Málokdo dnes ví, že jde o první pražský mrakodrap. Někdejší Dům odborových svazů na pražském Žižkově ovšem nevybízí k zastavení a prohlídce. Může za to i dojem, že je špinavý. Bílé kachličky, ze kterých je tvořena fasáda obra, byly za druhé světové války přetřeny kvůli náletům na černo. Barvu se už nikdy nepodařilo zcela odstranit, louh, kterým se o to pokoušeli, navíc zničil glazuru. Teď míří dům k novým, o něco světlejším zítřkům.

V roce 2018 se tehdejší dům ocitl v kolonce na prodej. Za miliardu korun ho koupila soukromá firma, za kterou stojí rodina Valových, tedy majitelé koupelnové společnosti Siko, a Martin Louda, který se pohybuje v realitách. Noví majitelé ho přejmenovali na Radost. Jméno se uchytilo. Vlastníci představili i nové plány na vybudování nájemních bytů, v mezičase se otevřela také střešní terasa nebo kino.

Nové plány ale nakonec utnulo přezkumné řízení na ministerstvu kultury, které mělo říct, zda nevadí dvě dostavby. Teď řeklo, že nevadí. Co bude tedy dál? „Především předpokládáme vydání územního rozhodnutí. Toto řízení bylo přesunuto právě kvůli přezkumu. Očekávám, že nyní nic nebrání brzkému vydání,“ uvedl pro CzechCrunch ředitel projektu Tomáš Kašpar.

Než ale ke změnám skutečně dojde, nějakou dobu to potrvá. Po získání územního rozhodnutí čeká investory žádost o stavební povolení. Kašpar říká, že začátek rekonstrukce neočekávají dřív než za tři roky. Cílem je Radost proměnit částečně na byty, přičemž by zde mělo vzniknout dostupné nájemní bydlení. Dohromady by Radost měla čítat kolem šesti stovek menších bytů. Ty by mělo doplnit společensko-kulturní centrum.

 

„Přejeme si, aby náš dům byl centrem spodního Žižkova. Kromě bytů chceme tedy nabídnout místo ke scházení i trávení volného času. V našich plánech postupně odkrýváme nejen unikátní terasu s neopakovatelným výhledem na Prahu, kino Přítomnost, které funguje už dnes, ale také další multifunkční sál, restauraci s pivem Radost nebo například Lázně Žižkov,“ přibližuje Kašpar.

Investor si k projektu přizval architektonické studio QARTA Architektura. „Původní architektonické detaily budou díky rekonstrukci zachovány. Nové vrstvy je navíc i podpoří,“ popisují architekti.

Co bylo předmětem sporu mezi investorem a památkáři, jsou dvě dostavby. Ty mají vzniknout ve dvoře, kde jsou dnes podle Kašpara popelnice, garážové přístavky a technologie. Nově by v nich mělo vzniknout další místo, které by mělo sloužit veřejnosti. Odstraněná má být i zeď, která vede kolem domu. Nákup za miliardu má doplnit podobně drahá rekonstrukce.

Dům vznikl jako sídlo pro Všeobecný penzijní ústav. Postaven byl ve třicátých letech jako dílo architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Jejich úspěch v soutěži nikdo nečekal. Architekti se ale inspirovali švýcarským architektem Le Corbusierem, navrhli neobvyklý křížový půdorys a uspěli. Právě půdorys je mimochodem důvod, proč je ve všech sedmi set kancelářích dobré osvětlení.

Celých třiapadesát metrů ve třicátých letech platilo za výšku hodnou pokoření. A tak tehdejší Všeobecný penzijní ústav platí za první pražský mrakodrap. Architekti pro fasádu zvolili světle béžový obklad. Dodávala ho – podobně jako například na Elektrické podniky na Bubenské – firma Rako. Obklad byl sice samoomyvatelný, již zmíněné přebarvení ho ale zničilo. Stavba dostala také moderní výbavu, a to včetně klimatizace od americké firmy Carrier.

Všeobecný penzijní ústav vystřídaly na dlouhé roky odbory. Nejdřív Ústřední rada odborů, pak Revoluční odborové hnutí a nakonec Českomoravská konfederace odborových svazů. Ta seznala, že je schopná naplnit jen malou plochu domu a rozhodla se ho tedy prodat. Dnes skrývá funkcionalistická budova mimo jiné i podzemní kryt až pro 350 lidí. Budova je od roku 1958 památkově chráněná.