Důvěru těžko získáváme a lehce ztrácíme. Firmy si ji často samy podkopávají, říká terapeut

Podle terapeuta Milana Pavlíčka důvěra sbližuje. V podcastu Od 9 do 5 říká, že je přirozené některý lidem věřit více než ostatním.

Jiří BlatnýJiří Blatný

clanek_2360x1180-60

Foto: CzechCrunch

Podcast Od 9 do 5 s Milanem Pavlíčkem o důvěře ve firmě.

0Zobrazit komentáře

Říká se, že důvěra je něco, co se těžko získává, ale lehce ztrácí. Může to znít jako klišé, nicméně to platí nejen v osobním životě, ale také v práci. Vždy se každopádně důvěra odvíjí od upřímné komunikace. „Firmy se teď po covidu vracejí do kanceláří a ne vždy to zaměstnancům správně vysvětlují. Přitom to podkopává důvěru pracovníků, uvádí příklad v dalším dílu podcastu Od 9 do 5 Milan Pavlíček, HR manažer firmy Nano Energies a psychoterapeut v Alpha Human Service.

Byť je zásadní v osobním i pracovním životě, ve firmách byla důvěra podle něj někdy až na druhém místě. „Když někoho ve firmě nabírám, přijímám ho podle jeho kvalifikací, což ale není celý příběh,“ myslí si. „Poslední dva roky ukázaly, jak je osobní důvěra pro firmy důležitá. Jak ta manažerů, že jejich svěřenci zvládnou nějakou výzvu, tak ta řadových zaměstnanců, kteří doufají, že je v krizi jejich nadřízení podrží,“ vysvětluje Pavlíček.

Důvěra podle něj souvisí s určitou mírou nebezpečí. Ostatním věříme s určitým rizikem, že zvládnou to, co od nich chceme. Důvěra se velmi těžko získává, ale lehce ztrácí,vysvětluje v dalším dílu podcastu Od 9 do 5, který si můžete poslechnout na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech i na YouTube. Každá firma přitom podle něj důvěru definuje jinak. „Odvíjí se to od toho, jak to vnímá vedení té společnosti,“ dodává Pavlíček.

„Důvěra je určitou formou blízkosti. Pokud si lidé věří v pracovních věcech, sblíží se nakonec i lidsky,“ říká Pavlíček. „To umí úspěšné firmy. Osobní blízkost navíc pomáhá manažerům poznat hranice jednotlivých zaměstnanců,“ pokračuje.

Na druhou stranu ale není možné, aby si věřili všichni lidé navzájem. Souvisí to totiž s naší sebedůvěrou a s našimi osobními hodnotami. A protože jsme každý nastavený jinak, někomu budeme přirozeně věřit více a někomu méně,“ říká Pavlíček a poznamenává, že pokud chceme mít s kolegy dobré vztahy, musíme si najít cestu i k lidem, u kterých máme s důvěrou z nějakého důvodu problém.

„Je to i o duševním zdravím. Lidem totiž věříme víc, když jsme psychicky v pohodě. Lépe pak ustojíme i případné zklamání. Pokud v duševní pohodě nejsme, začnou se objevovat trhliny,“ uvádí Pavlíček a dodává, že takový stav je nebezpečný. Tam, kde není důvěra, totiž podle něj nastupují strach, obavy a úzkost.

Jak tedy důvěru ve firmě budovat? Podle Pavlíčka vše začíná otevřenou a upřímnou komunikací. „Důležité je dát si jako manažer práci s vysvětlováním důvodů, proč jsem se rozhodl udělat nějaký krok, který lidem nemusí dávat smysl. Když pak od vedení neslyší žádné odůvodnění, podkopává to jejich důvěru v manažery,“ říká Pavlíček.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Stejně tak otevřenost podle něj pomáhá, když člověk cítí, že něčí důvěru zradil. „Je třeba přiznat, že se mi něco nepovedlo. Jsme lidé a děláme chyby,“ uvádí Pavlíček. Že člověk důvěru ztrácí, to pozná na ostatních docela snadno, myslí si. „Ostatní se mnou nebudou chtít tolik mluvit, nebudou se mnou už chtít chodit na oběd a budou uhýbat pohledem,“ vysvětluje Pavlíček.

Podcast od 9 do 5 s Milanem Pavlíčkem si můžete poslechnout na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech i na YouTube.

V tomto dílu Od 9 do 5 se také dozvíte:

  • Jak pracovat s důvěrou v týmu.
  • V čem se s důvěrou pojí pocit bezpečí.
  • Jaké problémy v souvislosti s tímto tématem firmy nejčastěji řeší.
pavlicek2

Foto: Archiv MP

Milan Pavlíček, psycholog & HR manažer

Představil vysokou módu mladým, teď Raf Simons končí. Po 27 letech zavírá svou věhlasnou značku

Módní návrhář z belgického Neerpeltu patří mezi špičky v oboru. Zaujal i obry typu Calvin Klein, Dior či Prada.

Filip HouskaFilip Houska

Módní návrhář Raf Simons

0Zobrazit komentáře

Do módy vstoupil v roce 1995, od té doby patří k jejím nejvýraznějším tvářím. A byť se Raf Simons zaměřuje na high fashion, jeho kreativní rukopis ovlivnil nespočet jiných módních značek nižšího kalibru. Teď ovšem uznávaný belgický návrhář, který dělal i kreativního ředitele firem Jil Sander, Dior a Calvin Klein, ohlásil, že svůj stejnojmenný módní podnik zavírá. Po sedmadvaceti letech úspěšné jízdy.

