Dva bratranci rozjeli advokátní kancelář a říkají: Právní prevence dokáže firmám ušetřit statisíce
Hradecká advokátní kancelář Davida Srcha a Martina Zbořila se specializuje na malé a střední podniky. Jaké jejich problémy v praxi řeší?
Jeden měl rozjetou advokátní kariéru v Brně, druhý v Hradci Králové. Vedle profesní linky ale Davida Srcha a Martina Zbořila pojila také bratranecká přízeň. Když se tak první jmenovaný před několika lety vrátil do Hradce, rozhodli se, že založí společný byznys. Od roku 2020 stojí v čele advokátní kanceláře Srch / Zbořil & partneři, která se profiluje jako strategický partner menších a středních firem. „Sami jsme podnikatelé, a trápí nás tak podobné problémy či výzvy jako naše klienty,“ říká zakládající partner kanceláře David Srch.
Vedle obchodního práva se David Srch a Martin Zbořil se svými kolegy v advokátní kanceláři Srch / Zbořil & partneři zaměřují také třeba na nemovitosti a stavební právo, korporátní či insolvenční právo, veřejné zakázky a dotační poradenství nebo zastupování před soudy. Malé a střední firmy přitom obsluhují nejen v domovské advokátní kanceláři v Hradci Králové, ale pobočku mají také ve Zlíně a aktivně působí rovněž Praze, Brně, Pardubicích nebo Náchodě.
V rozhovoru David Srch a Martin Zbořil vysvětlují, co nejvíce trápí malé a střední podniky, s čím a jak jim dokáží pomoci nebo kdy se vyplatí najmout interního právníka. „Obecně se dá konstatovat, že outsourcing služeb, včetně těch právních, je na vzestupu,“ říká k tomu zakládající partner kanceláře Martin Zbořil.
Poskytujete komplexní právní poradenství zejména pro menší a střední firmy a podnikatele. Proč jste se pustili právě do tohoto světa?
David Srch: Sami jsme podnikatelé, a trápí nás tak podobné problémy či výzvy jako naše klienty. Poradenství pro firmy jsme si vybrali i proto, že mu zkrátka oborově nejlépe rozumíme a cítíme se v něm dobře. Na začátku naší profesní praxe jsme měli možnost „přičuchnout“ ke světu velkého práva, když jsme se podíleli na právní obsluze zavedených firem s miliardovými obraty a stovkami zaměstnanců. To nás zocelilo a vybavilo zkušenostmi do budoucna.
Jak to u malých a středních firem funguje – objednávají si vaše služby spíše ad hoc, nebo je už i tady trendem mít právní kancelář nablízku třeba za nějaký měsíční poplatek, protože těch právních záležitostí je potřeba stále více?
Martin Zbořil: Jakýmsi koloritem stále je, že mnozí klienti se na nás obracejí až ve chvíli, kdy něco přestane fungovat nebo dochází k nějakému menšímu či spíše většímu „průšvihu“. Ale situace se pomalu mění. Jako kancelář nechceme pro naše klienty fungovat převážně až jako poslední pomoc či záchranná právní služba. Klademe důraz na strategii a růst s klienty a při těch se více uplatňuje takzvaná právní prevence. Problémy se tímto způsobem řeší rozhodně lépe, máme čas analyzovat a minimalizovat, ne-li eliminovat různá právní rizika. Pak bývá paušální řešení, tedy řešení spočívající v pravidelném měsíčním poplatku, logickým vyústěním.
Jak to může vycházet cenově?
David Srch: Je to velmi individuální, i proto, že každá firma má jiné potřeby. Nicméně obecně lze říct, že pravidelná právní obsluha může vycházet u menší či střední firmy na nižší desítky tisíc za měsíc. U těch opravdu velkých korporací to jsou běžně i stovky tisíc měsíčně. Pojítkem je, že paušální servis je zpravidla cenově výhodnější při rozpočítání na hodinu právní služby. Jako paralelu lze uvést permanentku do fitka – když cvičíte, vyplatí se.
Kdy se vyplatí využívat služeb advokátní kanceláře a kdy už otevřít vlastní právní oddělení, respektive zaměstnat interního právníka? Láme se to právě někde u středně velkých firem?
Martin Zbořil: Obecně se dá konstatovat, že outsourcing služeb, včetně těch právních, je na vzestupu. Určitě to souvisí s ekonomickou stránkou. Dnes i ty největší společnosti, typu pojišťoven, mají své externí smluvní advokátní kanceláře. My tento trend kopírujeme právě u malých a středních firem. Jedním z hlavních výhod tohoto řešení je právní specializace advokátní kanceláře, která může klientovi nabídnout pro konkrétní oblast právní potřeby erudovaného kolegu. Dnes je opravdu naivní se domnívat, že jeden člověk zvládne v pozici „univerzálního“ právníka, včetně toho in-house, mít přehled o všech právních oblastech. Klademe důraz na specializaci, odbornost a praxi, zde je externí právní řešení na místě.
Věnujete se také startupům. Jsou u těchto firem nějaká specifika? Počítám, že je to asi dost dané oblastí, ve které podnikají?
