Bude stát 843 milionů dolarů a zatím má jediný cíl – zničit Mezinárodní vesmírnou stanici. Zní to jako zápletka z dřívějších filmů s Jamesem Bondem – dvojnásob, když na to vše bude dohlížet technologický magnát Elon Musk –, ale je to fakt. Stanici totiž v roce 2030 končí životnost. A nový projekt od společnosti SpaceX je podle americké NASA ideálním způsobem, jak její konec přivodit co nejbezpečněji a nejkontrolovaněji.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) dosluhuje. Čeká ji už jen pár let provozu, následně je v plánech její sestup do atmosféry, kde se rozpadne a shoří. Asistovat jí při tom bude novinka od společnosti Elona Muska prozatím nazvaná jednoduše US Deorbit Vehicle – vesmírná loď určená k vychýlení ISS z oběžné dráhy a jejímu nasměrování do atmosféry.

Kontrakt přidělený SpaceX vyjde v přepočtu zhruba na 20 miliard korun a zatím není jasné, jestli Muskova firma zkonstruuje nový stroj či upraví některý stávající kus ze své kosmické flotily. SpaceX každopádně US Deorbit Vehicle pouze postaví, o provoz a zničení ISS tak, aby neohrozila nic a nikoho na povrchu Země, se postará samotná NASA.

„Vesmírná stanice je jedinečným artefaktem, jehož historickou hodnotu nelze přecenit. I to jsme zvažovali při rozhodování o tom, jestli některou její část zachovat do budoucna či pro technickou analýzu,“ uvedli v zevrubném popisu možné budoucnosti ISS zástupci amerického úřadu. Hovořilo se například o možnosti demontáže na oběžné dráze a znovupoužití některých modulů. Ty však na takové operace nebyly stavěné, rozebrání stanice by navíc bylo logisticky nesmírně obtížné.

Už jen stavba ISS si vyžádala 27 misí raketoplánů a 161 výstupů do vesmíru. „A kromě náročného plánování a práce pozemního i staničního personálu by bylo nutné zapojit vesmírnou loď s přepravní kapacitou podobnou té, jakou měly raketoplány. Taková v současnosti neexistuje,“ uvedla NASA. Menší součástky nicméně budou pro muzejní účely zachovány.

Mezinárodní vesmírná stanice je v provozu od roku 1998, dva roky poté začala hostit mezinárodní posádky. Slouží nejen americkým astronautům, ale i jejich protějškům z Kanady, Evropy, Japonska a Ruska, kteří na ní vykonali přes tři tisícovky vědeckých experimentů. Části stanice navíc vznikly jako projekty soukromých společností, které ji také využívají.

Stavba ISS vyšla na 150 miliard dolarů a další čtyři miliardy NASA platí každý rok. I proto úřad vidí úspornější budoucnost ve stále větší spolupráci s komerčními subjekty, jako je právě SpaceX. Anebo třeba Axiom Space, jehož moduly už jsou součástí ISS, ale před jejím koncem se od ní mají oddělit a sloužit jako samostatná stanice.

Dalšími kandidáty na nástupce ISS jsou projekty společností Voyager Space a Blue Origin vznikající ve spolupráci a s financováním NASA. Převod do soukromých rukou některé z vesmírných firem byl konec konců také jedním z diskutovaných řešení budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice, zájemce se však nenašel. Partner pro její kontrolovanou demolici však ano.