Dobrý byznys může být přínosný pro přírodu. Stačí nezneužívat zdroje, říká zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš

gazdos-cco

Foto: CzechCrunch

Dominik Gazdoš na konferenci CzechCrunch Onlajn

0Zobrazit komentáře

V Česku se podle Dominika Gazdoše, zakladatele online antikvariátu Knihobot, ročně prodá přibližně 800 tisíc knih z druhé ruky. Část z tohoto objemu se protočí i přes klasické antikvariáty, kterých je u nás přibližně 150. Byť většina z nich má mimo klasických kamenných poboček i svůj e-shop, žádný z nich nepřistupuje k prodeji knih takovým způsobem, jako to dělá právě Knihobot.

Knihobot objevil poměrně výraznou díru na trhu. Zmíněných 800 tisíc knih je totiž jen zlomkem z 20 až 30 milionů svazků knih nových, které se u nás ročně prodají. „Existence antikvariátů je fajn, ale nezvládají pokrýt celou širokou poptávku,“ vysvětluje Gazdoš. Antikvariáty jsou podle něj vybíravé a knihy většinou přijímají za symbolickou cenu, což není přístup, který by vycházel zákazníkům vyloženě vstříc.

Ti proto knihy raději skladují doma, často aniž by si některá díla přečetli, protože je dostali darem nebo je zakoupili impulzivně. Když už doma knihy zabírají až moc místa, nezbývá než jim najít nový domov ve sklepě, na půdě, v nejhorším případě v kontejneru. Knihobot je ale možností, jak dát knize druhý život bez zbytečných nervů a tahání krabic.

„Abychom mohli vrátit do oběhu větší počty knih, tak jsme to museli udělat opravdu tak, aby to bylo pro člověka co nejjednodušší. U nás stačí vyfotit hromádku knížek a my posoudíme, jestli je má smysl vracet zpět do oběhu, protože často je vlastně zbytečné zaplavovat trh knihami, které nikoho nezajímají, nebo jsou ve špatném stavu. A pak nám jde o to, aby za to byly vyplaceny nějaké smysluplné peníze,“ popisuje Gazdoš.

***

Podívejte se na záznam konference CzechCrunch Onlajn, kde o udržitelnosti mluvil i Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot.

Na tomto modelu byl Knihobot schopen vybudovat fungující byznys, který generuje peníze jemu, ale zároveň umožňuje i finančně motivovat majitele knih, aby je posílali dál. Titul původně zakoupený za tři stovky je možné prodat za sto korun, ne za symbolických deset. Díky tomu mohou všechny tři strany, tedy prodejce, Knihobot i kupující participovat na vyšší udržitelnosti v oblasti nákupu a nakládání s knižními výtisky.

 „Díra na trhu znamená, že se někde hodně v něčem plýtvá. Není potřeba přemýšlet úplně o tom, co na to řekne planeta, ale když na tom vydělám, tak to znamená, že jsem vygeneroval více zdrojů, než kolik zdrojů jsem spotřeboval,“ říká zakladatel digitálního antikvariátu, který se umístil ve výběru Udržitelný byznys roku ’21.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do vybrané desítky se dostaly firmy, které mají udržitelnost takříkajíc ve svém jádru i potenciál v tomto výrazně inspirovat ostatní, tedy požadavky, které Knihobot opravdu naplňuje. „Je to jednoduchá kalkulace – pokud my budeme schopni udělat dobrý byznys a nebudeme zneužívat nějaké další zdroje, jsme ve výsledku schopni být přínosnými i pro přírodu,“ dodává Gazdoš.

Právě nabídka vlastníkům knih prodat tituly za vyšší částky než v klasickém antikvariátu a naopak dát kupujícím možnost vybírat mezi knihami starými, ale i relativně novými, jsou podle Gazdoše hlavní motivací, proč může být Knihobot pro své zákazníky čím dál atraktivnější platformou, což dokazuje i nedávná investice od Mitonu ve výši 15 milionů korun.

***

V čem všem se mohou lišit knihy nakoupené v Knihobotu oproti těm z knihkupectví? Jak velký je v Česku knižní byznys? Je v tuto chvíli Knihobot ziskovým projektem a kam až může vyrůst, se dozvíte na konferenci CzechCrunch Onlajn, kde vedle Dominika Gazdoše vystoupil i Petr Pavlík z Rohlíku, Pavel Milan Černý z e-shopu Econea, Pavel Podruh z projektu Český soběstačný dům či Hana Fořtová z Frusacku.

Partnerem pátého CzechCrunch Onlajnu je online supermarket Rohlik.cz, pro který je udržitelnost zásadním tématem, a to včetně kompenzace uhlíkové stopy u vlastních značek produktů nebo zapojení elektromobilů do rozvozu potravin.

Udržitelný byznys roku ’21

Pokud vás zajímá téma udržitelnosti, podívejte se na náš speciál Udržitelný byznys roku ’21, kde jsme vybrali desítku firem, které berou udržitelnost jako klíčovou součást svého podnikání. Celý žebříček najdete zde.

udrzitelny-byznyscc

Foto: CzechCrunch

CzechCrunch hledá Udržitelný byznys roku

Leonardo DiCaprio ochráncem biodiverzity. Daruje 43 milionů dolarů na obnovu přírody na Galapágách

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Leonardo DiCaprio daruje 43 milionů dolarů na obnovu přírody na Galapágách

0Zobrazit komentáře

Většina zná Leonarda DiCapria jako herce, hollywoodskou hvězdu obklopenou věhlasnými umělci, luxusem a modelkami. Ve skutečnosti je to ale jen jedna část jeho života, patří totiž k vůbec nejaktivnějším celebritám, které se angažují ve filantropii a ekologickém aktivismu. Teď oznámil, že spolu s organizacemi na ochranu přírody přispěje 43 milionů dolarů, v přepočtu 900 milionů korun, na obnovu ekosystému galapážských ostrovů.