David Srch: Věnujeme se i startupům a rádi, protože na startovní čáře lze firmu efektivně „vycepovat“ dle představ klienta, které mu současně pomáháme formovat – minimálně po právní stránce. Často ale řešíme i obchodní strategii, personální otázky a podobně. Dnes klienti očekávají od advokátů službu s přesahem. Advokát je nejen čistě právním poradcem, ale v začátcích firmy často i určitým mentorem. Podílet se na vývoji začínajících, ale i pokročilých projektů je velmi uspokojující.
Jaké typické problémy u firem, které obsluhujete, vidíte?
Martin Zbořil: Poměrně častým jevem je stav, kdy klient, mnohdy i větší společnost, nemá svou základní smlouvu nastavenou podle svých potřeb, podle ní však poskytuje své stěžejní a charakteristické plnění, tedy služby či výrobek. Dobrá smlouva přitom musí odpovídat obchodním i praktickým potřebám klienta a posílit jeho smluvní postavení i právní jistotu. Naopak by se klient neměl nechat „sešněrovat“ smlouvou vnucenou mu druhou smluvní stranou, i když je jasné, že to se ne vždy z hlediska postavení smluvních stran může podařit. Smlouvu ušitou na míru vašemu podnikání vám také pravděpodobně nenabídne vzor stažený z internetu, i když pro neprávníka to může být obtížné poznat.
Lze jmenovat nějaké příklady úkonů, kdy si firmy myslí, že to zvládnou bez odborné právní pomoci, ale nakonec na to dojedou?
Martin Zbořil: Jedním z věčných témat je pro velkou část firem a podnikatelů to, že neobdrží úhradu za služby či zboží, které poskytli svým smluvním partnerům. Naši klienti se v tomto postavení opakovaně setkávají s obdobnými argumenty, například že je dlužník v zahraničí, faktura nedorazila, platba již odešla, ozveme se vám později a podobně. Věřitelé pak sice vědí, že věc je potřeba řešit rázně, tedy patrně soudně, ale neznají své rozsáhlejší možnosti, ať už se to týká variability postupu před soudem, nebo i alternativních variant v podobě řešení mimosoudních. Výběr vhodné varianty přitom může být rozhodující pro výslednou výši vymožené pohledávky (včetně jejího příslušenství) i pro urychlení celé záležitosti.
Co v takové situaci děláte?
Martin Zbořil: V této chvíli zpravidla nastupujme my jako právní zástupci a vymáhání pohledávek převezmeme do našich rukou. V takovém okamžiku se v rámci zmiňované právní prevence také vracíme ke smlouvám klientů a ty upravujeme, abychom snížili riziko budoucích potíží s dlužníky, například zakotvením takzvané prorogační doložky, skrze kterou lze v určitých případech smluvit místo soudu rozhodujícího o věci, což je velice praktické nejen z hlediska našetření času, výloh a spousty naježděných kilometrů.
Podcenění právního aspektu věci může stát firmu dost peněz. Máte nějaké příklady z praxe, kde by si měly firmy dávat pozor?
David Srch: Je jich celá řada. Lze uvést případ, kdy firma dala svému zaměstnanci okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo připravené horkou jehlou a u kterého nebyly splněny zákonné podmínky. Náhrada mzdy zaměstnanci pak zatížila firemní kasu v řádu vyšších statisíců. Velké peníze utíkají typicky i ve sporech o zaplacení ceny za zboží či služby, kdy zcela chybí nebo je nedostatečná smluvní dokumentace. Pak se může stát, že ve sporu neunese důkazní břemeno, v důsledku čehož za svoje zboží či službu stejně zaplaceno nedostanete, a navíc bude muset nést náklady soudního řízení, což může být v řádu desítek či stovek tisíc.
Je třeba se ale dívat i dovnitř firmy. Částečně odpovím otázkou. Pokud máte firmu o jednom společníkovi a jednateli, je zajištěna proti zdravotní indispozici svého kapitána? Taková indispozice, byť třeba jen v řádu týdnů, může ohrozit potřebné cash flow a položit i zdravou firmu. Stejně tak špatně nastavené vztahy mezi společníky mohou končit patem a faktickým rozpadem podnikání. Tomu všemu se přitom dá předem zabránit.
Příští rok opět přinese řadu legislativních změn a povinností, které musí firmy plnit. Které jsou ty nejzásadnější?
David Srch: I v roce 2025 čeká podnikatele celá řada legislativních změn. Co pro někoho může být zásadní, jiného se příliš nedotkne, a naopak. Zmínit lze chystanou flexibilní novelu zákoníku práce, kdy se plánuje například prodloužení základní zkušební doby na čtyři měsíce nebo samorozvrhování pracovní doby. V tuto chvíli však zákonodárný proces není ukončen a uvidíme, jak to celé dopadne.
Dále se chystá například zásadní změna zákona o účetnictví, můžeme očekávat i změny daňových předpisů, řeší se změna zákona o zadávání veřejných zakázek… Svět se zkrátka rychle vyvíjí a právní úprava to musí často skokově reflektovat. Vidím ale, jak někdy může být pro podnikatele náročné udržet s turbulentní právní úpravou tempo, když každá z novel překopává pravidla hry.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.