě, Panská, Jindřišská a Václavským náměstím. „Nové Mucha muzeum by tak mohlo sloužit i jako jakýsi předkrm pro expozici Slovanské epopeje. O vybudování na míru vytvořené galerie v nově chystané části projektu Savarin intenzivně jednáme s městem,“ uvádí ředitel společnosti Crestyl Simon Johnson.

Marcus Mucha si od nové expozice slibuje mimo jiné přísun kvalitních turistů, takových, kteří do města přinesou přidanou hodnotu. Výstavy a akce, které Nadace Mucha pořádá po celém světě, navštíví každý rok půl milionu návštěvníků a podle Muchy pak naprostá většina z nich prohlásí, že chce navštívit Česko a jeho hlavní město. „Věříme, že naše nové muzeum zapíše Prahu na mapu světového umění,“ líčí.

Unikátní prostory v paláci Savarin jsou pro to podle něj ideální, a to i proto, že budova Na Příkopě byla v minulosti spojena s českou kulturou. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století tu mělo svoje sbírky Národopisné muzeum, které je dnes součástí Národního muzea. Za první republiky pak v paláci fungoval známý společenský klub, který navštěvoval například Karel Steinbach, Ferdinand Peroutka, Hugo Haas či Jan Werich. V nové době, před rekonstrukcí, prostor ukrýval kasino.

Savarin je dílo známého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Rekonstrukce, která nyní skončila, vyšla na půl miliardy korun. Dohromady by ale cifra utracená v celém území měla vyjít na deset miliard korun. Zmiňovaným navazujícím historickým budovám, mezi nimiž je i jízdárna, má vtisknout podobu architekt Thomas Heatherwick. Kromě vnitrobloku, ve kterém bude veřejná zahrada, a pasáže by tu měly vzniknout také obchody, kavárny a restaurace. A kromě Slovanské epopeje by tu měl být rovněž prostor pro ještě jeden víceúčelový sál pro společenské akce. Konečně by tu měl vzniknout také nový vstup do metra.