Mít do mozku zapojený čip, který umí pomoct třeba s depresí, to je sice stále budoucnost, firma Neuralink Elona Muska je tomu nicméně od konce tohoto týdne o krok blíže. Může totiž své mozkové implantáty testovat na lidech, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) to firmě napodruhé povolil. Společnost zároveň čelí i několika federálním vyšetřováním, třeba kvůli porušování pravidel při testech na zvířatech.

Neuralink, který od roku 2016 vyvíjí mozkové implantáty, dostal od americké FDA zelenou k prvním klinickým testům na lidech. Firma to oznámila na Twitteru, vládní agentura rozhodnutí podle BBC později také potvrdila. Podle Muska by mozkové čipy mohly lidem pomoct s různými problémy, třeba s obezitou, autismem, depresemi či schizofrenií. Měly by také umožnit surfování na internetu a telepatii. Musk podle Reuters minulý rok prohlásil, že si je funkčností a bezpečností své technologie tak jistý, že by ji v klidu zavedl vlastním dětem.

Zařízení zhruba o velikosti mince se do hlavy zavádí pomocí chirurgického robota. Čip v jednom místě nahradí malý kus lebky a jeho dráty se zavedou do správných pozic. Podle Muska implantát zaznamenává nervovou aktivitu a předává informace prostřednictvím běžného bezdrátového signálu Bluetooth do zařízení, jako je chytrý telefon, popisuje server CBS News.

O testech na lidech miliardář mluví už od roku 2019. Žádost k FDA však Neuralink formálně podal až minulý rok a agentura firmě nejprve testy na lidech nepovolila. Problémů bylo podle FDA několik. Tím největším byla baterie pohánějící přístroj. Je totiž z lithia, které je ve větším množství pro člověka toxické. Firma také podle FDA dříve nedokázala zaručit, že implantát po zavedení do mozku zůstane na místě a zpochybňovala i to, že bude možné čip případně odstranit bez poškození mozku.

Neuralink také čelil a stále čelí několika vyšetřováním americké vlády. Tento měsíc tamní zákonodárci vyzvali k přezkumu toho, jestli dosavadní testy na zvířatech nebyly uspěchané a jestli odpovídaly nastaveným pravidlům. Ministerstvo dopravy USA zase firmu prověřuje proto, že měla na čipech vyjmutých z opičích mozků nelegálně přepravovat nebezpečné patogeny bez řádné ochrany, píše Reuters.

Společnost na Twitteru v reakci na povolení od FDA napsala, že lidské figuranty zatím k testování nehledá, ale brzy se ozve s aktuálními informacemi. Business Insider si všímá, že zatím není jasné, jaký zájem o účast bude: „Lidé opravdu nechtějí, aby jim Elon Musk, člověk, jehož auta v minulosti hořela a jehož rakety vybouchly, dával do mozku čipy,“ zní zhruba v překladu titulek narážející mimo jiné na nedávný nezdar rakety Starship Muskovy firmy SpaceX.

Technologie spojená s Muskem se v ne úplně lichotivém světle ukázala i tento týden. Miliardář ve Twitter Spaces, službě sociální sítě umožňující živé debaty, zpovídal republikánského guvernéra Floridy Rona DeSantise, který se takto rozhodl oficiálně oznámit, že se uchází o nominaci republikánské strany na prezidenta USA pro volby v roce 2024. Bylo z toho ovšem fiasko plné zmatků, výpadků zvuku a dalších technických problémů, popisuje Politico.

Podle Washington Post je už dnes na světě 42 lidí s podobným mozkovým implantátem, jaký vyvíjí Neuralink. Pracují na něm, a na lidech ho už testují, i další americké firmy jako Synchron nebo Blackrock Neurotech. Ukázkou potenciálu těchto zařízení mohou být příběhy jako ten paralyzovaného muže, jenž si díky němu mohl potřást rukou s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou, nebo ten ochrnutého pacienta, který díky technologii může znovu chodit, uvádí Washington Post.