Dřív byl pes jako slepice, dnes je z něj gurmán. Martin Pučálka na tom postavil velký byznys s krmivy
Psí strava se začíná humanizovat
Přemýšlíte, jakou štědrovečerní večeři připravit pro svého čtyřnohého miláčka? Rozhodně nejste sami. Nejen o Vánocích začíná stále více lidí řešit vyváženost krmení domácích mazlíčků i to, jak jim ho co nejvíce zatraktivnit. Své o tom ví výrobce a distributor zvířecích krmiv Martin Pučálka, který své výrobky dodává až do Asie. Pučálkova krmiva Marp patří mezi nejdražší na trhu, i tak jeho byznys výrazně roste. Pejskaře totiž podnikatel považuje za ideální zákazníky – jsou podle něj kontaktní a když jim něco funguje, řeknou si to.
Martin Pučálka hrál dlouhá léta tenis na vrcholové úrovni a k tréninkům patří přirozeně i zdravá strava. Že jednou bude ještě víc než vlastní řešit stravu psí, tehdy netušil. Když se mu však jeho roční pes začal ztrácet před očima, pustil se do detailního zkoumání etiket krmiv. A při hledání těch nejvhodnějších přišel na to, že nejlepší bude pořešit to sám. Nikoliv však od kuchyňské linky, to by podle něj v požadované kvalitě ani nešlo. Vyjel proto do továren v USA, kde se naučil vše o technologiích a vymyslel vlastní receptury krmiv, která si nyní nechává vyrábět ve čtyřech evropských továrnách.
Pes byl podle osmatřicetiletého Pučálky dřív spíš taková slepice. Zkrátka a dobře dojídač zbytků. Humanizace do stravy domácích mazlíčků proniká i dnes. Ovšem z opačné strany. Zelená mušle, lněný olej a sušená zelenina udělají z nudné misky s granulemi ten pravý gurmánský zážitek a majitele zase hřeje u srdce, že svému miláčkovi dopřál výživové maximum.
„Značná část lidí, kteří krmí granulemi, k nim začala přidávat konzervy, aby to vypadalo víc jako jídlo. Nárůst mokrých krmiv je enormní. V Evropě se nestíhají shánět suroviny, každý z dodavatelů má nějaké výpadky,“ zmiňuje Pučálka
Trend aplikování lidských standardů do psích krmiv se podle něj naplno roztočil před šesti lety, kdy si zákazníci uvědomili, že krmiva velkoproducentů jsou mnohdy jen drahá umělá plnidla. A říše koček následovala. „Transfer je u koček pozvolnější, ale trh s produkty pro ně teď roste ještě víc než u psů. Vnímáme tam potenciál dalšího růstu,“ říká Pučálka.
Slovo růst však z jeho úst zaznívá již s notnou dávkou opatrnosti. Loni se obrat v řádech nižších stovek milionů podařilo navýšit o sedmadvacet procent, letos o dalších třicet a sám Pučálka zvědavě vyčkává, kde se to zastaví. „Čekal jsem, že už budeme dosahovat stropu, teď si myslím, že limit je ještě daleko. Nemá však smysl to šroubovat, abychom byli co největší. Přestávalo by to dávat smysl,“ říká.
Pro rodinou firmu bez investorů či úvěrů je současný růst také nejspíš maximem, který dokáže zvládnout. Alespoň teď, kdy disponují skladem o rozloze dva tisíce metrů čtverečních, ve kterém leží zboží za pětadvacet milionů korun.
„Třicet procent zboží exportujeme, dvacet procent prodáme sami, zbytek velkoobchodně. Logistika je obrovská část nákladů, chvíli jezdí kamiony dovnitř, pak zase ven a my stále narážíme na objemy,“ vysvětluje Pučálka důvody, proč se ne každý nový nápad ve firmě uchytí. Třeba populární způsob krmení psů syrovým masem BARF se podle něj ve velkém vůbec nedá dělat, neboť maso je nutné uchovávat chlazené či zmražené.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsI proto je podle Pučálky tento styl stravy zejména pro psy, kteří reagují špatně na jiná krmiva. Vybalancovat kompletní výživové potřeby je však bez granulí daleko obtížnější. „Škála kombinací je neomezená. Hledají se třeba stále nové zdroje proteinů, my aktuálně řešíme hmyz. Pokud je pes dlouhodobě vystaven jednomu zdroji bílkovin, tak si postupem času vytvoří intoleranci nebo alergii,“ objasňuje zakladatel krmiv Marp důvody, proč rozšiřuje nabídku proteinů. Zahraniční zákazníci často volají po koňském mase, toho se ale podle Pučálky nedočkají.
„V Německu a Rakousku je tradice konzumace koniny výrazně větší než u nás, šlo by to nicméně proti naší značce. Nechceme jít eticky a morálně proti našim zákazníkům,“ komentuje Pučálka. Primární pro něj totiž jsou český a slovenský trh, byť Marp exportuje do více než patnácti evropských zemí, Hongkongu i Jižní Koreje.
Partneři z Asie si našli evropský Marp sami a konkrétně v Hongkongu spolupráce běží podle zakladatele značky naprosto hladce. „V rámci zemědělských produktů, kam krmiva spadají, je administrativně obrovsky náročné vyvážet mimo Evropskou unii. Hongkong je však výjimka, tam se dodává stejně jako do Brna,“ poznamenává s nadsázkou podnikatel.
„Kdo chce být na evropském trhu úspěšný, musí v Evropě vyrábět,“ pokračuje v popisování svého byznysu. Krmiva Marp proto nechává vyrábět hlavně v továrnách ve Velké Británii, Francii a v Německu. „Chceme být jako Apple, který vymýšlí nápady a realizuje je jinde,“ přibližuje Pučálka svou byznysovou strategii. V nejbližší době přitom plánuje posílit produkci v Česku a jednoho z hlavních výrobců tak mít i zde.
„Největší část výroby máme kousek od Manchesteru v nejmodernější továrně v Evropě. Přibyly nám starosti s brexitem, ale kvalita je rozhodující,“ říká Pučálka. Ke každé surovině dodala Pučálkova firma výrobcům přesný rozbor toho, co by měla splnit, dodavatele masa a dalších složek si však hledají sami výrobci. V Británii jsou suroviny prý velice kvalitní.
„Neproběhla tam kolektivizace, jsou to spíš menší producenti. Maso určitě nevozíme přes půl světa, nedává to smysl,“ doplňuje podnikatel, který několik produktů prodává kompletně v bio kvalitě. V příštím roce pak Pučálka vymění některé konzervy za ekologičtější tetrapack, čímž se zvýší i efektivita prodeje, neboť na paletu se jich vejde o třicet procent víc.
Humanizace psí stravy, o které Pučálka často mluví, se projevuje v tom, že se majitelé chovají ke svým psům jako k lidem. „Pro byznys je to dobře, ale jde to často do extrému,“ myslí si český výrobce. Některé limity však ještě stále zůstávají zachovány. Psí konzervu s kusem svíčkové či krkovičky totiž zatím nekoupíte.