„Chybí mi slova, kterými bych vyjádřil, jak jsem hrdý na to, čeho jsme dosáhli. Jsem vděčný za neuvěřitelnou podporu svého týmu, svých spolupracovníků, tisku i nakupujících, svých přátel a rodiny i našich oddaných fanoušků a věrných příznivců. Děkuji vám všem, že věříte v naši vizi a že věříte ve mne,“ napsal Simons na svém Instagramu, kde zčistajasna konec své vlastní značky oznámil.

Raf Simons, syn uklízečky a nočního hlídače, se oproti ostatním kolegům z branže lišil hlavně tím, že se pro své návrhy inspiroval kulturou mladých. Koncem devadesátých letech jeho kolekce obsahovaly estetiku amerických studentů a anglických školáků, po přelomu milénia se naopak odvíjel od stylu, v němž chodili náctiletí na diskotéky v rodné Belgii a Nizozemsku.

Ovlivnění hudbou u něj převládalo i později, jedna z jeho kolekcí byla například inspirována legendární německou kapelou Kraftwerk, která významně přispěla k vývoji elektronické hudby ve světě. Dodnes má Raf Simons hudební přesah, jeho práci vyzdvihovali rappeři jako Drake, Kendrick Lamar, Travis Scott nebo Future. Oblíbila si ho i Rihanna.

raf-1

Foto: Raf Simons

Raf Simons cílil na mladé, sahal i do streetwearovějších oblastí

Nový přístup přinesl také do módních přehlídek, na kterých chtěl mít co nejvíce lidí. Nezajímaly ho akce, kde by byly obsazené jen první řady a celkový počet účastníků by se pohyboval v nižších stovkách. Na jeho přehlídky chodilo i osm set módních nadšenců – a navíc v nich dával prostor i mladým, kteří se s jeho návrhy hodně ztotožňovali.

Ke svému publiku ovšem nepromlouvali jen modelky a modelové, kteří na molu jeho kousky prezentovali. Záři reflektorů rád nechal strhnout i na sebe. Neskrýval se pouze za své módní designy, naopak chtěl módnímu průmyslu ukázat i autentičnost sebe samého. Jeho aura v průběhu let oslovila také jiné módní giganty, kteří ho chtěli pod svá křídla.

Vedle své vlastní značky, která mimo jiné spolupracovala třeba s americkým výrobcem batohů Eastpak nebo britskou oděvní firmou Fred Perry, se podílel i na rozvoji uznávaných hráčů na módním trhu typu Jil Sander, Dior, Calvin Klein nebo Prada. Ve všech těchto společnostech usedal na pozici kreativního ředitele. Něco mu vyšlo, něco ne.

Z Ameriky do Itálie

Pravděpodobně největším zklamáním byla jeho štace v americké značce Calvin Klein, proslulé pro své spodní prádlo, do které nastoupil v roce 2016 s cílem ji posunout více do prémiovějšího sektoru oděvů. Firma s iniciály CK ho brala jako klíčový článek pro svou novou kapitolu, nakonec se s ním ale po dvou letech rozloučila.

Mluví se o tom, že Calvin Klein změnil svou módní misi a chtěl se vydat jiným směrem, pro který nebyl Simons vhodný. Mluví se ale také o tom, že pokulhávaly prodeje jeho návrhů. Tak či tak, jeho úspěšná debutová kolekce v roli kreativního ředitele CK byla deníkem The New York Times považována za nejočekávanější přehlídku desetiletí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Silnou stopu zanechal také u věhlasného Christiana Diora, respektive jeho luxusní módní společnosti, kde sice neurčoval směr pánského oblečení, ale vymýšlel své unikátní kolekce, které měly na přehlídkách značný úspěch. Tam nastoupil v roce 2012, vydržel tři roky. Pak odešel, aby se mohl věnovat jiným projektům. Poté ho zlákalo pět písmen z Itálie – Prada.

S italskou kulturou měl jisté zkušenosti ze svého působení ve firmě Jil Sander, kterou okolo roku 2005 ovládala právě mateřská společnost jedné z nejznámějších značek luxusního módního odvětví na světě. O patnáct let později ale přišel rovnou do Prady, kde je dosud. První kolekci odhalil loni, opět za velkého potlesku.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený RAF SIMONS ARCHIVES (@raf_simons_archives)

Většina si ale Simonse spojí právě s jeho stejnojmennou značkou, která v posledních letech cílila i na segment streetwearu, do kterého dodávala i volnější trička s výrazným potiskem. Ano, byl to právě Simons, jenž trend mohutných grafik na jednoduchých kouscích oblečení pomohl proslavit. Občas ale sklouzl také k decentnějším vzorům.

Že v módním průmyslu patřil mezi ty nejvýznamnější tváře, potvrzoval i hluboký profesní vztah s Virgilem Ablohem, velmi progresivním módním návrhářem, který byl do své smrti kreativním ředitelem pánské divize v Louis Vuitton.

Simons se nicméně s módou neloučí – nadále má být na poli high fashion aktivní. Jen zavírá značku, která mu dala obrovské renomé. Kolekce naplánovaná na jaro/léto příštího roku bude poslední, kterou brand Raf Simons odhalí. Jeho vliv tady ale bude napořád.