Galapágy mají dlouho pověst jednoho z nejvíce biodiverzitních míst na Zemi. Žijí tam zvířata, která se v přirozeném prostředí nikde jinde nevyskytují – ještěři jako z Jurského parku, obří suchozemské želvy, tučňáci galapážští a další. Jelikož je souostroví desítek malých ostrovů vzdálené téměř tisíc kilometrů od nejbližší pevniny, pobřeží Jižní Ameriky, vyvinuly se tam zcela unikátní druhy zvířat.

Větší snahy o ochranu původní flóry a fauny galapážských ostrovů probíhají od poloviny minulého století. Nejčastěji zahrnují eliminaci druhů, které tam záměrně nebo nezáměrně přivedli lidé, čímž ohrozili místní přirozený ekosystém. Například stovky nepůvodních rostlin vytlačují endemickou flóru, kočky loví plaché ptáky a ničí jejich hnízda, prasata zase devastují obydlí želv a leguánů. Špatný vliv mají i nepůvodní koně, ovce, krysy, švábi a paraziti.

galapagos-land-iguana

Foto: Wikimedia

Galapágy jsou domovem mnoha unikátních druhů velkých ještěrů

Ačkoliv iniciativy usilující o zvrácení ústupu původních druhů se neustále rozšiřují, hrozba pro zdejší divokou přírodu je stále živá a velká. Proto se slavný herec a environmentalista rozhodl s ochranou pomoci jak vlivem svého jména, tak penězi. Jeho 43 milionů dolarů k obnovení divoké přírody pomůže využít organizace Re:wild, kterou DiCaprio nově založil spolu s odborníky na ochranu přírody, ředitelstvím národního parku Galapágy, neziskovkou Island Conservation a místními komunitami.

Slíbená částka zaplatí například obnovu galapážského sopečného ostrova Floreana, domova 54 ohrožených druhů. Vrátit se sem má třináct lokálně vyhynulých druhů zvířat, mezi nimiž je i kolibřík Mimus trifasciatus. Malý okřídlený obyvatel Floreany je též známý jako Darwinův, slavnému vědci totiž jeho zkoumání nejspíš výrazně pomohlo zformulovat teorii evoluce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dalším výrazným zvířetem, které se mimo Floreanu nikde na světě přirozeně neobjevuje, je kriticky ohrožený leguán růžový. K jeho navrácení do horních částí velké sopky na ostrově pomůže program pro chov ještěra v zajetí a následné vypuštění do přírody. DiCapriovy peníze pak mají pomoci také s posílením opatření snižujících paradoxně negativní dopady ekoturistiky.

„Divoká příroda po celém světě ustupuje,“ řekl herec. „Poničili jsme tři čtvrtiny divočiny a více než milion druhů jsme přivedli na hranici vyhynutí. Pokud nezačneme rázně jednat, v průběhu několika následujících dekád by mohla z povrchu Země vymizet více než polovina zbývajících oblastí s divokou přírodou,“ uvedl.

DiCaprio je v oblasti ekologického aktivismu a boje proti klimatickým změnám významnou postavou už mnoho let. V roce 2013 například zorganizoval tehdy nejúspěšnější environmentální charitativní aukci v historii a o rok později ho generální tajemník OSN jmenoval poslem míru se zaměřením na globální oteplování. V roce 2016 pak vyšel aktivistický dokumentární film Je s námi konec?, kde DiCaprio diváky provází detaily klimatické hrozby.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Leonardo DiCaprio (@leonardodicaprio)

K ekologickému aktivismu slavný herec ve velké míře využívá také sociální média Instagram a Twitter, kde má desítky milionů sledujících. Obsah obou jeho účtu si před pár dny vzala na starosti Paula Castaño ze zmiňovaného spolku Island Conservation, která na galapážských ostrovech už dlouho pracuje na ochraně a obnovování zdejší divoké přírody.

V příspěvcích obecně přiblížila svou práci a zmínila několik konkrétních projektů, například návrat leguána růžového do jeho přirozeného prostředí. „Mnoha druhům dochází čas, a to zvlášť na ostrovech, kde jsou jejich malé populace zranitelné a ohrožené,“ říká Castaño. „Pracujeme na obnovování těchto ekosystémů a zároveň podporujeme zdejší komunity lidí. Obojí totiž může prosperovat vedle sebe,“ pokračuje.

Nakonec Castaño dodává, že obnovování divoké přírody má rozhodně smysl a v minulosti jsme už vícekrát mohli vidět, že funguje. Například v roce 2012 byl z galapážského ostrova Pinzón úspěšně odstraněn zavlečený invazivní druh hlodavce, který napadal hnízda zdejších unikátních želv obrovských. Již po dvou letech se v důsledku toho na ostrově objevila nová mláďata těchto zvířat.