Taky jste podlehli dubajské čokoládě? Tahle sladkost poslední měsíce válcuje chuťové buňky spousty lidí po celém světě, Česko nevyjímaje. Ale českému výrobci Steiner & Kovařík tato pochutina prý až tak moc nechutná. A představil proto vlastní alternativu. „Myslíme si, že je dobrou náhražkou za ten trochu šílený trend dubajské čokolády,“ říká majitel čokoládovny Petr Kovařík.

Přímo v Dubaji firma Steiner & Kovařík působila, čokoládové pralinky s pistáciovým krémem prodávala ještě před současnou vlnou dubajské čokolády (která mimochodem zasáhla i nás v CzechCrunchi). Na první pohled by se chtělo říct, že to jsou ideální podmínky k tomu, aby se na ni už dávno vezla také. Jenže je to složitější.

„Máme spoustu zákazníků, kteří se diví, že nemáme dubajskou čokoládu. Ale my strašně neradi kopírujeme. Kdyby byla výsledkem třeba italské tradice, tak se snad ještě inspirujeme. Ale dubajská čokoláda je opravdu jen marketingem vybudovaný trend,“ tvrdí Petr Kovařík. Důvodů k tomu, že se do podobného produktu firma z pražských Řep nejprve nehrnula, má však vícero.

„Dubaj není místo, kde bych chtěl vychovávat děti, na osobní i byznysové úrovni k ní nemám takovou lásku, abych dělal dubajskou čokoládu jen proto, že se bude prodávat,“ popisuje Kovařík. Podnik, který vede s manželkou Silvií Steinerovou, v Dubaji před pár lety byl aktivní, pak ale dal přednost Ománu. „Kde to bylo mnohem příjemnější z lidského hlediska i pohledem výrobce čokolády,“ dodává Kovařík.

Jenže dubajský čokotrend zůstává silný. A poptávka jakbysmet. „Kdybychom ji vyráběli, určitě by si ji lidé kupovali. Nedělat ji je ekonomický nerozum. Ale dělat dubajskou čokoládu, když jsme z Prahy? Dlouho jsme odolávali, ale nakonec jsme vytvořili vlastní produkt podle našich hodnot,“ říká. Vznikla tak Pražská čokoláda – která názvem parafrázuje tu dubajskou, ale náplní takříkajíc jen z třetiny.

Foto: CzechCrunch

+2

Místo jedné tabulky naplněné zelenou pistáciovou hmotou najdete v balení tři tyčinky. Jedna je skutečně s krémem z pistácií, který doplňují lískové oříšky (40 ku 60 procentům). Další obsahuje lískooříškový krém s kusy ořechů, ta třetí pak kousky těsta kadaif neboli ony známé „křupinky“ taktéž v lískooříškové náplni.

„Dubajské čokolády, které se nám dostaly do rukou, tedy vlastně do úst, nebyly tak chuťově zajímavé, jak to mohlo vypadat z obrázků,“ popisuje Steinerová. „A vždycky se dá něco vylepšit, aby to nebyla kopie, aby to bylo aspoň trochu inovativní,“ dodává ke zrodu Pražské čokolády. Tuhle cestu česká firma mimochodem razí například také s produkty, do nichž přidává třeba medicínské houby.

Ale až takhle exotické přísady v novince nenajdete, hlavní roli v Pražské čokoládě hrají zmiňované lískové oříšky. „Jsou z italského Piemontu a podle nás jsou to ty nejlepší oříšky na světě,“ prohlašuje Steinerová. Když je řeč o surovinách, česká firma nedávno investovala do vlastních plantáží v Bolívii.

Pro někoho až dubajsky nicméně může působit cena domácí čokolády. Krabička se třemi sladkostmi – každá o hmotnosti zhruba 45 gramů – vyjde na 398 korun. „Bereme to jako zážitek porovnatelný se zákuskem v dobré kavárně,“ vysvětluje Kovařík. Tomu odpovídá i objem výroby. Pražské čokolády v Řepích vyrobí kolem sedmdesáti balení týdně. „Možná časem třeba stovku. Není to nic, co by nás živilo,“ uzavírá majitel.