Mladí lidé bývají občas těmi staršími vykreslováni jako takzvané sněhové vločky, které se jednak snadno zhroutí, jednak nechtějí moc pracovat. V posledních letech se i díky tomu ale do české veřejné debaty dostalo téma důležitosti péče o duševní zdraví, a to především mezi generací Z a mileniály. Ovšem i přesto, že se o něm i v médiích mluví čím dál víc, rozdíly v pohledech na něj přetrvávají. Zatímco mladí jsou duševní hygieně otevření, starší generace ji na pravidelné bázi mnohdy odmítají. A to může způsobovat třecí plochy i na pracovišti.

Podle výzkumu poradenské společnosti Deloitte, kterou má redakce k dispozici, až 36 procent mladých Čechů ve věku 18 až 27 let uvádí, že je pro ně práce zdrojem výrazné úzkosti. Důvodem bývá malá podpora ze strany vedení i nedostatek času na plnění povinností. Nejedná se ale jen o práci, co mladé trápí, řeší i problémy spojené s ekonomickou situací nebo klimatickou změnou. Právě na tyto své starosti odpovídají péčí o duševní zdraví.

„Někteří se naučili na vlnách nejistoty plout a nacházet nová svobodná řešení, která by někoho, kdo vyrůstal v méně fluidní a zároveň propojené době, ani nenapadla,“ říká pro CzechCrunch o přístupu mladší generace Jana Tylš Adámková, terapeutka psychedelické kliniky Psyon. Mladí jsou dnes podle ní zvyklejší nahlas pojmenovávat své problémy.

Rozdíl ve vnímání péče o duševní zdraví je mezi generacemi patrný. Podle výše zmíněného průzkumu ji starší lidé považují spíše za něco, co je třeba řešit až v krajních případech. I proto má v Česku pouze 41 procent mladých lidí pocit, že jejich zaměstnavatel bere duševní zdraví zaměstnanců vážně.

Důvodem pro jiný přístup generace Z a mileniálů je proměna jejich hodnotového žebříčku. „Mladí zvažují, jak svůj čas vybalancovat, jak dobře dělat svou práci produktivně a dlouho a jak možná pečovat nejen o své duševní, ale i fyzické zdraví s větší urgencí než generace před nimi,“ vysvětluje pro CzechCrunch ředitelka organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová.

Nejedná se přitom o aspekt, který by mohly firmy ignorovat. Podle Davida Batala z Deloitte, který se na novém průzkumu podílel, budou nejmladší generace pracovnímu trhu brzy dominovat. Pokud tak chce být firma konkurenceschopná, nemůže si jejich specifické potřeby dovolit přehlížet.

I přesto, že se na pracovištích o duševní hygieně stále mluví málo, v širším měřítku se mladí se svými obtížemi svěřují. „Mladší generace je k psychoterapii otevřenější, protože je to více přirozená součást jejich života, kterou vidí i ve svém okolí,“ říká pro CzechCrunch Pavla Zelenáková, komunitní manažerka ve společnosti Hedepy. Ta poskytuje terapeutické služby jak jednotlivcům, tak firmám.

Podle Zelenákové chodili lidé k psychoterapeutům i dříve, jen se o tom méně mluvilo. Dnes je přitom trend posilován i třeba popkulturou, kde se téma duševního zdraví stává běžnou součástí příběhů a diskuzí. „Díky tomu mladí lidé tyto možnosti péče o sebe více vnímají a nebojí se je vyzkoušet,“ říká Zelenáková. 

Zdaleka se ale nejedná o celou mladou generaci. Na terapii podle zkušeností oslovených odborníků a odbornic dochází ti, kteří mají jak finanční, tak časové zdroje. Pro spoustu mladých ale zůstává téma péče o duševní zdraví stále tabu, čemuž by mohla pomoct právě otevřená komunikace na pracovišti.

K tomu ale zatím příliš nedochází. „Firmy obecně o téma mají zájem a stále častěji hledají více možností, jak duševní zdraví nebo well-being podpořit. Někteří ale zůstávají pouze na úrovni jednorázového školení na pár hodin a zatím nejdou dál v samotné podpoře,“ dodává Pšenicová z Nevypusť duši.

Otevírání tématu duševní hygieny by přitom podle studie Deloitte posílilo jak spokojenost zaměstnanců, tak i jejich produktivitu. To je aspekt, který si mnoho šéfů zatím neuvědomuje. „Zaměstnanec je komplexním člověkem se soukromým životem i mimo zaměstnání, které má ale na pracovní život vliv. Duševní pohoda je tedy věc, ze které mohou profitovat všichni,“ uzavírá Zelenáková.